Reklama

Bití a tělesné tresty

Už se stmívá a dálnice je plná aut - všichni se na noc vracejí domů. Po chodníku spěchají lidé a začalo drobně pršet. Vtom mě upoutá křik malého dítěte - v automatu před obchodem telefonuje mladá matka a zároveň se snaží zvládnout svoje batole. Dítě si chce jít hrát k obrubníku, kde bublá a šplouchá dešťová voda. Auta ale jezdí nebezpečně blízko. Přímo cítíte, jak je matka zoufalá - chvíli se s někým rozzlobeně dohaduje po telefonu a chvíli pokřikuje na dítě, že mu "ukáže, jak se má chovat". Dítě fňuká a snaží se jí vytrhnout. Pak je toho najednou na matku příliš. Pustí sluchátko, chytne dítě za límec větrovky a udeří ho přes obličej, až se mu hlava otočí.

Postoje se mění
Před čtyřiceti padesáti lety jste se běžně mohli setkat s tím, že dospělí děti bili. Dělo se to na veřejnosti a skoro nikdo ani nemrkl. Názory na tělesné tresty dětí se změnily, stejně jako se změnily názory na bití žen. Dnes je dítě s modřinou záležitost pro policii. Osmdesát procent rodičů však přiznává, že své děti občas plácnou, i když by se raději bez toho obešli.

Stále je mnoho lidí (hlavně mužů), kteří sem tam nějaký ten pohlavek schvalují, protože prý přináší rychlejší výsledky. Můžeme se rozhodnout, co se bude s našimi dětmi dít - zvláště máme-li k dispozici lepší způsoby výchovy. Věříme, že kdyby rodiče věděli o nějaké lepší výchovné metodě, už by své děti nikdy neuhodili.

Je nějaký rozdíl mezi bitím a plácnutím? Není plácnutí ve výchově také trochu potřeba? Často po přednášce o výchově za mnou někdo přijde a řekne: "Když jsem byl malý, byl jsem bit mnohokrát, ale nikdy mi to nevadilo!" Zdá se mi - soudě podle toho, s jakou vervou to říká - že mu to však vadilo a vadí dodnes. Tvářit se, že mi to nevadí, je pro dítě nejčastější obranou před pocitem ponížení. Avšak hněv, který v sobě takto zadržuje, se později projevuje mnoha způsoby.

Je třeba, abychom o celé věci začali mluvit otevřeněji. Děti se plácnutí bojí a ponižuje je. Riskantní je taky pro rodiče. Riskantní proto, že nelze přesně rozlišit, kdy plácnutí přechází v bití a bití je jen hněvivým uvolněním rodičovské frustrace. Jak můžeme poznat správnou míru? Opravdu víme, kdy dítě plácneme pro jeho "dobro" a kdy proto, abychom se cítili lépe? Nebo snad proto, abychom se mu pomstili? Můžeme upřímně říct, že jsme rozzlobení jen na dítě, a ne na mnoho dalších věcí, které na nás působí?

Reklama

Z hlediska účinku musíme říct, že tělesné tresty nepomáhají nám ani dítěti, snad jen velmi krátkodobě. Ničí však vzájemnou lásku a důvěru - a děti jsou pak ještě svéhlavější. Setkal jsem se s mnoha dětmi, které ze vzdoru tvrdily: "Mě to nebolí! Je mi to jedno!" Naučily se být vůči bití imunní. Rodiče, kteří svým dětem na ulici nebo v supermarketu klidně nařežou, nad nimi vliv nezískávají, ale naopak ho ztrácejí.

