Reklama

Bití a tělesné tresty

Už se stmívá a dálnice je plná aut - všichni se na noc vracejí domů. Po chodníku spěchají lidé a začalo drobně pršet. Vtom mě upoutá křik malého dítěte - v automatu před obchodem telefonuje mladá matka a zároveň se snaží zvládnout svoje batole. Dítě si chce jít hrát k obrubníku, kde bublá a šplouchá dešťová voda. Auta ale jezdí nebezpečně blízko. Přímo cítíte, jak je matka zoufalá - chvíli se s někým rozzlobeně dohaduje po telefonu a chvíli pokřikuje na dítě, že mu "ukáže, jak se má chovat". Dítě fňuká a snaží se jí vytrhnout. Pak je toho najednou na matku příliš. Pustí sluchátko, chytne dítě za límec větrovky a udeří ho přes obličej, až se mu hlava otočí.

Postoje se mění
Před čtyřiceti padesáti lety jste se běžně mohli setkat s tím, že dospělí děti bili. Dělo se to na veřejnosti a skoro nikdo ani nemrkl. Názory na tělesné tresty dětí se změnily, stejně jako se změnily názory na bití žen. Dnes je dítě s modřinou záležitost pro policii. Osmdesát procent rodičů však přiznává, že své děti občas plácnou, i když by se raději bez toho obešli.

Stále je mnoho lidí (hlavně mužů), kteří sem tam nějaký ten pohlavek schvalují, protože prý přináší rychlejší výsledky. Můžeme se rozhodnout, co se bude s našimi dětmi dít - zvláště máme-li k dispozici lepší způsoby výchovy. Věříme, že kdyby rodiče věděli o nějaké lepší výchovné metodě, už by své děti nikdy neuhodili.

Je nějaký rozdíl mezi bitím a plácnutím? Není plácnutí ve výchově také trochu potřeba? Často po přednášce o výchově za mnou někdo přijde a řekne: "Když jsem byl malý, byl jsem bit mnohokrát, ale nikdy mi to nevadilo!" Zdá se mi - soudě podle toho, s jakou vervou to říká - že mu to však vadilo a vadí dodnes. Tvářit se, že mi to nevadí, je pro dítě nejčastější obranou před pocitem ponížení. Avšak hněv, který v sobě takto zadržuje, se později projevuje mnoha způsoby.

Je třeba, abychom o celé věci začali mluvit otevřeněji. Děti se plácnutí bojí a ponižuje je. Riskantní je taky pro rodiče. Riskantní proto, že nelze přesně rozlišit, kdy plácnutí přechází v bití a bití je jen hněvivým uvolněním rodičovské frustrace. Jak můžeme poznat správnou míru? Opravdu víme, kdy dítě plácneme pro jeho "dobro" a kdy proto, abychom se cítili lépe? Nebo snad proto, abychom se mu pomstili? Můžeme upřímně říct, že jsme rozzlobení jen na dítě, a ne na mnoho dalších věcí, které na nás působí?

Reklama

Z hlediska účinku musíme říct, že tělesné tresty nepomáhají nám ani dítěti, snad jen velmi krátkodobě. Ničí však vzájemnou lásku a důvěru - a děti jsou pak ještě svéhlavější. Setkal jsem se s mnoha dětmi, které ze vzdoru tvrdily: "Mě to nebolí! Je mi to jedno!" Naučily se být vůči bití imunní. Rodiče, kteří svým dětem na ulici nebo v supermarketu klidně nařežou, nad nimi vliv nezískávají, ale naopak ho ztrácejí.

Proč rodiče děti bijí?
Jsme-li k sobě upřímní, víme, že děti bijeme kvůli svým vlastním potřebám. Bojíme se, že nad nimi ztratíme vliv. Jindy, nejčastěji u menších dětí, nám připadá, že už nemáme sílu o ně pečovat. Cítíme se vyčerpaní, nevyspalí, nemáme ani chvilku pro sebe. Pohlavkem to dítěti jen jaksi vnitřně oplácíme a ohrazujeme se: "Já mám taky potřeby." Může to být taky instinkt sebeobrany - dítě vás například štouchlo do oka, když jste ho usazovali do autosedačky, nebo vás kleplo lžicí, když jste mu upravovali slintáček.

