Reklama

Pěstujte tyto rostliny, abyste pomohli zachránit motýly

Kdysi byly zahrady, parky, louky i lesy plné různorodých denních a nočních motýlů. Děti se proháněly se síťkami na motýly, muži lákali dívky na svou sbírku motýlů – něco dnes zcela nepředstavitelného. Mnoho druhů motýlů vymřelo, další jsou kriticky ohrožené.

Příčiny úbytku motýlů:

- zánik jejich stanovišť, který souvisí s intenzifikací zemědělství a lesnictví, zanikly meze, úhory, květnaté louky, občasně pasené stráně a okraje polních cest, zemědělské i lesnické meliorace zničily řadu mokřadních stanovišť,

- nadužívaní insekticidů a chemických hnojiv vytlačilo citlivější druhy motýlů ze zemědělské krajiny.

- zánik dříve rozšířeného pařezinového hospodaření a náhrada pařezin stinnými vysokokmennými lesy vyhubil četné světlinové motýly.

Reklama

- automobilová doprava působí smrt mnoha motýlů, které nacházejí potravu kolem silnic

- umělé noční osvětlení zas zabíjí noční motýly

- hnojení a sklizeň luk pro dotace, kdy je většina luk zcela posekána v jednom krátkém termínu

- klimatická změna – suché a horké léto, kdy hynou byliny a keře, které motýli potřebují pro svou výživu

- záměrná či nezáměrná likvidace vajíček, housenek, kukel při údržbě zahrad či přezimujících jedinců při uklidu sklepů či půd.

- obecný úbytek pestrosti rostlinných druhů - biodiverzity

Motýli jsou nároční na druhovou pestrost rostlin, protože většinou jiné rostliny potřebují housenky a jiné zas dospělí jedinci. Např. u nás mnoho housenek zatím neohrožených motýlů (např. babočky kopřivové) je vázáno na kopřivy, ale dospělý jedinci již potřebují kvetoucí rostliny kvůli nektaru či přezrálé spadané ovoce.

Obecně platí, že motýli, jak u mnoha z nich napovídá i druhové jméno, jsou ve stádiu housenky specializovaní na určitou rostlinu.

Např. vzácný soumračník mochnový má rád různé stepní lokality. Housenka se živí hned několika druhy mochen. V podobě housenčí přezimuji ve svinutém listu a další rok vylétnu v jedné generaci v období května až července. Jako motýlí druh je ohrožený zarůstáním stepních trávníků, ale i nešetrnou podzimní sečí či úklidem spadaného listí.

Náš nejkrásnější motýl otakárek fenyklový je zvláště chráněný druh. Potravní spektrum housenky není tak úzké jako u jiných druhů: živí se listy různých miříkovitých (okoličnatých) rostlin zvláště mrkve, fenyklu, bedrníku, kopru, kmínu a petržele. Pokud je chladné léto motýl zastaví svůj vývoj a přezimuje v podobě kukly.

V Čechách zřejmě vyhynul jasoň dymnivkový, který obývá řídké listnaté a smíšené lesy, lesostepi a louky, které jsou domovem jeho živné rostliny – dymnivky duté (Corydalis cava) a ostatních druhů z rodu Corydalis. Na Moravě je ještě známo asi 16 lokalit, kde se tento motýl vyskytuje.

Modrásek jetelovitý má jako hlavní živnou rostlinu čičorku pestrou (Securigera varia) a dále podkovku chocholatou (Hippocrepis comosa). Samice klade vajíčka jednotlivě na spodní listy a spodní části stonků. Housenkyse živí listy. V minulosti tento motýl patřil k nejhojnějším modráskům na území České republiky. V současné době je ohrožený. V Čechách modrásek jetelový téměř vyhynul a vyskytuje se pouze na několika lokalitách (díky pastvě divokých koní se vrátil do Milovic). Na střední a jižní Moravě je motýl hojnější a dokonce znovu osídluje některé oblasti.

Modrásek hořcový na většině území ČR již vymizel a přežívá jen na hrstce nevelkých lokalit. Jsou to motýli žijící výrazně usedle, nemigrují, dospělci se zdržují na ohraničeném území a tvoří uzavřené populace. V případě nepříznivé změny životního prostředí se jejich populace obvykle nestěhují, ale vymřou. Modrásek hořcový pravý žije převážně na vlhkých, na živiny chudých loukách, kde jeho živnou rostlinou je hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe). Modrásek hořcový Rebelův obývá vysychavé pastviny a jeho rostlinou je hořec křížatý (Gentiana cruciata). Nároky motýlů na stanoviště plynou do značné míry z požadavků hostitelských druhů hořců a mravenců.

