Reklama

jsem milenka ženatého muže

Helena (St, 4. 10. 2006 - 22:10)

Saso,nejspis se do sebe zamilujete-kdyz ne Ty,tak ona.Pak zacnou potize,rozvody a placeni alimentu.Pokud Te uzene,nebo Ty ji,budete spolu zit.Ty budes zivit 3 deti misto jednoho,casem zacne zarlivost,protoze kdyz uz jste to delali spolu za manzelstvi,nebudete si verit,ze to nezacne nanovo.Odvazany sex netrva vecne,vetsinou jde o pocatecni vzplanuti.Tak to je jedna z mnoha variant.

Saša (St, 4. 10. 2006 - 19:10)

Ahoj chtěl bych se jen poradit. Jsem ženatý z děckem a mám svou první milenku ona je taky vdaná má děti, ale manžel sní abstinuje v sexu. Už jsme se tajně sešli v autě a milovali se bylo to něco úžasného ještě jsem tak odvázaný sex nezažil. Oba jsme jinak ze svými partnery spokojeni a nehodláme je vžádném případě opustit. Rád bych se zeptal Vás zkušenějších jestli má cenu se dál scházet jestli se na nevěru přijde nebo jestli vydrží milostné vztahy i dlouhodobě. Díky.

Andy (Út, 12. 9. 2006 - 13:09)

Jo, tak to chapu. Ta to bude mit vzdy v zivote tezke...

Laura (Út, 12. 9. 2006 - 13:09)

Jo a měla to naplánované tak, že s rozvodem souhlasila, jen když on jí úplně všechno nechá, byt atd. a zřejmě předpokládala, že ještě bude chodit škrabat na dveře. Ale on si dovolil najít přítelkyni, tak hned obrátila a začala na mě všechno svalovat. Přitom sama má přítele už několik let, to jejich manželství bylo už jen formální.

Laura (Út, 12. 9. 2006 - 13:09)

Jak už jsem tady psala, máme společné známé, kteří je znali lépe než já. A potvrdil mi to i její bratr, který se raději stýká s bývalým švagrem (mým přítelem) než s ní. Ona ale za spoustu věcí ve svém chování asi nemůže, je to prostě ta nešťastná povaha, co s největší radostí škodí jiným. Sama si totiž myslí, že je nejskvělejší a nejkrásnější a dává to všem hodně najevo. To prostě není ženská, která by se obětovala dětem a starala se o rodinu. O tom svědčí i to, že ji děti vlastně jen navštěvují a bydlí i když nedaleko u její matky. Ale ať je to už jak chce, není to moje věc, jen mi vadí obviňování z rozpadu jejich manželství, když si to zařídila sama. Ono to asi nejde donekonečna dělat z partnera blba a pak se divit, když z toho prchne.

Andy (Út, 12. 9. 2006 - 10:09)

Lauro, a jak všechno tohle o jejím chováním víš? Lidi rádi odsoudí, ale kdo u toho skutečně byl? Nic ve zlém...

Laura (Út, 12. 9. 2006 - 10:09)

A ještě pro Ivu - před tímto vztahem jsem taky ukončila jeden se ženatým, je fakt, že to nikdy nemůže být v pohodě - on ženatý, já rozvedená, i když jsem ho nechtěla "vlastnit", nějak jsem se o d něj nedokázala odpoutat. Byly i jiné nabídky, ale dokud je člověk zamilovaný, rozum jde stranou, takže jsem nedokázala začít s jiným, volným, dokud jsem to nevyřešila násilím a s velkou bolestí, rozumím tomu, jak ti je. Drž se, ať je líp a ten pravý se pak určitě objeví!

