Reklama

Bití a tělesné tresty

Už se stmívá a dálnice je plná aut - všichni se na noc vracejí domů. Po chodníku spěchají lidé a začalo drobně pršet. Vtom mě upoutá křik malého dítěte - v automatu před obchodem telefonuje mladá matka a zároveň se snaží zvládnout svoje batole. Dítě si chce jít hrát k obrubníku, kde bublá a šplouchá dešťová voda. Auta ale jezdí nebezpečně blízko. Přímo cítíte, jak je matka zoufalá - chvíli se s někým rozzlobeně dohaduje po telefonu a chvíli pokřikuje na dítě, že mu "ukáže, jak se má chovat". Dítě fňuká a snaží se jí vytrhnout. Pak je toho najednou na matku příliš. Pustí sluchátko, chytne dítě za límec větrovky a udeří ho přes obličej, až se mu hlava otočí.

Postoje se mění
Před čtyřiceti padesáti lety jste se běžně mohli setkat s tím, že dospělí děti bili. Dělo se to na veřejnosti a skoro nikdo ani nemrkl. Názory na tělesné tresty dětí se změnily, stejně jako se změnily názory na bití žen. Dnes je dítě s modřinou záležitost pro policii. Osmdesát procent rodičů však přiznává, že své děti občas plácnou, i když by se raději bez toho obešli.

Stále je mnoho lidí (hlavně mužů), kteří sem tam nějaký ten pohlavek schvalují, protože prý přináší rychlejší výsledky. Můžeme se rozhodnout, co se bude s našimi dětmi dít - zvláště máme-li k dispozici lepší způsoby výchovy. Věříme, že kdyby rodiče věděli o nějaké lepší výchovné metodě, už by své děti nikdy neuhodili.

Je nějaký rozdíl mezi bitím a plácnutím? Není plácnutí ve výchově také trochu potřeba? Často po přednášce o výchově za mnou někdo přijde a řekne: "Když jsem byl malý, byl jsem bit mnohokrát, ale nikdy mi to nevadilo!" Zdá se mi - soudě podle toho, s jakou vervou to říká - že mu to však vadilo a vadí dodnes. Tvářit se, že mi to nevadí, je pro dítě nejčastější obranou před pocitem ponížení. Avšak hněv, který v sobě takto zadržuje, se později projevuje mnoha způsoby.

Je třeba, abychom o celé věci začali mluvit otevřeněji. Děti se plácnutí bojí a ponižuje je. Riskantní je taky pro rodiče. Riskantní proto, že nelze přesně rozlišit, kdy plácnutí přechází v bití a bití je jen hněvivým uvolněním rodičovské frustrace. Jak můžeme poznat správnou míru? Opravdu víme, kdy dítě plácneme pro jeho "dobro" a kdy proto, abychom se cítili lépe? Nebo snad proto, abychom se mu pomstili? Můžeme upřímně říct, že jsme rozzlobení jen na dítě, a ne na mnoho dalších věcí, které na nás působí?

Reklama

Z hlediska účinku musíme říct, že tělesné tresty nepomáhají nám ani dítěti, snad jen velmi krátkodobě. Ničí však vzájemnou lásku a důvěru - a děti jsou pak ještě svéhlavější. Setkal jsem se s mnoha dětmi, které ze vzdoru tvrdily: "Mě to nebolí! Je mi to jedno!" Naučily se být vůči bití imunní. Rodiče, kteří svým dětem na ulici nebo v supermarketu klidně nařežou, nad nimi vliv nezískávají, ale naopak ho ztrácejí.

Proč rodiče děti bijí?
Jsme-li k sobě upřímní, víme, že děti bijeme kvůli svým vlastním potřebám. Bojíme se, že nad nimi ztratíme vliv. Jindy, nejčastěji u menších dětí, nám připadá, že už nemáme sílu o ně pečovat. Cítíme se vyčerpaní, nevyspalí, nemáme ani chvilku pro sebe. Pohlavkem to dítěti jen jaksi vnitřně oplácíme a ohrazujeme se: "Já mám taky potřeby." Může to být taky instinkt sebeobrany - dítě vás například štouchlo do oka, když jste ho usazovali do autosedačky, nebo vás kleplo lžicí, když jste mu upravovali slintáček.

V tomto věku děti nerozumějí našim slovům ani pocitům. Přesto chceme mít nějaký vliv, nějak na jejich chování působit. Proto se přirozeně snažíme získat si pozornost i plácnutím. Tomuto nutkání budeme čelit lépe, když zlepšíme svou schopnost navazovat s dětmi kontakt a připoutávat jejich pozornost.