Proč rodiče děti bijí?
Jsme-li k sobě upřímní, víme, že děti bijeme kvůli svým vlastním potřebám. Bojíme se, že nad nimi ztratíme vliv. Jindy, nejčastěji u menších dětí, nám připadá, že už nemáme sílu o ně pečovat. Cítíme se vyčerpaní, nevyspalí, nemáme ani chvilku pro sebe. Pohlavkem to dítěti jen jaksi vnitřně oplácíme a ohrazujeme se: "Já mám taky potřeby." Může to být taky instinkt sebeobrany - dítě vás například štouchlo do oka, když jste ho usazovali do autosedačky, nebo vás kleplo lžicí, když jste mu upravovali slintáček.

V tomto věku děti nerozumějí našim slovům ani pocitům. Přesto chceme mít nějaký vliv, nějak na jejich chování působit. Proto se přirozeně snažíme získat si pozornost i plácnutím. Tomuto nutkání budeme čelit lépe, když zlepšíme svou schopnost navazovat s dětmi kontakt a připoutávat jejich pozornost.

Někteří ze zastánců tělesných trestů říkají, že mají s dětmi soucit a že jim jde o jejich dobro. Často argumentují takto: neusměrní-li rodič dítě lehkým plácnutím hned na začátku, začne dítě zlobit ještě víc a nakonec rodič ztratí trpělivost a opravdu mu nařeže. Vycházejí z úvahy, že malá rána uchrání dítě před větší. Z vlastní zkušenosti však vím, že rodiče, kteří bijí děti málo, je bijí také hodně - protože malé tresty brzy nepomáhají. Děti jsou pak vzdorovité, bijí své sourozence nebo se obrátí proti rodičům. Je důležité stanovit si hranici - a její místo je úplně na začátku. Jestliže se rozhodneme, že své děti bít nebudeme - stejně jako jsem to udělal já a mnoho lidí, které znám - jsme odhodláni hledat nějaké lepší řešení.

Kázeň bez bití
Vést děti ke kázni je nutné. A slova sama na nejmenší děti nestačí. Někdy jim musíme zabránit v určitém chování, a tak jim pomoci, aby se zklidnily a chovaly správně. Toho však můžeme dosáhnout bez násilí.

Mnoho rodičů s úspěchem používá metodu "stůj a přemýšlej", která děti učí dobrému chování průběžně. Občas se sice vyskytnou okamžiky, kdy je nepoužitelná, například v dešti na ulici - "stůj a přemýšlej" můžeme jednoduše změnit na "zvedni ho a odnes". Důležitý je smysl pro humor. Naštěstí jsou batolata malá a dají se proto dobře nosit.

Ani v dospívání bychom ve výchově neměli používat metodu obav a zastrašování. Když dítě uteče z domova nebo násilně projevuje svůj vzdor, takřka vždycky je příčina buď v selhání komunikace v rodině, ke kterému došlo již před lety, nebo v preferenci agresivity, na kterou rodiče při výchově spoléhají víc než na spojení lásky a prosazování.

Mnoho lidí potlačuje své vzpomínky na bolest, kterou v dětství zažili - a chová se tak i ke svým dětem. Díky své poradenské praxi vím, o jakou bolest jde. Tolik lidí mi vyprávělo - se slzami v očích - o tom, jaký měli strach a jak se cítili ponížení, když se jejich rodiče přestali ovládat. Moji pacienti mi ukazují poraněné žíly na nohách z toho, jak je rodiče v dětství "plácli". Kadeřnice mi říkají, kolik jejich zákazníků má pod vlasy škrábance, holá místa a jizvy z toho, jak byli jako děti biti po hlavě. Uvnitř je to však zranilo víc - jestliže se dítě necítí jisté před vlastními rodiči, jak se pak může cítit jisté ve světě?

Existuje ještě další důvod, proč nemáme děti bít. Přibývá stále víc důkazů o tom, že děti, které se cítí u svých rodičů v bezpečí, se jim svěří, když se jim přihodí něco špatného - například když je někdo sexuálně napadne. Když rodiče běžně používají k vynucování kázně strach a pocity studu, děti se bojí svěřit se jim s věcmi, ve kterých padá vina na ně. Děti, které se rodičů nebojí a jimž rodiče neubližují, budou vždy ve svých rodičích vidět především ochránce. Budou připravenější říci druhému: "Ne - já to řeknu!" a nebezpečí se tak vyhnou.