V tomto věku děti nerozumějí našim slovům ani pocitům. Přesto chceme mít nějaký vliv, nějak na jejich chování působit. Proto se přirozeně snažíme získat si pozornost i plácnutím. Tomuto nutkání budeme čelit lépe, když zlepšíme svou schopnost navazovat s dětmi kontakt a připoutávat jejich pozornost.

Někteří ze zastánců tělesných trestů říkají, že mají s dětmi soucit a že jim jde o jejich dobro. Často argumentují takto: neusměrní-li rodič dítě lehkým plácnutím hned na začátku, začne dítě zlobit ještě víc a nakonec rodič ztratí trpělivost a opravdu mu nařeže. Vycházejí z úvahy, že malá rána uchrání dítě před větší. Z vlastní zkušenosti však vím, že rodiče, kteří bijí děti málo, je bijí také hodně - protože malé tresty brzy nepomáhají. Děti jsou pak vzdorovité, bijí své sourozence nebo se obrátí proti rodičům. Je důležité stanovit si hranici - a její místo je úplně na začátku. Jestliže se rozhodneme, že své děti bít nebudeme - stejně jako jsem to udělal já a mnoho lidí, které znám - jsme odhodláni hledat nějaké lepší řešení.

Kázeň bez bití
Vést děti ke kázni je nutné. A slova sama na nejmenší děti nestačí. Někdy jim musíme zabránit v určitém chování, a tak jim pomoci, aby se zklidnily a chovaly správně. Toho však můžeme dosáhnout bez násilí.

Mnoho rodičů s úspěchem používá metodu "stůj a přemýšlej", která děti učí dobrému chování průběžně. Občas se sice vyskytnou okamžiky, kdy je nepoužitelná, například v dešti na ulici - "stůj a přemýšlej" můžeme jednoduše změnit na "zvedni ho a odnes". Důležitý je smysl pro humor. Naštěstí jsou batolata malá a dají se proto dobře nosit.

Ani v dospívání bychom ve výchově neměli používat metodu obav a zastrašování. Když dítě uteče z domova nebo násilně projevuje svůj vzdor, takřka vždycky je příčina buď v selhání komunikace v rodině, ke kterému došlo již před lety, nebo v preferenci agresivity, na kterou rodiče při výchově spoléhají víc než na spojení lásky a prosazování.

Mnoho lidí potlačuje své vzpomínky na bolest, kterou v dětství zažili - a chová se tak i ke svým dětem. Díky své poradenské praxi vím, o jakou bolest jde. Tolik lidí mi vyprávělo - se slzami v očích - o tom, jaký měli strach a jak se cítili ponížení, když se jejich rodiče přestali ovládat. Moji pacienti mi ukazují poraněné žíly na nohách z toho, jak je rodiče v dětství "plácli". Kadeřnice mi říkají, kolik jejich zákazníků má pod vlasy škrábance, holá místa a jizvy z toho, jak byli jako děti biti po hlavě. Uvnitř je to však zranilo víc - jestliže se dítě necítí jisté před vlastními rodiči, jak se pak může cítit jisté ve světě?

Existuje ještě další důvod, proč nemáme děti bít. Přibývá stále víc důkazů o tom, že děti, které se cítí u svých rodičů v bezpečí, se jim svěří, když se jim přihodí něco špatného - například když je někdo sexuálně napadne. Když rodiče běžně používají k vynucování kázně strach a pocity studu, děti se bojí svěřit se jim s věcmi, ve kterých padá vina na ně. Děti, které se rodičů nebojí a jimž rodiče neubližují, budou vždy ve svých rodičích vidět především ochránce. Budou připravenější říci druhému: "Ne - já to řeknu!" a nebezpečí se tak vyhnou.

Rozhodnout se
Domníváme se, že přišel čas, kdy bychom se jako rodiče měli vzdát bití jako výchovného prostředku. První krok k tomu je jednoduchý. Sami sobě slíbíte, že už své dítě nikdy neuhodíte. To vás automaticky povede k hledání jiných účinných a nenásilných metod. Takové metody existují a je možné naučit se je používat.

