Reklama

Bití a tělesné tresty

Už se stmívá a dálnice je plná aut - všichni se na noc vracejí domů. Po chodníku spěchají lidé a začalo drobně pršet. Vtom mě upoutá křik malého dítěte - v automatu před obchodem telefonuje mladá matka a zároveň se snaží zvládnout svoje batole. Dítě si chce jít hrát k obrubníku, kde bublá a šplouchá dešťová voda. Auta ale jezdí nebezpečně blízko. Přímo cítíte, jak je matka zoufalá - chvíli se s někým rozzlobeně dohaduje po telefonu a chvíli pokřikuje na dítě, že mu "ukáže, jak se má chovat". Dítě fňuká a snaží se jí vytrhnout. Pak je toho najednou na matku příliš. Pustí sluchátko, chytne dítě za límec větrovky a udeří ho přes obličej, až se mu hlava otočí.

Postoje se mění
Před čtyřiceti padesáti lety jste se běžně mohli setkat s tím, že dospělí děti bili. Dělo se to na veřejnosti a skoro nikdo ani nemrkl. Názory na tělesné tresty dětí se změnily, stejně jako se změnily názory na bití žen. Dnes je dítě s modřinou záležitost pro policii. Osmdesát procent rodičů však přiznává, že své děti občas plácnou, i když by se raději bez toho obešli.

Stále je mnoho lidí (hlavně mužů), kteří sem tam nějaký ten pohlavek schvalují, protože prý přináší rychlejší výsledky. Můžeme se rozhodnout, co se bude s našimi dětmi dít - zvláště máme-li k dispozici lepší způsoby výchovy. Věříme, že kdyby rodiče věděli o nějaké lepší výchovné metodě, už by své děti nikdy neuhodili.

Je nějaký rozdíl mezi bitím a plácnutím? Není plácnutí ve výchově také trochu potřeba? Často po přednášce o výchově za mnou někdo přijde a řekne: "Když jsem byl malý, byl jsem bit mnohokrát, ale nikdy mi to nevadilo!" Zdá se mi - soudě podle toho, s jakou vervou to říká - že mu to však vadilo a vadí dodnes. Tvářit se, že mi to nevadí, je pro dítě nejčastější obranou před pocitem ponížení. Avšak hněv, který v sobě takto zadržuje, se později projevuje mnoha způsoby.

Je třeba, abychom o celé věci začali mluvit otevřeněji. Děti se plácnutí bojí a ponižuje je. Riskantní je taky pro rodiče. Riskantní proto, že nelze přesně rozlišit, kdy plácnutí přechází v bití a bití je jen hněvivým uvolněním rodičovské frustrace. Jak můžeme poznat správnou míru? Opravdu víme, kdy dítě plácneme pro jeho "dobro" a kdy proto, abychom se cítili lépe? Nebo snad proto, abychom se mu pomstili? Můžeme upřímně říct, že jsme rozzlobení jen na dítě, a ne na mnoho dalších věcí, které na nás působí?

Reklama

Z hlediska účinku musíme říct, že tělesné tresty nepomáhají nám ani dítěti, snad jen velmi krátkodobě. Ničí však vzájemnou lásku a důvěru - a děti jsou pak ještě svéhlavější. Setkal jsem se s mnoha dětmi, které ze vzdoru tvrdily: "Mě to nebolí! Je mi to jedno!" Naučily se být vůči bití imunní. Rodiče, kteří svým dětem na ulici nebo v supermarketu klidně nařežou, nad nimi vliv nezískávají, ale naopak ho ztrácejí.

Proč rodiče děti bijí?
Jsme-li k sobě upřímní, víme, že děti bijeme kvůli svým vlastním potřebám. Bojíme se, že nad nimi ztratíme vliv. Jindy, nejčastěji u menších dětí, nám připadá, že už nemáme sílu o ně pečovat. Cítíme se vyčerpaní, nevyspalí, nemáme ani chvilku pro sebe. Pohlavkem to dítěti jen jaksi vnitřně oplácíme a ohrazujeme se: "Já mám taky potřeby." Může to být taky instinkt sebeobrany - dítě vás například štouchlo do oka, když jste ho usazovali do autosedačky, nebo vás kleplo lžicí, když jste mu upravovali slintáček.

