Imunita dětí: Jak ji budovat a zlepšit

Nekonečná nachlazení, virózy, alergie a infekce. Každý rodič ví, jak dokáží opakující se onemocnění dítěte vyčerpat všechny zúčastněné. Přitom však stačí dodržovat několik nenáročných zásad životního stylu a dětská imunita se výrazně zlepší. Znáte je?

Kojení a hry v blátě

S účinným budováním imunity u dětí můžete začít hned po narození, a to celkem jednoduchým způsobem. Podle celé řady provedených výzkumů má na dětskou obranyschopnost blahodárný vliv “obyčejné“ kojení. To má naprosto nenapodobitelné složení, které nemůže nikdy nahradit náhradní kojenecká výživa, protože složení mateřského mléka se mění podle aktuálních potřeb dítěte. Mimo jiné obsahuje i protilátky, které do něj přecházejí z matčina těla a budují dítěti imunitu. Podle výzkumu, jehož závěry byly vloni zveřejněny v Archives of Disease of Childhood, chrání kojení děti před zánětem středního ucha, průjmem, alergiemi, záněty močových cest, zápalem plic, nebo například meningitidou.

Snažte se s dítětem vyrážet co nejvíc ven a zapojovat jej do pohybových aktivit. Pokud místo sezení před televizí nebo počítačem vyjdete na procházku do lesa, nebo alespoň si pohrát na hřiště, prokazujete tak jeho obranyschopnosti další velkou službu. Pravidelný pohyb zlepšuje imunitu, spánek, redukuje riziko vysokého krevního tlaku i diabetu u dětí. Dokázal to mimo jiné výzkum z letošního roku provedený na Murdoch Children's Research Institute v Melbourne

Nedržte dítě v úzkostlivé čistotě a dovolte mu občas, aby si hrálo se zemí, pískem, nebo v kalužích. Pokud mu budete každou hodinu drhnout ruce antibakteriálním mýdlem, nedovolíte jeho organismu, aby si kontaktem s bakteriemi a dalšími choroboplodnými zárodky vybudoval patřičnou imunitu. Když na něj potom v budoucnu zaútočí infekce, nebude se umět bránit a onemocnění bude mít o to horší průběh.

Nechte ho vyspat

Významným bojovníkem proti oslabenému imunitnímu systému je i zdravé složení jídelníčku. Pamatujte si, že děti by měly dostávat denně pět až osm porcí ovoce a zeleniny. Ty nejen posilují jejich obranyschopnost, ale pomáhají udržet zdravou hmotnost a snižují riziko diabetu. Studie provedená v roce 1999 doktorem Williamem Searsem, zjistila, že fytonutrienty obsažené například v mrkvi, zelených fazolích, pomerančích, nebo jahodách zvyšují produkci bílých krvinek a interferonů, které chrání buňky před napadením viry. Potraviny bohaté na fytonutrienty chrání dokonce i proti takovým chorobám, jako je rakovina, nebo kardiovaskulární onemocnění. Nabídněte dítěti kousek celozrnného pečiva, oříšky, semínka, nebo alespoň sušené ovoce. Zařaďte do dětského jídelníčku také probiotické mléčné výrobky.  

Nepodceňujte ani význam spánku. Výzkumy ukázaly, že nedostatečné množství spánku významný způsobem oslabuje imunitní systém. Výzkum provedený v Children´s Hospital v Bostonu potvrdil například, že děti trpící spánkovou deprivací (například v důsledku přeplněného denního programu, který jim nedovoluje v dostatečné míře spát) jsou častěji nemocné a mají menší obranyschopnost. Podle autorů výzkumu potřebují novorozenci spát přibližně osmnáct hodin, batolata dvanáct až třináct hodin a předškoláci přibližně deset hodin denně.

Potravinové alergie

Stále častějším a závažnějším důsledkem chybné reakce imunitního systému dítěte jsou potravinové alergie. Podle údajů Center for Disease Control (CDC) z roku 2007 jimi trpí dvě procenta dětí starších tří let. Častěji jimi trpí mladší děti, u nichž se výskyt udává mezi pěti a osmi procenty, ale část z nich z potravinových alergií v průběhu oněch tří let “vyroste.“ Podobně jako v případě ostatních alergií se u potravinových alergií může projevit celá škála velmi nepříjemných symptomů od svědění a vyrážky, přes zvracení a průjem, až po potíže s dýcháním a otoky úst či krku dítěte. Stejně tak se může lišit jejich intenzita, se kterou dítě postihnou. V extrémním případě může dokonce nastat anafylaktický šok, při kterém už je ohrožený život postiženého.

Odhalení příčiny alergie, respektive podnětu, který ji vyvolává, je obvykle značně obtížné. Právě z tohoto důvodu doporučují odborníci, aby se jednotlivé potraviny zařazovaly do dětského jídelníčku postupně a rodiče pečlivě sledovali reakci, která se u dítěte případně objeví. Pokud k žádné reakci nedojde, teprve po několika dnech je potom možné rozšířit jídelníček o další druh potravin. Obezřetní byste měli být zejména v případě kravského mléka, ořechů, vajec (především bílků), sojových výrobků, nebo ryb, které patří mezi nejdráždivější alergeny.

Pokud máte podezření, že vaše dítě skutečně potravinovou alergií trpí, je potřeba situaci co nejdříve konzultovat s lékaři, kteří pomocí vyšetření zjistí, zda se skutečně jedná o potravinovou alergii. Spolu s ním také upravíte dětský jídelníček tak, aby dítě nebylo ohrožováno potenciálními alergeny a vyhnulo se dalším zdravotním obtížím.  

Autor: Barbora Vajsejtlová

Zdroj: www.plusprovas.cz