Laura (Út, 12. 9. 2006 - 10:09)

Pro Ivu: snažím se, aby mě to nezasahovalo, ale moc se nedaří. Když někdo vykládá, jak trpí kvůli mě, co jsem to za sv... která vzala dětem tátu apod. tak se to dá přejít jen těžko, zejména když vím, že to není pravda. Rozvod by byl i beze mě, jen jsem se prostě v určitou dobu objevila. Ona na to hned přišla, kontrolovala mu mobil i poštu. Na rozvodu už byli dohodnutí, problém začal až s tím, že si dovolil mít přítelkyni. Nic proti ní nemám, ani nechci soudit, je to jejich věc, ale je mi to hodně nepříjemné. Hlavně když vykládá, jak se obětovala dětem a jak trpí. Není to pravda, nikdy se o nic nestarala, ale uměla vždy dobře zařídit, aby vše udělali jiní. No, snad se emoce časem uklidní a bude klid. Nejhorší je asi zatahování dětí, které jsou tak naočkované, že se k tátovi bojí, protože maminka se pak "zlobí". Sama jsem rozvedená, ale děti jsem nikdy nenaváděla. Ach jo, není to lehký pro nikoho.

Zkopany (Út, 12. 9. 2006 - 09:09)

Pred cca tremi a 1/2 roky me neznami telepati zacali pronasledovat a kopat do mne proudem ve snaze dohnat me k infarktu a celkovemu vysílení telesné schranky. Zásah do srdecni krajiny se jim jiz podaril nadvakráte-skoro primo druhá chlopen- a prozil jsem mnoho dnu v oddeleni intenzivni pece ale diky dohledu zrzavych sester zdravotnich s velkymi knofliky k paralyzaci nedoslo.(Za coz jim DEKUJI!!!) Chirurgove me moc neporezali v oblasti za levym uchem o rozloze 18.7 cm2 a pisi z instituce kde neni hácku a cárek na klávesnici, snad pochopite. Zastancu mam hodne coz mi dodava silu v letu i kdyz me ruzne servery neustale odpojuji. Sousedé z Karafiatovy ulice v okruzich Komenského 9 a Kosmonautu 29 me stále udávají ale jiz nadarmo!! nebot jsem se zbavil zvonku, prokopnute schranky i bytu se zbytecnym balkonem a diky vlivnym známostem z ministerstva (4. patro) jsem se prevedl do mesta Prahy v casti 8 rozlehlá oblast Bohnice panelove sidliste s luxusnimy byty kde na me nemohou!!! Jiz neomdlevám, ale zbavily me chaty na Morave, kterou znicili castym vykrádánim a ke konci pak i konskym hnojem, ktery ani nebyl reden v pomeru 1:9 jak je uvedeno v navodu. Ze by nemeli prostredky redici bezne k dostani jako v Rakousku odmitám verit. Vietnamskocinske restaurace v Praze jsou v kvalite dobre avsak casto mi podstrkuji zvlaste krehke hulky lámajici se a do nudli schválne zapletaji chobotnicky navzdory mym castym stiznostem. Posledne mnou privolana policie zase stala na jejich strane a chtela mne odvleci ale pak videla ty chobotnicky (v restauraci na rohu ne v te v pasazi s oranzovymi okny s drakem a mecem) a byl jsem propusten i kdyz krvaceni z rany neustalo a ztratil jsem (nebo mi nekdo ukradl!) levy sandal. Omluvily se a dostal jsem poukazku do obchodniho domu vice v centru, ale hnojivo doslo a prinutily me zakoupit zmrzlinove lzicky navzdory protestum na ministerstvo (4. patro)! Nejsou to dobré sluzby ale metro jezdi sem tam a nechteji, abych se ohrival na kolejich i kdyz k tomu mam povoleni. Teplousu je tu hodne ale uz se mi neposmivaji jen me nekolikrát napadli neznámi chlapci v cernych bundach a holohlavi a zkopali me. Mysleli si , ze vyhrali, ale hlasy neprestaly a cukani v oku uz neni, jen v levem koutku ust, takze stíznosti nebylo treba i kdyz postrádam pytlík se salatem. Novy byt je mirumilovny a prosluneny ze zapadu, ale uniku neni ani tady ve tretim patre! Neznámí telepaté mi zlikvidovali mlynek na kavu(starozitny) a neustale kopou do me kocky, ktera uz davno ma podkozni nádorky a ted casto vyplivuje plice! Byty jsou ale lepsi a olovenou mrizi jsem znemoznil pristup skodne k siti, mimo nejmensich mravencu. Praha mi dela dobre vyjma dlouhe fronty v samoobsluze na kosík 29.8.2004 ktery nevrátil zlatou minci, ohodnocenou na 256 Kc . Take nemám rad kopulujici krysy v regalech, kdyz sahám pro okurky i kdyz maji benatské masky a vesele tancují a pritom jsem znepokojen, ze krysar neni v dohledu. Moje sestra uz je v porádku, udelali pitvu, coz netrvalo dlouho a hned jsme sli jen mela sipku v oku to ale nepálilo jako napr. pepr. Casto si kupuji sardinky Saira kvuli horciku misto tablet a spim pod stolem, jen se preventivne polevám nekolikrát za noc olivovym olejem EXTRA VIRGIN proti utoku chobotnicek z orientalnich polévek. Je mi dobre i kdyz se mi nelibi koleje na Vaclavskem námesti od Muzea kde je velryba smerem dolu ale casto je lestim a ted oslnuji zahranicní turisty, na coz jsou stíznosti ale budu se bránit! P. S.: Prosím všechny, kterí se mnou Zkopaným sympatizují, aby tuto zprávu šírily sítí!!