V tomto věku děti nerozumějí našim slovům ani pocitům. Přesto chceme mít nějaký vliv, nějak na jejich chování působit. Proto se přirozeně snažíme získat si pozornost i plácnutím. Tomuto nutkání budeme čelit lépe, když zlepšíme svou schopnost navazovat s dětmi kontakt a připoutávat jejich pozornost.

Někteří ze zastánců tělesných trestů říkají, že mají s dětmi soucit a že jim jde o jejich dobro. Často argumentují takto: neusměrní-li rodič dítě lehkým plácnutím hned na začátku, začne dítě zlobit ještě víc a nakonec rodič ztratí trpělivost a opravdu mu nařeže. Vycházejí z úvahy, že malá rána uchrání dítě před větší. Z vlastní zkušenosti však vím, že rodiče, kteří bijí děti málo, je bijí také hodně - protože malé tresty brzy nepomáhají. Děti jsou pak vzdorovité, bijí své sourozence nebo se obrátí proti rodičům. Je důležité stanovit si hranici - a její místo je úplně na začátku. Jestliže se rozhodneme, že své děti bít nebudeme - stejně jako jsem to udělal já a mnoho lidí, které znám - jsme odhodláni hledat nějaké lepší řešení.

Kázeň bez bití
Vést děti ke kázni je nutné. A slova sama na nejmenší děti nestačí. Někdy jim musíme zabránit v určitém chování, a tak jim pomoci, aby se zklidnily a chovaly správně. Toho však můžeme dosáhnout bez násilí.

Mnoho rodičů s úspěchem používá metodu "stůj a přemýšlej", která děti učí dobrému chování průběžně. Občas se sice vyskytnou okamžiky, kdy je nepoužitelná, například v dešti na ulici - "stůj a přemýšlej" můžeme jednoduše změnit na "zvedni ho a odnes". Důležitý je smysl pro humor. Naštěstí jsou batolata malá a dají se proto dobře nosit.

Ani v dospívání bychom ve výchově neměli používat metodu obav a zastrašování. Když dítě uteče z domova nebo násilně projevuje svůj vzdor, takřka vždycky je příčina buď v selhání komunikace v rodině, ke kterému došlo již před lety, nebo v preferenci agresivity, na kterou rodiče při výchově spoléhají víc než na spojení lásky a prosazování.

Mnoho lidí potlačuje své vzpomínky na bolest, kterou v dětství zažili - a chová se tak i ke svým dětem. Díky své poradenské praxi vím, o jakou bolest jde. Tolik lidí mi vyprávělo - se slzami v očích - o tom, jaký měli strach a jak se cítili ponížení, když se jejich rodiče přestali ovládat. Moji pacienti mi ukazují poraněné žíly na nohách z toho, jak je rodiče v dětství "plácli". Kadeřnice mi říkají, kolik jejich zákazníků má pod vlasy škrábance, holá místa a jizvy z toho, jak byli jako děti biti po hlavě. Uvnitř je to však zranilo víc - jestliže se dítě necítí jisté před vlastními rodiči, jak se pak může cítit jisté ve světě?

Existuje ještě další důvod, proč nemáme děti bít. Přibývá stále víc důkazů o tom, že děti, které se cítí u svých rodičů v bezpečí, se jim svěří, když se jim přihodí něco špatného - například když je někdo sexuálně napadne. Když rodiče běžně používají k vynucování kázně strach a pocity studu, děti se bojí svěřit se jim s věcmi, ve kterých padá vina na ně. Děti, které se rodičů nebojí a jimž rodiče neubližují, budou vždy ve svých rodičích vidět především ochránce. Budou připravenější říci druhému: "Ne - já to řeknu!" a nebezpečí se tak vyhnou.

Rozhodnout se
Domníváme se, že přišel čas, kdy bychom se jako rodiče měli vzdát bití jako výchovného prostředku. První krok k tomu je jednoduchý. Sami sobě slíbíte, že už své dítě nikdy neuhodíte. To vás automaticky povede k hledání jiných účinných a nenásilných metod. Takové metody existují a je možné naučit se je používat.

