Reklama

Neduální vědomí

Je-li naše vědomí neduální, jsme natolik uvolnění, že nic nenamítáme proti životu, jenž je takový, jaký je.

Z neduálního pohledu se naše vnímání projevuje jako neochvějná přítomnost; a my tedy existujeme jako neoddělené, vtělené vědomí vnímajícího svědka.  V tomto prostoru jsme si neustále vědomi tonální kvality bytí, v níž holografickým způsobem spočívá význam, a zároveň jsme bezpodmínečně spojeni s projevy života. Naše neduální přítomnost, jež spočívá v holografické matrici taková, jaká je, vyzařuje tonalitu, která transmutuje inertní síly a proměňuje je v tvořivé síly života. Stáváme se tak tedy “vyzařováním zdraví“.

Nejsme již sami se sebou ve válce a přítomnost našeho těla vyzařuje tonalitu zdraví a celistvosti, což je láska. Jsme a žijeme zároveň jako konečná lidská bytost i nekonečné pradávné vědomí, v celistvosti. Dokonalá celistvost je to, čemu říkám zdraví. V tomto oceánu tančíme, milujeme, jíme, hrajeme si, dáváme ošetření, zlobíme se a cítíme se malí, strádáme, jsme zlomení či máme strach - nic zde není vyloučeno a vše se nachází v prostoru celistvosti.

Nazývat to zdravím - či jakkoli jinak - je ale zavádějící, protože tato kvalita se přirozeně nachází v našem těle jako oslnivý prostor ticha a klidu, v němž vyvstává veškerý život, hraje si, nese plody a ustupuje. Když je vaše mysl klidná, můžete vnímat zvuk ticha, který věčně šeptá na pozadí a jehož nadčasová kvalita je vždy přítomná. Naše vědomí ticha a klidu v nás probouzí novou vitalitu a proměňuje náš pocit oddělenosti od života - naše osamění - a spojuje nás znovu se životem tím, že si uvědomíme prostor celistvosti. Různorodost i jednota se stanou našimi stálými společníky. Jsou spojeny stálostí a klidem, který vnímáme jako vnitřní samotu. Polarity se zde nacházejí pospolu, neodporují si, paradox je rozřešen a válka končí.

Na tomto místě si můžeme do hloubky odpočinout. Aktivita se navrací do prostoru ticha a klidu a ticho a klid se projevují jako aktivita; vše na periferii je propojeno se středem a ze středu vyzařuje život k nekonečné periferii a pak se znovu vrací do středu: to je neutrál, v němž je život dokonalý.

Reklama

Je-li naše vědomí neduální, jsme natolik uvolnění, ze nic nenamítáme proti životu, jenž je takový, jaký je.

Tento stav vyrovnává neurčitý pocit vnitřního tlaku, který nás vede k tomu, abychom na sobě pracovali s pomocí mnoha duchovních technik, a uleví nám od mírné úzkosti, jež nás neustále žene vpřed a nutí nás něco dělat. To, co Bonder nazývá základním mystériem srdce (či základním zraněním) a Neil Cohen základním pocitem oddělenosti, se pak dostane do našeho vědomí. Dochází ke sjednocení protikladů, což je vyšší řád transcendentní funkce popsané Carlem Jungem. Jung ukazuje, jak je tato transcendentní funkce aktivována, sestoupíme-li do nevědomého jádra nechtěných, zničujících pocitů. Zůstaneme-li tam dost dlouho, dokud dokážeme snést intenzitu těchto pocitů, promění se a získají opačnou kvalitu. To, co bylo zničující, se promění v naši sílu. Přestaneme-li se bránit svým pocitům a dovolíme-li jim být takové, jaké jsou, navrátí se do svého původního stavu. Neutrál, neduální bod v SA uzlu, jež se nachází v našem srdci, je zdrojem a jádrem naší střední linie, naším středem a základem.

Zdroj: Charles Ridley - Ticho a klid - Kraniosakrální biodynamika a evoluce vědomí, nakladatelství Maitrea

Reklama

Komentáře

Jarry (St, 17. 5. 2017 - 23:05)
Dokonalost je v jednoduchosti.
Mára (Po, 10. 12. 2018 - 14:12)
To bych chtěl zažít!
Mala (Pá, 13. 11. 2020 - 15:11)
V nedualitě není žádné "naše vědomí", protože tam už není nikdo,kdo by si byl něčeho vědom.
Mala (Pá, 13. 11. 2020 - 15:11)
V nedualitě není žádné "naše vědomí", protože tam už není nikdo,kdo by si byl něčeho vědom.
Marek (So, 15. 10. 2022 - 22:10)
Ale je. Právě tam si si vědom/a všeho a jsi tam plně/vším.
Reklama