Když jsme sami vychovávali naše první dítě, zjistili jsme, že za určité chování ho trestáme jemným plácnutím - např. když se dotklo sporáku. Protože však má náš syn silnou vůli, moc velký účinek to na něj nemělo a zvykl si špatné chování opakovat. Zjistili jsme, že se cítíme špatně, když ho rozpláčeme, a že ho nic nenaučíme. A tak jsme začali hledat nějaké jiné metody. Přišli jsme na to, že někteří rodiče své děti nebijí nikdy a že existují země, kde jsou tělesné tresty dětí zakázány zákonem. Poznali jsme také principy přísné a zásadové výchovy a začali jsme je sami uplatňovat; vysvětlujeme je ve své knížce a používá je mnoho rodičů. Byli jsme rádi, že jsme objevili lepší řešení.

Všichni toužíme po tom, aby ve světě byl mír - aby konflikty bylo možné řešit nenásilnou cestou. Jestliže to nedokážeme ve vlastní rodině, nedokážeme to ani na Středním východě.

Zjistíte-li, že s tímto názorem souhlasíte, můžete tento závazek učinit také. Vaše dítě bude vědět, že ho máma ani táta nikdy, v žádném případě neuhodí. A že se doma může cítit v bezpečí. To se pak žije krásně!

Závěr
Používáte-li metodu přísné lásky, získáte dvě výhody. Můžete upustit od tělesných trestů a od manipulace pomocí pocitů viny, tedy od toho, co stejně nemáte rádi. A přesto mohou u vás v rodině vládnout dospělí a děti budou dělat to, co se jim řekne, je-li to nutné. Vaše děti budou dál normální - se dvouletými budete mít hodně práce, se čtrnáctiletými budete procházet bouřlivým obdobím. Ale protože budete vědět, jak máte na nejrůznější těžkosti reagovat, vyrovnáte se s těmito obdobími s důvěrou a lehkostí a užijete si radostných a příjemných stránek rodinného života.

Pamatujte si - vždy dělejte jen to, co se vám osvědčí nejlépe. Metoda "stůj a přemýšlej" a dohoda jsou jen dvě z mnoha tětiv, které můžete na svůj luk napnout.

Zdroj: Tajemství výchovy šťastných dětí, vydalo nakladatelství Portál

Reklama

Komentáře

Katka (Ne, 20. 3. 2011 - 15:03)
Ja jsem pro to mlatit decka...A to by Vám nevadilo, že by se Vás ty děcka bály? A že by neznaly jiný způsob řešení problémů, než agresivitu?
Natalie (Út, 21. 4. 2020 - 11:04)
Ja jsem pro to ,aby takový tyranský hovada co mlátí dětí zažalovali a odsoudili pro týrání dětí.
Petr (Po, 21. 3. 2011 - 08:03)
Rány padají tam, kde došly argumenty.
Naboznaeva (Po, 28. 3. 2011 - 15:03)
Veriaci, ktorí sa riadia Písmom svätým, veria v správnosť telesných trestov. Poviem vám to obrazne. Kto mal v detstve peklo na zadku, jeho duša príde do neba. Kto však mal v detstve nebo na zadku, jeho dušu čaká peklo.
Ras (So, 30. 4. 2011 - 23:04)
Aha, tak tohle jsou dost...To není pravda, např. můj pes není člověkem.
A jinak jsi (So, 30. 4. 2011 - 23:04)
Veriaci, ktorí sa riadia...v pořádku? Anebo doufáš, že když jsi dostala na holou, bude to pro tebe vykoupením!
Zuzana (Ne, 1. 5. 2011 - 16:05)
v pořádku? Anebo doufáš,...Jo, ale ne v nabozenskym smyslu.
I (Po, 9. 5. 2011 - 09:05)
Kdysi jsem viděl jeden díl seriálu Soudkyně Amy, kde otec který zbil svého syna musel před soud a ten mu nabídnul dvě věci - buď nechá syna na pokoji a bude ho vychovávat bezvýpraskově-anebo bude odsouzen a bude muset pod hrozbou trestu navštěvovat kurz který ho naučí jak se k synovi chovat. Otec se nakonec nechal zlomit a poníženě přijal rozhodnutí že syna bude vychovávat bez výprasků.