Někteří ze zastánců tělesných trestů říkají, že mají s dětmi soucit a že jim jde o jejich dobro. Často argumentují takto: neusměrní-li rodič dítě lehkým plácnutím hned na začátku, začne dítě zlobit ještě víc a nakonec rodič ztratí trpělivost a opravdu mu nařeže. Vycházejí z úvahy, že malá rána uchrání dítě před větší. Z vlastní zkušenosti však vím, že rodiče, kteří bijí děti málo, je bijí také hodně - protože malé tresty brzy nepomáhají. Děti jsou pak vzdorovité, bijí své sourozence nebo se obrátí proti rodičům. Je důležité stanovit si hranici - a její místo je úplně na začátku. Jestliže se rozhodneme, že své děti bít nebudeme - stejně jako jsem to udělal já a mnoho lidí, které znám - jsme odhodláni hledat nějaké lepší řešení.

Kázeň bez bití
Vést děti ke kázni je nutné. A slova sama na nejmenší děti nestačí. Někdy jim musíme zabránit v určitém chování, a tak jim pomoci, aby se zklidnily a chovaly správně. Toho však můžeme dosáhnout bez násilí.

Mnoho rodičů s úspěchem používá metodu "stůj a přemýšlej", která děti učí dobrému chování průběžně. Občas se sice vyskytnou okamžiky, kdy je nepoužitelná, například v dešti na ulici - "stůj a přemýšlej" můžeme jednoduše změnit na "zvedni ho a odnes". Důležitý je smysl pro humor. Naštěstí jsou batolata malá a dají se proto dobře nosit.

Ani v dospívání bychom ve výchově neměli používat metodu obav a zastrašování. Když dítě uteče z domova nebo násilně projevuje svůj vzdor, takřka vždycky je příčina buď v selhání komunikace v rodině, ke kterému došlo již před lety, nebo v preferenci agresivity, na kterou rodiče při výchově spoléhají víc než na spojení lásky a prosazování.

Mnoho lidí potlačuje své vzpomínky na bolest, kterou v dětství zažili - a chová se tak i ke svým dětem. Díky své poradenské praxi vím, o jakou bolest jde. Tolik lidí mi vyprávělo - se slzami v očích - o tom, jaký měli strach a jak se cítili ponížení, když se jejich rodiče přestali ovládat. Moji pacienti mi ukazují poraněné žíly na nohách z toho, jak je rodiče v dětství "plácli". Kadeřnice mi říkají, kolik jejich zákazníků má pod vlasy škrábance, holá místa a jizvy z toho, jak byli jako děti biti po hlavě. Uvnitř je to však zranilo víc - jestliže se dítě necítí jisté před vlastními rodiči, jak se pak může cítit jisté ve světě?

Existuje ještě další důvod, proč nemáme děti bít. Přibývá stále víc důkazů o tom, že děti, které se cítí u svých rodičů v bezpečí, se jim svěří, když se jim přihodí něco špatného - například když je někdo sexuálně napadne. Když rodiče běžně používají k vynucování kázně strach a pocity studu, děti se bojí svěřit se jim s věcmi, ve kterých padá vina na ně. Děti, které se rodičů nebojí a jimž rodiče neubližují, budou vždy ve svých rodičích vidět především ochránce. Budou připravenější říci druhému: "Ne - já to řeknu!" a nebezpečí se tak vyhnou.

Rozhodnout se
Domníváme se, že přišel čas, kdy bychom se jako rodiče měli vzdát bití jako výchovného prostředku. První krok k tomu je jednoduchý. Sami sobě slíbíte, že už své dítě nikdy neuhodíte. To vás automaticky povede k hledání jiných účinných a nenásilných metod. Takové metody existují a je možné naučit se je používat.

Když jsme sami vychovávali naše první dítě, zjistili jsme, že za určité chování ho trestáme jemným plácnutím - např. když se dotklo sporáku. Protože však má náš syn silnou vůli, moc velký účinek to na něj nemělo a zvykl si špatné chování opakovat. Zjistili jsme, že se cítíme špatně, když ho rozpláčeme, a že ho nic nenaučíme. A tak jsme začali hledat nějaké jiné metody. Přišli jsme na to, že někteří rodiče své děti nebijí nikdy a že existují země, kde jsou tělesné tresty dětí zakázány zákonem. Poznali jsme také principy přísné a zásadové výchovy a začali jsme je sami uplatňovat; vysvětlujeme je ve své knížce a používá je mnoho rodičů. Byli jsme rádi, že jsme objevili lepší řešení.

