Jste pro interrupci a potraty?

Dokud nebude vynalezena stoprocentně účinná antikoncepce, nechápu, jak si někdo může dovolovat ženám něco přikazovat, nebo zakazovat.Venca

Kokrouči, děkuji za úžasnou definici. Přečetla jsem si ji už včera, na MDŽ, a bylo to jako krásný dárek. Kéž by byly podobně obdarovány všechny ženy.Jsem ráda, že dnes po všech těch zkušenostech mohu říci, že jsou i citliví a bezvadní muži, kteří si zaslouží lásku, pochopení a uznání. K tématu, uvedenému v titulku už nemám, co bych dodala, snad jen to, že se musíme zachovat jako myslící tvorové, a že nikdo nežije na tomto světě proto, aby pouze strádal. Každý chce lásku, brát i dávat, a každý má právo rozhodnout o vlastní cestě.

Kokrouči, děkuji za pochvalu :o)))Jak tak čtu i jiné diskuze, ve většině názorů se asi shodujeme (až na jeden!) a z Tvých názorů mluví životní zkušenosti. Ne jako třeba Andrea, která toho zatím asi o životě moc neví.Můj příspěvek na dané téma už byl dost obsáhlý a nechci se opakovat. Věřím, že případy týraných žen jsou skutečně hrozné a i na tyhle případy by měli naši zákonodárci myslet, aby se i těmto ženám pomohlo. Ne ještě zakázat interupce, aby ženy byly nuceny do těchto poměrů přivádět další děti.Sama nemám takovou zkušenost, můj názor může proto být jen obecný a pochopím, když se mnou žena, která žije v takovém vztahu, nebude souhlasit. Problém antikoncepce je jistě i v penězích, na to by asi taky měli myslet ti, co o tom rozhodují, ale snad by se dalo najít řešení i pro tyto ženy. Jak už jsem psala, např. nitroděložní antikoncepce - i u té sice může nastat situace, že ji partner zjistí, ale přece jen ta pravděpodobnost je menší než třeba u prášků (nemluvě o ceně). A v případě ženy, která už má např. 3 děti by asi byla řešením sterilizace. Vím, je to definitivní řešení, ale určitě lepší než podstupovat nekonečnou řadu potratů.

wendy, to je mi moc lito, zazila jsem neco podobneho od nevl. otce a bylo to priserne, a to jsem ani nebyla tehotna,...prave proto si myslim, ze na prvnim miste je zajisteni klidu, bezpeci a psychopomoci pro zenu s moznosti se pozdeji odrazit ode dna, a pak teprve otazka,zda dite chce ci ne, aby ta volba byla opravdu svobodna, aby zadna zena nemusela rict,ze by vlastne chtela, ale nejde to, aby zena, ktera opravdu nechce dite ani donosit, nebyla nucena. Asi jsem naivni,ale porad si predstavuju,ze to prece nejak musi jit.

Wendy, pokud dobře rozumím zprávám z parlamentu, které se snažím chytat co to jen jde, tak snad něco podobného ani projít nemůže, většina ony předkladatele považuje za podivíny, alespoň v této otázce a alespoň na mě to takto působí, ovšem jeden nikdy neví.Už jsem to zde zřejmě citoval, nicméně po přečtení tvého příběhu se budu rád opakovat, protože jsou okamžiky, kdy se stydím, že jsem muž :A přece se říká,že být mužem je zkouška. Když jsi mužem dostatečně dlouho - kdy jsi dostatečně trpěl díky své vlastní hlouposti, když jsi způsobil dost bolesti, abys konečně nahradil agresivitu rozumem a pohrdání soucitem - teprve pak se můžeš stát ženou.Když jsi pochopil, že moc není "právo" a že síla není moc nad něčím, ale s něčím, že absolutní moc nevyžaduje od druhých naprosto nic, když jsi tohle všechno pochopil, pak máš právo narodit se v ženském těle, neboť jsi skutečně pochopil ženskou podstatu.