Rozhodnout se
Domníváme se, že přišel čas, kdy bychom se jako rodiče měli vzdát bití jako výchovného prostředku. První krok k tomu je jednoduchý. Sami sobě slíbíte, že už své dítě nikdy neuhodíte. To vás automaticky povede k hledání jiných účinných a nenásilných metod. Takové metody existují a je možné naučit se je používat.

Když jsme sami vychovávali naše první dítě, zjistili jsme, že za určité chování ho trestáme jemným plácnutím - např. když se dotklo sporáku. Protože však má náš syn silnou vůli, moc velký účinek to na něj nemělo a zvykl si špatné chování opakovat. Zjistili jsme, že se cítíme špatně, když ho rozpláčeme, a že ho nic nenaučíme. A tak jsme začali hledat nějaké jiné metody. Přišli jsme na to, že někteří rodiče své děti nebijí nikdy a že existují země, kde jsou tělesné tresty dětí zakázány zákonem. Poznali jsme také principy přísné a zásadové výchovy a začali jsme je sami uplatňovat; vysvětlujeme je ve své knížce a používá je mnoho rodičů. Byli jsme rádi, že jsme objevili lepší řešení.

Všichni toužíme po tom, aby ve světě byl mír - aby konflikty bylo možné řešit nenásilnou cestou. Jestliže to nedokážeme ve vlastní rodině, nedokážeme to ani na Středním východě.

Zjistíte-li, že s tímto názorem souhlasíte, můžete tento závazek učinit také. Vaše dítě bude vědět, že ho máma ani táta nikdy, v žádném případě neuhodí. A že se doma může cítit v bezpečí. To se pak žije krásně!

Závěr
Používáte-li metodu přísné lásky, získáte dvě výhody. Můžete upustit od tělesných trestů a od manipulace pomocí pocitů viny, tedy od toho, co stejně nemáte rádi. A přesto mohou u vás v rodině vládnout dospělí a děti budou dělat to, co se jim řekne, je-li to nutné. Vaše děti budou dál normální - se dvouletými budete mít hodně práce, se čtrnáctiletými budete procházet bouřlivým obdobím. Ale protože budete vědět, jak máte na nejrůznější těžkosti reagovat, vyrovnáte se s těmito obdobími s důvěrou a lehkostí a užijete si radostných a příjemných stránek rodinného života.

Pamatujte si - vždy dělejte jen to, co se vám osvědčí nejlépe. Metoda "stůj a přemýšlej" a dohoda jsou jen dvě z mnoha tětiv, které můžete na svůj luk napnout.