Všichni toužíme po tom, aby ve světě byl mír - aby konflikty bylo možné řešit nenásilnou cestou. Jestliže to nedokážeme ve vlastní rodině, nedokážeme to ani na Středním východě.

Zjistíte-li, že s tímto názorem souhlasíte, můžete tento závazek učinit také. Vaše dítě bude vědět, že ho máma ani táta nikdy, v žádném případě neuhodí. A že se doma může cítit v bezpečí. To se pak žije krásně!

Závěr
Používáte-li metodu přísné lásky, získáte dvě výhody. Můžete upustit od tělesných trestů a od manipulace pomocí pocitů viny, tedy od toho, co stejně nemáte rádi. A přesto mohou u vás v rodině vládnout dospělí a děti budou dělat to, co se jim řekne, je-li to nutné. Vaše děti budou dál normální - se dvouletými budete mít hodně práce, se čtrnáctiletými budete procházet bouřlivým obdobím. Ale protože budete vědět, jak máte na nejrůznější těžkosti reagovat, vyrovnáte se s těmito obdobími s důvěrou a lehkostí a užijete si radostných a příjemných stránek rodinného života.

Pamatujte si - vždy dělejte jen to, co se vám osvědčí nejlépe. Metoda "stůj a přemýšlej" a dohoda jsou jen dvě z mnoha tětiv, které můžete na svůj luk napnout.