Situaci jsem nesledovala, takže nevím v jakém legislativním stádiu tento problém teď je. Podle Vašich reakcí předpokládám, že stále není rozhodnuto a je tedy naděje. Naděje nepoškodit špatným rozhodnutím ženy, jichž se to týká nejvíc. Řeči o tom, že kdo nechce děti, tak může zvolit antikoncepci jsou relevantní jen v některých případech. Sama jsem zažila to, co popisuje Kokrouč - když jsem se chtěla chránit antikoncepcí, manžel mne surově zbil. Kdo to nezažil, nedovede si představit, v jakém bludném kruhu se týraná žena zmítá - je NIKDO, nemá právo na nic, nemá peníze, nemá kam jít, každý si řekne, ať si to vyřeší sama, že je hysterická, přehání atd. A pokud se nenajde někdo, kdo by jí nezištně poskytl úkryt a pomoc, nemá naději sama se z toho dostat. Představte si sami sebe jak byste asi působili na ostatní (třeba kolegy v práci), kdybyste přišli zbití, na obličeji a těle modřiny, s bolestmi, dva týdny nevyspalí, bez možnosti slušně se obléct a provést hygienu, protože Váš partner Vás stále bije, nedovolí Vám spát, nedovolí Vám použít koupelnu, zamkne Vám skříň s Vaším oblečením nebo je roztrhá na kusy a sebere Vám peníze. A vy jste v této situaci těhotná, protože jste "podržela", aby Vás aspoň jedenkrát nezbil nebo Vás znásilnil. Že byste ho dali soudu?!Tak věřte, že pro takové situace, které se odehrají v rámci Vašeho bytu, velmi těžko hledáte svědky. A u soudu se dává váha klidnému odmítnutí obžaloby, než popisu skutečné situace takto týrané ženy, která je prakticky na dně s fyzickými i psychickými silami a nedovede souvisle o všem ani promluvit.Kdo má právo rozhodnout o jejím osudu?

u sebe ne, ale nikdy jsem nebyla ve sviyelne situaci a proto nevim, jaky bych mela nazor, ostatni at se rozhodnou samY, zakaz ani prikaz nic neresi. Radeji nez za potraty ci proti nim bych psala petice za snadnejsi tehotenstvi,porod a zivot mladych mamin,lepsi psychologickou peci a spolecenskou prijatelnost mladeho materstvi, jakoy i anonymni porody s pokud mozno co nejrychlejsi moznosti adopce, dustojnejsi zivot telesne a dusevne postizenych atd. Az tohle bude v poradku, az nebudeme nachazet v popelnicich novorozenata, az obeti znasilneni nebudou vystaveny spis osocovani nez pomoci, az zakony budou na matky vic pamatovat, pak teprv bude nacase se bavit o potratu kvuli orozeni matky ci ditete, pak teprve se muzeme zeny ptat, zda opravdu nechce porodit.

Ivka, jako žádná jiná zde přítomná žena, napsala něco, co z mého pohledu lze razit do kamene. Názor muže, můj i kteréhokoli jiného, je jen názor na něco, co se nás může dotýkat velmi těsně, ovšem ne tak bytostně jako ženy. Nechci znovu otvírat debatu o svobodném rozhodnutí, značná část žen jí prostě nemá a i kdyby taková byla jediná na světě, je nutné její názor vzít v úvahu spíše, než tisíc spokojených, které podobné problémy nikdy řešit nebudou. Kdyby je neřešila žádná, tak nebude ani tato diskuse.Možná to teď bude vypadat, že už si vymýšlím, ale znám ženu, která má strach si pořídit antikoncepci, protože jednou u ní její manžel něco našel a nařezal jí.Domnívám se, že interrupce je krizové řešení pro krizové stavy a sem řadím i variantu, kdy se má narodit dítě patnáctiletému dítěti pro nějakou chvilkovou slabost třeba na mejdanu.Ale to už možná manipuluju s nějakou konstrukcí, ale právo rozhodnout se, právě v této problematice, musí být moje a musí vycházet z mých potřeb a z mých možností, pokud moje možnosti, okolnosti a potřeby budou nějak omezeny zákonem, bude tento zákon špatný.

