Reklama

V Británii straší

Během pandemie covidu se v Británii mezi obyvatelstvem objevovalo paranormálních příběhů podstatně více než kdy dříve. To potvrzuje i Caroline McKendricková ze společnosti Somerset Paranormal Investigators. "Jejich počet přibyl především během covidových opatření, což nebylo ideální, protože jsme nemohli lidi navštěvovat u nich doma," uvedla.

Profesora Christophera Frenche, vedoucího výzkumného oddělení anomální psychologie na Goldsmithsově univerzitě v Londýně, zprávy o nárůstu paranormálních jevů nepřekvapují. "Existují historické důkazy, že v dobách nejistoty, stresu a zmatků stoupá počet podobných zážitků, s nimiž se lidé svěřují," řekl.

Fascinace paranormálními jevy a dalšími fenomény, jako je UFO, rozhodně roste. Televizní pořady na toto téma jsou na vzestupu popularity, od reality show sledující lovce duchů při práci až po dramata a strašidelné filmy. Na facebooku vznikla řada skupin, kde lidé zveřejňují pořízené fotografie, na nichž lze spatřit rozmazané tváře duchů; hojně navštěvované jsou organizované lovy duchů.

Hitem se stal podcast Uncanny, dokumentující strašidelné a děsivé příběhy; jeho moderátor Danny Robins vytvořil také úspěšný podcast The Battersea Poltergeist. "Myslím, že kultura odráží hrůzu naší společnosti," říká Robins. "Čím je společnost extrémnější a hrůznější - a bůh ví, že s Trumpem, brexitem, koronavirem a Ukrajinou byla tak extrémní, jak jen to během většiny našich životů jde - tím více vyhledáváme extrémní formy zábavy," dodal.

Tim Gibson je nadšenec do paranormálních jevů, který moderuje několik internetových skupin, a říká, že došlo k "obrovskému nárůstu zájmu". Sám začal zažívat nevysvětlitelnou aktivitu na začátku pandemie. Pracuje jako marketingový konzultant a nedávno se přestěhoval do nových obchodních prostor. Když udeřil koronavirus, skončil tam sám.

Reklama

Jednou z prvních věcí, které si všiml, byl zarámovaný výtisk zabalený v bublinkové fólii a opřený o zeď, který se bez vysvětlení převrátil. Gibson říká, že od té doby pořídil více než tisícovku videí, na kterých se rozsvěcují a zhasínají světla a pohybují se věci. Na další nahrávce je slyšet přízračné sténání.

"Došli jsme k závěru, že kdybychom tomu měli dát nějaký název, byla by to aktivita poltergeistů," řekl Tim Gibson. "V jedné místnosti jsme zachytili něco, co vypadalo jako neuvěřitelná bílá záře, a když to zpomalíte, můžete tam vidět něco, co vypadá jako obličej. Co to proboha bylo, to netušíme," dodal.

Autor podcastů Danny Robins si myslí, že strašení či spirituální aktivita "často pramení z rostoucího pocitu neklidu ve vašem okolí", což mohla u spousty lidí způsobit pandemie.

V posledních letech jsme trávili více času ve svých domovech a pandemie tento trend izolace ještě urychlila. "Už dlouho žijeme osamělejší životy, kdy nás spojují počítače a ne reálná setkání," řekl Robins.

Pokud se cítíte uvězněni uvnitř, říká, "až do té míry, že vám známé prostředí začne připadat klaustrofobické, vaše mysl se začne ubírat na jiná místa". "Skeptik by mohl namítnout, že čím více času trávíme ve svých domech, tím je pravděpodobnější, že začneme mít pocit, že v nich straší", dodal.

Existují i jiné, přízemnější důvody, proč lidé mohou mít zážitky, o nichž se domnívají, že jsou paranormální. Při práci z domova, třeba na ulicích, které jsou klidnější než obvykle, si mohou všimnout věcí, které dříve nezaznamenali.

"Váš dům může vydávat podivné zvuky v místech, kde se usazuje sluneční žár, nebo když se zapíná a vypíná topení, čehož jste si nemuseli být vědomi," říká Caroline McKendricková. "Lidé jsou doma čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu, a tak si začínají více uvědomovat své okolí," dodala.

Reálný strašidelný příběh:

Bylo to uprostřed noci v dubnu 2020 a všude byl "naprostý klid", říká Mandy Deanová. Žije sama v bytě se dvěma ložnicemi na severu Anglie a spát chodí obvykle až kolem druhé hodiny ráno. Ležela v posteli a četla si, když se najednou ozval zvuk, jako by na noční stolek vedle ní spadlo těžké závaží, napsal zpravodajský server The Guardian.

"Vyskočila jsem z postele, vyběhla z ložnice, jako by mi hořelo za patami, a spala jsem v obývacím pokoji při rozsvíceném světle," říká Deanová. "Stalo se to tři noci po sobě a čtvrtou noc to byl stejný druh zvuku, ale ne u postele - ozvalo se to ve zdi přímo za mnou." Dodává: "Budu znít jako blázen, ale vím, že blázen nejsem."

Po těchto čtyřech nocích zvuky na několik týdnů ustaly, ale pak se opět objevily. Deanová dělala všechno možné, aby našla vysvětlení. Byt pod ní byl prázdný, ale zeptala se jiného souseda a ten to nedokázal vysvětlit. Zkontrolovala topení, potrubí. "Člověk si říká: Opravdu to slyším? Možná jsem se trochu zbláznila. Kvůli covidové uzávěře ke mně nemohly přijít moje dcery, aby zjistily, jestli to také uslyší," uvedla.

Jakmile byly povolené návštěvy, zavolala Mandy Deanová vyšetřovatele paranormálních jevů. Když seděli v obývacím pokoji a pili kávu, říká, že vyšetřovatel ucítil, jak mu něco "opravdu studeného prošlo kolem nohou". "Asi o pět nebo deset vteřin později jsme slyšeli ránu u televize, jako by něco spadlo. Oba jsme se podívali, odkud ten zvuk přišel," řekla Deanová.

Listy na nedaleké rostlině se hýbaly. "Šli jsme tam a nic tam nebylo. Tak jsme to zkusili napodobit," dodal Deanová. Když zvedli krabičku pro příjem digitálního vysílání a upustili ji, "byl to skoro stejný zvuk, ale neviděli jsme, že by se pohnula".

Vyšetřovatel si podle ní myslí, že tato aktivita má něco společného se smrtí jejího otce na covid-19, protože začala několik dní poté. Deanová o tom není přesvědčena, ačkoli podobné zvuky slyšela i v roce 2016, několik týdnů po smrti své matky. V té době s ní žila dcera, která zvuky také slyšela - a byla tak vyděšená, že spala s vrčícím větrákem, aby zvuky přehlušila.

Zdroj: ČTK

Reklama

Komentáře

Jirka (St, 11. 5. 2022 - 22:05)
U nás taky straší
Reklama