H*g*H (Út, 12. 9. 2006 - 09:09)

P.S. Tome ty asi nebudeš příliš inteligentní člověk podle toho jak mluvíš nebo spíš píšeš. Proč se hned chováš neslušně? To jak mluvíš tě zařazujte tam kam patříš. To nemůžeš odpovědět normálně bez toho abys hned začal nadávat? To to jinak neumíš?

H*g*H (Út, 12. 9. 2006 - 09:09)

To je samozřejmě pravda, ale tady se mluví o podvádění. Jinak podvádění souvisí s charakterem hodně a ti co podváděj jsou špíny každopádně. Jinak špíny je mezi rádobycharekterníma hodně - to je bohužel pravda. Ale téma týhle diskuze se týká podvádění. A já bych prostě nikdy nechtěl s takovejma lidma přijít do styku.
Ale neodpověděl si na otázku - "Jen by mě zajímalo co by přítomní podvádějící a jiní lidé bez charakteru dělali, kdyby se stejná věc stala jim. Jak by se asi cítili..." A nebo se bojíš?

Tom (Út, 12. 9. 2006 - 08:09)

to H*g*H: Co to kecáš za nesmysly, ty poslední spravedlivej, jak souvisí podle Tebe nevěra s charakterem? Znám lidi, co (prý) nejsou ve vztahu nevěrní a přesto jsou to lidský špíny, že bych o ně kolo neopřel. Mícháš tu hrušky s jabkama.

H*g*H (Út, 12. 9. 2006 - 08:09)

Jen by mě zajímalo co by přítomní podvádějící a jiní lidé bez charakteru dělali, kdyby se stejná věc stala jim. Jak by se asi cítili...
Já jen doufám, že podobnou ženskou nikdy v životě nepotkám a když ano tak doufám, že to poznám, a když nepoznám, tak doufám, že rychle zmizí z mého života...
Trochu se toho bojím. Jsou lidé, kteří žijí s někým o kom jsou přesvědčeni, že jim je věrnej a pak po mnoha letech zjistí, že žili se špínou :-(. To nikdy nechci zažít, ale bohužel v životě to často nechodí podle toho co chceme a co si přejeme. Takže doufám, že v tomhle světě budu mít kliku..

Pavel (Út, 12. 9. 2006 - 02:09)

Ahoj holky a kluci. To, na co jsem reagoval ve svých předchozích příspěvcích vycházelo z běžných životních situací. Pokud se ale obecně jedná o opuštění imobilního partnera, pak to je samozřejmě extrém.

Nemohu se ale zbavit názoru, že tzv. rozchod z rozumu není nic jiného, jak ochladnutí lásky. Absolutní láska je totiž ve své podstatě bezhlavá a sobecká. Ale chcete-li, říkejte tomu rozchod z rozumu.

Ivo, celkem Tě chápu, má to logiku, ale jen potvrzuješ můj názor.

