Dítě s ADHD nebo nevychovanec?

ADHD neboli porucha pozornosti s hyperaktivitou je neurovývojová porucha, která se projevuje již v dětství. Děti s touto diagnózou jsou neklidné, nedokážou udržet pozornost a jsou často neunavitelné. Počet dětí s diagnózou ADHD v poslední době razantně narůstá. Kde se nachází hranice toho, kdy má dítě skutečně problém a kdy je jen obětí špatné výchovy?

Porucha je dána částečně geneticky, ale může být způsobena také komplikacemi v prenatálním či perinatálním období. Špatný vliv má například konzumace alkoholu a kouření matky v těhotenství nebo předčasný porod či komplikace během porodu. Vznik a rozvoj hyperaktivity ale může způsobit i mnoho dalších věcí, jako je životní prostředí, přemíra sladkostí nebo chemická barviva v potravinách.

Oběť moderní doby

Na opačné straně se však dítě stává obětí moderní doby, kdy je mu diagnostikována porucha pozornosti s hyperaktivitou neboli ADHD, ačkoliv jde o úplně jiný problém. Děti mají dnes neustále k dispozici moderní technologie, na kterých jsou často závislé. Není ani problém si po cestě do školy koupit tak lákavý energetický nápoj, nebo pestře barevné sladkosti, obojí s chemickými barvivy a vysokým obsahem cukru.

Chování dítěte je velmi ovlivněno také výchovou. Stále častější jsou situace, kdy rodiče nemají na výchovu svého dítěte čas, nebo zkrátka neví, jak na to. Jejich dítěti je pak přisouzeno ADHD, i když by se problémy s chováním daly řešit jinak. Tato diagnóza se potom s člověkem táhne až do dospělosti a může mu způsobit mnoho problémů.

ADHD nebo chyba ve výchově?

Než rodiče dítěti přisoudí toto břímě na celý život, měli by se zaměřit na to, zda není jeho chování způsobeno pouze vnějšími vlivy. Stejně jako konzumaci sladkostí, můžeme do určité míry ovlivnit i trávení volného času u počítače nebo s telefonem v ruce. Je důležité se také soustředit na to, jak k dítěti přistupujeme a jak se v jeho přítomnosti chováme.

Výchova dítěte je velmi složitá a individuální věc, které je třeba věnovat mnoho času. Ne každý si s ní ale ví rady a mnohdy potřebuje udat směr. K tomu mohou pomoci kurzy rodičovství, kterých je dnes v nabídce mnoho. Může jít o on-line kurzy nebo zážitkové kurzy založené na osobním setkávání. Právě takový kurz nabízí Centrum pro rodinu a sociální péči v Brně. „Kurz efektivního rodičovství je nenahraditelný svým konceptem v tom, že člověk může načerpat inspiraci právě osobním setkáním s lektorem a ostatními rodiči. Člověk musí přijít ve stanovenou dobu na setkání skupiny, což je na jednu stranu trošku omezující, ale benefitem je vzájemná inspirace rodičů a možnost trénovat dovednosti osobně pod vedením lektora,“ řekla Tatiana Jopková, vedoucí Sekce služeb pro rodinu v Centru pro rodinu a sociální péči v Brně.

Kurz efektivního rodičovství

A jak kurz probíhá? „Skupina 12–15 rodičů se schází na pravidelných setkáních nejlépe jedenkrát za 14 dní. Existuje intenzivní víkendová varianta kurzu nebo varianta s hlídáním dětí, kterou tvoří šest tříhodinových setkání,“ vysvětluje Tatiana Jopková.

Lektor na velkém množství praktických příkladů i nácviku modelových situací ze života rodin ukazuje rodičům principy a zásady výchovy založené na spolupráci a respektu mezi rodiči a dětmi. Kurz je veden v uzavřené skupině formou prožitkových sebezkušenostních aktivit, modelových situací, praktických cvičení a diskusí. Centrum pro rodinu a sociální péči v Brně nabízí také programy specializované na oblast ADHD, např. skupinové aktivity Skeener, Háďata, AHA studio či individuální péči o děti s ADHD ve Snoezelen  studiu. Je možné rovněž využít poradenskou službu V klidu o neklidu, další vzdělávací akce pro rodiče či doučování dětí s ADHD.

Spolupráce s dětmi

Pokud dítě s rodičem nespolupracuje a nerespektuje ho, mohou tak vznikat problémy, které následně zasahují do budoucnosti nejen dítěte, ale i celé rodiny. „Je nutné vědět, že pro společné fungování rodičů a dítěte je důležité si nastavit určité hranice. Výchova dítěte je věcí obou rodičů, často se ale stává, že má každý z nich jiný přístup a dítě pak může být zmatené a narážet na neshody. Výchovu je proto potřeba nastavit tak, aby k těmto problémům nemuselo docházet,“ dodává Jopková.

