Reklama

Jak se chovat v sauně

Podmínkou obrany proti náročnému fyzikálnímu prostředí saunové lázně je cílevědomé jednání, tzv. behaviorální. V podstatě jde o chování saunujících se osob vedoucí k jejich přizpůsobení se tepelným horkým nebo chladným stimulům, ale i k jejich přerušení.

Tím dochází jednak k výpomoci probíhajících dějů autonomní termoregulace, anebo k zastavení těch dějů, které by mohly vyvolat nejen nepříjemné pocity, případně nezabránit přehřátí organizmu a jeho následkům. Toto heslo chce ukázat psychicky labilním osobám, že není nutné obávat se prostředí saunové lázně.

Během pobytu v saunové lázni lze použít mnoha prvků tohoto jednání.
-    v prvé řadě jde o odložení textilií. Celková  nudita  těla je nejúčinnější obranou vůči intenzivnímu prostředí, protože umožňuje rozsáhlou recepci fyzikálních stimulů a rychlou účinnou odpověď termoregulačních dějů, které v podstatě brání škodlivému přehřátí.

-     k běhu saunování se jsou potřeba pomocné a ochranné- textilie (osušky, ručníky, prostěradla), které  lze  použít nejen ke zvýšení úrovně hygieny saun  horkého nábytku a výdřevy prohřívárny, ale i k ochraně před zvýšeným přívodem tepla ze dřeva, anebo ke snížení odvodu tělesného  tepla při pobytu na čerstvém vzduchu, zejména při sezení na nábytku ochlazovny.

-     klidná poloha vleže při saunování se představuje jeden z důležitých prvků obrany proti příliš rychlému působení horka. Asi 4/5 doby z celkového pobytu v prohřívárně má saunující se uvolněně ležet a měnit pouze polohu končetin (zvednout je kvůli prohřátí dlaní rukou a šlapek nohou). M?ůže se měnit i poloha trupu  -leh na boku, na břiše střídat s polohou na zádech. Zůstává-li saunující se v této poloze klidný, snáze odolává horku a umožňuje jeho rovnoměrné celkové působení. Vasomotorická a sudomotorická odpověď organismu - v podstatě ochlazující - může nastoupit a působit v celém rozsahu tělesného povrchu.

Reklama

-     spíše povrchní volné dýchání nosem umožňuje prostup tepla do dýchacích cest a plic a hlavně proto je důležité, že teplota vdechovaného vzduchu vyvolá prokrvení cév sliznice, zvýší tvorbu hlenu a urychlí pohyb řasinek, odstraňující hlen s patogeny. Navíc vzniká reakce lokálních i celkových složek imunitního systému. Horký vzduch likviduje také přítomné rinoviry, které hynou již při teplotě 37,1°C. Tvrzení, že horký vzduch vysušuje nosní sliznice je mylné.

-     nedýchat úmyslně zhluboka ústy, např. při hlasité mluvě, zpěvu, křiku,  kdy se horký vzduch dostává přímo do plicních sklípků a obchází účinný termogenní filtr sliznice nosní dutiny a tak urychluje prohřívání krevního oběhu i v plicích. Během prohřívání se má raději mlčet, nanejvýš rozvážně rozprávět s ostatními klidným a tlumeným hlasem. Halasná zábava se rozhodně nedoporučuje. Saunování více osob ve veřejné sauně často poskytuje příležitost k družnému hovoru, diskusím a žertům,  má se však přitom vždy brát ohled na ostatní saunující se. Při saunování s dětmi se dětem vypravují pohádky, drobné příběhy, hrají slovní hry vsedě atd. Děti takto horko lépe snášejí, ale pobyt v něm se nesmí přehánět.

-     nosní komůrka se vytváří stříškou z dlaní či se dlaněmi plně překryje nosní vstup, případně se  přiloží vlhká žínka. Komůrka poskytuje ochranu před pocitem pálení nosu (hlavně u psychicky labilních) při vdechování horkého vzduchu. Vydechovaný vzduch má teplotu tělesného jádra, a ta je vždy nižší než teplota vzduchu prohřívárny.

