Málo sexu??

nesouhlasím s tím, že sexuální opojení vyprchá..... já jsem s partnerem už deset let a sex praktikujeme prostě podle toho, kdy máme náladu - někdy to je 5x týdně, jindy zase 2x - prostě podle chuti....Rozhodně si nemyslim, že by na tebe přítel neměl chuť, ale nejspíš je ovlivněn zrovna tím co prožívá, jestli má nějaké starosti a tak. Mám přítelkyni, která musí svého milého skoro znásilňovat, protože on pořád myslí na práci a na nic jiného, ale pokud dojde na sex, tak je to v pohodě.......

Ahoj u nas je to podobne - moje polovicka (zena) by take chtela dost casto. Kdyz jsme se poznali, tak jsme meli frekvenci v prumeru kazdy den, nyni to je (po 6 letech) jednou za tyden. Pritom se mame stale radi ... Proste ono po case to sexualni eroticke opojeni vyprcha.

Nic si z toho nedělej, u nás je to přesně opačně, takže v průměru jsme vyrovnané páry... :-) Je to prostě problém, pokud potřeba sexu je u partnerů výrazněji rozdílná... :-(

Docela by mě zajímaly zkušenosti ostatních paní, dívek a žen (a taky můžů, manželů a chlapců) s mou drobnou "patálií".S přítelem jsme cca rok, víc jak 6 měsíců spolu žijeme, náš vztah je fajn, velmi dobře si rozumíme, máme se hodně rádi a oba pracujeme na tom, aby nám to dlouho vydrželo. Oba jsme dost sexuálně založení, neváháme experimentovat a i v této oblasti si skvěle vyhovujeme. Tedy - asi bych měla psát v minulém čase. Během posledních 4 měsíců se naše sexuální hrátky začaly stávat vzácnější a vzácnější a z bezmála každého dne se přesunuly na každý víkend a z každého víkendu na každou neděli a teď na občas v neděli, jednou a v naučeném scénáři. I tak je to skvělý sex, ale ... Nejsem tak naivní, abych si myslela, že se spolu budeme bouřlivě milovat každý den třikrát do konce našich životů, ale mám pocit, že takové ochladnutí přišlo docela brzy. Máme oba dost práce a starostí, ale to jsme před rokem měli taky. Nejsem žádná sexbomba, ale ani ošklivka, dbám o sebe a své polovičce se pořád líbím (dle jeho vlastních, mnou nevynucovaných slov a hlavně chování - hlazení, objetí, laskání ...), nevěrný mi, myslím, není (nejsem žárlivá a zastávám názor, že buď tomu člověku věřím a jsem s ním, nebo nevěřím a nejsem s ním), a tak se marně snažím najít příčinu. Nebo je to celé v pořádku a já se trápím úplně zbytečně?