Jen ještě jednou odmítám zlé nadržené ženáče, nebo záludné milenky, co nemají na práci nic jiného, jak odtahovat chudáky manžílky od rodin ... Je to opravdu o tom, že tyto vztahy vznikají až v důsledku toho, co doma nefunguje. Vím o čem mluvím, protože i já cítím svoji spoluvinu na stavu věcí svých domácích. Pak člověk jen zírá, čemu všemu doma nevěnoval pozornost a co považoval za samozřejmost. Manželé by se měli snažit věci napravit spolu. Ale praxe i život je o něčem zcela jiném.

Iva (Po, 11. 9. 2006 - 19:09)

Ahoj Lauro.Máš svého miláčka,ale komplikace jsou.Něco za něco.Ona si až pozdě uvědomila,jak ho potřebuje a co teď.Zhrzená,podvedená,tak se nejspíš cítí.Ale jak se do lesa volá.. Vy si toho štěstíčka važte a pěstujte si ho.Mně to tak jak vám nevyšlo. Měj se a nenech si zkazit náladu.

Iva (Po, 11. 9. 2006 - 18:09)

Ahoj Pavle.Určitě nejde o to,že by jsme po rozvodu měli finanční problém.Nemusí dělat do konce života,ale dělá.Já jsem soběstačná,plat ujde.Ale..Nemůže odejít,protože onaje po nehodě na vozíku.Určitě ji má rád a váží si jí a žijí vcelku štastně.Ke mně ho to táhne a já vidím,jak září,když se uvidíme.Přestože ho miluju,už nemůžu žít jen z těch chvilek.Chci od života víc.Mám se obětovat?Je mi 40.Čas letí.Možná jsem sobec,sama nevím co dělat.Nedokážu si začít nový vztah,pokud se budem vídat.Pořád budu zamilovaná.Neměla jsem do toho vůbec jít.Pozdě.Mluvíme,rozebíráme to ze všech stran a na nic jsme nepřišli.Až to zůstalo na mně.Myslím,že jeho místo v životě je jasné.

Adéla (Po, 11. 9. 2006 - 14:09)

Tino, ono vždycky nejde mít to co by si člověk přál. Leda, že by byl naprostý sobec a nekoukal co se kolem něj děje a jak to vnímají ostatní. A to že v předchozích příspěvcích o mě napsal Pavel není pravda. Pavle milovala jsem ho, miluju ho a asi vždycky milovat budu, ale taky miluju svoje děti a ty jsou prostě na prvním místě. Kdyby jsme to spolu neskončili, tak by byla nešťastná jeho žena, jeho tři děti, můj manžel a naše děti. A kdoví jestli by jsme si pak ve společném životě rozumněli. Ono je dost jiné urvat si pro sebe chvilku a jiné pak spolu žít.

Tina (Po, 11. 9. 2006 - 12:09)

Coco, to co popisuješ je v podstatě smutné a nevěřím, že nebudeš jednou litovat. Teď zatím ne , ale musí přijít doba, kdy si přijdeš jako oběť. Bohužel.

coco (Po, 11. 9. 2006 - 11:09)

Ahoj, jen chci říct, že nás je víc co to cítí a mají v životě podobné. Já jsem v tom zaháčkovaná už víc jak 10 let a od začátku vím, že to jinak nepůjde. On bude tam, já tady.Ale to že jsme, nám oběma dodává radost, sílu do života. Nic jsem neplánovala, prostě se to stalo, byť jsem patřila do skupiny "zásadových".Jeho žena se o nás dozvěděla.Dostal nůž na krk, rozešel se se mnou, rozhodl se to co nefungovalo zachránit. Rozumněla jsem tomu, bolelo to, ale myslím,že tak bolí většina rozchodů - bez ohledu na to, zda je nebo není ženatý.Ale nepřestala jsem ho mít ráda.Udělal to, co udělat musel.Ale nevydrželi jsme to a po čase se dali zase dohromady. Ziji si svůj život, mám své přátele, kamarády. Ale on je tím nejbližším. A necítím se nijak zle. A ty zmiňované svátky, dovolené? Ty si prožívám hezky, protože to není o tom jen sedět s někým u stromečku.A zbabělost neřeším. Já sama nevím, jak se člověk může v určitých situacích zachovat.

jenda (Po, 11. 9. 2006 - 10:09)

souhlasím, souhlasím, všechny zásady jdou do háje

Reklama

Přidat komentář