Reklama

Abstinence

Mili (Čt, 5. 10. 2006 - 19:10)

Ahoj Petře,souhlas!At si každý kdo má chut chlastat přečte příspěvku na diskuzi alkoholismus a chut ho přejde,mluvím z vlastní zkušenosti.

Gypsi (Čt, 5. 10. 2006 - 04:10)

Jo jo, k tomu není co dodat.....

Návštěvník (Čt, 5. 10. 2006 - 03:10)

Pozor, varování !!!
Nezkoušejte to s alkoholem. Je to silnější nepřítel, proti kterému nemáte žádnou šanci, pokud budete v pití dál pokračovat. Mluvím z vlastní zkušenosti a jsou hodně bohaté. Pokud nedokážete střídmě konzumovat, vyhněte se alkoholu úplně a abstinujte. Jde to a život je krásnější a bohatší. Petr.

lol (St, 4. 10. 2006 - 17:10)

chlast: a zabava nemuze bejt bez alkoholu to se mi nezda....ale se svymi kamarády to zaciname uz taky pocitovat-jak smutné, je to k placi ale chlast k zivotu proste patri

lol (St, 4. 10. 2006 - 17:10)

chlast: a zabava nemuze bejt bez alkoholu to se mi nezda....ale se svymi kamarády to zaciname uz taky pocitovat-jak smutné, je to k placi ale chlast k zivotu proste patri

Milena (Ne, 4. 12. 2005 - 21:12)

Take abstinuji, zatim asi 10 dni. Neudelala jsem nejake zvlastni velke rozhodnuti, jako ze musim. Proste jsem uz citila takovou permanentni unavu a otupelost, deprese, vsak to znate. Pila jsem asi 10 let denne nekdy vic, nekdy jen 1 sklenicku vina ale pravidelne. Jinak jsem se takhle bavila uz v dobe dospivani. Ted jsem mela par dni velke bolesti hlavy ale dalo se to prezit. Na alkohol ale zatim chut nemam, coz je zvlastni. Take mi dela problemy usnout, ale nakonec se spanek dostavi a ta rana! Nadhera. Ale asi je jeste brzo se moc chvalit. Jak dlouho si budu takhle libovat? Zmeni se to, budu se chtit vratit k piti? Musim pripsat, ze jsem dost silna osobnost a kdyz si neco umanu tak me hned tak neci nezvikla.

Návštěvník (Pá, 2. 10. 2020 - 17:10)

Rána jsou na abstinování ta nejlepší, ale se jich dočkat střízlivý. Rizikové jsou u mně ty obvyklé večerní doby začátku pití piv jako např. dnes v tuto dobu. Nastupují pocity jakoby frustrace, vyčerpání, podivné ničím nepodložené a neodůvodnitelné pocity, prostě psychařina a podnět k obžalobě alkoholismu jako svojí nemoci. Když vidím ty šikovné lidi, řemeslníky, jak se pivem vypíjejí k impotenci duševní i citové u v padesáti , je mi z toho nevolno. Mladé přítelkyně a družky naštvané utíkají z hospody, protože staršímu milenci je přednější závislost na pivu v nevalné společnosti než se vrátit s ní do bytu a užít si hezký večer. To je fakt už zmar. To ať si raději najde příležitostnou milenku-také alkoholičku, kterou bude vyzvedávat někde v hospodě páté cenové skupiny a půjde s ním až po celodení pitce a zcela na mol a doma mu to tam poblije.

Homi (Ne, 4. 12. 2005 - 14:12)

Ahoj lidicky,po nekolika letech kazdodeniho piti jsem toho nechala. Byl to jeden z nejtezsich boju v mem zivote. Zhruba rok jsem bojovala s silenou chuti pit, ale ted snad mohu rici, ze jsem z toho venku. Nekdy je to tezke, zvlaste kdyz narazite na lidi, kteri si mysli, ze sklenicka vam neublizi. Ted uz vim, ze diky te jedne sklenicce se vratim tam kde jsem byla. Je to jen otazka casu. Zezacatku byl zivot bez alkoholu sedivy, ale jeho pitim bych se zabila. Postupne se vam odkryvaji svetla mista, ktera jste predtim nemohli videt. Vyplati se vydrzet. Je to lepsi a lepsi. Rozhodne je zivot opravdovejsi, jste to vy, kdo ho ridi a ne alkohol v krvi. Vsem kdo maji problem s alkoholem preji vydrzet tezky zacatek, po case se vam to urcite vrati!

Aragon66 (Po, 7. 2. 2005 - 22:02)

..a pak jeste do sekce "alkoholismus" -Argus

Aragon66 (Po, 7. 2. 2005 - 22:02)

to Ivona Datum: 20.10. 2004 17:02:00Prosim podivej se do sekce "Hranice alkoholismu", diky.

tiktak (Út, 7. 12. 2004 - 21:12)

Já mám problém jít si posedet, protože všude, kam zavítám, mám známé já nebo muž. A vždy je to stejné : Dej si, co si dáš, nebuď srab! Už nikdo nedokáže pochopit, že jeden pohár vína je nad moje síly, většinou to musím vypít před jejich už krvavýma očima, proto se radši zdržuji doma, nebo jedeme autem někam dál, kde tolik známých není.Musím mít čistou hlavu, nesnáším, když něco vypiju. Po vypití alkoholu hledím na hodiny a počítám, kdy už budu sakra zase normální. Je to normální? Ale zato kouřím.Cigarety.

webmaster (Čt, 28. 10. 2004 - 18:10)

Předmět: nástrahy při abstinování Autor: Ivona Datum: 26.10. 2004 9:53:18 Ráda bych věděla jaké těžkosti mě čekají při abstinování a za jak dlouho přestane te myslet na alkohol. Předmět: nástrahy při abstinování Autor: Radek Datum: 26.10. 2004 10:31:11 No to záleží jak často a kolik jsi pila ..