Život dítěte jde upravit mnoha způsoby tak, aby rodiče zjistili, zda jde o vážnější problém nebo ne. Důležitá je konzultace s odborníkem, ne však za cílem odejít od něj s razítkem a mnohdy i s předepsanými léky.

Více se dozvíte na:

https://www.efektivnirodicovstvi.cz/2018/09/20/kurz-efektivniho-rodicovstvi-s-hlidanim-deti/

https://www.neklidne-deti.cz/

Příjde vám tento článek zajímavý? Pošlete ho dál!
Diskuze ke článku
Přidat komentář
Zařazení na fórum: 

Komentáře (10)

  • Obrázek uživatele Věrka
    Věrka (anonym)

    Je pravda, co se píše v prvních odstavcích. S tzv.ADHD je označováno dítě z mnoha příčin, nezřídka i když si nikdo neví rady, tak dítěti "šoupnou" ADHD. Dle selského rozumu: Jaké dítě je, na to mají vliv jak geny, tak prostředí, tak hlavně VÝCHOVA a PŘÍKLAD RODIČŮ. Jestliže se neumějí adekvátně chovat RODIČE, těžko pomohou nějaké reklamy na další a další naprosto zbytečná "nezisková" centra. Problém je o to závažnější, že žijeme už 3O! let v době, kde slušnost, ohledy, mravnost...( i jiné skutečné hodnoty) dostávají setsakramentsky na frak. Čemu se tedy divíme? Jen aby nám za dalších několik let všelijaké podobné umělé diagnózy a počty permanentně houfně vznikajících ZBYTEČNÝCH "pomocných center" vůbec stačily! Na druhé straně nám skuteční PRACOVNÍCI chybějí, musí se přijímat lidi ze zahraničí. Je to všecko nějak postavené na hlavu, a čím dál víc.

    Led 14, 2020
  • Obrázek uživatele děda75
    děda75

    Velice výstižně jste Věrko problém pojmenovala. Ve článku samotném bych snad ještě postrádal upozornění na dnešní zvrácenou kvalitu výživy (omegy 3, atd.). Vcelku s ještě dalšími trendy ve společnosti chápu současnou situaci takto - začátek zániku evropské civilizace.

    Led 14, 2020
  • Obrázek uživatele starykocour
    starykocour (anonym)

    Problém není jen v tom, zda dítě má, či nemá ADHD. Problém je v tom, že rodiče často nechají dát dítěti "nálepku ADHD" a víc se o jeho výchovu a začlenění nestarají. Za mého mládí se méně "škatulkovalo". Když byly s dítětem problémy, tak dětská doktorka, výchovná poradkyně, psycholožka atd. rodiči radila co má dělat. jak dítě zvládat, aby bylo co nejvíce vychované, neobtěžovalo okolí, zvládalo učení, na co se zaměřit a co neustále procvičovat atd. A ze spousty mých "problémových" spolužáků jsou dnes inženýři, středoškoláci, podnikatelé a hlavně slušní lidé. I já bych měl dle dnešních měřítek diagnostikovanou ADHD. Dnes se dá dítěti nálepka, nemusí se učit stejně jako ostatní, nemusí se slušně chovat, nemusí nic. Je přece "chudák s ADHD". Jak se asi bude jednou živit, až rodiče nebudou ? Takže zatněte zuby a procvičujte, neuhněte, nic dítěti neulehčujte. Děláte to pro něj.

    Led 15, 2020
  • Obrázek uživatele D.
    D. (anonym)

    Nedostatek omega 3 ve stravě je bohužel velký. Málokdo pravidělně zařazuje do stravy tučné ryby. Zároveň je problém v jejich kvalitě - např. norský losos chovaný uměle na farmách byl označen za nejnezdravější potravinu na světě. V poslední době se však v české přírodě začíná hojně objevovat bylina, která je rostlinným zdrojem omega 3 - šrucha zelná - portulák. Lidi ji již bohužel neznají a velmi často ji ničí jako nežádoucí plevel. Přitom se dá i sehnat v podobě semínek a pěstovat. Snáší dobře i neúrodnou půdu. Svojí slano-kyselou chutí může obohatit saláty, polévky...Dalším zdrojem mohou být chia semínka přidávaná např. do jogůrtů Pro děti je ještě důležitý dostatek hořčíku, který se nachází v často u dětí nepopulárních potravinách jako jsou luštěniny,zelenina, sušené ovoce a oříšky. Snad jen banány jedi děti docela často. Důležité jsou i B vitamíny z celozrnného pečiva, vajec, masa...Nedostatky v základních živinách či vitamínek mají opravdu velký vliv na zdravé utváření nervového systému.

