Rostliny mohou pomoci pročistit kontaminovanou půdu a životní prostředí
Půda může být znečištěna ropnými produkty jako je strojní olej, asfalt, olovo, dehet, léky nebo zemědělskými chemikáliemi. Aby bylo možné kultivovat půdu a zbavit ji kontaminujících látek, mohou být fytoremediační rostliny použity k omezení těchto problémů. Využívá se schopnosti rostlin koncentrovat prvky a sloučeniny z prostředí (půdy, vody i vzduchu) a metabolizovat různé molekuly ve svých tkáních. Toxické těžké kovy a organické polutanty jsou hlavními cíli fytoremediace.
Využití zelených rostlin k dekontaminaci půdy je progresivním a udržitelným procesem, který značně snižuje potřebu těžkých strojů nebo dalších dekontaminantů. Každý rok se objevují nové rostliny, které mají čistící schopnosti. Bohužel je výzkum náročný a pomalý.
Aby fytoremediační rostliny fungovaly efektivně, musí být konkrétní rostlina schopna tolerovat toxický materiál, který absorbuje z půdy.
Někteří nadšenci považují tento proces za nízkonákladovou „zelenou“ technologii pro čištění půdy, kterou lze použít kdekoli bez specializovaného školení nebo vybavení. Výsadba několika rostlin, přitažlivých pro krajinu, může určitě zlepšit kvalitu půdy na jakémkoliv území. Různé druhy trav, slunečnic, stromů a dalších rostlin fungují pozitivním způsobem, pomáhají zemědělcům a majitelům pozemků zbavit se toxických materiálů, které se nacházejí v půdě. Budoucnost fytoremediačních rostlin se bude i nadále rozvíjet. Sanaci půdy pomocí rostlin mohou využívat různé průmyslové skupiny. S pomocí zemědělců, rezidentů a vlastníků půdy by budoucí výzkum mohl vytvořit systém, který bude neustále absorbovat kontaminanty a nepřetržitě čistit životní prostředí.
Rostliny mohou napravit půdu na zahradách, polích či v rozličných krajinných oblastech.
Známé fytoremediační rostliny vhodné pro sanaci kontaminované půdy:
Penízek modrý (Thlaspi caerulescens) je schopen odstranit z půdy desetkrát více kadmia než jakákoli jiná známá technika na čištění půdy. Tato nízká, planě rostoucí rostlina, která se vyskytuje na vlhkých loukách, zahradách a pastvinách, jímá svými kořeny ze zamořené půdy těžké kovy a ukládá je v lodyhách a listech.
Brukev sítinovitá (Brassica juncea) je jednoletá 50 -150 cm vysoká, žlutě kvetoucí rostlina. Dříve se rostlina pro svá olejnatá semena místně pěstovala i ve Střední Evropě, nyní se zde vyskytuje jen sporadicky jako neofyt, je považována za plevel, který je k nám občas zavlečený osobní nebo nákladní dopravou. Tato rostlina odstraňuje z půdy olovo, selen, zinek, rtuť a měď i některé radionuklidy. Po dozrání se tyto rostliny sklidí a spálí nebo chemicky zpracují.
Indiánská tráva (Sorghastrum nutans) – Tato prérijní, až 130 cm vysoká tráva, kterou lze nalézt v USA a Kanadě, má schopnost odstranit z půdy herbicidy a další pesticidy. U nás se prodává jako okrasná tráva pro písčitá či štěrkovitá stanoviště.
Mezi další trávy, která po vysazení na pole mají schopnost odstraňovat zbytky pesticidů patří Buvolí tráva (Buchloe dactyloides) a Západní pšeničná tráva (Agropyron smithii).
Slunečnice (Helianthus) má schopnost absorbovat těžké kovy, jako je olovo a redukovat úrovně organických sloučenin z uhlí a dehtu. Též bylo prokázáno, že slunečnice odstranily 95% uranu z kontaminované oblasti za 24 hodin. Tato velmi úspěšná plodina je účinným nástrojem pro životní prostředí díky své schopnosti odstraňovat radioaktivní kovy z povrchových podzemních vod.
Vrba nejenže zkrášluje krajinu, ale její kořeny mají schopnost hromadit těžké kovy v místech znečištěných motorovou naftou.
Topoly mají kořenový systém, který absorbuje velké množství vody. Tetrachlorid uhličitý, dobře známý karcinogen, se snadno vstřebává kořeny topolů. Mohou také degradovat ropné uhlovodíky, jako je benzen nebo ředidla nátěrů, které se náhodně rozlité na půdu. Topoly lze snadno integrovat do jakéhokoliv typu krajiny pro jejich estetickou přitažlivost.
Autor: MK
Komentáře