Nežádoucí reakce na očkování proti rakovině děložního čípku

Vakcína je schválena pro použití u dívek a mladých žen mezi 9 -26 a chlapců mezi 9 -15 lety. Schválení této vakcíny a její zavedení na trh bylo velmi neobvyklé, protože výrobce nemusel doložit žádnou studii o jejím klinickém užitku. Proto v tomto případě vzniklo oprávněné podezření o vazbě výrobce očkovací látky a schvalovacích úřadů.

Gardasil obsahuje čištěné, geneticky modifikované bílkoviny ze čtyř typů lidského papilomaviru: typ 6, 11, 16 a 18. Typy 16 a 18 jsou zodpovědné až za 70 procent případů rakoviny děložního čípku a typy 6 a 11 až za 90 procent všech bradavic v oblasti genitálií. Jako přídatné látky jsou ve vakcíně obsaženy hydroxyfosfát hliníku (225 mikorgramů hliníku),chlorid sodný, boritan sodný, polysorbát 80 a L-histidin.

Gardasil (Silgard) způsoboval během studií o účinnosti velmi často nežádoucí reakce v místě vpichu: bolest (84 procent), otok a začervenání (25 procent) a svěděni (3 procenta). U 8 procent postižených byly reakce vyhodnoceny jako závažné. U 10 procent očkovaných se objevila horečka. V souvislosti s očkováním byly kromě alergických reakcí (kopřivka, astma) vysledované i autoimunitní poruchy: ve skupině očkovaných došlo třikrát častěji k zánětu kloubů a revmatickým onemocněním než v placebo skupině. Pěti ženám, které byly nevědomky očkovány během prvních týdnů těhotenství, se narodily děti s anomáliemi (CBER 2006). Tyto případy STIKO ( Stálá komise pro očkování) ve své zprávě o očkování proti HPV úplně ignorovala:

?Údaje o použití Cardasilu v těhotenství, které máme k dispozici, nezavdávají žádný podnět k obavám o jeho bezpečnosti." (EB 2007)

V rámci amerického ohlašovacího systému VAERS bylo mezi červencem 2006 a říjnem 2007 hlášeno 3461 případů nežádoucích reakcí po podání Gardasilu, mezi nimi i mnoho vážných komplikací: silné bolesti hlavy, bolesti kloubů, nevolnost, dočasná ztráta zraku, poruchy řeči, kolaps, poruchy čití, ochrnutí lícního nervu, syndrom Guillain-Barrého a záchvaty křečí (JW 2007). Jedenáct mladých žen zemřelo v přímé návaznosti na očkování. U 33 ze 37 žen, které byly náhodně očkovány během těhotenství, došlo ke komplikacím (potrat, anomálie u dětí).

U děvčat mezi devíti a šestnácti lety, tedy v hlavní cílové skupině očkovacího programu, neexistují žádné systematické studie o očkování proti HPV. To vedlo jednu z hlavních výzkumních pracovnic v této oblasti, Dianě Harper, k výroku, že i nežádoucí účinky očkování jsou důležitým tématem (WND 2007). Podle jejího názoru by mělo být prozatím očkování vyhrazeno ženám starším osmnácti let, které prokazatelně nejsou infikované HPV 16 a 18.

Oproti ní se STIKO ve zdůvodnění svého doporučení očkovat dívky před pubertou zmohlo pouze na lapidární výrok:?Závažné reakce, které by mohly být připisovány testované očkovací látce, nebyly zatím zjištěné." (EB 2007)

Zdroj: Martin Hirte ? Očkování pro a proti, vydalo Outdooring.cz