Kouzlo barev

18 Duben, 2000

Léčba barvou je jedním z nejstarších způsobů léčení a sahá až do šerého dávnověku. Vědci po celá staletí uznávali hluboký vliv barev na tělesné, mentální a duševní zdraví. Každá barevná složka světla má svou vlastní vlnovou délku a specifické energetické vlastnosti, jež jsou schopny ovlivnit celou škálu lidských emocí. Například modrá uklidňuje, žlutá povzbuzuje, červená dokáže vyvolat v člověku pozitivní čin a zelená stabilizuje a pomáhá vylepšit jeho sebeúctu.

Podobně i vliv barev na lidské zdraví je dávno znám. Primitivní lidé znali použití a význam přímé aplikace barev a plně chápali jejich síly - spirituální, mentální a fyzické. Dodnes o tom nacházíme důkazy v prehistorických kmenových jeskyních s jejich barevnými nástěnnými kresbami. Byl to první duchovní a fyzický způsob vyjádření primitivního člověka. Římský lékař z prvního století Celsus používal barevné náplasti, aby podpořil hojení. Japonští vědci zjistili, že modrá urychluje hojení ran u zvířat. Ve středověku se k léčení různých nemocí používaly různě barevné pokoje a mnoho dnešních nemocnic a dětských domovů v této praxi pokračuje.

Američtí Indiáni, kteří se pomalovávali válečnými barvami, tak jistě nečinili bezdůvodně. Každá barva měla specifické použití a cílem bylo vzbudit v nepříteli dojem bojovné zuřivosti a oslabit odol nost protivníků. Žlutá podporovala sílu a odvahu, modrá a zelená zajišťovaly ochranu a povzbuzení předků.

Není to něco podobného, jako když se dneska ženy pomalovávají svými "válečnými barvami"? Rudé rty vzývají život, modré nebo fialové oční stíny vytvářejí dojem záhadnosti. Krása není povrchní. Závisí na mnoha aspektech celého těla (somy). Je podmíněna emocemi a fyzickým stavem a jako taková se stává výkladní skříní skutečného vnitřního bytí.

Během první světové války se pomocí barev léčily nervové otřesy z bombardování. Barva také hraje z lékařského hlediska významnou roli v protizánětlivých a hojivých přípravcích. Jako příklad může sloužit genciánová violeť, fuchsinová barva, krystalická zeleň a acriflavin (žlutá).