Zdroj: Tajemství výchovy šťastných dětí, vydalo nakladatelství Portál

Reklama

Komentáře

Petr (Út, 6. 8. 2019 - 08:08)
Tak Vašek mě potrestá že mi dá s řemenem na zadek na holou. [email protected] můj email. Čus Bus Autobus. Ahoj.
Noira (Čt, 29. 8. 2019 - 08:08)
Bití a tělesné tresty je nepřípustné týrání dětí za hranou zákona. Naštěstí si tyto excesy rodičů v současné době často dětí monitorují a takto získané průkazné materiály jsou jako stěžejní materiály použity při soudnim projednání agresorů. Loni bylo nejen na základě tohoto pravomocně odsouzeno 221 tyranů v ČR,letos 189 k 31.7 2019.
Tato technika nahrát si a pouzit záznamy je doporučovaná dětem na školách i v krizových linkách na pomoc ohroženým a týraným dětem.
Zap. (Út, 12. 11. 2019 - 08:11)
Bití ani náhodou
jarin (Pá, 7. 2. 2020 - 12:02)
Já jsem viděl v obchodě tělesný trest trošku jinak. Otec holce koupil dvoje bon pari, pakm kupoval basu piva a holka chtěla dvoje tic taci a otec údajně už neměl tolik peněz tak mu holka řekla ať vrátí pár lahví piva a on na ní dost hrubě v vysoptil a 13 letá holka, která dělá bojový sport odstrčila vozejk a takovou mu dala z každé strany do nosu takovou, že mu tekla krev z obou děr a ještě ho kopla do držky a mlátila do něj tak dokud neřekl, že vrátí nějaké piva a může si vzít dvoje tic tacy!!! Toto je však naprosto správné,. rodiče své děti bít nesmí, ale když děti bijou své rodiče a hodně surově tak to je naprosto v pořádku!!!
Návštěvník (St, 26. 2. 2020 - 16:02)
V této věci nemám vyhraněný názor. Já jsem jako děcko výprasky dostával, a vyrostl ze mě - myslím - slušný člověk. Moje děti výprasky nedostávaly, a vyrostli z nich ještě slušnější lidé. Je to všechno individuální. Ale je fakt, že chování mladé generace je mnohem horší, než kdysi.
zdeněk (Út, 7. 4. 2020 - 17:04)
Výprask to byl vždy velký strašák.Nedostával jsem často ale vždy ,když k němu došlo,jsem měl strach.Výprasku mně neuchránila ani návštěva.Před výpraskem jsem si musel dojít na záchod otec si připravil řemen a šli jsme vedle do pokoje.Mamka seděla s návštěvou v obýváku a já byl bit ve vedlejším pokoJI.Vše bylo slyšet ale nikdo se nepodivoval.Výprask nebyl nic mimořádného a děti ho občas dostávaly.
Gabina (Ne, 19. 4. 2020 - 16:04)
Bití je týrání a kdo bije ten bude smeten. Zákonem i jinak.
jarin (Út, 21. 4. 2020 - 10:04)
Rodiče své děti bít nesmí, ale když děti bijí své rodiče, tak to je naprosto v pořádku a když rodičům teče krev tak je to v nejlepším pořádku. Já pamatuju v dřívější práci, jak syn za domácí násilí seřezal otce. A dobře syn udělal. Ten jeho otec byl kurevník, násilník, kterého bavilo jak jen může lidem škodit. Prostě šašek, kterej nic moc neuměl, jen šaškovat na buzerplace, a pak hned po odchodu šel dělat jinam a tam si taky myslel mozek zelenej, že tam je taky na buzerplace. a za to jeho kurvení a domácí násilí taky zaplatil a to tvrdě!!! A když jsem sim řekl, že měl dostat ještě více, tak po propuštění z nemocnice dostal dost tvrdě a pak jsem si říkal -zuaplatil tak jak měl zmetek
Josef (Út, 9. 6. 2020 - 14:06)
Dobrý den může mě dát někdo naprdel na zadek přes Šustákovou Bundu a Šustákové kalhoty neboli přes Šusti Bundi a přes Šusti kalhoty. At vím jaké to je chci brečet bééééééééééééé. bebebe. A Jestli to Bolí nebo ne ale pořádný Výprask od CHlapa mladého. Valašské Meziříčí.
Josef (Út, 9. 6. 2020 - 14:06)
můj email je [email protected]
Bonny (Čt, 9. 7. 2020 - 13:07)
Bití? Ani náhodou. Jste tyranské svině, kteří to děláte. Zrůdy!
Josef (Čt, 9. 7. 2020 - 22:07)
Až tak Zrůdy... Zrůdy Hnusné Fialové Smradlavé Hulvácké, Kokotské...
Josef (Čt, 9. 7. 2020 - 22:07)
To byl vtip
Josef (Čt, 9. 7. 2020 - 22:07)
Já chci dostat s Řemenem Přes Šustákovou Bundu Neboli Přes Šusti Bundi a Přes Šustákové Kalhoty neboli přes Šusti Kalhoty. At vím jaké to je chci brečet bééééééééééé. bebebe. A Jestli to Bolí nebo ne ale pořádný Výprask od Chlapa mladého Zdravím, Ahoj Josef. Napíšu kontakt na mě můj mail. je... [email protected] A Můžeme se klidně domluvit jsem z Valašského Meziříčí.
jarda (So, 22. 8. 2020 - 22:08)
Rodiče své děti bít nesmí, zdůrazňuji že nesmí, ale když děti bijí své rodiče, tak to je naprosto v pořádku. Znám to z práce, jak někteří rodiče dostali od svých dětí a to po právu!
Halina (Po, 12. 10. 2020 - 08:10)
Tělesné tresty? Ani omylem!
Viki (Po, 12. 10. 2020 - 09:10)
Souhlasím!
Adam (Ne, 7. 3. 2021 - 16:03)
Tak to tady ctu ale moc nechapu. Mam dva kluky 10,5 a 12,5. Hyperaktivni a divoci. Ja jako kluk byl bity jak zito a tvrdim, ze vyprask neni na skodu. Pokud je nutno dostanou oba bud remenem nebo rakoskou svych 25 (nepocuraji se u toho) na holou a po vyprasku 30 minut kleci a ani je nenapadne si natahnout slipy nebo puncochace a pak mame nejaky tyden pokoj. Nejsem jedinny kdo pouziva vyprask pro smerovani svych deti. Mame dohodu i s rodici kamaradu ze jeli to nezbytne serezeme i jejich deti a nasi kluci dostali u kamarada takovy vyprask a ja jim jeste pridal. Jak by jste reagovali vy kdyby vam 11ti leti kluci pretahovali kola a lezli pres dalnici?
Z (Ne, 7. 3. 2021 - 19:03)
Z
Josef (Ne, 6. 6. 2021 - 09:06)
Já chci dostat od Tebe Výprask S Řemenem 2021 Od Tebe Adame Ozvi se na Mejlovku [email protected]
Z (Ne, 6. 6. 2021 - 09:06)
Z
Z (Ne, 6. 6. 2021 - 09:06)
Z
Z (Ne, 6. 6. 2021 - 09:06)
Z
Z (Ne, 6. 6. 2021 - 09:06)
Z
jarin (So, 19. 6. 2021 - 23:06)
Rodiče své děti bít nesmí, ale když děti bijí své rodiče tak to je naprosto v pořádku!!!
Josef (So, 24. 7. 2021 - 14:07)
Jarine já chci dostat od Tebe Výprask s Řemenem 2021 Ozvi se mi na mejl [email protected] at je Suprový Výprask.
Josef (So, 25. 9. 2021 - 23:09)
Já Se Těším Na Bum Prásk S Řemenem posílám můj mejl [email protected]
Josef (So, 25. 9. 2021 - 23:09)
Prosím Seřežte Můj Zadek.
Josef (Pá, 14. 1. 2022 - 18:01)
Jo Je Mi Skutečně 18 Už Se Těším Moc. Jo Vyhovíš. Super, Truper.
zdeněk (St, 14. 12. 2022 - 18:12)
Na zakladce jsem byl bit nejčastěji bit tak do 4třidy.To jsem byl bit tak jednou za měsíc.Na druhém stupni jsem byl bit tak asi tak třikrat až čtyřikrat za školní rok.Většinou jsem dostával páskem ale nškdy i prutem pomláskou nebo vařečkou.Dostával jsem na holý zadek.
gabriel (Ne, 18. 10. 2015 - 07:10)
Najde se nějaka divka,ktera chce vyprask.Třeba vařečkou,paskem,pravitkem atd.. [email protected]
Steve (St, 10. 2. 2016 - 22:02)
Patty: To je rodičema ... s tím samy nic asi neudělají. Já dostal rákoskou na holou ještě v 17 letech. pak jsem se musel vzepřít a utíct od rodičů pryč ke své přítelkyni ... pak se táhly hrozně dlouho příšerný problémy ... a není dobrej vztah dodnes. Nevěřím jim a mám k nim odpor a vím že ke mě nic necítí - pouze mě chtěli mít jako VĚC se kterou můžou jen orat a vláčet, a dělat si se mnou co chctějí.