Možná by se to mělo zavést i u nás. Když někdo líčí jak své děti bije až se z toho pokálí, tak je to nenormální tyran a patří před soud a případně na nějakou léčbu. Tak netrestali delikventy (a hlavně delikventky) snad ani za císaře Rudolfa II. blahé paměti, kdy se dávalo pověstných pět a dvacet u pranýře... A vykat rodičům ? Máme 21.století !

Rodiče by měli mít hrůzu z toho že když někdo zbije takto dítě tak bude mít popotahovačky se zákonem a ne to vyzdvihovat jako pravou a jedinou výchovu k uctivosti. Bude pak výsledkem uctivý - nebo naopak servilní jedinec ?

Myslím si že výprask je někdy přijatelnější jak pro dítko tak pro rodiče, ale samozřejmě jen takový aby to pálilo a štípalo ale nic víc. Pokud se dítě pokálí a pomočí tak tomu neříkejme proboha výprask, to je mučení a výchovou to nemá nic společného....

Děti se mají vychovávat tak aby z nich vyrostil samostatní a sebevědomí jedinci. Aneb vyberte si - chcete ze svého dítka míti krále či radši slouhu ?
věrka (Po, 9. 5. 2011 - 09:05)
Kdysi jsem viděl jeden díl...Anebo psychicky labilního jedince?
Petra (Út, 17. 5. 2011 - 07:05)
Myslím, že spousta Vás by se měla zamyslet spíše sama nad sebou a především pan Honza.Proč bít děti?Jsou to více méně ještě bezbranní tvoreči je jedno kolik jim je, jestli 9 nebo 15 nebo více.Proč si na nich výlívat svou zlost.Ten, kdo upřednostňuje tělesné tresty, je prostě chudák a ubožák a vůbec by děti neměl mít.Nechápu, jak může někdo dítě zřezat do krve a nebo zbít dítě až se počůrá a pokadí.Takový člověk skutečně nemůže být normální a sám by měl vyhledat odbornou pomoc.Navíc vykání rodičům také není normální, máme 21.století rok 2011.Jak to dítě potom vypadá před druhýma, když rodičům musí vykat?Jak se asi to dítě musí uvnitř cítit, když ho takovým mlácením až tak ponížíme?Tohle zřejmě např. takový pan Honza neřeší.Když neumí jinak vychovávat své děti, neměl je mít.Přitom ono je tak jednoduché se s dítětem posadit a v klidu mu vysvětlit,jak se má chovat.Určitě najít slabé stránky dítěte a zahrát mu na city.Kdo bije své děti,vpodstatě je nezná.Jen si vzpomeňme, jestli jsme byli jiní,když jsme byli dětmi.Kdo z nás nedělal lotroviny?No pan Honza zřejmě ne.Každopádně bych ho udala za těžké týrání dětí a udělala bych mu to samé.
Petra (Út, 17. 5. 2011 - 07:05)
milý W, nebo jak se...Zavřela bych Vás,až by jste zmodral.Oni by Vám vězni ukázali, co je to tělesný trest a ponižování.S
Petra (Út, 17. 5. 2011 - 07:05)
milý W, nebo jak se...Zavřela bych Vás za těžké týrání dětí.Oni by Vám v kriminále osvěžili bití a ponižování jako to děláte svým dětem.A Vaši manželce také.
Žanek (Út, 17. 5. 2011 - 09:05)
Petro, ty jsi hysterka.
Když děcko řádí jak nepříčetné a dělá scény třeba v obchodě, tak je snad automatické, že dostane na prdel. Ale PŘIMĚŘENĚ, ne aby se podělalo.
Prostě mu dám demokraticky na výběr: přestaň zlobit, nebo dostaneš. Je na něm, co si vybere.
! (Út, 17. 5. 2011 - 10:05)
Petro, ty jsi hysterka....Hysterka?Hysterie vypadá jinak a často k ní nemají daleko rozzuření rodiče mlátící své děti.Vsadím se,že Petřiny děti jak nepříčetné neřádí a ani nedělají scény v obchodě.A kdyby to náhodou chtěly zkusit,stačí napomenutí Petry.Ono je to chování dětí právě i o způsobu výchovy.
??????? (Út, 17. 5. 2011 - 10:05)
Hysterka?Hysterie vypadá... HA HA HA HA vtipe vylez tak to jsou první dokonalé děti o kterých slysím!!!!!!!
! (Út, 17. 5. 2011 - 10:05)