Zdroj: Tajemství výchovy šťastných dětí, vydalo nakladatelství Portál

Reklama

Komentáře

Monika (Út, 16. 2. 2016 - 14:02)
U mňa to nie je ani tak o...A kdy jsi naposledy Martino dostala?
Martina (St, 17. 2. 2016 - 12:02)
A kdy jsi naposledy Martino...Asi pred tromi týždňami. Bola som s partiou na lyžovačke, hoci ma hneď po návrate čakala skúška. Mama chcela, aby som nikde nechodila a radšej sa doma učila, že lyžovať môžem ísť po skúške. Sľúbila som jej, že sa budem učiť aj na lyžovačke, no tam to bolo beznádejné. Takže zo skúšky som vyletela a večer ma doma čakala prednáška ako flákam štúdium ukončená poriadnym výpraskom. Mama si dala obzvlášť záležať, takže po chvíli prišiel do mojej izby aj otec, že čo sa to tam deje.
Ty dostávaš na zadok často?
Tonda (St, 17. 2. 2016 - 12:02)
Když vidím dnešní mládež, tak si myslím, že škoda rány, která padne vedle. Namysleni, a nemají být ani na co, nic v životě ještě nedokázali, nechají se často do pozdního věku živit rodiči. To je veskrze dnešní mládež...
Monika (St, 17. 2. 2016 - 12:02)
Asi pred tromi týždňami....Dostanu tak jednou dvakrát do měsíce. Naposledy minulý čtvrtek, protože jsem odmlouvala. To hned šly kalhoty a kalhotky dolů a dostala jsem páskem.
Podle všeho asi brečíš a ječíš při výprasku. Já tedy ano.
Josef (St, 17. 2. 2016 - 16:02)
Tondo a mě by si dal s řemenem 125 ran jsem odvážný kluk dávám e-mail [email protected] když tak mi odepiš.
Moniko (St, 17. 2. 2016 - 16:02)
já tě nechápu.Buď se ti líbí jak tě máti trestá a tím pádem jsi submisivní a necháš si od ní líbit takové tresty dokud s ní budeš bydlet.Nebo jsi ještě nepochopila že jsi dávno dospělá a nemá tě nikdo za co trestat.Nebo tady jen lidi"lakuješ"aby jsi byla důlažitá nebo tě to vzrušuje.Jak to tedy je,nepočítám s tím že mi odpovíš.
Tereza (So, 5. 3. 2016 - 20:03)
Ale to neni o tom, zrezat, az...Já tykám i lidem v hospodě
Tereza (So, 5. 3. 2016 - 20:03)
Promiň Hungry, ale já jsem...Na vykání bych se s prominutím vysrala to fakt ne
Tereza (So, 5. 3. 2016 - 20:03)
Promiň Hungry, ale já jsem...Tak na nějaké tykání bych se vysrala já tykám všem i v hospodě si tykáme
? (Ne, 6. 3. 2016 - 14:03)
milý W, nebo jak se...
To se jako chlubíte tím, že vaše děti
jsou poslušné jen kvůli tomu, že se
vás bojí?
Musí vám vykat?
Jsou to vaše děti, které jste chtěl a
vy k nim nemáte žádnou úctu?


Děti nejsou roboti, aby poslouchaly
na slovo a měly stejný názor jako
vy, samozřejmě se musí vychovávat,
ale s úctou, láskou a respektem....

