Tři hormonální bouře v životě ženy

V období hormonálních nepokojů, jako je puberta, těhotenství a menopauza, hraje jednu z hlavních rolí životospráva. Určité živiny totiž mohou vyrovnávat hormonální nerovnováhu, snižovat nežádoucí příznaky a zlepšovat kvalitu života. Výhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky, zejména hořčík, vápník a draslík.

„Kdo byl první, Adam nebo Eva? Na tuto otázku máme odpověď související právě s hormony. Výchozí látkou pro ženské pohlavní hormony je totiž hlavní mužský pohlavní hormon testosteron. Takže ať se nám to líbí nebo ne, ženy by bez mužů prostě nevznikly,“ konstatuje spolupracovnice AquaLife Institutu RNDr. Michaela Bebová a upřesňuje: „u mužů a u žen ale dominují rozdílné hormony, a proto se muži a ženy chovají jinak. Ženu od puberty do menopauzy ovlivňuje menstruační cyklus, který trvá zpravidla 28 dní a zahrnuje kolísání hormonálních hladin. Žena je tedy cyklická. Každá žena má svou cykličnost, která působí na její náladu, výkonnost, chování, ale i plodnost aj. U mužů se nic takového neděje, nejsou pravidelně ovládáni hormonálními výkyvy, jejich hladina testosteronu je za normálních podmínek stále stejná.“

Takové první hormonální vlnění představuje puberta. Je to období fyzického dospívání, kdy se dramaticky zvyšuje produkce pohlavních hormonů a dochází k vyzrání vaječníků. U dívek je hlavním a nejvýraznějším projevem puberty menstruace a dozrání do stavu plodné ženy. V loňském roce se v Česku narodilo bezmála 112 tisíc dětí, necelá polovina byly holčičky.²⁾ Znamená to, že se u nás ročně narodí zhruba 55 tisíc dívek, které budou prodělávat pubertu.

„Pro dívky je puberta velmi citlivé období, protože začínají řešit svoji postavu. Zároveň mají více svobody ve stravování – cestou do školy, ze školy, spousta volného času bez dozoru. Svoboda, nadměrná citlivost a emoce často vedou k nevhodnému způsobu stravování, které bývá navíc negativně ovlivněno nadměrnou a neadekvátní fyzickou aktivitou nebo módními výživovými trendy. Nevhodné bývá také složení pitného režimu – nadmíra slazených nápojů, energetické nápoje, nápoje s obsahem kofeinu, alkohol. V tomto věku by základem pitného režimu měly být minerálky (slabě a středně mineralizované), obyčejná voda, čaje, ředěné ovocné džusy a šťávy,“ uvádí Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka se zaměřením na prevenci a léčbu civilizačních onemocnění u dospělých i dětí.

Druhou výraznou hormonální změnou je pro ženu těhotenství, které by mělo být v ideálním případě změnou spíše příjemnější. V ČR se v 93 porodnicích každoročně uskuteční okolo 110 tisíc porodů. Průměrný věk žen, které porodí své první dítě, je zhruba 29 let.³⁾ Těhotenství i porod představují přírodní zázrak co do hormonální spolupráce a komplexního působení celého metabolizmu.

„Období, kdy chce žena otěhotnět, je velmi citlivé na souhru hormonů. Zralá vajíčka se musí uvolnit a dorazit do děložní dutiny přesně v době, kdy je na ně sliznice dělohy připravená. K tomu je nutná správná hladina progesteronu, ale i správná funkce štítné žlázy aj. V prvních 12 týdnech pak budoucnost těhotenství závisí ještě na žlutém tělísku, které produkuje progesteron – poté jeho funkci zcela přebírá placenta,“ upřesňuje gynekolog a porodník doc. MUDr. Tomáš Fait, Ph.D.

Biochemička a odbornice na metabolizmus a chemické procesy v těle RNDr. Bebová k tomu dodává: „u těhotných žen je obzvlášť důležitý příjem tekutin, které potřebují pro dva tělní oběhy – pro dostatečnou hydrataci, doplnění plodové vody a také pro udržení patřičné tekutosti krve, rozvádějící živiny po obou organizmech. Dostatečný pitný režim, zahrnující hlavně čistou vodu včetně slabě a středně mineralizovaných přírodních minerálek, které doplňují tělu nezbytné minerální látky, je tedy zcela esenciální pro zdraví matky i plodu. Z důležitých minerálních látek stojí za zmínku hlavně hořčík – jednak ho organizmus během těhotenství vylučuje více, jednak se podílí na dělení i růstu buněk embrya a následně se usazuje spolu s vápníkem v kostech dítěte.“

Třetí a poslední hormonální změnou v životě ženy je menopauza. Je to taková puberta naruby, protože dochází k výraznému poklesu tvorby pohlavních hormonů, ke ztrátě plodnosti ženy a obvykle i k degenerativním změnám, které jsou s poklesem tvorby hormonů spojeny. V ČR se toto období týká zhruba 1,5 milionu žen.⁴⁾    

„V průběhu posledního století se život ženy prodloužil průměrně o 30 let, ale věk, kdy přestávají fungovat vaječníky, se podstatně nezměnil. To s sebou přináší spoustu nežádoucích změn – ve funkci některých orgánů, ale také ve struktuře kostí, sliznic a kůže. Přitom není jednoduché rozeznat změny způsobené nedostatkem estrogenu od změn, na kterých se podílí proces obecného stárnutí organizmu,“ vysvětluje doc. Fait, předseda České menopauzální a andropauzální společnosti.

Potíže v přechodu se rozdělují na akutní klimakterický syndrom a chronický klimakterický syndrom (tzv. organicko-metabolický syndrom). Akutní potíže klimakterického syndromu může žena překonat sama. Zvýšení pohybové aktivity (alespoň třikrát týdně 30 minut) pomáhá až dvěma třetinám žen odbourat akutní problémy a současně udržuje tělesnou hmotnost i kvalitu kostí. Úprava jídelníčku může snížit četnost potíží. A dostatečný příjem vhodných tekutin, který je základní podmínkou pro dobrou funkci organizmu, zmírní únavu, bolesti hlavy, nevýkonnost, ospalost i další nepříjemnosti včetně stárnutí pokožky. S překonáním akutního klimakterického syndromu mohou pomoci také potravinové doplňky, léčivé přípravky a volně prodejná léčiva. Pod vedením lékaře mohou ženy užívat i určité léky. Chronický klimakterický syndrom je chronickým stavem, který přetrvává dlouhou dobu – na rozdíl od akutního klimakterického syndromu, jehož příznaky jsou obvykle kratší a intenzivnější.