Reklama

Rehabilitace po mozkové příhodě

S rehabilitací se u pacientů po cévní mozkové příhodě začíná již na iktové jednotce, jakmile to jejich zdravotní stav dovolí. Čím dříve se s ní začne, tím dříve a lépe je možné obnovit poškozené funkce mozku i celého organismu.

O průběhu rehabilitace se rozhoduje na základě výsledků funkčních hodnocení jednotlivých částí těla (motorika, psychické, kognitivní a smyslové funkce, dorozumívací schopnosti). Podle funkční diagnostiky se stanoví krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán.

Při bezvědomí delším než 3 měsíce způsobeném poškozením mozku je 60 % mladších pacientů po intenzivní rehabilitaci schopných vrátit se alespoň částečně ke své původní profesi. Na úspěšném návratu člověka do běžného života pracuje rehabilitační tým již ve fázi bezvědomí. Provádí polohování nemocného bazální stimulaci např. čichových, hmatových a sluchových vjemů.

S pomocí fyzioterapeuta se nemocný opět učí základní pohyby, tedy správné otáčení vleže, sezení, stání, chůzi apod. Pacient se je učí stejně jako malé děti. Fyzioterapeut doprovází léčbu krátkými a snadno srozumitelnými pokyny nebo je názorně ukazuje tak, aby byly pochopitelné řečovým a poznávacím schopnostem člověka v dané fázi rehabilitace. Nový pohyb nebo aktivitu lidé provádí opakovaně a pomalu, aby si je jejich mozek zapamatoval. Někteří pacienti pohyby postupně zrychlují, zpřesňují a mohou je použít při jiných činnostech, například nacvičování úchopu, chůze apod.

V rehabilitaci se dnes čím dál více používají nové technologie například rehabilitační roboti. Rukávec robota se připevní na postiženou končetinu. Pacient sedí před obrazovkou a dostává jednoduché úkoly, například spojit dva body. Zpočátku nemocnou končetinou pohybuje přístroj, později úkoly vykonává sama ruka. Repetetivním (opakovaným) tréninkem, kdy pacient pomocí robota udělá pohyb tisíckrát, čehož sám kvůli postižení není schopen, dochází k aktivizaci plasticity mozku (Plasticita mozku je proces, při kterém se v mozku opět aktivují poškozené nervové spoje a dochází k přizpůsobení se nové situaci). Takto se trénují i pohyby jednotlivých kloubů a prstů.

Reklama

Robotický trénink ruky má však časové omezení. Dvojnásobného zlepšení fungování ruky (ve srovnání s pacienty, kteří netrénovali s robotem) je možné dosáhnout pouze v případě, že se u pacientů začala tato rehabilitace provádět do 11 měsíců od propuknutí nemoci.

Fungování končetin se však i přes intenzivní rehabilitaci někdy nepodaří obnovit. U těchto pacientů navrhne protetik speciálně upravené ortézy, obuv, kompenzační a jiné pomůcky, které napomáhají správnému fungování končetin. Udrží ji také v optimální poloze a umožní její správný pohyb.

Samostatnost - další posun směrem do života

O běžné denní potřeby pacienta se na začátku jeho hospitalizace starají zdravotní sestry. Jakmile to zdravotní stav člověka dovolí, začíná se s individuálním tréninkem aktivit denního života.

Ergoterapeut pomáhá nemocnému s nácvikem soběstačnosti a tréninkem kognitivních funkcí. Podle omezení funkčních schopností navrhne ergoterapeut pacientovi kompenzační pomůcky pro běžný život, například při přípravě jídla pomůže speciální nůž, krájecí zařízení nebo protiskluzové podložky. Osobní hygienu usnadní sedátka na vanu, nástavce na kartáče nebo upravené zubní kartáčky. Upadlou tužku nebo ponožku si člověk snáze podá pomocí speciálního zvedáku.

Rehabilitační tým v některých případech spolupracuje s protetikem, který pacientovi na míru vyrobí potřebné kompenzační a technické pomůcky. Ergoterapeut a sociální pracovník mohou navštívit domácnost nemocného a navrhnout její bezbariérové řešení. Případně doporučí i výměnu bytu za vhodnější, ve kterém bude člověk více soběstačný. U těžce postižených pacientů může ergoterapeut kromě bezbariérového řešení prostoru doporučit i jeho vybavení například zvedáky do koupelny, polohovacími postelemi a dalšími pomůckami. Ty umožní člověku pobyt doma, usnadní péči rodinným příslušníkům nebo pečovatelské službě o nemocného. Takto lze předcházet i jejich případným úrazům v domácnosti.

Co na srdci, to na jazyku ...