HA HA HA HA vtipe vylez tak...Tak to moc dětí neznáš.Není to o dokonalosti dětí,ale způsobu výchovy.Nechápu,proč každý předpokládá,že děti se mouhou vychovávat pouze pomocí tělesných trestů.Možná to je nad tvoje chápání,ale existuje i jiná výchova.
karolína (Út, 17. 5. 2011 - 10:05)
Škoda rány,která padne vedle a basta.Potrestání domluvou?Nenechte se vysmát.Když dítě zlobí tak dostane na zadek,ne řezat jako žito,ale prostě dostane a pak si půjde klidně na pár minut kleknout.Naši to taky tak dělali a žádnou újmu jsem neutrpěla,ba naopak,dnes se tomu s mamkou zasmějeme.
! (Út, 17. 5. 2011 - 10:05)
Škoda rány,která padne...Moji rodiče mě nebili,ani já své děti a byti nejsou ani mí vnuci.Nebylo to zapotřebí,případné prohřešky (a moc jich nebylo)se řešily vynadáním (ne řvaním) a vysvětlením proč ne.Nebylo žádné řádění a žádné scény v samoobsluhách.Pravda-dnes se na rozdíl od tebe a tvé mamky smějeme při vzpomínání úplně jiným věcem než vy.Asi máme jiný druh vzpomínek i humoru.
Peter (Po, 23. 5. 2011 - 23:05)
Moji rodiče mě nebili,ani...Mna mama obcas zbila, al
e s mierou samozrejme. Maximalne s varechou, ale aj to az ked som bol vacsi. Naposledy som dostal s varechou, ked som mal 14, velmi dobre si to pamatam (teraz mam 23), prisiel som domov hodinu neskor, mama ma uz cakala s varechou, takze den sa nakoniec skoncil s placom... Odvtedy sa mi uz usla len obcas nejaka ta facka. Vzdy ale vyprasku predchadzali 2-3 upozornenia. Bitka bola krajna moznost. Ale narozdiel od väcsiny spoluziakov co mi hovorili som ja malokedy naozaj dostal na holy zadok. Skoro vzdy som bol obleceny. Aj ten posledny spominany pripad bol na rifle
Iveta (Út, 31. 5. 2011 - 01:05)
Myslím, že spousta Vás by...Pro Petru - nejsem příznivcem nějakého bezhlavého bití, ale ohnutí přes koleno, kalhoty dolů a pár prutem na holou ve správnou chvíli ještě nikomu neuškodilo, zbytečné vykecávání a napomínání nemá smysl, nevím, kolik máte dětí, ale já mám dvoje dvojčata, sedmileté klučíky a čtyřletý páreček chlapečka s holčičkou a musela bych se občas ukecat k smrti, pár na holou si dobře pamatují. Co se týká vykání rodičům, tak jsem vyrůstala na východním slovensku a tam to bylo naprosto normální, kdybych svým rodičům začala tykat, tak se dozvím, že jsme spolu krávy nepásli - byl to výraz úcty k rodičům a bylo to a je ve všech tamních rodinách, stále to tam tak funguje, pravda, děti jsou tam slušnější a vychovanější, volná výchova tam rozhodně neexistuje.
Michal (So, 4. 6. 2011 - 19:06)
Nabízím možnost objednání výprasku pro Vaší dceru. Podrobnější informace - http://vyprask.0sites.org/
! (Ne, 5. 6. 2011 - 13:06)
Rány padají tam, kde došly argumenty.
Montgomery Burns (Ne, 5. 6. 2011 - 18:06)
Bez násilí se ještě nikdy nic nevyřešilo.
vysvětlit (Ne, 5. 6. 2011 - 20:06)
něco 4-letému dítěti leckdy jde pouze pořádným plácnutím na prdelku.Je zajímavé, že dříve z té vychovy lidi na antidepresivech nekončili. Nemuseli k psychoušovi..takže asi je pravda někde uprostřed. Rychlá a správně mířená rána, dokáže okamžitě usměrnit.Dnešních "dětí" se bojí všichni. Potkat partu dětiček a být sám, je docela blbý..
lol (Po, 20. 6. 2011 - 20:06)
milý W, nebo jak se...ale přesně tak to být nemá všichni jsme lidi tak proč by se děti měli chovat k dostělím jako k nadřazeným chápu že dospělí mají za děti zodpovědnost. ale to neznamená že jsou dospělí o tolik lepší.
lol (Po, 20. 6. 2011 - 20:06)
Rány padají tam, kde došly...přesně tak
! (Út, 21. 6. 2011 - 07:06)
přesně taksynacku, na tu cestu opravdu nesmis, jezdi tam auta .... aaaauuuuch.