Když jsme sami vychovávali naše první dítě, zjistili jsme, že za určité chování ho trestáme jemným plácnutím - např. když se dotklo sporáku. Protože však má náš syn silnou vůli, moc velký účinek to na něj nemělo a zvykl si špatné chování opakovat. Zjistili jsme, že se cítíme špatně, když ho rozpláčeme, a že ho nic nenaučíme. A tak jsme začali hledat nějaké jiné metody. Přišli jsme na to, že někteří rodiče své děti nebijí nikdy a že existují země, kde jsou tělesné tresty dětí zakázány zákonem. Poznali jsme také principy přísné a zásadové výchovy a začali jsme je sami uplatňovat; vysvětlujeme je ve své knížce a používá je mnoho rodičů. Byli jsme rádi, že jsme objevili lepší řešení.

Všichni toužíme po tom, aby ve světě byl mír - aby konflikty bylo možné řešit nenásilnou cestou. Jestliže to nedokážeme ve vlastní rodině, nedokážeme to ani na Středním východě.

Zjistíte-li, že s tímto názorem souhlasíte, můžete tento závazek učinit také. Vaše dítě bude vědět, že ho máma ani táta nikdy, v žádném případě neuhodí. A že se doma může cítit v bezpečí. To se pak žije krásně!

Závěr
Používáte-li metodu přísné lásky, získáte dvě výhody. Můžete upustit od tělesných trestů a od manipulace pomocí pocitů viny, tedy od toho, co stejně nemáte rádi. A přesto mohou u vás v rodině vládnout dospělí a děti budou dělat to, co se jim řekne, je-li to nutné. Vaše děti budou dál normální - se dvouletými budete mít hodně práce, se čtrnáctiletými budete procházet bouřlivým obdobím. Ale protože budete vědět, jak máte na nejrůznější těžkosti reagovat, vyrovnáte se s těmito obdobími s důvěrou a lehkostí a užijete si radostných a příjemných stránek rodinného života.

Pamatujte si - vždy dělejte jen to, co se vám osvědčí nejlépe. Metoda "stůj a přemýšlej" a dohoda jsou jen dvě z mnoha tětiv, které můžete na svůj luk napnout.

