Reklama

Pijte šťávu z hroznů

Na počátku 90. let, kdy se za jediné?ho aktivního činitele francouzského paradoxu považoval resveratrol, se začali lidé nepijící víno ptát, zda by mohli zís?kat stejné výhody pitím hroznové šťávy. Dr. Leroy Creasy, profesor na Comell University, se otázkou zabýval vědecky.

Zjistil, že hroznová šťáva obsahuje polyfenoly ve stejném a často vyšším množství, zejména šťáva z oblasti Finger Lakes na severu státu New York. Později přišel na to, že je to způsobeno chladným, vlhkým podnebím, které vytváří ide­ální podmínky pro infekci vinné révy houbami. Od té doby řada studií prokázala příznivé účinky čisté šťávy z odrůd modré révy concord a z révy okrouhlolisté, jež jsou srovna­telné s účinky červeného vína.

Klinická studie z roku 2004 prokázala, že dvě skleničky hroznové šťávy denně snižují u mužů i žen krevní tlak. Dalšími studiemi bylo zjištěno, že hroznová šťáva snižuj přilnavost krevních destiček, tedy i sklon k tvorbě krevních sraženin u pacientů s aterosklerózou. Další studie prokázaly, že hroznová šťáva tlumí oxidaci LDL cholesterolu a zvyšuje elasticitu tepen v podstatě stejně jakočervené víno. Z toho lze vyvodit, žě šťáva z hroznů má ochranné účinky, zejména před srdečním infarktem a iktem.

Z posledních laboratorních studií vyplývá, že šťáva z hroznů modré révy vinné potlačuje růst nádorových bu­něk v počátečním stadiu karcinomu prsu. Projevily se též preventivní účinky u nádoru prostaty a zpomalení první­ho stadia dalších zhoubných nádorů. Vědci z Tufts Uni­versity zjistili, že hroznová šťáva zlepšuje paměť a koordi­naci. Laboratorní zvířata, která pila hroznovou šťávu, úspěšněji procházela bludištěm a měla lepší paměť. Šťáva z hroznů tedy možná kromě antioxidačních účinků chrání a usnadňuje činnost nervových buněk též přímo.

Modré a temně fialové hrozny konzumované se slupkou jsou též vynikajícím zdrojem vitaminů C, B1, a B6, draslíku a vlákniny. Šťáva z hroznů concord a révy okrouhlolisté je však koncentrovanější formou antioxidantů a rostlinných živin než hrozny samotné. Devadesát procent živin z hroz­nů se nachází ve slupkách a semenech, což jsou součásti hroznů, které většina lidí při jejich konzumaci v čerstvém stavu odstraňuje. Při výrobě šťávy však zůstávají slupky a semínka poměrně dlouho ve směsi s dužinou. Díky tomu se do šťávy účinné flavonoidy a další polyfenoly vylouhují.

Reklama

Jedna z obav týkajících se komerčně dostupné, průmys­lově zpracované červené hroznové šťávy se týká násled­ků pasterizace, při níž se šťáva zahřívá na vysokou teplo­tu. Tím se může snížit množství polyfenolů, jako je resveratrol, nebo dokonce dojít k jejich inaktivaci. Kromě toho většina výrobců do šťáv přidává cukr a konzervační látky.  Z jejich analýz vyplývá, že resveratrol se váže na molekulu cukru. Má se za to, že biologické účinky této formy resveratrolu jsou v porovnání s volným trans-resvresveratrolem nacházejícím se ve větším množství v červeném vínu a slupkách modré révy vinné nižší.

Rozinky, což jsou sušené hrozny, nejsou dobrým zdrojem rostlinných živin. Světlo a oxidace při sušení na vzduchu resveratrol a další polyfenoly znehodnocují.

Kolik červené hroznové šťávy denně bychom měli vypít?

Kvůli srdci, cévám a celkovým účinkům na zdraví se doporučuje 1-2 skleničky o objemu 120- 240 ml. Vzhledem ke značnému množství přírodního cukru projevujícího se obsahem 150 kalorií na 240 ml bzste ji měli pít místo ochucených nápojů a limonád nebo jako doplněk potravin, nikoliv jako náhražku vody. Když si jí naředíte minerálkou, získáte odvěžující nealkoholický nápoj.

Zdroj: Joseph Matoon - Faktor dlouhověkosti, nakladatelství Noxi

 

Reklama

Komentáře

Reklama