Shrabeme ho, srolujem a jakou mu poridime rakvicku, placatou?
Peter (So, 2. 7. 2011 - 01:07)
Mnohokrat ani netreba bit. Staci vybrat varechu a pohrozit nou. Dobry psychologicky dojem... U mna to neraz pomohlo. Ale samozrejme aj viem co to je s varechou dostat a ako to stipe
Markéta H (Čt, 7. 7. 2011 - 21:07)
Myslím, že lze vychovat děti bez tělesných trestů. Bití učí agresivitě. Snažím se vyhnou jakémukoli trestu. Syn je zatím malý a s dcerou mi vychází domluva. Když něco nemůže, řeknu jí proč to nesmí. Když se vzteká, protože něco nepovolím, jsem v klidu, nemluvím na ni, nekoukám na ni a když sama přijde, řeknu jí, že jí mám ráda, že se na ní nezlobím a jdeme něco dělat... když se nemůže uklidnit, klidně na ni mluvím, když chce obejmout, obejmu ji a pevně držím. Dřív jsem ji občas dala přes ruku, ale to bylo úplně zbytečné, jen já byla víc vytočená a nervózní...
Aneb jak říká klasik:
nejlepší výchova dětí je sebevýchova rodičů
Naboznaeva (Pá, 15. 7. 2011 - 10:07)
Myslím, že lze vychovat...Výchova bez telesných trestov nie je výchova.
Hanka (Út, 19. 7. 2011 - 00:07)
Myslím, že lze vychovat...Kolik je Vaší malé? Do kolika let se to dá vysvětlovat, nebo od kolika let?
Tomáš (Út, 19. 7. 2011 - 16:07)
Jsi úchylák!!!Pedofilní sadista!A tvá žena též.Tělesný tresty si zasloužíte jedině vy!!!Svázat do kozelce,a vytřískat vám tu namyšlenost,a sadistický sklony!!!Úchyláci!!!
Tomáš (Út, 19. 7. 2011 - 16:07)
Jediná rozumná je tady Markéta.Ano bití dětí vede k agresivitě.
Tomáš (Út, 19. 7. 2011 - 16:07)
Jste banda úchyláků,a ubožáků.Ale mě za to nezbijete,protože jste banda srabů,co si troufne jen na ty,co se nedovedou bránit.
! (St, 20. 7. 2011 - 08:07)
Jste banda úchyláků,a...bez do prde*e se svoji pseudoamerickou vychovou. Preji ti aby tvi liberalni potomci vzali kladivo, utloukli te i s manzelkou a pozvali si partu stejne ujetych spoluzaku na mejdan.
Simona (Pá, 22. 7. 2011 - 19:07)
Ne to je článek pro tupce...ty si taky inteligent ani se neumíš podepsat normálně si holka nebo kluk jak to mam pak vědět,jestli s tim ty nesouhlasíš a maš nějaký děti tak ty teda musej bejt rozmazlený něěkdy totiž jenom vynadat nestačí!
Simona (Pá, 22. 7. 2011 - 19:07)
milý W, nebo jak se...Nechápu naco i učitelka jestli si je opravdu tak přísně vychováváš tak pak nechápu na co je musí mlátit i ona
No.... (Pá, 22. 7. 2011 - 19:07)
Jste banda úchyláků,a...jestli ty máš děti tak to su teda zlatíčka ty teda musej bejt hodný tak mi teda řekni jak je nebo jak bys je vychovával ty chytrolíne!
Tomáš (Po, 25. 7. 2011 - 16:07)
To vy se budete divit,až vám to jednou vaše děti vrátěji.Timhle stilem výchovy z nich vyrostou bezcitný grázlové.Jen úchylové tady můžou tak barvitě popisovat,jak své děti zlískaly na holou,až se z toho počůraly a pokálely.To se nazívá pedofilní sadismus.
Jo a ještě něco.. (So, 6. 8. 2011 - 18:08)