    Led 15, 2020
  • Obrázek uživatele děda75
    děda75

    Za Vaše připomínky ode mě potlesk. A dovolím si k vašim ještě dvě "polínka" přidat. 1) Jsou tři typy nezbytných mastných kyselin omega 3, lišící se strukturou molekul, pro jednoduchost je označím A, B, C. Typ A se vyskytuje jen v rostlinách, typy B a C se vyskytují jen v rybách. Typu A potřebuje člověk podstatně větší množství, než typů B a C. Z typu A si tělo (za obvyklé přítomnosti dalších látek z potravy) dokáže i samo vyrobit ona malá množství B i C. Ale naopak ne. Ani B, ani C, přeměnit na A nedokáže. Proto má zásadní význam příjem omega 3 (typu A) z rostlin. Ke zdrojům které uvádíte bych ještě přidal lněné semínko. Je to s vysokou pravděpodobností úplně nejsilnější zdroj (podle odrůdy lnu) , a zcela jistě nejlevnější. -------- 2) Není důležité jen množství omega 3 ve stravě, ale možná ještě důležitější je POMĚR množství omega 6 ku omega 3. Před desítkami let se doporučoval 30/1, dnes je ve stravě řádově 10/1, a už je známo, že pro zdraví je potřebný alespoň 3/1, lépe 1/1. Přiblížit se k tomu je v naší kuchyni velice těžké. (Sám se snažím konzumovat ideálně 4 dkg lněného semínka denně, a současně z rostlinných olejů používám výhradně olej řepkový, obsahující minimum omega 6. Olivový lze použít také, ale je zbytečně drahý a nikoliv lepší. Bez podstatného omezení spotřeby omega 6 na nápravu onoho podílu zapomeňte. I když se snažím velice, ještě mě to nezabilo. Ač je mi 80, zdraví a sílu mám na 30, místo hyperaktivity jen aktivitu.)

    Led 16, 2020
  • Obrázek uživatele Věrka
    Věrka (anonym)

