Pocení - hrudní sympatektomie

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, zda-li je tu někdo další se zkušeností s nasazováním titanových klipů na sympatikus?

Zdravím vespolek, jak si tak čtu cestou do práce vaše komentáře, musím uznat, že pocení asi nemá řešení pro většinu lidí. Je mi 25, od základní školy mám problémy s pocením, psychika dítěte ve věku 13 let a výše je tím hrozně ovlivněna, dodnes se vyhýbám lidem, musím denně plánovat kam jedu, jaké ta asi bude horko. Koukám že většina lidí, hlavně žen má problém s mokrýma rukama, myslím že jsem tady ale neviděl nikoho, kdo má problém jako já, a to doslova mokrou hlavu? V létě mokrá záda, chodidla, nohy, ruce, trošku prsa, to všechno přežiju, dá se to zakrýt batohem, mikinou, ale mokrý obličej, neřešil tu někdo? Konečně jsem se dokopal řešit to asi operací ani driclor, ani bylinky nezabraly, na konzultaci v Plzni jsem byl, u kožního ještě ne, teď už ale vím že operací to řešit nechci. Kdo pomyslel někdy na sebevraždu, ví o čem mluvím. A pokud by se operace nepodařila, asi si to jdu hodit, a že nad tím stále uvažuji. V zimě to jakž takž jde, mám i suché ruce, nohy, jediné problémy jsou v horkých dnech, stačí pár schodů, a leje ze mě, nejsem zadýchaný, ale jen zplavený. Vlastně od rána co se probudím, mám orosené čelo. Vše začne ráno cestou do práce, a končí když přijdu domů kde je chládek. Celý den se otírám, mám i vyschlou pleť, ale to je vedlejší. Elektro antiperspirant nevím jestli by byla dobrá investice, alespoň to zkusit, bojím se že ale KP se projeví mnohem hůř. Neřešil někdo obličej? Už se ale smiřuji s tím, že je to bohužel neřešitelný problém, který by bylo lepší nechat plavat a přijmou realitu. Díky za odpovědi. Jsem rád, že existuje takové téma.

Ahoj, jak to ted tak procitam :-o ... ja podstoupila hrudni sympatektomii pred 9ti lety (ve fn olomouc) a od te doby jsem uplne maximalne spokojena. Kompenzacni poceni na sobe nepocituji.... maximalne trochu pod prsama, ale to je schovane :-D. Klidne bych sla do toho znova.. ty teple a suche ruce za to staly :-)

Ahoj,
pro všechny, kteří nad tím uvažují:

Operaci jsem podstoupil v roce 2008 v Brně, obě strany s resekcí sympatiku na úrovní T2+T3. Důvodem bylo nadměrné pocení dlaní. To se operací úplně eliminovalo ale postupně se u mě projevovalo jednak "kompenzační" pocení, které se od té doby každým rokem postupně zhoršovalo, dále gustatorní pocení (pocení při konzumaci pálivého jídla, tvrdých sýrů apod.), studené dlaně, snížený srdeční tep, horší termoregulace a anhidróza na horní třetině těla.
Zhruba po 3-4 letech od operace začalo být především "kompenzační" pocení nesnesitelné a stále se zhoršovalo. Od té doby jsem začal uvažovat o operaci, která by sympatikus nějakým způsobem zase propojila - provádí se na několika klinikách: ve Finsku, USA, Taiwanu, Německu, Brazílii a Jižní Korei.

Největší zkušenosti mají na klinice ve Finsku, kde jsem taky tuhle operaci začátkem tohoto roku podstoupil. Šlo o propojení chybějící části sympatiku (T1-T4) pomocí interkostálního nervu T4 za pomoci kmenových buňek, takže se nejedná o 100% řešení problému neboť nelze nahradit chybějící gangliony, ale za pokus to pro mě stálo. Cena byla 350tisíc Kč + letenky, ubytování. Nečekal jsem zázraky ale přesto prozatím vnímám některé pozitivní změny - eliminace gustatorního pocení, obě ruce teplé, kompenzační pocení se projevuje později nebo vůbec a především po fyzické aktivitě rychleji odezní. Každopádně regenerace nervů může trvat roky, takže zatím nechci tuto operaci definitivně hodnotit.