Ivona (St, 20. 10. 2004 - 17:10)

začala jsem abstinovat, teď je to 14 dní,žádné problémy jako třes apod. jsem neměla,ale chuŤ mám pořád.Zajímalo by mě, jestli se dostaví nějaká krize a za jak dlouho nebudu mít takovou chuť na pivo.Pila jsem celkem dost a dlouho

Tom (Pá, 1. 10. 2004 - 10:10)

Kikino, pivo, zelenou a Sparty. Já to pajk zaplatím :o)

Joan (Pá, 1. 10. 2004 - 08:10)

Dokázala jsi přestat bez jakýchkoliv problémů?

Joan (Pá, 1. 10. 2004 - 08:10)

Asi nevíš, co to dokáže!

Lucik (Čt, 30. 9. 2004 - 08:09)

Kdyby si měl celý život před očima následky alkoholu, taky by si k tomu přistupoval úplně jinak. Mi je 18 let a otec je bohužel alkoholik. Vyvinul se mi takový zvláštní reflex.Kdykoliv se napiju třeba jenom vaječného koňaku nebo vína, případně mi stačí jenom přičichnout k nějakému alkoholu, okamžitě mi naskočí "husí kůže" a takový pocit mi dokáže vydržet i několik hodin. Zkus někdy otom uvažovat předtím než něco takového napíšeš......

Natali (St, 29. 9. 2004 - 14:09)

Vzhledem k tomu, že jsem absolvovala protialkoholní léčení, si myslím, že mohu říci svůj názor. Alkoholikem se člověk nerodí, alkoholikem se stává. Většinou chytří a k sobě velmi tvrdí lidé, pracují na místech, kde je zapotřebí zvládat velký tlak a stres. Jistě, ne každý to řeší alkoholem, ale je to nejdostupnější, nejúčinnější a celkem rychlé. Ke všemu pro okolí to nic neznamená, když se chcete trochu odreagovat a něčeho se napít. K tomu přijdou starosti doma a už je závislost pomalu ale jistě na světě. Trvalo mi asi 8 let než jsem se k ní dopracovala. Postupně, pomalu. Kdyby mi nešlo o život, dnes bych do této rubriky asi nepsala. Buď bych byla zase nalitá, nebo někde pod drnem. Takže dnes už také dovedu bez alkoholu žít. Dneska je to 1 rok co jsem nastoupila do léčebny. Jsem ráda, že jsem to dokázala. A není to jednoduché. Klikrát jsou situace, že vím, že kdysi bych si šla koupit flašku. Někdy už málem stojím u dveří. Ale pak si uvědomím co to dělám, že já nechci pít.I mezi lidmi je mi divně. V hospodě je pro mě všechno drahé. 0,2 dlc nealka stají 20 Kč. 0,5 dcl piva 18 Kč. Takže to mám podstatně dražší, než ti co pijou. Držím palce všem,kdo se rozhodnou a vím, že kdo abstinuje je normální. Protože se neničí. Mějte se krásně. Někdy ahoj.

Zdenka (Út, 14. 9. 2004 - 00:09)

Taky nepiju jen výjimečně malé množství (třeba sklenku šampáňa na Silvestra) a vůbec mi to nechybí. Sranda se mnou je, potvrzují to mí přátelé, kterých mám spoustu. Můj otec se v alkoholu utopil (zemřel na rakovinu hrtanu, ale měl spoustu dalších nemocí a dlouho se trápil. Byl vysoce inteligentní člověk, ředitel podniku a všechno ztratil, nedokázal se od alkoholu odpoutat. Každý má svou volbu - pít a být in a nebo nepít a mít život rád a nebýt in, jsem svá a vždycky budu a žádné pohrdání proto že nepiju mi vůbec nevadí.Alkohol je berlička, uměle vytvořené pocity člověka.

Návštěvník (So, 3. 10. 2020 - 16:10)

Alkohol právě pomáhá vypnout a vyčistit od celotýdenního stresu např. v Pátek, ale chce to pít tak akorát, všeho s mírou, s citem pro život , který nekončí pátkem večer, ale měl by pokračovat po třeba po lehkém přispání si s dětmi na vycházce v sobotu ráno,tak aby jste si odpočala u sklénky, ale nepřišel zkrátka váš další program. Řada alkoholiků má již pouze celý program pohlcený chlastem a řešením holé existence jak to přežít s alkoholem. Místo aby opustitili ten alkohol, nechávají si okusovat další části života až jim zbyde jen on a i pak mu bývají věrní na ulici až za hrob...

Reklama

Přidat komentář