    Děkuji za ohlasy, jsem ráda, že nás rozumnějších zůstává víc, bohužel dožíváme... K té výživě: Za mého dětství a mládí se takové doplňky nepoužívaly, asi naše strava nebyla ničena chemií jako je tomu teď a čím dál víc. Vzpomínám, že nebyli ani dětští lékaři, obvoďák uměl vyléčit lidi od narození do smrti, a po případných operacích bývali lidé v pořádku. Neslyšela jsem dřív o žádných reoperacích, natož o opakovaných v tom samém místě, jako např. se stalo mně i spoustě známých. Ale to jsem odbočila. Dnešní doplňky stravy neuznávám, i když se tváří jako přírodní. Věřím na bylinky, které si už radši i sama natrhám a usuším. "Musela" jsem před cca 15ti roky jeden čas užívat i přes 30 prášků denně, dnes mi stačí jeden. Odolala jsem vyhrůžkám a špatným prognózám bývalých doktorů a udělala jsem dobře, už bych nebyla, ale to sem nepatří. Ještě k tomu ADHD a jiným uměle vytvářeným diagnozám. Po revoluci s uvolňováním mravů aj. se mi ve třídách začali vyskytovat hustěji žáčci s uvolněným chováním po vzoru svých rozjásaných rodičů. Což se samozřejmě odráželo i v přístupu ke školním tzv. povinnostem. Všecky moje "děti" - žáčci na 1.stupni se do školy těšívali, včetně mne, a vůbec nemám důvod lhát. Děti samozřejmě nejsou andělé, a když se někde začala rýsovat nějaká potíž do budoucna, dalo se to i s případnou pomocí rodiny srovnat na správný směr. Komu šlo něco hůř, nebylo zbytí, musel přidat, rodiče doma něco víc pohlídat, chtěli-li mít pěkné známky jako ti, co měli to štěstí na větší nadání nebo nějak automaticky byli pečlivější. Pro nás kantory z toho samozřejmě vyplývalo někomu se věnovat víc, také hodně pochválit, co za těžce zaslouženou pochvalu stálo, pochopit příp. neúspěch a někdy i nenápadně "přivřít oko". O to pak byla radost takového dítěte z úspěchů větší, stejně tak rodičů, a to zase motivací pro další snažení. Uvolňující se společenské poměry se začaly postupně projevovat i ve třídách, také psychologové, do té doby se zřejmě cítící málo potřební , začali chodit do škol, nakonec dokonce do vyučování si sami "vytypovávat" děti, které by mohly mít nějakou poruchu. Tehdy byly ty názvy jiné, označovaly se jako vývojové poruchy chování nebo učení -dyslexie, dysgrafie,dyskalkulie, dyspraxie...hyperaktivita...a označení přibývalo. OPPP si začaly zvát rodiče do ordinací, děti vyšetřovat, zkoumat a dostávali jsme celé elaboráty, jak s těmi dětmi "pracovat". Pro rozsáhlost nemůžu všecko vypisovat, zmíním jen důsledek takového přístupu. Nedbalejší rodiče byli na koni. Rádi si přestali dělat "starosti" s prospěchem nebo chováním svého dítěte, které sice potřebovalo ve škole i doma něco navíc, ale do té doby bylo spokojeným prospívajícím dítětem, které se nijak moc od druhých neodlišovalo. Jakmile jsme dostali elaboráty od psychologů, najednou určité děti např. nemusely jako ostatní např, číst nahlas, psát při diktátech celá slova, ale jen písmena, nosit domácí úkoly, lajdák nesměl dostat poznámku, natož pětku....nakonec nemuseli ani mít v pořádku školní pomůcky, účastnit se některých činností, když se někomu nechtělo atd...A nakonec už jsme byli my, kantoři hlídaní, jestli dodržujeme všechna "doporučení" PPP, a běda, když si (obyčejně) matka šla někam stěžovat. A ten důsledek: Naše přirozená autorita byla v háji, chování a prospěch u laxnějších, byť nadaných dětí šly dolů a my jsme neměli páky, jak tomu zamezit. I spolehlivější děti a někteří rodiče začali poukazovat na náš rozdílný přístup k nim, doposud radostná setkávání a radostná spolupráce se měnily v nedůvěru, nechuť, což se měnilo ve výsledcích naší práce a tím samozřejmě v hodnocení. Jak žáků, tak i nás, učitelů. A za ministra Vopěnky jsme se my učitelé stali málem vyvrheli společnosti.Už jsem se nemoha dočkat důchodu a dva další roky jsem se lidem vyhýbala. Občas po letech už ráda nad fotografiemi vzpomínám na ty lepší doby, kdy nám i při splnění učebních osnov zbýval čas na nácviky divadelních pohádek, které jsme hrávali pro školní družinu i pro jiné třídy, na to, jak jsme si v PV "vyráběli" kulisy, ve VV je malovali, u toho si zpívali, jak nám maminky pomáhaly šít kostýmy, jak jsme měli svůj malý třídní orchestr, svoji "zahrádku"...Když dnes vidím stav školství a to vzdělání, a tu kulturu všeho, brečela bych. Náš český jazyk, i na úrovni 1.st.ZŠ, dostává festovně na frak jak v mluvené, tak v psané podobě ve veškerých mediích, téměř žádný pořad se neobejde bez spousty sprostých slov aj., a stále to pokračuje. Radši končím a lituju další generace.

    Led 21, 2020
  • Obrázek uživatele děda75
    děda75

    Něco je zde - VUT Brno, bakalářská práce, Vlastnosti a využití rakytníkového oleje: "---- Olej ze semen ... Z největší části (87–90 %) jej tvoří dvě esenciální mastné kyseliny, linolová ... a α-linolenová ..., přičemž jejich podíl v oleji činí 30–40 % a 20–35 %. " ----- ((Tedy omega 3 (α-linolenové) je o něco méně - ale záleží i na konkretní odrůdě rakytníku. Za podstatné, pro zdraví všeobecně, považuji podstatné zvýšení podílu omega 3 v celkové stravě. S ohledem na běžný příliš vysoký podíl omega 6 tedy rakytníkový olej - nic moc - skoro nic. Naproti tomu lněné semínko má jak vysoký obsah omega 3, tak i vysoký poměr omega 3 ku 6. ))

    Led 23, 2020
  • Obrázek uživatele děda75
    děda75

    Vše do posledního písmenka Vám mohu potvrdit. Z vlastního dětství (je mi už 80), z celoživotní zkušenosti manželky (učila na 1. a 2. stupni), z pozorování svých 4. dětí a mnoha vnoučat. Děti jsou v podstatě díky věku ještě zdravé, jenom jsou právě nedostatečně živeny a vychovávány. Naproti tomu, a pravděpodobně ze stejných důvodů, hyperaktivitě a dalším poruchám už podlehli, a nejspíš s následky už trvalými, ti starší co řídí naše školství.

    Led 23, 2020

Přidat komentář

Reklama

Reklama