Věkem podmíněná slepota - (2. část)

Sítnice také trpí při celkových chorobách. Pacienti, kteří mají sklerózu, vysoký krevní tlak nebo cukrovku jsou často posíláni na vyšetření očního pozadí. Oční lékaři vidí nejjemnější změny na cévním systému sítnice. Pokud jsou přítomny změny v cévách sítnice, můžeme usuzovat, že obdobné změny jsou i na cévním systému jiných orgánů pacienta. Oční lékaři tak pomáhají popisem nálezu na sítnici stanovit kolegům z jiných oborů přesněji míru postižení cév konkrétního pacienta.

Zvláštní kapitolu tvoří odchlípení sítnice. To může být způsobeno i druhotně. Tahem za sítnici nebo tlakem. Tlačit může nádor, krvácení nebo např. výpotek při zánětu. Častěji je to však primární odchlípení, způsobené trhlinou v sítnici. Ta může vzniknout při úrazu oka. Častěji však vzniká mimo úrazový děj. Vidíme ji 10x častěji u osob s krátkozrakostí. Častěji také postihuje osoby starší 70ti let. Projevuje se vždy defektem v zorném poli. Pacient udává, že vidí "balon" nebo "záclonu", která se od periferie do centra postupně zvětšuje. V takovém případě je nezbytná rychlá návštěva očního lékaře a následně operace.

Nejčastějším postižením sítnice jsou však v našich podmínkách degenerace (dystrofie) sítnice. Ty mohou být i vrozené. Nejčastější jsou však u nás ve vyšším věku druhotné degenerativní onemocnění sítnice. Je-li postižena centrální krajina sítnice - makula - mluvíme o Věkem podmíněné makulární degeneraci (VPMD). Jak známo, má VPMD suchou a vlhkou formu. Vlhká forma se dá ovlivnit laserem nebo léky aplikovanými do sklivce oka. Suchou formu nelze zatím léčit vůbec. Jedinou nadějí odvrácení VPMD je prevence.

Jak se taková VPMD konkrétně projevuje? V místě, na které se nemocný dívá, vnímá deformaci obrazu nebo rozmlžení. Vnímá jakousi nečistotu, skvrnu, která mu nejdříve ztěžuje, později (když sílí) pak znemožňuje ostré vidění. Tedy v praxi nemocnému ztěžuje či znemožňuje hlavně čtení, sledování televize a řízení auta. Potíže se postupně zhoršují. Rovné čáry se mohou jevit jako vlnité. Je obtížnější posuzování vzdálenosti a výšky - to může třeba způsobit minutí schodu. Je čím dál obtížnější najít stejný odstín téže barvy. Na čtení je třeba lepší osvětlení. Jedno oko bývá postiženo dříve nebo více, než oko druhé.

Potíže způsobené VPMD se mohou začít projevovat již po 50. roku věku. Ve věku nad 65 let postihuje VPMD v Evropě polovinu lidí!! S rostoucím počtem aktivních seniorů se VPMD u nás stává velkým zdravotním problémem. Lidé se tak díky zlepšujícím životním podmínkám a rostoucí úrovni lékařské péče vlastně "dožívají" svých potíží a komplikací.

Kteří senioři jsou nejvíce ohroženi? Potenciální rizikové faktory pro vznik VPMD jsou: Věk, ženské pohlaví, výskyt nemoci v rodině, vysoký krevní tlak, fyzická nečinnost (inaktivita), onemocnění srdce a cév, světlé duhovky (modré oči), nízký příjem karotenoidů v potravě, vysoká konzumace alkoholu, obezita a častý pobyt na slunečním světle. Statisticky významné rizikové faktory, tedy ty, o kterých s určitostí víme, že urychlují vznik VPMD jsou: Nikotinismus (kouření), nízká hladina karotenoidů v krvi, nedostatek ženských hormonů (estrogenů po ukončení menstruačních cyklů ženy), dalekozrakost a celková hladina cholesterolu v krvi.

To už znělo dost učeně. Jak tedy může každý z nás posoudit, jestli pro něj existuje vyšší riziko VPMD? Jednoduše. Stačí, když si spočítá, kolik výše uvedených rizikových faktorů má. Čím více faktorů, tím větší riziko.

Některé faktory člověk ovlivnit nemůže. Třeba modré oči, dalekozrakost, věk, pohlaví či výskyt popisovaných potíží v rodině. Jiné faktory však člověk ovlivnit může. Velmi. Že kouření škodí zdraví, to snad u nás ví už každé malé dítě. Ale že kouření vážně zvyšuje riziko VPMD - to se asi už tak obecně neví.

Hlavně však naše stravovací návyky mají na činnost sítnice velký vliv. Zmínili jsme výše význam karotenoidů.

MUDr. Jaroslav Karhan, odborný oční lékař