Následkem mrtvice se někteří pacienti potýkají s poruchou řeči. Tento stav může být pro nemocného více stresující než tělesné postižení. Obnovit řeč pomáhá člověku klinický logoped ve spolupráci s foniatrem. Zlepšit vyjadřování lze procvičováním mimických svalů, aktivováním krční páteře a rehabilitací ústní dutiny, která se provádí například masáží dásní nebo rozlišováním chuťových podnětů.

Lidé s poruchou řeči se učí znovu komunikovat nasloucháním hlasu, pojmenováváním věcí nebo opakováním slov. Nacvičují věty se zapomenutými slovy, vyslovují jednotlivé hlásky. Čtouučí se znovu psát. Čím dříve začne pacient mluvit se svým okolím, tím se usnadní a zrychlí jeho rehabilitace.

Členové rehabilitačního týmu vědí, jak se dorozumívat s pacienty s nejrůznějšími poruchami řeči. Rodinným příslušníkům nemocného poradí s komunikací logoped.

Logoped ve spolupráci s foniatrem, fyzioterapeutem a ergoterapeutem kromě problémů s vyjadřováním řeší také poruchu polykání. Dietní sestra může doporučit vhodnější potraviny nebo úpravu jídel.

Mrtvice zasáhne i duši

Mozková mrtvice se dotýká i psychiky pacienta a jeho rodiny. Lidé po CMP často trpí depresemi, úzkostí, jsou agresivní impulzivní. Mají větší sklony k emocionální labilitě a apatii. Poškozením mozku může u některých osob dojít ke změně charakterových a povahových vlastností.

Na duševním rozpoložení člověka se negativně podepisuje i dlouhodobý pobyt ve zdravotnickém zařízení. Ten mu však mohou pomoci usnadnit časté návštěvy blízkých nebo poslech oblíbené hudby.

Zvládnout tuto těžkou situaci pomáhá nemocnému i jeho blízkým psycholog, který může skrze vyšetření osobnosti odhalit motivaci člověka k uzdravení se.

Úkolem neuropsychologa je zhodnotit poškození mentálních a kognitivních funkcí, tedy například čtení, psaní a počítání. Zjišťuje i stav smyslového vnímání, srozumitelnosti řeči i vyjadřování, časoprostorového vnímání, paměti, pozornosti, orientace, inteligence apod. Pokud jsou některé z těchto funkcí poškozené, cílem neuropsychologa je jejich obnova. Případně učí pacienta postupy, jak schopnosti nahradit, například při poruchách paměti si připravovat nákupní seznamy.

Kam dál po rehabilitaci?

Po skončení rehabilitace odchází většina pacientů domů, kde pokračují v dlouhodobé rehabilitaci. Někteří se zcela vrátí do běžného života, mnozí začnou i znovu pracovat. Jiným však jejich zdravotní stav neumožní návrat k životnímu stylu před nemocí. Těžce postiženým lidem může rehabilitační lékař proto doporučit dlouhodobý pobyt ve speciálním zařízení nebo denním stacionáři, kde se pokračuje v rehabilitaci. Lidé s velmi těžkým postižením, o které se nemůže postarat jejich rodina, jsou umísťováni do zařízení dlouhodobé péče.

S další rehabilitací pomocí tzv. rekondičních pobytů a především navazováním nových kontaktů pomáhají nejrůznější organizace, mezi které patří například sdružení ICTUS (www.ictus.cz).

Občanské sdružení ICTUS podporuje pacienty po cévní mozkové příhodě znovu se zapojit do běžného života. Pořádá pro ně rekondiční pobyty a zajišťuje pomoc psychologa event. fyzioterapeuta. Své aktivity nesměřuje pouze na osoby s touto nemocí, ale i jejich rodinné příslušníky, přátele a odborníky. Snaží se také podílet na šíření informací o této nemoci, možnostech její prevence prostřednictvím přednášek a aktivního zapojení do celorepublikové kampaně „30 dní pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod“. V současné době sdružení ICTUS buduje ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Centrum Pětihosty multifunkční rehabilitační středisko pro tyto pacienty.  