Nevím, proč Dana a Andrea napadají Katku za její názor. Její příspěvek nebyl vulgární ani nikoho neurážel, což se o Daně říct nedá.V problému interupce je mi názorově nejblížší Kokrouč. Jen snad že i v tom případě týrané ženy existuje jiné řešení než interupce. Pokud nedokáže řešit odchod od takového manžela, vždy je tu možnost antikoncepce! Nitroděložní antikoncepci přece ani ten násilný manžel nemůže zabránit, v jejím případě snad mohla při některém tom potratu požádat i o sterilizaci. Ale jsou lidé, kteří své problémy nedokáží řešit a i proto je nutné, aby tu možnost interupce byla!I kvůli takovým ženám, jako je Andrea, ne proto, že si může dělat se svým tělem co chce, ale protože každé dítě si zaslouží lásku. Pokud by měla přivést na svět "to" jen proto, že by jí zákon zabránil v potratu, bylo by to dítě chudák.Sama jsem nikdy nebyla donucena okolnostmi přistoupit k takému řešení a asi bych ho ani nikdy nepodstoupila. Přesto jsem proti zákazu a zejména proti tomu, aby o této otázce rozhodovali muži. Neberu mužům právo na spolurozhodování o narození dítěte, které zplodili, ale vadí mi zákonodárci, z velké části muži, kteří berou ženám právo na to konečné rozhodnutí. Protože i když dítě zplodí oba, v konečném důsledku nese hlavní tíhu žena a má mít právo se rozhodnout. Nejen proto, že těhotenství a porod musí absolvovat ona, ale hlavně proto, že ona musí chtít změnit celý svůj život. Protože přivést dítě na svět, to není jen těch 9 měsíců. Je to obrovská spousta času a péče o toho malého človíčka až do doby jeho dospělosti, spousta lásky, kterou od nás potřebuje. Většina mužů v tom své partnerce ráda pomůže a podílí se na výchově svých dětí, ale právě proto, že ne všichni jsou natolik zodpovědní, musí mít tak žena konečné slovo.Je sporné, jestli ekonomické podmínky jsou důvodem. Já sama bych z tohoto důvodu nikdy k potratu nešla, ale jsou ženy, pro které je to vážný důvod. Vím, že dnešní vláda toho pro matky moc nedělá, ale určitě to není takové, že by žena dítě nemohla uživit. Sama jsem jako rozvedená vychovávala dvě děti a nezdálo se mi to nemožné. Přitom můj příjem v zaměstnání a nějaké ty sociální dávky dosahovaly stejné výše, jako kdybych do práce vůbec nechodila a žila jen ze sociálních dávek. Jako např. v pořadu Na vlastní oči žena, která má asi 6 dětí, na které bere sociální dávky cca 30000 Kč a vytrvale hledá muže, kteří jí udělají další děti. Vlastně to byla moje blbost, že jsem raději nevyužívala státních dávek a nevěnovala raději více času dětem. Roky utíkají rychle a ten čas, kdy jsou děti malé, si často ani nestihneme užít. Jsou ale ženy, pro které je přednější kariéra nebo jiné věci, proč by tedy měly přivádět na svět děti, kterým se nejsou ochotny věnovat a které by tím trpěly (vi Andrea).Ve svém okolí neznám ženu, která by interupci podstoupila. Moje kamarádka o ní jednou uvažovala v situaci, kdy měla v průběhu dvou let dvě dcery, bydleli s manželem ve starém pronajatém domku (2 místnosti, kamna na uhlí, voda u pumpy na dvoře - to vše po roce 1980) a chystali se začít stavět. Asi 3 měsíce po druhém porodu zjistila, že je opět těhotná. Neviděli jinou možnost, začala tedy vyřizovat interupci, ale v okamžiku, kdy měla doma tehdy potřebné papíry a manžel je měl podepsat...... vzal je a skončily v kamnech. Narodila se třetí dcera, barák nakonec taky postavili a určitě nelitují, že tenkrát tak rozhodli. Prostě záleží na obou, pokud ti dva (nebo i sama žena) chtějí, vždycky se dá najít lepší řešení než interupce. Škoda, že parlament místo zákazů interupce nevyřeší situace např. kolem anonymních porodů, kolem včasných adopcí apod. Řada interupcí by pak třeba nebyla nutná a možná by klesl i počet novorozenců zabitých matkami po porodu nebo i později v rodinách.Myslím, že dnes už je natolik dostupná antikoncepce, že by se každý mohl chovat tak, aby interupce ženy podstupovat nemusely. Protože ale je ještě spousta situací, kdy může k nechtěnému těhotenství dojít, ať už z důvodu nezkušenosti a nezodpovědnosti partnerů, nebo právě případů znásilnění nebo rizika narození postiženého dítěte, měla by tahle možnost zůstat.Právě v tomto týdnu byl v televizi Kotel s poslancem Karáskem na toto téma. I když nepochybuji, že p.Karásek může být chytrý a vzdělaný člověk, v tomto případě s ním nemůžu souhlasit. Společně se mnou a mým přítelem to sledoval i jeho bratr. Oba dávali za pravdu p.Karáskovi a jiný názor kategoricky odmítali. Přitom oba se kdysi "museli" ženit, oba jsou rozvedení a na výchově svých dětí se nepodílejí - návštěvu dítěte jednou za půl roku a pár korun na alimentech za výchovu nepovažuji. Netvrdím, že by se třeba více podílet nechtěli, že to nebylo rozhodnutí jejich bývalých partnerek. Ale skutečnost je, že takhle si oni žijí svůj život a na nikoho nemusí brát ohled, to žena s dítětem nemůže. Raději jsem ani nahlas neřekla to, co mě při té jejich diskuzi napadlo - jak by se asi tvářil můj přítel, kdybych mu já oznámila, že jsem těhotná. V našem věku by to ještě nebylo nemožné, i když se chováme tak, aby tahle situace nenastala, riziko je tu vždycky. Asi by mě neposlal na interupci, to by asi opravdu odporovalo jeho přesvědčení, možná by se i oženil, i když to nepovažuji za podstatné, ale nedovedu si představit, že by byl schopen přijmout přítomnost malého dítěte ve svém životě, že by se nechal omezovat ve svých zájmech a přizpůsobil svůj život tomu maličkému. Doufám, že taková situace nenastane a chovám se podle toho, ale sama nevím, jak bych tu situaci řešila. Na interupci bych v žádném případě jít nechtěla, ale lékaři by asi byli vzhledem k věku jiného názoru a jak by reagovali moji "dospělí" synové, to taky nevím. Snažila jsem je vychovat tak, že sami by asi svoji partnerku na potrat neposlali a zodpovědnost za svoji případnou neopatrnost by přijali. Teprve život ukáže, jak tomu bude doopravdy.Snad společnost časem dospěje výchovou i jinak k tomu, aby interupce nebyly potřeba, zatím ale je podle mého názoru jejich zákaz nesmysl.