Takový rodiče nepředěláte, a jejich názor se nezměnní nikdy.
Steve (Čt, 11. 2. 2016 - 22:02)
Obvzlášť tresty za to co...Přesně tak, odstěhovat se a NAZDAR.
Medvidekpu (St, 20. 6. 2012 - 14:06)
Osobně se domnívám, že by Makarenko měl co sdělit i současné generaci školáků, nich war??
victor (St, 26. 5. 2010 - 21:05)
milý W, nebo jak se...kemo tak tobě přeju at ti někdo udělá to samé až se z toho posereš a pochčiješ. Tys nikdy nemohl mít děti podle toho co tu píšeš si tady řešíš nějakýho mindráka, protože se chlubit tím že zmlátíš svoje děti tak až jim povolí svěrače to klobouk dolů... jseš fakt frajer, škoda že tě nemám možnost potkat.....
lenka.bil (St, 13. 4. 2016 - 22:04)

To se jako chlubíte...Asi to sem nepatří,ale potřebuji poradit.Syn,bude mu 16 let chodi s holkou 15.Je straš.ě zamilovanej chodí spolu na zš do stejné třídy.To by bylo v poradku ale ksyz byli v zimě prazdniny,zacal.za ni chodit 3krat tydne 15 km...zpet ho jeji otec dovezl...jejich rodina je zda se mi divna...stalo se to pravidlem kazdou sobotu...nedavno mel spat u kamarada o vikendu a prisla jsem na to ze byl u te sve holky...rodice ji ve vsem vyjdou vstric...to ni jeste nebylo ani 15... Takze jsem ho servala,ze mi takhle lze a rekla jsem mu,ze jsou na prespavani u sebe dost mlady,ze na to maji casu dost...Uz dvakrat mi osala jeji mama a premlouvala mne,at ho pustim k nim na vikend a snazila se mne presvedcit ze tim zakazovanim delam chybu,ze ji takhle dcera v 17 utekla z domu.Myslim si ze chyba je na strane naopak rodiců té holky.Neprijde mi normalni,aby u sebe prespavali...porad jsou na zš. Poradte co s tím :(
Default User Image
Josef (Ne, 28. 1. 2024 - 19:01)

Dáte mi Výprask S Řemenem Koleduji si O To CHci se Počůrat, CHci Jestli To Bolí Ten Řemen, Posílám Mejlovku [email protected]

Reklama