Úpal může být životu nebezpečný

Reakce organismu na přehřátí:

Člověk disponuje dvěma hlavními mechanismy, které mu umožňují vydávat teplo. Prvním je reakce krevních cév v kůži, které se roztáhnou. Zvýšený krevní průtok kůží pak umožňuje vyzařovat do okolí více tepla. Za druhé se kožní povrch ochlazuje činností potních žláz. Potní žlázy vylučují pot, který vytéká na povrch kůže. Zde se odpařuje a během jeho odpařování se spotřebovává teplo.

Prostředí může na člověka uplatňovat svůj vliv různými způsoby a k jeho posouzení nestačí pouhý pohled na teploměr. Pokud je v okolním vzduchu příliš vysoká vlhkost, snižuje to schopnost odpařování vody z těla a teplo se ztrácí obtížněji. Podobně pokud je okolní vzduch zcela klidný, snižuje to účinnost odstraňování tělesného tepla vedením.

Lidé vykonávající těžkou tělesnou práci v horkém prostředí produkují samozřejmě velké množství vlastního tělesného tepla. Mohou vypotit až jeden litr potu za hodinu, což je značný rozdíl proti člověku se sedavým zaměstnáním v průměrně teplém prostředí, který vypotí litr potu za celých 24 hodin. Velká ztráta soli a vody může přispět k rozvoji přehřáti organismu, které, pokud se nezvládne, může vést k selhání mechanismů regulujících tělesnou teplotu a k úpalu. Naštěstí má organismus tu vlastnost, že se při pobytu v horké prostředí, když ztráty vody stoupají, přizpůsobí a omezí vylučování soli, takže je onemocněními z horka méně zranitelný.

Největší nebezpečí hrozí při vysokých teplotách malým dětem a starým osobám, u nichž se úpal vyvine nejsnáze. Je tomu tak proto, že jejich tepelně regulační mechanismy nejsou tak účinné jako u zdravých dospělých. Kromě toho mají starší lidé sklon k tomu, že i v horkém počasí nosí příliš teplé oblečení.

Kromě toho známe i další faktory, které sklon k rozvoji přehřátí organismu zvyšují. Většímu nebezpečí jsou vystaveni lidé, kteří nejsou na teplo zvyklí, s vysokou nadváhou, silní pijáci nebo nemocní s horečkami. Všem takovýmto lidem hrozí mnohem větší riziko přehřátí než ostatním.

Příznaky a komplikace:

Třemi hlavními příznaky přehřátí jsou: vysoká teplota (i nad 41 °C), úplná zástava pocení a nejvážnější jsou nervové příznaky, které mohou vyústit v bezvědomí. Běžné jsou poruchy nálady, dezorientace, bolesti hlavy, často je doprovázejí závratě a potíže s chůzí - tyto příznaky se objevují na začátku přehřátí a posléze nastupuje ztráta vědomí.

Plně vyvinutý úpal je bohužel velmi nebezpečnou záležitostí a více než 20 % postižených osob může na jeho následky zemřít, dokonce i v těch případech, když se onemocnění léčí. Ti pacienti, kteří příhodu přežijí, mohou mít trvalé následky v podobě nervových poruch a smysl pro rovnováhu a orientaci se může vracet k normálnímu stavu i celé měsíce. Pokud se však léčba zahájí včas - při prvních příznacích a ještě předtím, než dojde ke ztrátě vědomí, pak je naděje na úplné uzdravení velmi vysoká.

Léčba a prevence:

Jakmile se objeví první příznaky, je třeba dopravit postiženého k lékaři nebo neodkladně přivolat lékařskou pomoc. Ještě před příchodem lékaře je nezbytné co nejrychleji nemocného ochladit. Tělesnou teplotu je třeba snížit přibližně na 39 °C, ne níže, protože by pacient mohl snadno upadnout do šoku. Vhodným způsobem, jak ochlazení dosáhnout, je koupel ve vlažné vodě. V nemocnici jsou k dispozici speciální lůžka, kde mohou být pacienti omývání vodou a chlazeni ventilátory. Nejvhodnější a nejúčinnější je však samozřejmě prevence. Přehřátí organismu lze přitom zabránit velmi jednoduchým způsobem. Znamená to nezůstávat příliš dlouho na slunci, správně se oblékat, chránit si hlavu vhodnou pokrývkou, pít dostatečné množství tekutin, zejména při tělesné práci v horkém prostředí.