Biodiverzita, biologická rozmanitost - důležitý faktor pro zdraví člověka, přírody i společnosti

Biodiverzita je pojem, který budeme v budoucnu slyšet skloňovat při hledání řešení všemožných problémů, které sužují současného člověka a životní prostředí. Smutnou skutečností je, že rozmanitost života se snížila a to přináší mnoho současných potíží - jak zdravotních, tak enviromentálních či společenských.

 

Biologická rozmanitost, znamená variabilitu všech žijících organismů; zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu ekosystémů. Je popsána jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích.

Biodiverzita,  která se týká bezprostředně člověk a jeho zdraví, je biodiverzita - rozmanitost jeho střevní mikroflóry a mikroflóry na kůži a sliznicích.

Střevní mikroflóra člověka (mikrobiom) jsou mikroorganismy, které žijí ve střevním traktu člověka (i ostatní živočichové mají svůj mikrobiom). V lidských střevech žije více bakterií než je v těle lidských buněk. Vztah mezi člověkem a těmito bakteriemi je oboustraně výhodný. Mikroorganismy vykonávají řadu užitečných funkcí: pomáhají s trávením, pozitivně ovlivňují imunitu člověka, produkují hormony i neurotrasmitery ovlivňující činnost mozku, atd. Čím pestřejší je složení, tím je celý systém zdravější. Problém nastává, pokud je plno užitečných bakteriií zničeno (např. antibiotiky, hormony, pesticidy a dalšími škodlivinami), je narušena rovnováha a dochází k přemnožení patogenních mikroorganismů (velmi často kvasinek, plísní a agresivních bakterií) a k rozvoji poruch imunity, hormonálních a psychických poruch.

Mnoho bakterií žije též na povrchu naší kůže a sliznic. Jsou-li narušovány např. častým používáním antibakteriálních mycích či čistících prostředků, dochází k narušení rovnováhy mikroflóry na kůži a k vzniku různých kožních problémů a chorob, včetně onemocnění způsobených na antibiotika rezistentními bakteriemi.

Biodiverzita přírodních ekosystémů

Podobně jako v těle a na těle člověka žijí obrovská množství mikroorganismů, tak ve zdravé půdě nalézáme společenstvo organismů žijících v půdě - tzv. půdní edafon (mikroorganismy a půdní živočichové). Stejně jako mikrobiom v těle člověka zabezpečuje půdní edafon  přeměnu prvků, tok živin a energií. Je důležitý pro život a růst rostlin. Bez půdního edafonu by se stala půda mrtvou, neschopnou poskytovat potravu lidem a dalším živočichům. Tuto rozmanitost půdního života mnohdy člověk též svou neuváženou činností narušuje. Pesticidy, odstraňování biologického materiálu, který slouží jako potrava pro půdní edafon, z povrchu země, chemická hnojiva, nešetrné zásahy do půdy - to vše ničí biodiverzitu půdního edafonu.

Každá další přírodní společenství, ať již ve vodě,  na souši či ve vzduchu vytvářejí tím více stabilnější ekosystémy, čím více jsou druhově pestřejší.

Monokulturní společenství - lány oseté jednou plodinou, plantáže jednoho druhu stromů,  anglické trávníky - to všechno jsou nestabilní systémy, které jsou ohroženy škůdci a bez velkých a  energeticky náročných zásahů, které ničí další společenství, nepřežívají.

Podle teorie druhové rozmanitosti jsou druhově bohatá společenstva odolnější vůči působení invazních druhů než společenstva druhově chudá.

Ničení biodiverzity v jedné říši, ničí biodiverzitu v druhé.  Narušíme-li edafon, narušíme biodiverzitu rostlin a biodiverzitu na rostliny vázaného hmyzu. Na existenci hmyzu závisí mnoho druhů dalších rostlin, ptáci, obojživelníci, plazy, ryby i savci. Takto můžeme způsobit kolaps celého přírodního ekosystému tak, jak ho nyní známe. Mnoho druhů má velkou schopnost adaptace, avšak velmi těžko se dá současně adaptovat na nedostatek potravy, prostoru k životu, působení jedů a rozšíření agresivních (na jedy rezistentních) a invazivních druhů.
Chceme-li aspoň částečně obnovit zdraví přírody, musíme začít od obnovy půdního edafonu a pestré říše rostlin, což se vzájemně pozitivně ovlivňuje. Pestrost dalšího života bude následovat. Čím víc bude oblastí, kousků země, kde se toto podaří, tím lépe, v konečném důsledku i pro nás.

Ve společenství lidí je rozličnost povah, vzdělání, profesí též základem bezproblémového fungování společnosti.

Pestrost a rozmanitost je třeba chránit a podporovat.

Autor: MK

 

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář

Komentáře (3)

  • Obrázek uživatele Vanda
    Vanda (anonym)

    Rozmanitost ano, ale je třeba brát v potaz, že např. některé rostliny se rády shlukují do skupin podle svého druhu, takže někde monokulturní záhon s květinami téhož druhu není na škodu. Ale samozřejmě to, jak dnes jsou na zahradách jen tůje a trávník a ve veřejném prostoru též většinou jen vysekaný trávník a celkově máme malou pestrost běžně vysazovaných rostlin, je skutečně problém. Je takové množství rozličných keřů, ovocných a okrasných stromů, trvalek, letniček, divokých rostlin a bylin - příroda, zahrady i veřejné prostory by mohly být velmi pestré. Píši pouze k rostlinám, protože v tom se vyznám. K ostatnímu se nebudu vyjadřovat, ale dává to logiku.

    Bře 15, 2019
  • Obrázek uživatele Tomáš
    Tomáš (anonym)

    K narušení biodiverzity hodně přispívá zelená politika biopaliv, které se vyrábějí z řepky olejné či palmového oleje. Kvůli palmovému oleji se kácí na rosliny i živočichy rozmanité pralesy a nahrazují se monokulturními plantážemi palmy olejné.

    Bře 15, 2019
  • Obrázek uživatele Tomáš
    Tomáš (anonym)

    K narušení biodiverzity hodně přispívá zelená politika biopaliv, které se vyrábějí z řepky olejné či palmového oleje. Kvůli palmovému oleji se kácí na rosliny i živočichy rozmanité pralesy a nahrazují se monokulturními plantážemi palmy olejné.

    Bře 15, 2019

Přidat komentář

Reklama

Reklama