Světelný smog poškozuje zdraví lidí a přispívá k likvidaci hmyzu

Téměř nikde na území České republiky již nenajdeme přírodní noční oblohu. Podle map světelného znečištění publikovaných Českou astronomickou společností je možné vidět náznak přírodní noční oblohy už pouze na Šumavě a v části Jihočeského kraje.

Světelným smogem trpíme všichni

Nadměrným nočním osvětlením trpí hlavně lidé a příroda, a to jak ve městech, tak i na venkově. Světelné znečištění se negativně podepisuje na lidském zdraví, zejména na kvalitě spánku. Odborníci často hovoří dokonce o pandemii nespavosti.

K největším zdrojům světelného smogu patří zastaralé a špatně funkční veřejné osvětlení. To může být osudné třeba stromům. „Lampy u nás v ulici svítí nejen na chodník a silnici, ale také do předzahrádek a dvorů. V noci je tento efekt velmi nepříjemný a domů jsme museli pořídit zatemňovací závěsy. Ale třeba ovocné stromy na dvoře ještě ani v prosinci neshodily listy. To přece není normální stav,“ zlobí se Josef Hovorka z Kroměřížska.

Dobrý příklad správného řešení nabízí středočeská obec Hrusice. Jako na prvním místě v Česku zde totiž byly nainstalovány takzvané biodynamické lampy, které září naplno, jen když pod nimi někdo prochází. Během noci rovněž mění barvu světla a přizpůsobují se tak přirozeným cyklům přírody. S biodynamickými lampami experimentuje i Hvězdárna a planetárium Brno.

Světelným znečištěním se zabývají také firmy z oboru energetiky, podle nichž je moderní technologie veřejného osvětlení dobrou cestou k úsporám energií i eliminaci světelného smogu. „V návrzích a vlastních realizacích modernizací veřejného osvětlení velmi dbáme na používání vhodné teploty chromatičnosti světla z LED svítidel. Před nedávnem jsme rovněž instalovali první LED svítidla, jejichž světlo neobsahuje zdraví škodlivou modrou složku,“ uvádí Božena Herodesová ze společnosti E.ON.

Světelný smog je dalším faktorem, který může za dramatický úbytek hmyzu

Trojice negativních faktorů: klimatu, pesticidů a proměny krajiny není jedinou příčinou propadu počtu hmyzu. Dle odborníků z německého Leibnizova institutu sladkovodní ekologie má pořádný díl viny světelné znečištění. Proč? „Polovina veškerého existujícího hmyzu patří mezi noční a soumračné živočichy,“ tvrdí Maja Grubisic. „Jsou to živočichové, kteří ke svému životu potřebují noční tmu. Orientují se podle Měsíce a hvězd, ve tmě hledají potravu, partnery pro rozmnožování a nachází v temnotě úkryt před predátory.“ Umělé zdroje světelného záření, ať už lampy na ulicích nebo světelný smog nad lidskými sídly v noci tento přirozený běh hmyzích životů dokonale narušují.

Grubisicová se spolu s kolegy pročetla desítkami studií, které dílčí negativní efekt umělého osvětlení na noční hmyz potvrzují. A postupně dávala dohromady dílky skládanky, ze které je patrné, jak dalekosáhlé dopady světlo na hmyz má. „Že světlo v noci nejrůznější hmyz přitahuje, asi tušíte,“ vysvětluje na příkladu. „Jenže hmyz nalákaný světlem se ocitá mimo své původní prostředí, a nedokáže se už navrátit zpět. Umírá vyčerpáním.“

Nejde přitom o jedno okno, které zapomněli zavřít a nechali svítit. Lamp veřejného osvětlení jsou na ulicích evropských měst a vesnic miliony, a do noci září světlem celá lidská sídla. Lákají hmyz z okolní krajiny jako neodolatelný maják každou noc celá léta. Pokud tito pobláznění hmyzí návštěvníci rovnou nepadnou vysílením, vyhráno nemají. Městské prostředí jim nenabízí denní úkryt ani potravu. Přežít tu nedokáží. Navíc jsou v kterékoliv fázi své bludné cesty za světlem snadným terčem predátorů.

Zbytečné svícení do vzduchu stojí miliardy

Špatné veřejné osvětlení navíc vede k nezanedbatelným ekonomickým ztrátám. Podle údajů odborného portálu Svetelneznecisteni.cz se na produkci světelného smogu v Evropě zbůhdarma spotřebuje více než 15 procent celkové spotřeby elektřiny na veřejné osvětlení a roční náklady na nevyužité světlo v Evropě jsou odhadovány na 5,2 miliardy EUR.

Ačkoli je světelný smog především v zimě velmi diskutovaným tématem, podle odborníků většina českých měst a obcí nevyvíjí dostatek aktivity, aby ho eliminovala. Nejde přitom ani tak o nezájem lokálních politiků, jako spíš o nedostatek informací. „To platí i přes to, že návodů a pravidel pro ohleduplné, moderní, chytré a plně funkční osvětlení, které zároveň svítí zdravěji než to minulé a také snižuje míru světelného znečištění, je už k dispozici spousta. Starostové jsou zavalení spoustou povinností a často o této problematice ani netuší,“ uvedl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

LED světla šetří až 60 % energie

Pokud se má světelný smog v Česku výrazněji omezit, bude nutná daleko větší spolupráce státu i obcí navzájem. „Světlo rozptylující se v atmosféře se šíří až do vzdálenosti 300 kilometrů. Z toho vyplývá, že jedna obec a jedna obecní vyhláška omezující světelné znečištění je sice pro noční životní prostředí dobrým krokem, nevyřeší to ale situaci, kdy se okolní obce rozhodnou svítit bezohledně,“ popisuje nutnost větších systémových změn Pavel Suchan.

A určité pozitivní kroky se už dějí. Například Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo dotaci 90 milionů korun na obecní lampy, které produkují minimum zdraví škodlivého modrého světla. Resort životního prostředí pak v loňském roce vyčlenil 30 milionů na vybudování šetrnějších pouličních lamp v malých obcích, které se nacházejí v chráněné krajinné oblasti.

Díky snížení nákladů na energie mohou navíc obce volit i různé moderní metody financování rekonstrukčních projektů. „Modernizované veřejné osvětlení s sebou přináší i nezanedbatelné energetické, a tím i finanční úspory. Projekty modernizace osvětlení je proto možné financovat také pomocí budoucích úspor,“ popisuje Jaromír Uhde ze společnosti E.ON takzvaný Energy Performance Contracting.

Energetická úspora přitom není nezanedbatelná. „Použitím nových LED světel můžeme obci ušetřit 50 až 60 procent elektrické energie. Připočítáme-li nižší náklady na údržbu, může se úspora zvednout dokonce až na 80 procent,“ doplnil Jaromír Uhde. Nová světla navíc často umožňují implementaci různých chytrých technologií, jako je třeba regulace intenzity svícení podle aktuálního provozu nebo změnu barvy světla v pozdních nočních hodinách. Ty produkci škodlivého světelného smogu dále snižují.

Autor: MK