ty si taky inteligent ani se...na děti a jen nadávat? c!To pro dítě nic neznamená víte co si dítě mislí v tu chvíli keci,keci,keci!!!
pozorná mamka (So, 6. 8. 2011 - 18:08)
souhlasím .za c je správná...Podlemě když dítě něco chce tak toho stejně dosáhne at' se vám to líbí nebo ne,dítě mužete mlátit a nadávat mu ale stejně si udělá po svým když chce i tak(většinou)
Psycholožka (Ne, 7. 8. 2011 - 12:08)
To máte tak když někdo v dětství byl mlácenej za každou blbost svoje děti proto nebije ,ale kdo v dětství dostal jen za vážnější prohřešek že si to uvědomil že si to zasloužil nebo kdo nebyl bitej vůbec dneska svoje děti klidně tělesně trestá.Na co dítě bít tak až se z toho potento..stačí normálně jenom tak aby si to dítě uvědomilo ono si to uvědomí i když mu dáte málo nezáleží na tom jak hodně mu dáte ,ale na tom kdy, v jakou chvíli a jak vážně to myslíte a dítě to pochopí.Bít ano ,ale přiměřeně ne jak otroka!
Petra (Ne, 7. 8. 2011 - 12:08)
Promiň Hungry, ale já jsem...Ale prosimtě vykat?!Co to je?!Takový rodiče bych teda nechtěla c!Rodičům se má tykat!A proč? je to rodina a ne žádná pani učitelka!
Proboha... (Ne, 7. 8. 2011 - 12:08)
lidi naco tělesné tresty ve škole!Když si budete svvoje děti vychovávat sami dobře tak nemusí být bity i ve škole!
Simona (Út, 9. 8. 2011 - 19:08)
Díval ste se včera někdo na takovej dokument dávali to kolem půl jedenáctý tam jeden vůdce sekty si představte zaved že děti když něco proveli tak dostali dřevěnou holí!A jedna co vyprávěla co byla tehdy v tý sektě řikala že tehdy svojí teprve půl roční holku tak trestala a na tý holi pak zůstala tý její dcery její krev!
MaMaM (Čt, 11. 8. 2011 - 20:08)
Tělesné tresty jsou jen slabost rodičů. Lze dobře vychovat dítě bez tělesného trestu!
věrka (Po, 22. 8. 2011 - 16:08)
já jsem zmlátil děcko do...Věřím,asi tě rodiče(pokud nějaké máš?),taky tloukli do krve.A jestli ne,tak je to vééliká škoda,takovej pošahanec vznikne z nenávisti rodičů k tobě a naopak.
Petříku (Po, 22. 8. 2011 - 22:08)
mě nikdo nezmlátil ale...Moje lásko Petříku, říkám to upřímně, buď si to vymýšlíš ve svých fantasmagoriích nebo je to snad tak.Věr mi, že to co i ve smých myšlenkách zaseješ se ti jednou vrátí i s úroky, proto se vzpamatuj, tuto bolest kterou činíš druhým doopravdy, nebo jen v myšlenkách jednou bys mohl zakusit i s úroky a tak věřím tomu že sis dělal "srandu", i když tě neznám přejí ti moc lásky....bůh ti ji dá, když budeš chtít, máme te rádi posíláme ti hodně svoji lásky i kdyžtě neznám, protože každý z nás si ji zaslouží všichni, i ti co jakoby za nic nestoji i ti ostatní,všichni jsme si totiž rovni...přeji ti hodně štěstí v životě a někoho kdo tě bude mít rád a já věřím, že se někdo najde, buď trpelivý a čekej, možná to bude trvat, ale dočkáš se, to mi věř, milujeme Tě
Lukáš (Pá, 4. 11. 2011 - 15:11)
Mně je 40 pocházím z...Ahoj a ty trestáš?
Lukáš (Ne, 6. 11. 2011 - 16:11)
Tělesné tresty se při...Ahoj,já bych si vybral radši 25 vařečkou
Reklama