Este nieco pre Andreu, ty si asi dost egocentricka a sebecka, ze?

Ja suhlasim s Katkou, aj ked som sa tu docitala, ze je infantilna, sebecka a zakomplexovana... no neviem, necitala som jej ostatne prispevky, ale s tym co napisala tu plne suhlasim. (Mimochodom tiez studujem psychologiu...). A este myslim ze chapem aj Charlieho. On ma pravdu ked tvrdi ze tym ze zakon dovoli tyranym (a sexualne zneuzivanym zenam) chodit na potraty tak ich problem tyrania a zneuzivania sa tym nevyriesi. Tak sa predsa iba potresta to nenarodene dieta a dotycna zena a nasilnik - ci uz manzel alebo ktokolvek iny kto je za to zodpovedny - zostane nepostrestany a kludne moze vo svojom konani pokracovat!! Ako to nakoniec je vidno aj v pripade kukurucovej znamej. Ked chceme vyriesti nasilie na zenach tak musime potrestat toho kto to nasilie kona a nie nevinnu obet!! Ako moze niekto argumentovat takouto zvratenou logikou, to neviem.

Emane ty jsi Eman! Děti nechci a přesto budu souložit ostošest a nikdo mi v tom nezabrání.

a kterýho boha máš na mysli?ono jich je jak naseto-tak pro přesnost..

Kdo nechce deti, at nesoulozi - jinak se to protivy Bohu a je to hrich!!

Dano, tak to uz by stacilo! Pekne dlouhou dobu sleduju, jak na ruznych diskuznich tematech a serverech ryjes do lidi a urazis je. Nejen ze jsi zakomplexovana, infantilni a sobecka, ale k tomu vsemu jeste dusevne nemocna. A to neber jako urazku, myslim to smrtelne vazne, ja totiz taky studuju psychologii! Psani prispevku na internet se zrejme stalo tvoji celozivotni naplni. Misto toho by sis mela co nejdrive zajit za dobrym psychologem (pockej kdyztak par let az dostuduju) nebo psychiatrem. Ver mi, ze to s tebou myslim jen dobre a ze svym problemum muzes dat pruchod i jinou cestou.Mimochodem, taky souhlasim s Andreou. Kdyz je nekdo zasadne proti vrazdam, tak at je nedela a necha ostatni zit, ale at proboha nerozhoduje za jine, kteri maji odlisny nazor. Z moralniho hlediska vrazdy urcite nejsou dobra vec, stejne tak z nabozenskeho. Ale stejne dulezita je realita - a ze se vrazdi o sto sest, je holy fakt!