Závěrem bych tedy dodal, že původní operace lituji, znovu bych na ni nešel a každému bych doporučil, ať na ni buď vůbec nejde nebo rizika velmi pečlivě zváží a jde alespoň tam, kde nedělají trvalé přerušení ale používají titanové klipy, kde existuje alespoň nějaká malá šance je vyndat a vrátit věci do předchozího stavu (osobně bych však ani na tenhle typ zákroku nešel a raději žil se zpocenými dlaněmi).
Přeji všem hodně štěstí.

Ahoj, zajímalo by mě, jestli byl někdo operován v nemocnici na Homolce? Pokud ano, napište, prosím své zkušenosti, jak to probíhalo a hlavně, jestli jste s výsledkem spokojeni?

Zajímalo by mě ještě, zda má někdo zkušenosti s tímto zákrokem v nemocnici Liberec? Pokud ano, moc děkuji za případné info..

Ahoj, zajímalo by mě, zda hrudní sympaktetomie pomůže i na červenání ? Trpím od dětství nekontrolovatelným červenáním a nyní v dospělosti zjišťuji, že už dál takhle žít nemůžu, jak je to obtěžující pro každodenní běžný život. Nervy, které se uříznou u hrudní symp. by měly být stejné jak pro pocení, tak pro červenání, proto by mě zajímalo, zda někomu tato operace pomohla a zbavil se červenání ? Přemýšlím, že tuto operaci podstoupím.

