Reklama

Riziko předávkování léky na bolest

Lékárny v Česku nabízejí nepřeberné množství přípravků na bolest, v podstatě ale všechny obsahují některou ze šesti hlavních účinných látek. Podle lékárnice Leony Štěpkové z toho pro lidi plyne velké riziko, že se nevědomky předávkují, případně si přivodí zdravotní problémy, pokud se léky navzájem vylučují. Riziko předávkování stoupá i s tím, jak se rozšiřují lékové formy - vedle pilulek jsou to masti, krémy, spreje, náplasti, čípky a sirupy.

"Počet otrav volně prodejnými léky v posledních letech stoupá, protože se lidé v lécích neorientují," řekla ČTK Štěpková. Stejná účinná látka je například ve valetolu, ataralginu, panadolu, paralenu a coldrexu. Lidé na to nemyslí a mohou se předávkovat.

Široká nabídka je novinkou posledních deseti let, dříve bylo na trhu málo analgetik a všichni je znali. A dávno pryč jsou doby, kdy jediným lékem na bolest byl aspirin. Lék s obsahem kyseliny acetylsalicylové slaví sto deset let. Zatímco však v Evropě je to nadále oblíbený lék na bolest, v Česku ho lidé berou hlavně při chřipce.

K riziku předávkování léky na bolest podle Štěpkové přispívá i to, že také snižují teplotu, některé působí ve vysokých dávkách protizánětlivě a jiné v nízkých omezují srážlivost krve. Tyto účinky se kombinují v různých přípravcích a pro pacienty je složité se v tom orientovat. Podle Štěpkové by se proto lidé měli vždy ptát svého lékaře nebo lékárníka, zda mohou brát dané léky současně. Dobrým vodítkem je i příbalový leták u léku.

Podle zkušeností lékáren se spektrum předepisovaných léků v posledních dvou třech letech mění - lékaři píšou více ty, které se nedají koupit bez receptu, tedy silnější analgetika. Lidé si zvykají na to, že pro běžné léky na bolest jdou rovnou do lékárny. Výjimkou jsou senioři, ti chodí s recepty i na běžná analgetika.

Reklama

Podle odborníka na lékovou politiku Josefa Suchopára přetrvávají ale problémy s předepisováním opioidních analgetik, která se dávají na nádorovou bolest. Dlouhodobě je Česko na 44. místě v jejich spotřebě, loni spotřeba kvůli regulacím od pojišťoven ještě klesla. Podle dalšího odborníka na lékovou politiku Michala Prokeše není v Česku nádorová bolest dostatečně tlumena až u 80 procent nemocných.

"Spotřeba opioidů stoupala plynule v letech 2002 až 2005 z 1,14 na 1,23 milionu balení za rok, což je v denních dávkách na osobu nárůst z 1,48 na 2,88; loni toto číslo kleslo na 2,05," uvedl Prokeš. Dodal, že v uplynulých letech stoupal podíl opioidů v dražších náplasťových formách. Pacienti z nich dostávají lék plynule. Loni se vývoj zvrátil a lékaři přešli na levnější formy v podobě tablet.

Spotřeba analgetik v Česku v letech 1995 až 2006

rok analgetika: balení v milionech kusů analgetika: finanční částka v milionech korun kyselina acetylsalicylová: balení v milionech kusů kyselina acetylsalicylová: finanční částka v milionech korun
1995 59,7 1046 26,2 364,4
1996 51,3 1029 21,2 330,1
1997 47,5 1114 18,2 324,8
1998 41,2 1114 14,7 281,8
1999 43,5 1169 13,5 267,9
2000 39,6 1139 11,7 241,5
2001 38,9 1245 10,5 217,3
2002 36,3 1317 9,3 196,7
2003 38,1 1470 8,8 203,2
2004 32,3 1476 7,4 217,3
2005 35,8 1756 7,4 227,9
2006 32,6 1673 6,4 206,3

    

    
Zdroj: Státní ústav pro kontrolu léčiv
    

   Zdroj: ČTK

Reklama

Komentáře

Reklama