Neznamená to, že si můžou dělat co se
jím zlíbí a to, že si můžou dělat co
chtějí, ale když na ně budete hodný,
získáte si jejich respekt.
Mi (Pá, 18. 3. 2016 - 16:03)
Dneska jsem dostal vařečkou na holou.
Bára (Út, 12. 4. 2016 - 21:04)
Mi a mému bratrovi je 16 (jsme dvojčata). U nás doma v předsíni na věšáku visí řemen se kterým oba dostáváme, když něco provedeme nebo neposloucháme. Včera jsme společně přišli domů o hodinu později, tak lítal řemen. Brácha vždycky dostane na holou, já přes kalhotky (i když máme stejný průšvih).
lucka (Ne, 24. 4. 2016 - 15:04)
Mi a mému bratrovi je 16...Mě je 15 a přišla sem domu o hodku a půl dýl ... a mam 10 dni zaracha a za trest musim psát že se budu vracet včas a nebudu lhát a nebudu drzá. A taky sem musela klečet. To dostat tim řemenem by bylo určitě lepší.
Bára (Po, 25. 4. 2016 - 20:04)
Mě je 15 a přišla sem domu...Řemenem to bolí. Řveme s bráchou u výprasku oba.
Lékařka (Čt, 5. 5. 2016 - 15:05)
Jsem lékařka a jsem trochu dominantní. Ráda trestám svého muže. Jednou měsíčně dostane od mne výprask rákoskou, samozřejmě na holou. Běžné prohřešky pak trestám vařečkou nebo klečením. Jednou za měsíc u mne absolvuje i preventivní prohlídku, to se u mne v ordinaci musí přede mnou a mou zdravotní sestrou svléknout donaha. Teplotu mu měřím tak, že dostane teploměr do zadku.
A skvěle nám to funguje.
Tonda z Mostu (Út, 10. 5. 2016 - 03:05)
Mi a mému bratrovi je 16...Není to moc přísné jenom kvůli pozdnímu příchodu. Kdyby to bylo někdy před devadesáti lety, tak by se to dalo ještě pochopit. Navíc dnes se to prý nemá vůbec, paní Džamila Stehlíková by z toho byla hotová. To by se líbilo možná někomu ze staré školy, ale dneska...
Josef (Čt, 2. 6. 2016 - 18:06)
já chci dostat výprask s řemenem je někdo ochotný rád bych dostával výprasky s řemenem ani nevím jak řemen bolí a štípe pište prosím na můj mail pokud je někdo ochotný můj mail je [email protected] a nebo mi zavolejte prosím na číslo 732 724 163
Aleš (Ne, 21. 8. 2016 - 06:08)
Keď som bola maloletá...Paní Mariko, prosím pokud budete ještě číst tuto diskusi, napište podrobněji o tom, jak jste byla bita na chodidla
Josef (Ne, 21. 8. 2016 - 22:08)
Ahoj Aleši já chci dostat výprask s řemenem dáš mi prosím tě napiš mi na mail [email protected] předem děkuji a domluvíme se spolem.
Josef (Po, 29. 8. 2016 - 14:08)
je někdo ochotný aby mi dal výprask s řemenem prosím napište mi na mail a domluvíme se spolem mail [email protected] prosím napište mi předem děkuji.
Alenice (St, 31. 8. 2016 - 17:08)
Ahoj, najde se někdo zkušený ko by poradil mladé sub ohledně domácí