Po delší době jsem zavítal zpět, co je nového a kolik dalších lidí se rozhodlo/nerozhodlo pro operaci. Krátce shrnu svůj příběh. Je tomu cca 12 let, kdy jsem podstoupil v pražském Motole hrudní sympatektomii. Bohužel si nepamatuju v jaké úrovni to bylo - podívám se do lékařských zpráv a doplním. Důvodem bylo pocení dlaní takovým způsobem, že mi to komplikovalo život po osobní stránce, tak i po sportovní stránce. Nebyly to doslova tekoucí kapky z dlaní, ale suché ruce jsem neměl snad nikdy. Podobně to bylo i s chodidly. Problém se zhoršoval se zvyšující se teplotou a nervozitou. Jelikož jsem v době operace nebyl plnoletý a v té době jsem ještě neuměl pořádně "googlit", tak jsem si operaci pořádně ani nenastudoval a věřil jsem svém doktorovi a mámě, kteří to spolu diskutovali. Nakonec jsem se společně s mámou dohodl, že operaci podstoupím. A pak se začly věci měnit a komplikovat. Obě strany mi doktoři operovali najednou. Po operaci mi cca měsíc brněly prsty na pravé ruce - prý se mohlo stát, že operatér zavadil o šlachy/nervy při operaci a to měla být příčina. Jestli skutečně byla (nemyslím si, že by to trvalo tak dlouho) nevím, ale brnění přestalo, díky bohu, bylo to dost nepříjemné. Jelikož se během operace vyfukují plíce, aby bylo možné se dostat k nervovém zakončení, podstoupil jsem po operaci kontrolní rentgenové vyšetření, které odhalilo pneumotorax na pravé plíci. Proto mi museli pod lokálním umrtvení "vrazit" asi 1cm jehlu v průměru do pravé plíce, aby odsáli vzduch a krevní tekutinu z prostoru nedofouklé plíce. Asi 48h jsem nosil všude s sebou kufřík s odsátou tekutinou. Po 2 dnech se pravá plíce dala do pořádku a ten samý příběh se stal s levou. Během toho týdne v nemocnici (byly plánovány 2 dny) mě opravdu dost bolelo v hrudníku při dýchání. Je to asi normální pooperační stav, ale jakmile jsem se chtěl zasmát nebo rychleji vydechnout/nadechnout, bylo to opravdu utrpení. Během pobytu v nemocnici jsem nabyl dojmu, že je pocení pryč a žádné kompenzatorní se neobjevilo. Po propuštění domů to bylo jinak. Bylo to v létě a už cestou domu autem bez klimatizace jsem začal pocitovat první změny. Celé ruce s horní částí ramen, hrudníku a zad byly suché, ale všude jinde jsem se začal potit mnohem mnohem více. Zejména v oblasti zad od lopatek dolů a pod prsama s břichem. I podkolení jamky a nohy bez chodidel. Jelikož jsem člověk, který hodně sportuje, začal jsem si kompenzatorního pocení hodně všímat. Pokud to mám zhodnotit po cca 12 letech, tak bych zkusil určitě veškeré možné varianty, které existují, než bych podstoupil operaci. Opravdu je nutné zvážit, jestli pocení rukou je tak veliké, že stojí za to obětovat pocení na ostatních částech těla. Jedná se asi nejvíce o psychický blok, protože je nepřirozené se potit jen od půl těla dolů a na druhé nic. I někde na beach volejbalu bez trička si lidi všimnout a jste hned středem pozornosti. Je to pro mě opravdu nepříjmené. Během léta je to peklo. Z jakéhokoliv dopravního prostředku bez klimatizace v podstatě nevylezu suchej. A zima není o nic lepší. V podstatě v zimě se mi pocení otočí. Tam kde se přes léto nepotím, tak se začnu potit, pokud je mi zima. Takže komplet ruce, ramena a horní část ramen a zad. To je taky hodně psychicky náročný obzvlášť, když v práci nosíte košile. Propocené v létě i v zimě jen na jiných místech. Navíc jste omezeni i výběrem oblečení, snažím se vybírat košile a veškeré oblečení takové, aby na nich byly mokré skvrny vidět co nejméně. Můžu říct, že za těch 12 let jsem se tomu hodně přizpůsobil a netrpím psychicky tolik, jako dříve. Nicméně nejsem s tím uplně vyrovnaný a asi nikdy nebudu. Proto doporučuju určitě důkladně zvážit, zda operaci podstoupit nebo ne. Vím, že je to těžké a o to víc, když to na každého má jiné následky. Jo a ještě bych dodal, že fyzicky mé tělo funguje skvěle, to asi žádné následky nezanechalo. Sportem žiju téměř každý den. Pokud by chtěl ještě někdo další informace nebo klidně osobní schůzku, tak není problém. Posílám svůj email [email protected]. Držím palce všem, kdo se rozhodnou podstoupit!

Nezlob se,ale tohle je...Nějak jsem to před těmi 5 lety popletla
téměř 2,5 milionu korun a doživotní měsíční rentu 6000 korun přisoudil v roce 2007 Krajský soud v Ostravě poškozenému osmadvacetiletému pacientovi z Prostřední Bečvy na Vsetínsku. V roce 1999 se stal invalidou s vážně poškozeným mozkem po běžné operaci nosní přepážky.

Zdravim vsechny trapici se a...Myslím,že opravdu jako jediné řešení je právě operace HHS,která má opravdu 100% výsledek hned po probuzení.Ten pocit je nepopsatelný.Srovnávat to lze opravdu ihned...a možná jen těch 8 týdnů,které jsou právě mezi těmito operacemi jsou tak strašně rozhodující,kdysi uvědomíte,že jste opravdu zvolil nejlepší řešení.Již jsem 5 den po operaci a dnes jsem si konečně mohla zajít vybrat jinou barvu trička,než které jsem doposud nosila právě díky pocení.Člověk je díky zákroku schopen všechny ostatní věci přehodnotit..protože pocit,že máte suché ruce..že se nemusíte stále hlídat kde vám jaká kapka potu steče..

Ahoj, hledám kamarádku se stejným problémem na společné trávení tohoto léta i těch dalších, pokud. [email protected]