Sebedůvěra

Další dobrou technikou je naučit se pamatovat si úspěchy z minulosti a zapomínat na neúspěchy. Stejným způsobem pracuje lidský mozek i elektronický počítač. Cvičení zlepšuje naši dovednost ve všech činnostech nikoli proto, že by "opakování" samo o sobě mělo nějakou cenu. Kdyby tomu tak bylo, naučili bychom se své chyby. Člověk, který se učí basketbal, se do koše častěji netrefí než trefí. Kdyby jeho dovednost závisela na opakování, stal by se expertem v netrefování. Nicméně cvičením se naučí trefovat se stále častěji. Je to proto, že počítač v jeho mozku si pamatuje úspěšné pokusy a zapomíná na pokusy neúspěšné.

Jak elektronický počítač, tak náš mechanismus úspěchu se učí tímto způsobem. Co však dělá většina z nás? Ničíme svou sebedůvěru tím, že si pamatujeme své neúspěchy a zapomínáme na své úspěchy. Nejenže si své neúspěchy pamatujeme, ale vštěpujeme si je do paměti emocionálně. Odsuzujeme se. Bičujeme se studem a lítostí a naše sebedůvěra mizí.

Nezáleží na tom, kolik jste měli v minulosti neúspěchů. Záleží na úspěšných pokusech, které byste si měli pamatovat a posilovat. Charles Kettering říkal, že každý, kdo chce být vědcem, musí být ochoten devětadevadesátkrát selhat, než dosáhne jednoho úspěchu. Navíc to nesmí poškodit jeho ego.

Předpis: Omylů a chyb užívejte jako prostředků k učení - a pak na ně zapomeňte. Pamatujte si a představujte si své úspěchy z minulosti. Každý měl někdy v něčem úspěch. Zejména když začínáte nějakou novou práci, snažte se v sobě vyvolat pocity, které jste měli, když jste byli v něčem úspěšní.

Doktor Winfred Overholser říká, že připomínat si dobré zážitky je velmi zdravý způsob, jak si obnovit sebedůvěru; dodává, že mnoho lidí dovoluje několika neúspěchům, aby vymazaly všechny dobré vzpomínky. Budeme-li si systematicky vzpomínat na okamžiky, kdy jsme byli odvážní, zjistíme, že máme víc odvahy, než jsme se domnívali.

Zdroj: Maxwell Maltz - Psychokybernetika, nakladatelství Pragma