Vložky se stávají pro některé Francouzky luxusem

“Je to nezbytný produkt, ale každý měsíc se ptám, za co si jej koupím, tak je to drahé,“ svěřuje se pařížská studentka, která si nepřeje uvést své jméno.Jejím jediným zdrojem příjmu je stipendium něco přes 500 eur (12.500 Kč) měsíčně. Z toho musí zaplatit nájem, učební pomůcky, telefon a jízdné v metru. “Těch šest nebo sedm eur (150 až 175 Kč) každý měsíc za vložky je pro mě zátěží,“ říká.

Její případ je názornou ukázkou toho, jak ve městech mají některé ženy nízké příjmy, uvádějí sdružení, podle nichž ženy každý měsíc utratí za hygienickou ochranu pět až sedm eur 125 až 175 Kč), i když se tyto údaje případ od případu různí.

Od 1. dubna nabízí studentský spolek svým členkám až 25 eur (625 Kč) ročně na hygienické pomůcky, pokud předloží účty. Jde o první takové sdružení ve Francii.

Takové problémy obvykle postihují rozvojové země, ale existují i v bohatých státech jako je Francie nebo Británie.

Claire, která pracuje jako zdravotní sestra na střední škole v Seine-Saint-Denis na pařížském předměstí, uvádí, že před lety, kdy působila v centru Paříže, neregistrovala téměř žádné žádosti o hygienické pomůcky, zatímco dnes jich má kolem 400 ročně. Kromě toho se mnoho dívek stydí a neodvažují se jít za sociální pracovnicí, neboť jde o intimní záležitost.

Takovou bariéru, která ženám brání mluvit o své situaci, dosvědčuje i koordinátorka sociálních služeb Restos Brigitte Michéová. Dokonce i matky rodiny jí šeptají: “Zbyly vám nějaké vložky?“

V centrech, kam chodí ženy dostávající potravinovou pomoc, se setkává se ženami, které raději odejdou, protože mezi dobrovolníky jsou jen muži.

Restos je součástí několika potravinových sdružení, která rozdělují dámskou ochranu. Jiná sdružení, jako jsou potravinové banky, odmítají vložky poskytovat a namítají, že vydávají jen potraviny. Avšak 70 procent příjemců pomoci tvoří ženy.

Podle zmocněnkyně asociace Jednat pro zdraví žen (ADSF) Nad?ge Passereauová, která v Paříži pomáhá ženám v obtížné situaci, mezi nimiž je mnoho imigrantek, jsou hygienické potřeby prvním žádaným produktem, neboť jsou považovány za luxusní zboží.

Jednou měsíčně asociace rozděluje sanitární zboží zahrnující zejména vložky a tampony. Mezi ženami, které si pro hygienické prostředky přišly, je i Maria, která žije na ulici několik měsíců. Líčí, jak mnohokrát musela použít toaletní papír nebo hadry. “V některých ubytovnách nám dají mýdlo a šampon, ale vložky už ne,“ říká.

Díky mobilizaci sdružení se pařížská radnice rozhodla instalovat kontejnery, kam je možno odložit balíčky vložek, které se pak rozdělují sdružením. Iniciativa se setkala s ohlasem zejména v Lyonu.

Ve Francii se diskuse o hygienických potřebách rozhořela v roce 2015, v době debat o dani z přidané hodnoty, která u nich platí. Díky mobilizaci ženských sdružení byla snížena na 5,5 procenta.

Pokles daně z přidané hodnoty se však na cenách hygienických potřeb nijak neodrazil a ceny v obchodech zůstaly stejné. Nakonec to byl jen dar pro značky, které vládnou trhu odhadovanému na několik miliard dolarů.

ČTK/AFP

Pozn. redakce - Bylo by zajímavé zjistit, jaká situace je u českých žen, když některé i přes to, že pracují, mají srovnatelné příjmy s francouzkou studentkou...