Jak mohou nastávající maminky předcházet poporodním depresím - rada psychologa

Depresivní myšlení se projevuje celkovým názorovým pesimismem a negativním pohledem na sebe sama – počínaje sebepodceňováním až po sebeobviňování, ztrátu sebeúcty apod.  V těžších případech se můžeme setkat i s bludy a depresivními domněnkami.
Charakteristické jsou též ranní pesimistické nálady, kdy se člověk cítí ráno nejhůře, a často ani není schopen vstát z postele. Lidé s depresí si nejsou schopni užít jakékoliv potěšení (sex, jídlo, kontakt s přáteli apod.).

Poporodní deprese představuje závažnou psychickou poruchu, která by se neměla podceňovat. Může se vyskytnout v kterémkoliv období po ukončení těhotenství (nezávisle na tom, zda bylo ukončeno spontánně, či operativně). Porod a následná změna aktivity hormonů a vnitřního prostředí v kombinaci se stresem u žen vytvářejí větší náchylnost ke vzniku některého typu deprese. Poporodní deprese se může vyskytnout bez předchozích emocionálních výkyvů až několik týdnů či měsíců po porodu.

S intenzivním prožíváním deprese se můžeme setkat brzy po porodu, ty méně intenzivní začínají plíživě od dvou týdnů do jednoho roku poté.
Projevují se hlavně nadměrnou únavou až vyčerpaností, nespavostí, podrážděností, sebevýčitkami, ať již ve vztahu k péči o dítě (nejsem dobrá matka), rodinu (nejsem dobrá manželka, nedokážu se o rodinu postarat) či namířené proti vlastní osobě (jsem neschopná, nic nezvládám). Dalšími projevy poporodních depresí mohou být napětí, úzkosti, pocity nejistoty a strachu. Intenzita depresivního prožívání má zásadní vliv na schopnost postarat se o dítě.

Prevenci rozvoje depresí spojených s těhotenstvím a porodem je možné podporovat dostatečným příjmem DHA omega-3 nenasycených mastných kyselin.

Každá maminka si zaslouží prožít mateřství v klidu a duševní pohodě.

Phdr. Laura Stouhalová, Csc.

Více informací na: Merck spol s r. o., Zděbradská 72, 251 01 Říčany-Jažlovice, tel.: 323 619 262, www.femibion.cz