discipliny , výchovy,.. zavedení toho a tak? Díky
Subinko (Čt, 1. 9. 2016 - 17:09)
Ahoj, najde se někdo...Nech se vyšetřit na psychiatrii.
Někteří lidi (Čt, 1. 9. 2016 - 17:09)
Ne to je článek pro tupce...By měli dostat výprask místo jídla!!!
Josef (Čt, 1. 9. 2016 - 20:09)
je někdo ochotný aby mi sal výprask s řemenem prosím napište mi na mail a domluvíme se spolem mail [email protected] prosím napište mi předem děkuji.
Aleš (Pá, 9. 9. 2016 - 16:09)
Keď som bola maloletá...Paní Mariko, prosím pokud budete ještě číst tuto diskusi, napište podrobněji o tom, jak jste byla bita na chodidla
Josef (Ne, 11. 9. 2016 - 17:09)
Prosím Vás Aleši dáte mi výprask s řemenem předem děkuji napište mi.
Iva (So, 24. 9. 2016 - 15:09)
Alenice, jde Ti o to abys byla potrestaná od někoho a nebo se za porušení disciplíny chceš trestat sama? Dobré by bylo to s někým sdílet.
Marika (So, 15. 10. 2016 - 11:10)
Paní Mariko, prosím pokud...Už som sa nechcela vracať do tejto diskusie je tu mnoho diskutujúcich blbcov! Alešovi chcem k jeho otázkam povedať, že to čo robil môj otec bolo veľmi zlé! Nechcem to už rozoberať, nechcem sa už vracať v spomienkach na detstvo, kedy bol výprask jediným spôsobom výchovy. Niekoľkokrát som bola bitá aj na chodidlá, bosá som si musela kľaknúť na stoličku a otec ma bil hadicou alebo káblom..To už nikdy nesmie byť
Jitka (So, 15. 10. 2016 - 13:10)
Stačil mě nternát za totáče mezi holkama.Byla hrozná rivalita. Jak člověk něco neuělal nebo nedonesl hned byl terčem starších spolužáků.Do jaké míry je lepší snést fyzické bití ,než psychické to nevím .Někdy bylo lepší i to fyzické. Nerada na to vzpomínám,ale šikana byla a bude.Zažila jsem sprchování studenou vodou ,aby nebylo poznat šrámy po těle a nemohly jsem si stěžovat vychovatelkám ,nebo večer spíte navlékly obal z polštáře na hlavu přivázaly za nohy a ruce ke stolu v místnosti.Vystříknutá zubní pasta v konečníku ,to bylo peklo až do rána
Aleš (St, 26. 10. 2016 - 19:10)
Už som sa nechcela vracať...Paní Mariko, děkuji za odpověď a přeji klidný a láskyplný život!
Lea (Čt, 27. 10. 2016 - 16:10)
Už som sa nechcela vracať...Ano Mariko, takovýhle rodičovský hovada se musí trestat. Můj otec byl taky takový, maminka ale na něj nemohla bála se. Jednou to viděl můj soused jak jsem bita a otcovi dal nakládačku. Ještě to řešila sociálka.
Aleš (Pá, 28. 10. 2016 - 06:10)
Ano Mariko, takovýhle...Byla jste také bita dokonce na chodidla jako paní Marika?
Tereza (Ne, 4. 12. 2016 - 01:12)
Mě nikdy nikdo nebyl ani když sem přinesla ze školy několik pětek.Na vízo sem měla taky samé 4 skoro ze všeho a pohoda.

