Reklama

Nová metoda umožňuje převážet bijící srdce pro transplantace

Na začátku října použili lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) novou metodu, kdy s pomocí přístroje simulujícího tep převezli pro transplantaci bijící srdce.

Česku se ročně transplantuje přes 70 srdcí, v IKEM letos 33. Operací není podle přednosty Kardiocentra IKEM Jana Pirka potřebný počet zejména kvůli nedostatku dárců, nový přístroj by to podle zkušeností ze světa mohl zlepšit až o 20 procent.

"Odebrané srdce se napojí na přístroj, který simuluje fyziologické prostředí člověka. Srdce začne znovu tepat a my jsme schopni ho dostat do metabolicky optimální kondice a posoudit jeho použitelnost," uvedl přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka.

Přístroj umožňuje delší transport včetně leteckého. "Srdce musíme nejprve vyjmout z těla dárce, pak ho musíme zchladit a zastavit. Následně napojíme na přístroj, aby se znovu roztepalo. Před transplantací je třeba je zase zchladit a zastavit," řekl Netuka. Srdce je uvnitř promýváno teplou plně okysličenou krví. "Pasivně bije, ale nemusí čerpat krev, což umožňuje, aby si srdce odpočinulo," dodal.

Srdce, na kterém si lékaři z IKEM novou metodu vyzkoušeli, patřilo mladé ženě z jedné z nemocnic v Ústeckém kraji. Srdce nebylo metabolicky ideální a bylo za hranicí standardních medicínských kritérií. Během čtyř hodin se zotavilo a mohlo být transplantováno pětašedesátiletému muži. "Pacient, který srdce dostal, je ve velmi dobré kondici, probíhá u něj standardní rekonvalescence a v blízké budoucnosti bude z IKEM propuštěn domů," doplnil Netuka.

Reklama

Za 35 let lékaři v Česku transplantovali přes 2000 srdcí. Asi 40 procent pacientů se nyní dočká nového orgánu díky mechanické srdeční podpoře, dříve jich téměř třetina na čekací listině zemřela. Podle ředitele IKEM Michala Stiborka stojí v institutu transplantace srdce mezi 700.000 až 3,8 milionu korun. Průměrně je to asi 1,7 milionu korun. Průměrný věk transplantovaných je 51 let, deset let od operace přežívá 59 procent nemocných a jejich podíl stoupá.

Nejčastějším důvodem k transplantaci srdce je podle Pirka srdeční selhání, kdy srdce nestačí nárokům organismu, kterým trpí asi dvě až tři procenta populace. Typickými příznaky je dušnost, snížená tolerance zátěže a přibývání na váze způsobené otoky nohou. Ve věku nad 70 let s příznaky selhání srdce žije přes 100.000 Čechů. Způsobuje ho ischemická choroba srdeční nebo kardiomyopatie.

Přístroj zakoupily nadační fondy Kapka Naděje a Shell za 7,5 milionu korun. Na každý převoz je třeba speciální sada za 1,5 milionu korun. IKEM se dohodl s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou na úhradě osmi až deseti za rok. Metoda je podle Netuky mezinárodně respektovaná a systém má všechny potřebné registrace a certifikace.

ČTK

Reklama

Komentáře

vĚRKA (Pá, 1. 11. 2019 - 16:11)
"...srdce musíme nejprve vyjmout z těla dárce, pak zchladit a zastavit." Nechápu.
Jestli bylo BIJÍCÍ SRDCE vyjmuto z těla "dárce", pak tento dárce musel být ŽIVÝ, když mu tepalo srdce!!! Orgány se odebírají ŽIVÝM LIDEM???!!! Dál se tu píše, že BĚHEM PŘEVOZU ZA SRDCE TEPAL PŘÍSTROJ (NEBO TAK NĚJAK), PŘED TRANSPLANTACÍ SE SRDCE OHŘÁLO A ZAS ROZTEPALO.
"BĚHEM PŘEVOZU SE Z O T A V I L O A BYLO TRANSPLANTOVÁNO 65LETÉMU MUŽI."
Tak to nemohli to srdce nechat odpočinout a transplantovat zpátky té mladé ženě, které ho ZAŽIVA vzali?

NĚJAK MI TO CELÉ ROZUM NEBERE. VYSVĚTLÍ MI TO NĚKDO? Je mi z toho zle.
M. (Pá, 1. 11. 2019 - 17:11)
Moderní resuscitační přístroje a technika dnes umožňují udržovat při životě srdeční, plicní a další funkce orgánů i po tom, co mozková centra včetně mozkového kmene už nevratně
zničená a nefungují. Mozková smrt je ktritériem pro prohlášení za mrtvého, ale srdce, plíce i další orgány mohou ještě fungovat, dokud se nevypnou od přístrojů. Tohoto se využívá pro možnost odebrat orgány - od mrtvých s odumřelým mozkem, ale s orgány fungujícími díky přístrojům.
Reklama