-     obezřetné pohyby -hlavně při změnách polohy zejména při stoupání na stupně pryčny s vyšší teplotou pásma prohřívání. -mají probíhat pozvolna, bez prudkého zvyšování míry a rychlosti tělesné zátěže. Příliš rychlé až zbrklé pohyby mohou vést k  obtížím jako je točení hlavy, závrať, případně i kolaps (mdloba) apři pádu k úrazu. Proto je nutná zvýšená opatrnost i při chůzi, zejména cestou do sprchovny či ochlazovny.

-     ve snaze zabránit hlubšímu vdechování zahřátého vzduchu se má proto saunující se vyhýbat během prohřívání větší námaze (respiračním či silovým cvikům, sexuálním aktivitám).

-    nejúčinnější formou behaviorálního chování se v horku je vyhnout se tepelnému stimulu, který začíná být nepříjemná a opustit prohřívárnu. Obvykle je to zapotření po 12 - 15 minutách.

-    v chladu je obvyklým projevem behaviorálního jednání zvýšená tělesná aktivita. Člověk se v chladu choulí (redukuje ztrátu tepla omezením plochy tělesného povrchu), účinnější je, jestliže pohybuje končetinami i trupem (podupává, běží, cvičí). Tím se zahřívá. Obvyklý samovolný třes, kdy si organizmus sám generuje teplo, není vědomým behaviorálním chováním. Po prohřátí v prohřívárně se většinou tyto formy behaviorálního chování neuplatňují a případná pohybová aktivita (respirační cviky) slouží především k zajištění většího přístupu vzduchu s kyslíkem do plic. Trvají krátce a nemají výrazný vliv na ochlazení těla.

-    po prohřátí v prohřívárně sauny a pro pobyt v zevní ochlazovně však stačí k zábraně rychlého ochlazení těla navléknout si ochrannou obuv, případně použít nějakou textilii (vzít si koupací plášť či přehodit si přes tělo prostěradlo, osušku apod.);

-   při sezení v ochlazovně omezuje vhodná izolační podložka přímý přestup tělesného tepla do chladných předmětů.

-    účinnou obranou vůči chladu je včasný návrat z ochlazovny do prohřívárny a opětné zahřátí, jak je poskytuje horká část saunové lázně, i je vlastně také projevem behaviorálního jednání;

-     jako behaviorální jednání  v horku saunové lázně lze považovat také sledování pulzové frekvence. Dosažení jeho hodnoty nad polovinu tepů oproti vstupní hodnotě má být informací o tom, že byl dosažený potřebný časový limit pro výšku tělesné teploty, kdy prohřívání již nemusí pokračovat.

-     přijetí informace o délce jednotlivých fází běhu saunování je také formou behaviorálního chování, proto má mít saunující se k dispozici instalované hodiny v prostorách sauny či přesýpací časomíru v prohřívárně (kabině).

-    ochranou vůči omezení osmotického odvodu vody  z mezibuněčných prostor je nepít v průběhu 1. a 2. fáze běhu saunování. K udržení potřebného množství vody k výměně látkové stačí vypít malé množství nápoje půl hodiny před zahájením běhu saunování se a v jeho závěru vypít tolik tekutiny, kolik jejích gramů bylo ztracených pocením. (Podle délky pobytu v horku, např. při relaxačním běhu saunování se to bývá necelý půl litr potu).

-      nejméně dvě hodiny před zahájením běhu saunování nemá saunující pojídat sytá jídla.     Po skončení běhu saunování je účelné doplnit ztrátu vody v potu vodou, ovocnou šťávou, bylinkovým čajem a sníst přiměřené množství vhodného pokrmu.

Podle hesla z osobního „VÁDEMÉKA SAUNOVÁNÍ“ upravil MUDr. Antonín Mikolášek

Reklama

Komentáře

Reklama