Zmizely žáby... a lidé onemocněli.

Nově publikovaná studie o žábách a malárii ukazuje, jak úzce mohou tito roztomilí - i když poněkud slizcí - tvorové ovlivňovat lidské zdraví, napsal server Science Alert.

V 80. letech 20. století si ekologové v Kostarice a Panamě začali všímat dramatického poklesu počtu obojživelníků. Žáby a mloci v této části světa se stávali obětí virulentního houbového patogenu Batrachochytrium dendrobatidis, a to tak rychle, až se vědci v té době obávali vlny lokálního vymírání.

Někteří vědci nyní tvrdí, že tento patogen, nazývaný zkráceně Bd, způsobil "největší zaznamenanou ztrátu biologické rozmanitosti způsobenou nemocí" vůbec, neboť je zodpovědný za významný úbytek nejméně 501 druhů obojživelníků od Asie až po Jižní Ameriku, z nichž devět desítek zcela vymřelo.

Obojživelníci jsou nyní považováni za jednu z nejohroženějších skupin živočichů na Zemi a vina padá přinejmenším částečně na vrub celosvětovému rozšíření houby Bd a jí podobných.

Žáby a mloci přímo ovlivňují početnost komáří populace, protože komáři jsou jejich klíčovým zdrojem potravy. To znamená, že počet obojživelníků může v konečném důsledku ovlivnit živé organismy, které mohou přenášet infekční patogeny šířící smrtelné lidské choroby.

A na příkladu Střední Ameriky se nyní vědci pokusili ukázat, jak mohou živočichové, jako jsou žáby, v konečném důsledku prospět lidskému zdraví.

Výsledky studie, která byla poprvé prezentována v roce 2020, byly nyní znovu posouzeny a ukazují, že úbytek obojživelníků způsobený Bd vedl k podstatnému zvýšení výskytu malárie, tedy nemoci přenášené infikovanými komáry. Nejprve v Kostarice v 80. a 90. letech 20. století a poté znovu v Panamě na začátku nového tisíciletí, kdy se houba Bd rozšířila na východ.

Pokud je autorům známo, jedná se o první příčinný důkaz, že úbytek obojživelníků ovlivňuje lidské zdraví v přírodním prostředí. Studie se opírala o vícenásobný regresní model, který umožnil odhadnout příčinný dopad úbytku obojživelníků způsobeného Bd na výskyt malárie na úrovni okresů v Kostarice a Panamě.

Porovnáním mapy úbytku obojživelníků a mapy výskytu malárie v letech 1976-2016 vědci objevili vzorec, který jejich model dokázal předpovědět s vysokou přesností a spolehlivostí.

V osmi letech po výrazném úbytku obojživelníků v důsledku Bd došlo ke skokovému nárůstu případů malárie. Při běžném propuknutí malárie dosahuje míra výskytu obvykle vrcholu přibližně v rozmezí 1,1-1,5 případu na tisíc osob.

Po citelném úbytku počtu obojživelníků stoupl tento výskyt o jeden případ na tisíc obyvatel; to znamená, že úbytek obojživelníků ve Střední Americe mohl pravděpodobně způsobit 70-90procentní nárůst počtu nemocných.

"Vzorec ukazuje vlnu šířící se od severozápadní hranice Kostariky kolem roku 1980 do oblasti Panamského průplavu do roku 2010," uvedli autoři studie.

Po osmi letech se však odhadovaný nárůst počtu případů malárie snížil a vědci si nejsou jisti proč. Autoři se domnívají, že nárůst počtu případů malárie možná podnítil větší používání insekticidů, které následně snížilo počet případů nákazy.

Budoucí studie dalších nemocí přenášených komáry, jako je například horečka dengue, by mohly pomoci potvrdit souvislost mezi úbytkem obojživelníků a rostoucí hrozbou nemocí přenášených komáry.

Výzkumníkům se podařilo získat pouze některé celostátní údaje o případech horečky dengue v Panamě, nikoli údaje na úrovni okresů, ale i v tomto nižším rozlišení zjištění naznačují nárůst výskytu horečky dengue po úbytku obojživelníků.

Od roku 2002 do roku 2007 činil nárůst případů horečky dengue oproti předchozím osmi letům 36 procent. "Tento dříve nezjištěný dopad úbytku biodiverzity ilustruje často skryté následky na blahobyt lidí v důsledku selhání ochrany přírody," napsali autoři.

"Pokud vědci a vládní orgány nepočítají s důsledky takových událostí, hrozí, že nebudou plně motivovat ani k ochraně před novými pohromami, jako je šíření nového a blízce příbuzného patogenu Batrachochytrium salamandrivorans prostřednictvím nedostatečně regulovaného obchodu s živými druhy," dodávají.

V době, kdy čtete tyto řádky, se B. salamandrivorans šíří po celém světě prostřednictvím globálního obchodu a ohrožuje nejen budoucnost obojživelníků, ale i zdraví našeho vlastního druhu.

Jak ukazuje tato studie, zdraví žab a lidí jde často ruku v ruce. Ať se nám to líbí, nebo ne, jsme spolu provázaní.

ČTK