Láďa (So, 1. 7. 2017 - 08:07)
Včera bilo vízo a jak jsem čekal v 5 trídě hned když táta přišel s práce ctěl ho ukázat. Já ho skoval v aktovce ale to nepomohlo. Jak uviděl 6 trojek a 1 čtyrku poručil mě jít do svýho pokoje a vyslíknout donaha. Donesl důtky a zmaloval mi celý tělo že jsem měl jelita na zadku na zádech celou noc jsem ležel na břišku i když máma mazala na tělo mast.
Josef (St, 1. 11. 2017 - 20:11)
Ahoj no jo Ládo musíš se víc učit a kde bydlíš odkud jseš Ládo Prosím napiš Ládo.
x (Po, 11. 12. 2017 - 19:12)
Zažil jsem něco podobného. Jeden spoluzaměstnanec se rozváděl s manželkou a nejdříve bil sestru až zaúřadoval jeho syn, mj. kigboxer. A pak během rozvodových tahanic jednu střelil manželce ale to krutě narazil. Dcera se zamkla do pokoje a zavolala bratrovi a ten teda otcovi vyčinil dost bolestivě. Jeho ote byl detektiv měl obušek tak on si vzal na něj provaz, svěrák, nůž, aby z něj seřezal hadry, sekeru, basebalovou pálku, pilu ocasku, rašpli a svíčku se zapalovačem.S klidem si pro něj došel do kanclu a on na něj vyšel s obuškem a syn mu takovou prásknul bysebalovou pálko takovou, že z něj tekla krev a kopal do něj. Pak ho škrtil a když ho chtěl shodit ze schodů tak se chytil zábradlí tak tupou stranou sekery mu přelámal ruce, Kopáním do žeber mu zlámal žebra a pak ho vytáhl ven a svevřel ho do svěráku, samozřejmě kosti praskaly. Pk použil nůž, seřezal za něj hadry a na holé tělo ho mlátil obuškem, že celá záda a obličej měl plný podlitin. Pak mu serval boty a každej prst mu 4 minuty držel v plamenu svíčky, pak mu několika šutrama rozsekl hlavu a pak mu dělal zářezy ocaskou do hlavy, Tam bylo krve fakt dost, A pna konec mu orašploval obličej rašplí a pak o hrubej asfalt
Josef (So, 10. 2. 2018 - 15:02)
Ty Pičo, Pyčo, Pičo Hustý.
Josef (So, 10. 2. 2018 - 15:02)
Jste Lidi Pičáci, Kurvy, Hajzli, Debily, Kokoti Zajebaní Úchyláci Jste Piče napište mi mail.
Já chci výprask s řemenem mám 24 let.
můj mail je [email protected]
Nazdrar a mazec těším se ok.
zdeněk (Pá, 7. 12. 2018 - 13:12)
PÁNI PSYCHOLOGOVÉ VAŠE SKVĚLÉ METODY NÁS PŘIVEDLI K TOMU ,ŽE NÁS DĚTI ŠIKANUJÍ JSOU NEZVLADATELNÝ A TO SPOLEČNOST CHCE VYCHOVÁVAT SOBCE.
Josef (Ne, 9. 12. 2018 - 15:12)
Pořádný Výprask musí bolet přes Šustákové kalhoty s Řemenem.
Marek (So, 9. 3. 2019 - 10:03)
Tělesné tresty jsou na ústupu a přežitek. Tak ať mě někdo vysvětlí, proč dnešní mládež nechce pracovat, holduje více alkoholu, cigaretám a jiným horším drogám, než v době používání tělesných trestů. Žádný respekt, pokora a slušnost. Samozřejmě že né všichni, ale obecně je to horší a všichni to ví. Takže článek je naprostá hovadina, bo platí jen pro některé děti.
Petr (St, 5. 6. 2019 - 07:06)
Protože ta Mládež v dnešní době je zdechlá a je málo peněz na výplatní pásce tak ta dnešní mládež nechce pracovat Marku. a ty Josefe. Ano výprask musí bolet od toho je výprask aby Bolel tak to je snad jasné.
Petr (St, 5. 6. 2019 - 07:06)
Protože ta Mládež v dnešní době je zdechlá a je málo peněz na výplatní pásce tak ta dnešní mládež nechce pracovat Marku. a ty Josefe. Ano výprask musí bolet od toho je výprask aby Bolel tak to je snad jasné.
Petr (St, 5. 6. 2019 - 07:06)
Protože ta Mládež v dnešní době je zdechlá a je málo peněz na výplatní pásce tak ta dnešní mládež nechce pracovat Marku. a ty Josefe. Ano výprask musí bolet od toho je výprask aby Bolel tak to je snad jasné.
Petr (St, 5. 6. 2019 - 07:06)
Protože ta Mládež v dnešní době je zdechlá a je málo peněz na výplatní pásce tak ta dnešní mládež nechce pracovat Marku. a ty Josefe. Ano výprask musí bolet od toho je výprask aby Bolel tak to je snad jasné.
Vašek (St, 5. 6. 2019 - 08:06)
Petře jste exemplární ukázkou toho jak se člověk ke svým dětem nemá chovat. Je velmi jednoduché vás zjistit a najít další potřebné informace jak se ve vaší rodině aplikuje "výchova" stylem fyzického a psychického teroru.
MKK. (St, 5. 6. 2019 - 17:06)
Vašku naprosto souhlasím. Tyhle rodičové by měli být pozavíraní
Vašek (St, 5. 6. 2019 - 08:06)
Bití a fyzické tresty je týrání dětí a ze zákona trestné. Dnes už si děti jsou schopny si takový výprask tajně nasnímat na záznam a pak ho jako důkaz předložit ve škole nebo na Policii. Pracuji ve státní správě a takovýchto případů zdárně dokázaných a pravomocně uzavřených jsme v loňském roce vyřešili stovky. Děti nebojte se postavit svým tyranským rodičům, nejste bezbranné poslušné loutky a naopak máte dnes i díky moderní elektronice páky jak s těmito grázly naložit.
Petr (Čt, 6. 6. 2019 - 16:06)
Jenže já nemám žádné děcko tak je mi to fuk. Putno Rozumíš Vašku.
Inka (Čt, 6. 6. 2019 - 17:06)
Souhlasím s Vaškem. Takoví rodiče, co bijí děti trestat!
Reklama