Zdroj: Tajemství výchovy šťastných dětí, vydalo nakladatelství Portál

Reklama

Komentáře

Karel (Út, 8. 11. 2011 - 11:11)
Vám všem se to kecá,ale něco jiného je realita. Když jsem byl v mládí otcem pověšen nahý ve stodole za ruce na hák a otec mi bičoval záda do krve. Od lopatek po stehna. Matka pak týden měla co dělat,aby mi to ošetřovala a mazala mastí. To se dělo od mých asi 8 let do 17.Nebylo to veselé a bezstarostné mládí.
Mon (St, 9. 11. 2011 - 20:11)
Můj osobní názor je ten, že tělesné trestyopravdu jen výjimečně ... já osobně jsem byla trestána od svého otce bitím páskem za každou maličkost ... a těch facek nepočítám ... co jsem kolem něj prošla, tak jsem se otřepalastrachy, co zase příjde ... v mé dospělosti jsmesice spolu ycházeli dobře, ale vzppomínky zůstaly ... mám 2děti a na jedné ruce spočítám, kolikrát dostali facku ... a to dceři je 22 a synovi 17 .... a nyní řeším problém syna, který dostal facku od učitelky před celou třídou ...upozonuji, že můj syn není žádný grázl, což potvrdila i ředitelka školy ... takže bych to shrnula ... jsem pro facku, ale vědět kdy a za co ... žádná zbytečná facka navíc ... to dítě vám to v dospělosti vyčte ... můj syn mi řekl, že facku dostal vždy právem ...
Mirka (Po, 14. 11. 2011 - 14:11)
U nás doma se trestalo hlavně vařečkou a bylo to docela hrozné. Museli jsme kleknout na židli, předklonit se a dostali jsme minimálně pětadvacet, spíš víc. Jako už velká holka jsem pak ještě dostala dvakrát řemenem spolu s bráchou, taky hrozný, a potom ještě jednou rákoskou.
Zdeněk (Ne, 20. 11. 2011 - 15:11)
U nás doma se trestalo...Já jsem dostával za větší průšvihy řemenem.Při velkém výprasku jsem si musel lehnout na postel dát zadek pěkně nahoru.V zrcadle jsem viděl jak si tatka upravuje černý řemen dostal jsem asi tak 8 až 10 ran.Poslední rany jsem dostal před mamkou a sestrou,přiběhly do pokoje protože slyšeli jak ječím.
Petr (Ne, 4. 12. 2011 - 10:12)
Vám všem se to kecá,ale...Tak to je správné,to schvaluji
Tom (Ne, 4. 12. 2011 - 10:12)
Můj osobní názor je ten,...Mon, velmi rozumný příspěvek.
Co se týče syna, je to selhání učitelky jako vyšité, pokud tam ze strany syna nebyl nějaký exces. Osobně si třeba myslím, že při vulgární úrážce učitele (i to se stává) je to omluvitelná reakce.
Lukáš (Ne, 4. 12. 2011 - 11:12)
Mon, velmi rozumný...Jaképak selhání učitelky? To co se někdy děje je neůnosné a je potřeba usměrnit. Kdy je to nepráven? To by si mohlo některé z mých dětí stěžovat, že dostali facku od učitele. Ona se nám ta ochranářská výchova - chudák dítě, jen ať si dělá co chce - brzy vymstí. Je to obraz celé naší společnosti, chránit ty kteří něco provedou a obětí je potřeba ztrestat, protože měli tu drzost se bránit. Zloděje doma uvítat, pohostit, pomoct mu odnosit cenné věci a pěkně mu na rozloučenou zamávat. Vše začíná špatnou výchovou doma, ve školce, škole -hlavně svoboda -ale jen pro toho, kdo něco provede, protože trestat je nehumánní a nelidské - už se proberte!
Tom (Ne, 4. 12. 2011 - 11:12)
Jaképak selhání učitelky?...Lukáši, nevím proč ta ostrá reakce. Pokud jste si to dobře přečetl, tak jsem napsal A, ale i B.
