Snadná tvorba modřin, krvácení z nosu, dásní - může jít o imunitní trombocytopenii

28 Listopad, 2016

Krev je dárkyní života, nerozlišuje věk, rasu nebo náboženství. Proudí v žilách nám všem a dodává organismu cenné látky, bez kterých by život nebyl možný. Onemocní-li, volá o pomoc. Takovým voláním může být například snadná tvorba modřin nebo malých modřinek velikosti špendlíkové hlavičky, krvácení z nosu, dásní atd. I tímto způsobem nám tělo může dávat najevo, že se potýká s jedním ze vzácných onemocnění ? imunitní trombocytopenií. Tělo má důvod bít na poplach, jeho vlastní imunitní systém se k němu otočil zády a útočí na krevní destičky, jež svými štíty chrání a zacelují naše zranění.

Pro imunitní trombocytopenii se dříve používalo označení imunitní trombocytopenická purpura. Přízvisko purpura si vysloužilo právě díky krvi, která se vlivem nedostatku krevních destiček vymyká kontrole a dere se na povrch v podobě drobného krvácení i modřinek. Jak to vypadá, když se chce purpura stát barvou našeho těla?

„Imunitní trombocytopenie je středně vzácné onemocnění, ročně je diagnostikováno asi 70-100 nových případů na milión obyvatel. Postihuje všechny věkové kategorie, nicméně polovina jsou děti mladší 15 let. Jedná se o tzv. autoimunitní onemocnění a z 80 % je primární, tj. bez vlivu jiné příčiny nebo onemocnění. Ve 20 % je vznik spojen s působením řady vnějších činitelů či jiných chorob, jako s užíváním některých léků, infekcí, nádorovým onemocněním, jiným imunitním onemocněním nebo poruchami funkce sleziny. Vznik choroby může být nenápadný a pozvolný nebo náhlý, akutní. Může být přechodného charakteru, ale v řadě případů přechází do chronického stavu. Závažnost onemocnění je dána hodnotami trombocytů a případnými krvácivými projevy a podle toho se též odvíjí léčebná péče: od prostého sledování a pravidelných kontrol přes medikamentózní opatření až po chirurgické vynětí sleziny (tzv. splenektomii),“ říká plk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D., primář Oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Boj v krvi
Imunitní trombocytopenii má na svědomí imunitní systém, který se k vlastnímu tělu otočí zády a naruší tak plně synchronizovaný proces našeho zdraví. Organismus začne produkovat protilátky proti vlastním krevním destičkám, jež jsou pro správnou funkčnost systému krve nezbytné. V krvi jsou rázem dvě armády, které - ačkoliv bojují za společnou věc, zdraví organismu - jsou si vzájemnými nepřáteli. Vzniklé protilátky totiž předčasně ničí krevní destičky. Pronikají i do kostní dřeně, kde se destičky rodí, a napadají je ještě dříve, než stihnou dozrát a dostat se do krevního oběhu. Postupem času počet krevních destiček nebezpečně klesá.

Krevní destičky - nejdokonalejší náplast
Krevní destičky sehrávají v naší krvi, a tak i našem životě zásadní úlohu. Díky své schopnosti přilnout k poraněné cévě, shlukovat se a měnit tvar jsou schopny ve spolupráci s dalšími látkami v krevní plazmě vytvořit krevní sraženinu, která ucpe poškozenou stěnu cévy, čímž zastaví krvácení. Jsou tou nejpřirozenější a nejdokonalejší náplastí, kterou si naše tělo samo vytváří. S nedostatkem krevních destiček se krev vymyká kontrole, není, kdo by se jí postavil do cesty a zacelil vzniklé rány.

Reklama

Jak vypadá nemoc krve
Vnitřní boj nepřátelských protilátek a potřebných krevních destiček po sobě dokáže zanechat stopy i navenek. Imunitní trombocytopenie charakterizovaná nedostatkem krevních destiček se může projevovat snadnou tvorbou modřin, drobným krvácením do kůže a sliznic nebo častějším krvácením z nosu a dásní. Zastavit krvácení při úrazu může být velmi obtížné. Příznaky se ale nemusí vždy dostavit. Právě imunitní trombocytopenie může být často i zcela bez příznaků. Lékaři ji pak mohou objevit v podstatě náhodně při preventivní prohlídce nebo předoperačním vyšetření. Stav naší krve totiž umí jasně zmapovat krevní obraz.

„Normální počet krevních destiček se pohybuje mezi 100-400 x 109/l, při nižším počtu hematolog určí příčinu a další postup. Léčebné možnosti imunitní trombocytopenie se neustále vyvíjejí, je však třeba se věnovat každému pacientovi individuálně, abychom vybrali léčbu, která je pro něj nejefektivnější a umožňuje mu žít s co nejmenšími omezeními,“ dodává primář Miloš Bohoněk. Neignorujte vaše tělo, když volá o pomoc.

Systém krve
Krev je tekutinou našeho života, protéká 100 000 km krevních cest našeho těla. Přináší kyslík a živiny k orgánům a tkáním a současně odvádí oxid uhličitý. Rovněž rozvádí hormony, pracuje na naší termoregulaci a udržuje chemickou rovnováhu. Dává tělu vláčnost i pevnost, sílu i energii. Umí vehnat červeň do tváří i chlad do nohou. Jejími základními stavebními kameny jsou krevní plazma a krevní buňky. Krevní plazma představuje 55 % krve v našem těle a z 90 % ji tvoří voda. Krev je systém s jasně danou strukturou i „provozním řádem“. Stejně tak je synchronizován počet krevních elementů (červené a bílé krvinky, krevní destičky), které v oběhové soustavě nesmí chybět, ale ani přebývat. Jedině tak mohou udržovat správné tempo naší krve, tak aby tekla, jak má - ani příliš rychle, ani pomalu.