Většina dětí potřebuje digitální detox

Co však dělat, když máte pocit, že vaše ratolest vysedává před obrazovkou příliš často? Způsobů, jak předejít vážnějším problémům je více. Jejich úspěch však závisí více na rodičích, než na dětech.

Výsledky minisčítání Českého statistického úřadu jsou alarmující. Téměř čtvrtina českých děti tráví na internetu a užíváním aplikací stejný počet hodin, jaký stráví ve škole. Nadměrné vystavování může mít celou řadu negativních dopadů. Podle odborníků má vliv na rostoucí hladinu stresu, odcizení ve vztazích i zhoršené zdraví.

Omezení nestačí

Omezit přístup k počítači už nefunguje tak dobře jako dřív, protože děti už dnes nejsou přitahovány jen ke hrám. „Podle mého pozorování se to za těch 10 let proměňuje spíše v tom, co děti konzumují - dříve bylo více "hráčů", dnes děti tráví spousty času sledováním instagramu, sociálních sítí, youtuberů a podobně,“ říká dětská psycholožka Jana Hýbnerová. Stimulace je navíc pro děti důležitá.

Kniha pomáhá
Ideálním způsobem, jak omezit užívání chytrých telefonů, tabletů a dalších zařízení, je využít čas jiným způsobem. Zaměstnat mozek dítěte jinou aktivitou, nejlépe takovou, která podpoří jeho představivost a vyváží případné negativní dopady moderních technologií. Takové účinky má například čtení. Podobně jako například šachy stimuluje mozek a působí tak jako prevence Alzheimera a demence. Pomáhá v boji proti stresu a ve cvičení soustředění, což jsou zásadní důsledky nadužívání digitálních technologií. Pomáhá rovněž se cvičením paměti, rozšířením slovní zásoby a stimuluje představivost.

Vybrat knihu je tak trochu umění
Zásadní problém však nastává při výběru správného titulu. Výběr knih pro dítě má totiž v dnešní době úplně jiná kritéria než dříve. „Rodiče často sáhnou po osvědčené klasice, kterou sami znají z dětství, to znamená knihy na motivy různých Večerníčků či 50 i více let staré dětské knihy. A to není vždy nejlepší cesta,“ říká Jan Kanzelsberger mladší, ředitel 62 knihkupectví. Mladší děti údajně sáhnou po knize, kterou jim rodiče podají, je ale důležité výběr dobře rozmyslet. „U dětí od 9 do 12 let jednoznačně táhnou nejvíce knížky příběhů s napínavou nebo vtipnou zápletkou. Často u výběru sehrává velkou roli to, zda knihu už znají od někoho ze spolužáků či kamarádů,“ říká Jan Kanzelsberger. Dokládají to i data z průzkumů. Mezi nejprodávanějšími tituly pro tuto věkovou kategorii patří Táta za všechny prachy od Davida Walliamse, Dívka, která upíjela měsíc Kelly Barnhillové nebo Prostě Hawking!, kniha, která vysvětluje myšlenky jednoho z nejznámějších vědců současnosti, od Rüdigera Vaase.

Cizí jména i naprosté klasiky
I když dítě první knihou nenadchnete, není to důvod zoufat. „Nenuťte dítě dočíst knihu, která ho přestala bavit. I dospělým se stane, že se spletou a kniha se jim nelíbí. Přístup „dokud nedočteš tuhle, tak novou nedostaneš“ je spolehlivým zabijákem hezkého vztahu ke čtení,“ říká Kanzelsberger. „Vůbec nejlepší je vzít děti do knihkupectví a nechat je, ať si zkusí vybrat knihu samy. Často Vám tak naznačí, jaké tituly je zajímají nejvíce,“ dodává Kanzelsberger.

Nedivte se, že oblíbené knihy svých ratolestí často neznáte. V ostřejší konkurenci televize, počítačových her a sociálních sítí se knižní trh hodně změnil. Podle Kanzelsbergera si tak své místo mezi novými tituly uhájily pouze nejkvalitnější stěžejní tituly jako je Mayův Vinnetou nebo Foglarovy Rychlé šípy či Hoši od Bobří řeky. Trvalé oblíbenosti se těší i knihy Julese Vernea mimo jiné i díky počinu spisovatele Ondřeje Neffa, který verneovky nově přeložil do modernějšího jazyka.