Selhání učitelky je to proto, protože bít se žáci nesmí a někdy jsou situace, kdy si takhle učitelka ventiluje své soukromé a osobní problémy. Sice nechtěně, ale udělá to.
Zažil jsem takové situace, dokonce před 40 lety na vlastní osobě. Učitelka mi tehdy něco nařídila, během hodiny na to zapomněla a pak mi flákla, protože jsem podle ní dělal něco jiného než jsem měl.
FB (Po, 5. 12. 2011 - 14:12)
Pro maminky o dětech
http://www.facebook.com/pages/MaMaMky-aneb-my-a-na%C5%A1e-d%C4%9Bti/138783159563740?sk=wall
Zdeněk (Čt, 8. 12. 2011 - 19:12)
Jako dítě jsem výprasky rád nedostával,ale musím uznat,že byly potřebné,takové nutné zlo.Děti by neměly dostávat facky do hlavy ale klsicky přes zadek páskem nebo proutkem.
zdena (Pá, 30. 12. 2011 - 18:12)
Jako malá jsem výprasky dostávala často a většinou zaslouženě a mylím si že to bylo jen dobře a dnešní děti jsou mnohem horší než děti kdysi své děti moc nebiju jen když už opravdu není východisko
! (So, 7. 1. 2012 - 21:01)
A tobe u toho stoji curak vid ?
Petr (Po, 9. 1. 2012 - 10:01)
Takhle debilně jsem byl "vychováván" svým otcem. Dnes by se tomu řeklo "týrané dítě" a byl by za to možná zavřený. Bohužel to na mně zanechalo následky dodnes (neuróza, deprese, fobie z lidí) a léčím se kvůli tomu na psychiatrii. Sadismus je dost nebezpečná duševní deviace a je správné, že to společnost trestá. Doufám, Karle, že na tebe taky dojde.
Cože? (Po, 9. 1. 2012 - 12:01)
To jako když mě bude někdo řezat lískovou holí, stane ze mně vývojový expert? XDDD
Franta (St, 11. 1. 2012 - 06:01)
Já musel vždy donaha,napřed bylo zahřívaci kolo-rukou na zadek. Potom jsem musel lehnout na záda,nohy nahoru.Držela je mamka nebo sestra a dostával na chodidla po 10 ranách el.kabelem. Ve finále důtkami přes záda. Bylo to vždy v pátek,sečítaly se trestné body. Byl jsem řezán od nástupu do školy asi do 17 let.Myslím,že je ze mne slušný člověk.Je mi teď 24.
Zdeněk (Út, 31. 1. 2012 - 19:01)
Já musel vždy...Ja jsem dostal ve čtvrté třídě za vízo řemenem před sestřenicema.Hodně to štípalo ale nejhorší byla ta ostuda.
Jakub (Út, 31. 1. 2012 - 20:01)
Já dnes dones 2 čtyřky. Otec mě chytil a společně s matkou mě vyslíkli a svázali do kozelce. Pak mě otec sešvihal dutkama,a po té na mě nasipal sůl. To už jsem nevydržel a počůral se. Matka si to vše nahrávala na mobil. Pak jsem se konečně mohl jít umýt. Prodali to na nějakej pedosadomaso servr do Německa a z mobilu to po té hned smazali.
LL (Út, 31. 1. 2012 - 22:01)
Ja jsem dostal ve čtvrté...Taky jsem dostaval před holkama nářezy.
tom (Út, 31. 1. 2012 - 23:01)
Já jsem na vysvědčení dnes dones 3 čtverky,jsem ve druháku na střední a matka mě zmlátila,vysvlíkla a na 5 minut hodila do mrazu na balkon. Je to kráva a pomstím se ji.
Honzík 8 let (St, 1. 2. 2012 - 20:02)
Já včera dostal za 4 trojky na výzo Notbook.
Pepa 10 let (St, 1. 2. 2012 - 22:02)
A já jsem dostal za 6 čyrek taki notbok a zájezt na kanarski ostovi na ěsíč v prázdnini
Pepa 10 let (St, 1. 2. 2012 - 22:02)
A eště ktomu prostitutku,ta ma přijit zejtramuš se na ni moc těšim
Petr Klimeš (Ne, 5. 2. 2012 - 17:02)
milý W, nebo jak se...Vás takovou sviňi bych spálil. Někoho mlátit až se z toho pose** je naprosto nenormální!!!! Vám tak nejlépe každý den uříznout 1 článek prstu. Nic jiného takové hovydo jako Vy nezaslouží!!!!!