Samice v období července a srpna kladou velká nápadná bílá vajíčka na svrchní stranu horních listů nebo do rozvíjejících se květních poupat „svých“ rostlin, preferují zdatnější a vyšší. Na velké rostlině může být nakladeno i několik desítek vajíček. Vylíhnuté housenky se vyvíjejí v květech a semenících dva až tři týdny. Pak z květů vylezou a spadnou na zem pod rostlinu. Bezmocné housenky na zemi čekají na mravenčí adopci: vypouštějí chemické látky, kterými se maskují, a vydávají se za mravenčí larvy. Na druh mravenců nejsou náročné, může to být téměř kterýkoli druh z rodu Myrmica, jenž se v lokalitě vyskytuje. Nutnou podmínkou je, aby housenky nebyly od nejbližšího mraveniště vzdáleny více než 2 m, protože mravenci rodu Myrmica necestují dále od mraveniště a housenky by uhynuly. Nalezenou motýlí housenku mravenci odnesou do mraveniště, kde ji uloží mezi mravenčí larvy, a dělnice ji krmí.Počátkem léta se větší housenky zakuklí a zhruba za tři týdny se vylíhnou dospělci. Ti již nejsou před mravenci chráněni a urychleně opouštějí mraveniště. Menší housenky zůstávají v mraveništi a nechávají se krmit ještě další rok.

Modrásek bahenní a očkovaný nemůže přežít bez rostliny krvavec toten (kominíček), který je jedinou živnou rostlinou jejich housenek. Tato dříve hojná rostlina byla v důsledku meliorací luk silně potlačena.

 

Co můžete udělat pro záchranu motýlů:

  1. Neničit všude živné rostliny pro housenky (často řazené mezi tzv. plevele). Ctít rozmanitost přírody a rostlinných druhů. Každá rostlina má v přírodě nějaký význam, zejména rostliny původních druhů.
  2. Vysazovat rostliny poskytující motýlům nektar:

 

Nektar dospělým motýlům poskytují hlavně:

Dřeviny

- komule Davidova (tibetský šeřík)

- vajgélie květnatá

- šeřík malolistý

- hlohy

- jívy

-ořechokřídlec klandonský

-dříny

- tavolník vrbolistý

-bez chebdí

- ptačí zob

- růže

- lípy

Trvalky a byliny:

Perovskie lebedolistá

Levandule úzkolistá

Mavuň červená

Zápleták podzimní

Šanta hroznovitá

Mateřídouška

Jetel

Štírovník

Hadinec

Silenka

Hvozdík

Hlaváč

Chrastavec

Máta

Smolnička

Bukvice

Dobromysl

Škarda

Prasetník

Kopretina

Chrpa

Oman

Šalvěj

Vikev

Jetel

Čičorka

Vikev

Sadec

  1. Pečovat správně o trávnaté plochy.

Sekat trávník je ideální tzv. mozaikovou sečí, kdy jednotlivé sekané plochy střídáme, aby alespoň v části zahrady stále zůstával vyšší trávník s kvetoucími bylinami. Obecně platí, že časná seč (do cca poloviny června) podporuje byliny, zatímco pozdní seč je příznivá pro trávy (ty jsou důležité pro okáče a soumračníky). Nepříliš využívané části větších zahrad stačí posekat dvakrát do roka. Část trávníku je vhodné ponechat neposečenou přes zimu kvůli hmyzu, který vněm přezimuje. Na jaře pak stařinu posekáme a ještě chvíli necháme někde poblíž. Sekání samozřejmě přizpůsobujeme i místním podmínkám a aktuálnímu počasí. Chceme-li mít na zahradě rozkvetlý trávník s poletujícími motýly, měli bychom také striktně zamezit jeho mulčování, které škodí jak bylinám, tak i bezobratlým. Posekanou biomasu musíme proto buď odstranit hned, nebo ji usušit na seno. Ponechávat nějaké plochy neposečené je důležité i v rámci péče o obecní zeleň.

 

  1. Uznávat a tolerovat pestrost

Nejen pestrost rostlinných druhů, ale i pestrost prostředí je důležitá pro rozličné živočišné druhy včetně motýlů. Kromě lesů a polí jsou důležité vlhké i suché louky, mokřady, rašeliniště, pískovny, paseky, kvetoucí pruhy podél cest, lomy, skály, jeskyně, brownfieldy a divočiny. Význam mají i hromady kamení, různé staré zdi či náspy. Není cílem, aby veškerá krajina a zahrady byly upraveny jedním stylem. Ohledně motýlů je pestrost prostředí důležitá, protože některá místa jim slouží jako potravní zdroje nektaru, jinde se živí housenky, v jiných částech motýli odpočívají a nocují, jinde se rozmnožují nebo přezimují.

 

MK

 

 

 

 

Reklama

Komentáře

Martin (Út, 15. 6. 2021 - 11:06)
Velké roje modrásků pamatuji ze svého dětství na Šumavě - vždy se slétaly na koňská lejna na cestách.
Richard (Pá, 30. 12. 2022 - 13:12)
Též jsou důležité osiky - pro hnědáska osikového a babočku osikovou.
Reklama