Reklama

Skrytá sůl

Nadbytek soli škodí. Může způsobit zvýšení krevního tlaku, migrénu, zadržování tekutin v těle spojené se závratí a otoky nohou. Pokud chceme nadměrnou spotřebu soli snížit, nestačí vynechat pouze slané tyčinky a chipsy a odstranit ze stolu slánku. Je potřeba i omezit potraviny a polotovary, ve kterých se větší množství soli ukrývá. Při nákupu je užitečné sledovat obsah soli čili nátria (Na) na etiketách.

Minerální vody mohou obsahovat vysoké množství solí.

3.5 dl piva obsahuje 25 mg nátria

Velké množství soli obsahuje uzeniny, ústřice, konzervované a mrazené maso.

Většina sýrů obsahuje sůl.

Pokud trpíte vysokým krevním tlakem měli byste se též vyhýbat konzervám, omáčkám a polévkám v prášku, sójové omáčce, orientálním omáčkám, kečupu a polévkovému koření.

Neměli byste též používat prášek do pečiva, natriumglukamát a sodu bikarbonu.

Nátrium obsahují dokonce i některá projímadla.

 

Při úpravě pokrmů používejte místo soli do jídel a polévek cibuli, česnek, celer a sušenou zeleninu.

Nikdy nesolte během přípravy jídla, ale až po jeho dokončení.

Denní příjem nátriumchloridu ( kuchyňské soli ) by měl být 6-8 g.


Autor: mk

Reklama
Reklama

Komentáře

Štefan Kotoč (Po, 22. 1. 2007 - 08:01)






Trochu jiný pohled na sůl v jídle

Sůl může mít v těle dosti opomíjený význam a to funkci fyzikálního ztekucovadla krve a tekutin lymfatické soustavy. Tato funkce je známá od nepaměti například, z technologie keramické a porcelánové výroby. Sodík a jeho sloučeniny totiž tradičně pomáhají snižovat viskozitu (plastifikovat a ztekucovat) u jílových a kaolinových hmot v licí suspenze s použitím jen nepatrného množství vody. Taková "supratekutá" hmota je pak nelepivá a má výborné penetrační ba až kapilární schopnosti, proniká do nejjemnějších spárů licích forem. Všimněme si také, že se špetkou soli se lépe plastifikuje také těsto a že bez ní se i mouka, s řádově většími zrny, ve vodě hned usazuje.
Krvinky jsou rozměrově, tvarově i pH faktorem souměřitelné s mikroskopickými částečkami technologických licích suspenzí a tak i zde působí tytéž fyzikálně-chemickéí zákony. Sloučeniny sodíku, které přijímáme s potravou pak nepochybně ztekucují i krev jako celek. V soustavě krevního oběhu pak může optimálně ztekucená krev pronikat do nejjemnějších cév bez potřeby velkého tlakového spádu. Podobně také lymfa ve vlásečnicích soustavy lymfatické.

Ze zmíněných technologických zkušeností je však známo také to, že množství sodíkových sloučenin má při ztekucování své optimum. Jeho překročení má na tekutost suspenze negativní vliv, podobně jako i nedostatek, při tom na straně nedostatku ztekucovadla je funkce pozvolnější a na straně nadbytku strmější. Vysoké překročení obsahu sodíku dokonce hmotu nevratně znehodnocuje, zatímco jeho nedostatek lze opravit. Tato okolnost by měla proto nabádat ke střídmějšímu požívání soli v jídle. Nikoliv však k abstinenci. Dnes existují i účinnější průmyslová ztekucovadla, než je kuchyňská sůl, tyto jsou však nejedlé.

Obilním vylučováním soli při pocení, a to ne jen při sportovních výkonech ale i při nemocích, dochází v krvi a v lymfě k nedostatku sodíku a jejich zvýšenou viskozitu pak pociťujeme svalovými křeči. Podobné následky mívá také abstinence sodíku, která může vést až ke křečím v oblasti hrudníku. Proto je žádoucí, abychom při takových problémech, a týká se to také křečí bránice, požili neprodleně něco slaného. Uvolnění křečí nastává prakticky okamžitě. Jaké množství požít, to závisí na hmotnosti organizmu a na okamžité bilanci soli v něm.


Ing. Štefan Kotoč, Praha
kotoc"volny.cz

Hanka (Pá, 18. 12. 2020 - 15:12)
Když vyřadím sůl z jídelníčku- nějak omezím, tak by se mi tolik neměla zadžovat voda v organismu, ne? Jenže se bojím, že když ji zase zařadím, tak na to bude tělo ješte víc háklivé. Co mám dělat by se mi ta voda tak moc nezadžovala a já nebyla oteklá
Reklama