PS: Chcípněte i s manželkou
správný chlap (Ne, 11. 3. 2012 - 11:03)
Po vysvědčení už je pozdě. Když můj syn donese ze školy trojku,tak mu sešvihám páskem holou prdel,až se z toho pochčije. Když se ho manželka pokusí bránit,tak dostane taky. A na vysvětšení měl vyznamenání. Chodí do 4. třídy.
:))) (Ne, 11. 3. 2012 - 12:03)
Po vysvědčení už je...a pořád jí nosí v něděli?
aha (Ne, 29. 4. 2012 - 14:04)
je lehčí je jednou za čas zmlátit, než se jim plně věnovat, aby na to fetování neměli čas. Drzí jsou asi po kom?
Rodiče na děti nemají čas, neví s kým se stýkají, kde jsou v době jejich nepřítomnosti, co dělají a pak se diví a řežou.
aha (Ne, 29. 4. 2012 - 14:04)
Lepší je dítě zmlátit, než s ním prosedět večer a probrat s ním učivo, aby tomu porozumělo. Povykládat si s ním. Ale nemáme na své děti čas. To je ono.
Důstojník (So, 5. 5. 2012 - 19:05)
Výprask má ve výchově své místo,ale tak nějak patří ke klukům,když to už přeženou.Dostávat by měli ale tak od osmi let.Myslím tím opravdový výprask řemenem na holou,ne nějaké to plácnutí,to je pro ty malé.
eva (St, 16. 5. 2012 - 09:05)
nevlastní bratr který byl o 4 roky starší mne mohl i trestat. od mala mne bil jako by byl můj táta. věděl že nejhorší je když mi dá na holou před jeho kamarády. do dnes ho nenávidím.
tělesné (Ne, 10. 6. 2012 - 11:06)
tresty považuji pouze jako nouzový,opravný prostředek s okamžitou účinností pro odvrácení situace, kde už skutečně není čas na filozofování.., stejně jako to po rozkazu udělá okamžitě policie i u dospělých, když už to jinak nejde.Nestahoval bych to jen na výchovu dětí. Občas se může skutečně stát krizová situace pro okamžitou silovou reakci,kde není čas se ptát kdo je kdo a kdo je skutečným viníkem.. tak to prostě je ! Já jsem toto jen ve velmi malé míře nutného plácnutí na zadek musel použít jen párkrát a hrozně nerad.Bolelo mě to stejně.. Bohužel u dospělých lidí, kteří byli až přiliš drzí a sprostí pomocí "hmatů a chvatů" víckrát a s velkým úspěchem jejich okamžitého umravnění ke slušnosti..Tělesné tresty nejsou nic příjemného a jsou i jiné způsoby výchovy,ale když není opravdu možné jinak, tak ano a použít okamžitě a bez odkladu ! Aby druhá straba dostala jasný signál a DOST ! Pokud toto však někdo používá jako "ranní kávu", tak je psychopat a patří do blázince a ne mezi děti a dospělé lidi
brrrr (Ne, 10. 6. 2012 - 14:06)
mám starší ségru, bude...Tedy Irčo, jestli to není vymyšlené, tak je to hrůza. Tohle je už týrání a ne výchova. Hnus!
! (Po, 11. 6. 2012 - 07:06)
dneska jsme dostaly od matky...Jo a baví tě to tady plašit lidi a vodit je za nos?
DDDDD (Po, 11. 6. 2012 - 08:06)
Jo a baví tě to tady...Ale no tak, každej průměrně inteligentní člověk toho úchyláka pozná. Stejně jako vývory třeba Reného, DJ a spol tady na Doktorce...vyděsit může jen málo zkušené mladě nebo staré lidi, kteří by ho brali vážně
Tereza (St, 20. 6. 2012 - 14:06)
dneska jsme dostaly od matky...Je mi 11 let na rodiče si nedovoluji a nic mi nedělají nikdy jsem nedostala výprask možná tak facku ale to co vám dělají rodiče je šikanování vždyť je neseřadit si knížky a dostat je vulgární hnusný odporný a když tvá ségra nešla jíst protože jí bylo špatně tak dostala tak prostě já bych to nejradši řekla na policie tohle je týrání klidně učitelce komukoliv a tví rodiče jsou jako k dyby tě nenáviděli jsou to kurvy nejradži bych jim dala přez hubu
Vašek (So, 23. 6. 2012 - 17:06)
terezko,
závidím Ti tvý...Já jsem na tom podobně a je mi 13.Rodiče, hlavně táta mě nemilosrdně řeže za každý sebe menší přestupek i když se jen špatně podívám.Ma na škříni připravený bicí nástroje a ja se musím svlíknout do naha a je to peklo.Potom musím poděkovat za výchovu a nemůžu si ani sednout jen ležet na břichu. Když sem utekl dovezli mě policajti a to mě otec přivázal a zbil mi celé tělo záda zadek stehna i chodidla a potom mě obrátil a pokracoval prsama a břichem.Nevím co mám dělat.
Vašek (Pá, 13. 7. 2012 - 09:07)
to je strašné proč tě tak...Co ti mám Petře vykládat. Třeba za letošní vysvěčení mě nahého přivázal za ruce na hák v kůlně na dvoře a zbičoval mi celé tělo do krve. Týden mi máma ošetřovala celé tělo, které jsem měl do ruda do fialova různými obklady a mastmi,až se jí to jakžtakž povedlo ještě ted jsou vidět stopy na celém těle a ani ve vedrech se nemůžu jít koupat protože se stydím. Doma musím chodit nahý protože jakýkoliv oděv mi vadí. Bil mě od lopatek po stehna a zepředu taky od prsou po stehna.To vše za 1 čtyřku a 7 trojek.
