Polárium léčí a dokonce i omlazuje

Jaký je vlastně princip polária? Toto zařízení pracující na principu celotělové chladové terapie využívá střídavých účinků velmi nízkých a pokojových teplot na lidský organismus. Základní princip je tedy do jisté míry obdobný jako u sauny. Ale zatímco sauna pracuje s vlhkým a ohřátým vzduchem o teplotě plus 60 až 110°C,  chladová terapie používá účinek extrémních chladových hodnot v rozmezí minus 110 až 160°C. Výrazným rozdílem oproti sauně je ale skutečnost, že zatímco po sauně je doporučován klid a odpočinek, po poláriu je naopak žádoucí intenzivní pohyb. Například v podobě šlapání na kole.

Polárium má na lidské zdraví dvojí vliv. Nejprve se - během jedné až tří minut - povrch kůže a podkožních tkání ochladí na 2 až 0°C. Tím se bleskově utlumí kožní nervová zakončení a zároveň se sníží vnímání bolesti. Po ukončení procedury se povrch těla rychle oteplí a až čtyřnásobně se tím zvýší místní prokrvení. Ten druhý efekt by se dal nazvat jako reflexní celotělový účinek vyvolaný vlivem silného podráždění chladových receptorů. To má za následek celou řadu pochodů v organismu vedoucích k příznivému ovlivnění nejrůznějších onemocnění, především revmatických.

Během chladové terapie dochází k vyplavení hormonů endorfinů, což vyvolává prakticky u všech osob po absolvování terapie pocit mimořádné tělesné síly a duševní pohody.

Kromě léčebného působení místního překrvení byl prokázán i preventivní místní efekt v procesu stárnutí a degenerace podkožního vaziva při celulitidě. A aby toho nebylo málo, kromě léčebných a rehabilitačních účinků lze očekávat i velmi dobrý kosmetický efekt této metody.

Kdo do polária nepatří?

Lidé s  onemocněním srdce a oběhového systému, s vysokým tlakem, s infekčním onemocněním doprovázeném horečkou, gravidní či kojící ženy, děti, astmatici, lidé s nádory mozku a pochopitelně i lidé trpící klaustrofobií. V každém případě se každý, který se do polária těší, musí nejprve podrobit důkladné lékařské prohlídce.

Poprvé se začala celotělová chladová terapie používat v Japonsku v sedmdesátých létech minulého století. V osmdesátých letech se pak rozšířila i do Evropy, nejprve do Německa, a potom do Polska a dalších států. Zavedení této metody v širším měřítku vedlo k získání cenných poznatků k léčení dalších onemocnění, a také ke zjištění, že využití celotělové chladové terapie je možné i preventivně a u sportovců.

Autor: Dr. Jaromír Pohan