já jsem prožila obě varianty.interupci v 17ti.ve 22ti jsem už donosila.je fakt,že inter.je hnusnej zážitek-zvlášt když máte štígro na špatnou směnu na oddělení.ale představa,že bych si nemohla vybrat je nepoměrně trýznivá.mluvit o vraždě v případě zárodku starého 2 týdny je už opravdu moc.teda já nevím jak vy,ale i kdyby jste mě mučili,já si prostě nemůžu vzpomenout,jaké filoz.monology jsem v této době vedla!?ted kdyby mě chtěli zabít,bych jistě věděla,že to není dobrý nápad a popadnu tupý či ostrý předmět..ale tenkrát by mi to bylo šumák..tím jsem si jista.pokud jde o moji zodpovědnost-užívám hormon.antikoncepci.pokud jde o muže kteří s tím mají problém:v dělohách cizích žen nemáte co pohledávat!ani vy ani stát..a ženy které s tím mají problém:začněte u sebe-zřejmě jste plny zloby ,že vás žádný nechce-nedivím se..pravdou ovšem je,že inter.je NOUZOVE řešení!sama jsem si svého syna nechala ve velmi tězké situaci:to,že jsem neměla byt ani žádné zázemí byl problém nejmenší.myslím,že by pomohlo to,ze by se značně změnily podmínky.např.dost přihlížet zda se pár chránil či nikoliv a podle toho upravit cenu zákroku,aby nebyl zneužíván jako antikoncepce.také lékaři i rodiče se musí zapojit.proboha,vždyt jsou ještě dneska lidé,kteří si myslí,že po ní rostou chlupy jako tureckému řidiči kamionu!

Souhlasim s Andreou. Kdyz je nekdo zasadne proti potratum, tak at na nej nechodi a dite vychova, ale at proboha nerozhoduje za jine, kteri maji odlisny nazor. Z moralniho hlediska potraty urcite nejsou dobra vec, stejne tak z nabozenskeho. Ale stejne dulezita je realita. Kdyz jsem tehotna, musim myslet i na budoucnost ditete. Pokud nemam k jeho vychove prostredky ani zazemi, je cas se zamyslet. A nase spolecnost rozhodne nevychazi svobodnym matkam vstric. Treba ve Svedsku je svobodna matka financne tak zvyhodnena, ze svatbou by si urcite nepolepsila. Spoustu lidi se kvuli tomu nebere, ziji na psi knizku a maji deti.

Katko, tak to uz by stacilo. Pekne dlouhou dobu sleduju, jak na ruznych diskuznich tematech a serverech ryjes do lidi a urazis je. Nejen ze jsi zakomplexovana, infantilni a sobecka, ale k tomu vsemu jeste dusevne nemocna. A to neber jako urazku, myslim to smrtelne vazne, studuju psychologii. Psani prispevku na internet se zrejme stalo tvoji celozivotni naplni.Misto toho by sis mela co nejdrive zajit za dobrym psychiatrem. Ver mi, ze svym problemum muzes dat pruchod i jinou cestou.

Katko jsem fakt rada, že to, zda potraty budou nebo nebudou na tobě nezalezi a nikdy zalezet nebude. At si kazdy rozhoduje pouze sam o sobe a ostatni necha zit. Moje pravo rozhodnout se, zda budu ci nebude mit dite rozhodne nekonci okamzikem otehotneni. I nadale budu mit pouze a jen ja a nikdo jiny plne pravo nakladat se svym telem tak, jak uznam za vhodne a rozhodnout se, zda dite nosit budu ci ne. Nezpochybnitelne pravo ditete na zivot podle tebe klidne existovat muze, ale vzhledem k tomu, ze je zavisle na tom, zda budu ci nebudu ochotna ho 9 mesicu nosit ve svem tele, tak ma bohuzel smulu a to pravo tezko uplatni.

Jiste, ze ma zena pravo rozhodnout se, zda bude ci nebude mit dite. To konci okamzikem otehotneni, pak prevladne nezpochybnitelne pravo ditete na zivot. Ale to je muj nazor a jak to tu tak ctu, tak urcite mensinovy, ale nikdo me nikdy nepresvedci o opaku a kdyby to zalezelo na me, tak potraty proste nebudou.