Vašek (So, 11. 8. 2012 - 07:08)
Nemužu chodit,včera mě otec seřezal chodidla do krve rákoskou protože sem přišel od kamoše o pul hod později než máma nařídila.
Tereza (Po, 13. 8. 2012 - 04:08)
Nemužu chodit,včera mě...No jo no tvůj táta je krutý tohle není výchova ale jako mučení já bych s tím udělat kdybych byla tvoje sestra!
Vašek (Po, 13. 8. 2012 - 08:08)
No jo no tvůj táta je...Terko, můžu si zato sám měl jsem příjít včas podle nařízení. Denně se musím učit abych zase ve školním roce nebyl pořád bitý za špatné známky. Mám deně 2 hodiny volna.
Ty hovado, (Čt, 23. 8. 2012 - 23:08)
dcera se musí učit celé...pokud tedy nejsi provokatér co si dělá hloupou legraci (spíš bych řekla, že jsi). Každý člověk je nadaný (pokud je nadaný) buď humanitním směrem (jazyky, dějepis, literatura, společenské vědy) nebo je nadán na předměty, kde pracuje hlavně mozek - logika (matematika, fyzika, chemie, atd.). Občas je dítě geniální a zvládá oba směry, ovšem v životě se většinou stejně vydá buď jedním nebo druhým. Tvoje dcera nemusí umět vše, úplně stačí, že vyniká v jednom směru. V dnešní době se s uměním "logického myšlení" moc neuplatní. Dnes se člověk musí vyznat hlavně ve společnosti, v kultuře, mít rozhled, umět jednat s lidmi a znát jazyky - logika je dobrá tak pro vědce a pro ty moc pracovního uplatnění není. Ničíš jí nejkrásnější období života úplně pro nic za nic.
ale (Čt, 23. 8. 2012 - 23:08)
samozřejmě je to provokatér, skočila jsi mu na to, to sis nevšimla, je to tu tak trochu jiné? A na logiku bacha, je ve všem, i díky ní můžeš logicky vyhodnotit, že je to tu samá provokace :)
Jaroslav (Út, 11. 9. 2012 - 13:09)
dcera se musí učit celé...Tak je to správné,stejné to mám se synem, který donesl vysvědčení se špatnými známkami. Je mu 12. Musí se učit nahý, zkouším ho a za každou špatnou odpověď dostane důtkami přes záda. Musí se to učit zpaměti znovu. Pokud to neumí při druhém zkoušení (což si dovolil jen jednou) mu nařežu na zadek až do krve. Manželka mu pak maže záda a zadek mastičkami a musí spát jen na břiše. Sedět už vůbec ne.
Irena (So, 29. 9. 2012 - 08:09)
Mám 2 kluky 8 a 11 a jsem na ně sama. Mažel od nás odešel, když byli kluci ještě malí. Každý večer dostávají 5 ran řemenem preventivně, aniž by něco provedli, vědí,co je čeká, kdyby opravdu něco. Už si na to zvykli, každý večer čekají ve svém pokoji nazí na posteli a už jsou na to zvyklí. Starší už začíná puberťákovat a začal se ošívat vyslíct se donaha. 2 facky to spravily a už nemá problém. Metoda se osvědčila, nedovolí si zlobit a celkem dobře se učí.
Lubos (So, 29. 9. 2012 - 09:09)
Ja vam do vasi vychovy mluvit nechci,je tezky sama vychovavat decka ale jen jsem se nad tim trochu zamyslel ale jako prevencka je to myslim prehnany kdyz si zaslouzi tak prosim ikdyz tech 5ran je jen symbolickych.A taky dostavat kdyz maji narozky,svatek nebo o vanocich to neni dvakrat rozumne.
Irena (So, 29. 9. 2012 - 13:09)
Ja vam do vasi vychovy mluvit...Máte pravdu, to co jste vyjmenoval tak také nedostávají, dokonce ani o všech školních prázdninách.
janička (Čt, 4. 10. 2012 - 11:10)
Vy všichni co tady píšete o trestech na svých dětech jste pořádný krávy a volové!Ježiši kde to jste?Bitím se nic nevyřeší.Jste hysterický a vybíjíte si to tím,že tlučete své děti.To svět fakt neviděl??!!!!
Olda (Út, 23. 10. 2012 - 14:10)
Je mi 13,když mě chce otec nebo mamka trestat výpraskem se vždycky musím svléct do naha. V koupelně si stoupnout do vany roztáhnout nohy a rukama se opřít o kachličky a bije mě důtkama po zadku,zádech i stehnách. Dostávám za všechno drzost špatné známky neuposlechnuti nařízení na slovo.Už toho mám pokrk. Trvá to od mých 7 let.
sss (St, 24. 10. 2012 - 20:10)
Jak tu někdo píše, že výprask je rychlejší a určitě pohodlnější než něco vymýšlet, tak je taky určitě rychlejší se na vás v****t a šoupnout vás na starý kolena do domova důchodců. Proč se zatěžovat když vy jste se taky nezatěžovali.
anonymka (St, 24. 10. 2012 - 20:10)
Fyzické bití moc neuznávám,na mého kluka platí,když dělám,že jsem z něho smutná,tak to je pro něj horší trest,než kdyby dostal na zadek.
Marika (Pá, 26. 10. 2012 - 15:10)
Keď som bola maloletá často ma bolestivo trestali,najhoršie boly výprasky cez holá chodidla. Tuto bolesť nezabudnem a isto viem, že ju nebuděm robiť iným!! A už nikdy nie vlastným detom! Nikdy!
Reklama