Děti a čerti

"Je třeba dětem říkat pravdu. Že Mikuláš je jen převlečený
pán, který znázorňuje svatého Mikuláše, který žil tehdy a tehdy a
udělal to a to, a proto si ho připomínáme," míní dětská
psycholožka Ilona Špaňhelová.


Cizí postava a nepřirozené převlečení mohou zanechat na
dětech i vážné psychické stopy. "Mladší děti mohou mít velké
problémy, traumata, mohou se začít počůrávat. Rodiče by je měli
připravit," dodal psycholog Jaroslav Jánský.


Podle odborníků trpí setkáním s neznámou bytostí nejvíce děti
ve věku kolem pěti až osmi let - na přechodu školního a
předškolního věku. "Prvňáček nebo druháček se ještě může bát, ve
třetí třídě už by to mělo být v pohodě. Ale znám i páťáky, kteří
stáli za oknem a koukali, jestli je někde z nebe spuštěný provaz
a přijde Mikuláš," uvedla Špaňhelová.


Pomoci překonat strach z nadpřirozených bytostí pomůže domácí
prostředí a přítomnost blízkých lidí. "Domácí prostředí je
jakýmsi ostrovem jistoty a rodiče jistotu posilují. Intervence
čerta a Mikuláše je nabourání jistoty," uvedl Jánský. Podle něj
mohou rodiče držet děti za ruku, u úzkostnějších dětí je lepší si
nejprve ověřit, zda setkání s neznámem snesou.


"Vezměte dítě tam, kde jsou besídky, na náměstí, kde se s
čertem mohou setkat. Pokud dítě reaguje negativně, měli by si
rodiče rozmyslet, zda vůbec čerta pozvat. Nakonec přijít může jen
Mikuláš," míní Špaňhelová, která se velice přimlouvá za to, aby
se děti čertem vůbec nestrašily.


Setkání s pohádkovými bytostmi nevzbuzuje jen strach, ale v
dětech podporuje i fantazii a schopnost představování.
"Fantazijní období je u dětí největší asi od čtyř do šesti let.
Právě v této době by ale měli rodiče s dětmi nejvíce mluvit,"
uvedla Špaňhelová. Jinak by se mohlo stát, že čertové se budou
dětem vracet například ve snech.


Martina Vašíčková - ČTK