Odborná spolupráce:

Doc. MUDr. Olga Švestková, Ph.D., přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK

MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., primářka Kliniky rehabilitačního lékařství VFN a 1. LF UK

MUDr. Jan Fiksa, Neurologická klinika VFN a 1. LF UK

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Reklama

Komentáře

Valika (Út, 17. 1. 2012 - 23:01)
dobri den chcela som sa opytat co to znamena TSH=7.67 a ake je vysetrenie co sa tam kona.dakujem
lenka (St, 18. 1. 2012 - 13:01)
Nejlépe je věnovat se prevenci - berme 3 omegu, lecitin, Ginkgo, pokud se Vám vše zdá drahé, najděte si lékárnu, která Vám zodpovědně doporučí levnější varianty při vysoké kvalitě (nedělají to rádi, mají z levnějších nižší marži), osobně má velmi dobrou zkušenost s výrobky Generica.
Kalanchoe (Po, 23. 1. 2012 - 19:01)
Mám maminku po mozkové příhodě a ráda bych věděla, jestli pár dnů po této události může být schopná sama jíst a pít? V nemocnici jí vytýkají, resp. mě nabádají k domluvě, že nespolupracuje, nejí, nepije, nechce cvičit. Připadá mi to necitlivé, má ochrnutou polovinu těla a pokročilý věk.
I.K. (Út, 25. 9. 2012 - 09:09)
To jsou pohádky. Realita je poněkud smutnější. Ve větších městech to možná funguje podobně, jako je to popisováno, ale neodvažujte se zkolabovat v malém příhraničním městě. To je prakticky "konečná". Nikdo na vás nebude mít čas ani náladu a hlavně na vás nebudou peníze. Kór bude-li vám přes šedesát. Skončíte v LDN s dalšími pěti pacienty na pokoji, kde to páchne potem a močí. Rehabilitace? Tak jednou dvakrát za 14 dní. 3x denně vám sestra nasype do kalíšku pilule, ale co se s nimi stane už je jí jedno. Návštěvy je pak nacházejí buďto netknuté, nebo různě po zemi či v nočníku.
Petrjur (Út, 15. 1. 2013 - 16:01)
Dobrý den, Táta měl pomozkou příhodu, měl potom problémy s pamětí a orientací. Hledal jsem něco pro něj, co by mu pomohlo, a dostal jsem doporučení na hry HAPPYneuron Brain Jogging (CD). A stačilo každý den tak 20 min a táta je zase dobrý. Opravdu doporučuji
Simona Poláchová (Po, 28. 1. 2013 - 12:01)
Dobrý den,
ráda bych upozornila na možnost skupinových setkání osob s poruchami řeči jako následkem cévních mozkových příhod. Tato pravidelná setkání jsou pro tyto lidi velmi přínosné, jelikož zde pravidelně cvičíme nejen řeč, ale také paměť, jemnou motoriku, zrakové a sluchové vnímání - tedy funkce, které bývají následkem CMP zasaženy. Největším přínosem však pro lidi po CMP je společenský kontakt s lidmi s podobnými problémy, možnost sdílení starostí, ale i radostí a pokroků. V Brně vede tato setkání Občanské sdružení LOGO, každé úterý od 11:00-12:30. Pokud byste měli jakékoliv dotazy, anebo byste se rádi došli na setkání podívat, určitě se na mě obraťte na [email protected], či na telefon 774191345. www.oslogo.cz
Otta (Pá, 8. 2. 2013 - 13:02)
Dobrý den, Táta měl...Dobrý den, váš příspěvek mě zaujal, kde bych se o tom dozvěděl více, případně kde se to dá koupit?

Děkuji
Pavlína Novotná (St, 22. 7. 2015 - 13:07)
Osobně jsem nezkoušel, ale slyšel jsem doporučení na neurofeedback v neurolaboratoři v Hradci Králové, firma se jmenuje Commservis. Tam by vám mohli poradit.
Renata1 (So, 16. 1. 2016 - 19:01)
Dobry den potrebuji poradit moje maminka je dnes 16 dni po mozkove prihode je ochrnuta na pravou pulku tela a nemuze mluvit a polikat je na nasledne peci doktor rikal ze snima mama nechce spolupracovat ja ji chodim kazdy den masirovat.A chtela bych poradit nakoho se obratit tady o kolo Hradce kralove kvuly cviceni naky centrum nebo neco takoveho dekuji
Renata1 (So, 16. 1. 2016 - 19:01)
Dobry den potrebuji poradit moje maminka je dnes 16 dni po mozkove prihode je ochrnuta na pravou pulku tela a nemuze mluvit a polikat je na nasledne peci doktor rikal ze snima mama nechce spolupracovat ja ji chodim kazdy den masirovat.A chtela bych poradit nakoho se obratit tady o kolo Hradce kralove kvuly cviceni naky centrum nebo neco takoveho dekuji
MONIKA (So, 5. 1. 2019 - 16:01)
Zdravim mam manžela po CMP ochrnul na polovinu těla už je to 11 měsicu a chodi po jedne berly stim že ho musim přidržovat denně cvičime doma .. byl po CMPležici coš jsem na to podařilo ho dostat ste nejtěši chvile ted je hodně v pohybu tak jsem se chtěla zeptat zda by bylo pro něho ještě lepši ty lazně prosim odpověd děkuji moc ...
Reklama