Smrtící pilulka

Jenomže místo pečlivě připravené věty ze mě vycházejí jen slova. Slova, která však nedávají smysl. Můj africký kamarád se na mě vyděšeně dívá. Mám strach. Takhle moc jsem se ještě nikdy nebála. Břišní tyfus… malárie… zápal plic, slyším během pětačtyřiceti minut tři diagnózy. Jedna horší než druhá. Jak se to jenom stalo? Brala jsem antimalarika a měla všechno povinné i doporučené očkování.

„Kupte to na trhu,“ říká lékař mému kamarádovi a dává mu papírek s názvem léku.

Cítím, že jsem blízko smrti. Je mi tak špatně, že už nemám věci ve svých rukou. Je mi úplně jedno, co mi dají. Jenomže to by nemělo.

Ten večer mám pocit, že už nemůže být hůř. Lékař mi injekčně aplikuje lék z trhu a já usínám. Po nějaké době mě probudí ohromný hluk. Co to je? letí mi hlavou. Mám pocit, jako by vedle mě startovalo letadlo. Co to tak hlučí? Vůbec tomu nerozumím. Teprve po chvíli mi dochází, že jsem to já. Tedy mé srdce. Buší neuvěřitelně rychle. Údery nabírají na síle. Není tu nikdo, kdo by mi pomohl.

Bohužel se nejedná o vymyšlený příběh, ale o vzpomínku spisovatelky a cestovatelky Hany Hindrákové na její třetí pobyt v Keni. Vzpomínku na setkání s falešným lékem.

Opravdu se to děje

Stejně jako mnoho jiných lidí neměla tehdy Hana Hindráková povědomí o existenci falešných léků. Léků, které se do Afriky dováží z Číny. Tento problém se však netýká jenom afrických zemí, ale v podstatě všech rozvojových zemí.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je v Africe třicet až šedesát procent léků falešných. Proč? Na černém kontinentu je nedostatečná kontrola výroby, dovozu a distribuce léků. Chybí zákony a z nich pramenící postihy za tuto činnost. Chybí osvěta mezi běžnou populací. Falešným lékům napomáhají i úředníci a policie.

Co jsou falešné léky

Jedná se o léky, které místo účinné látky obsahují mouku nebo cukr. V některých lécích je možné najít trochu účinné látky, aby prošly základními testy. Jenomže takové léky potom při užívání způsobují resistenci a pravý lék už nezabere. V horším případě obsahují jed na krysy, nemrznoucí kapalinu, leštidlo na parkety, rtuť a jiné těžké kovy či chemikálie. Bez podrobné analýzy není možné poznat, zda je lék falešný nebo ne. Padělky jsou velmi zdařilé.

Proč léky obsahují takové látky? Protože jejich výroba je tak levnější. Potřebujete, aby byl lék modrý? Prostě použijete inkoust. Potřebujete, aby se leskl? Dáte do něj leštidlo na parkety. Někdy se léky vyrábějí v naprosto primitivních podmínkách například v míchačkách na cement. Jeden den se tam dělá jed na krysy, druhý den antimalarika. Tak to do nich prostě spadne. Pokud byste to chtěli vidět na vlastní oči, podívejte se na video publikované Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Hana Hindráková tehdy v Homa Bay vůbec netušila, že jí byl do těla vpraven falešný lék. Měla štěstí v neštěstí a jenom o vlásek unikla smrti. Až o mnoho let později, když si před psaním knihy Smrtící byznys dělala rozsáhlý průzkum o této problematice, tak zjistila, že lék byl pravděpodobně falešný. Nejen že jí nepomohl, ale způsobil jí ještě další zdravotní komplikace.

Nyní létá do Keni s velmi dobře vybavenou lékárničkou. Tam totiž, stejně jako v dalších rozvojových zemích, nemáte jistotu nikde. Nejedná se totiž jen o léky z trhu, falešný lék můžete dostat i v registrovaných lékárnách nebo v nemocnicích. Ptáte se proč? Kvůli všudypřítomné korupci a chudobě, které společně usnadňují distribuci falešných léků.

Zaujal vás tento článek? Podívejte se na další do sekce Afročtení.

Hana Hindráková, www.hindrakova.cz, www.africkepribehy.cz