Reklama

Arachnofobie

Katka (St, 29. 6. 2011 - 23:06)

I já trpím arachnofobií, a to od dětství, co moje paměť sahá(je mi 46 let). Dosud se mi to nepodařilo překonat. Snažím se tomuto problému předcházet a moji přátelé se snaží mi vyjít vstříc, aby mě kontaktu s pavouky ušetřili. Mám odjakživa ještě i panickou hrůzu z pavučin - čím větší plachta, tím horší...než bych kolem nějaké prošla v úzkém prostoru, tak raději skočím z okna druhého(i jiného) patra. Nemůžu to překonat.Strašně mi to otravuje život. I přesto, že si namlouvám, že pavučina není vůbec nic, a že pavouk se mě bojí víc, než já jeho...opravdu neuvěřitelná fobie. Přitom třeba potkánci a jiní hlodavci, kterých se lidé často štítí a bojí, se mi velice líbí a to zase nechápou moji známí...

Gita (Po, 27. 6. 2011 - 15:06)

Nepřeháněj, jsi prostě...Drahá Hello, nemel tady hlouposti, když o problému nic nevíš. Myslíš, že výpraskem se dá zahnat fobie?
Vyhledej si psychiatra sama. Jsi normálně na palici.

Hella (Po, 27. 6. 2011 - 09:06)

Nepřeháněj, jsi prostě fracek rozmazlenej a protože není po tvým, tak se ti hysterie ventiluje do arachnofobie. Měla bys navštívit psychiatra, matka by ti měla nasekat.

Nykki (Ne, 26. 6. 2011 - 12:06)

Ahoj,
nesnáším kecy lidí ,keří říkaí,že si máme říkat jo to je prcek nic nedělá,přináší štěstí....!
Ke mi sice 13,ale mám velikou arachofobii,ani nevím kdy mi to začalo,ale jekmile vidím pacouka i sekáče nebo nějakýho prcka tak se rozbrečím,ale když vidím ty "obry" chlupatý tak jsou i chvíl ,kdy omdlívám.A nejhorší to bylo ve škole když jsme probírali členovce,mamka mě nechala doma.Přes celou stránku tam sklípkan,já tu stranu nikdy neotevřela,ale to co mi dělali kámošky";Otevřeli 4 učebnice jednu mi dali do lavice,druhou na židli a další dvě mi ukázali,no to sem sebou sekla.No hodně se mi to zhoršilo když mi na hlavě lez pavouk,sekáč ,du se česat a co nevidím....Teď hledám něco co by pomohlo,ale nic krom psychologa a nejhorší je ,když kliknu na stránku o arachnofoii a jak ji léčit no a tam několik chlupatců,tak malá ségra kontroluje..No přeji štěstí a hlavně aby jsme ty pacouky už nepotkávali...

Anett (Pá, 6. 5. 2011 - 22:05)

Ahoj, už od malička mám arachnofobii, je mi 15, ale je to čím dál horší. Já nemůžu pavouka ani zabít, prostě to nedokážu. Musím vždycky zavolat někoho, aby ho zabil. Už nevím co dělat.
Kamarád mi říkal, že se vyléčil tím, že normálně šel k doktorovi a ten mu nechal asi 5 - 10 minut lézt po ruce pavouka. A už se jich prý tolik nebojí.

Jana (Po, 18. 4. 2011 - 11:04)

Ahoj,
mam s arachnofobii v posledni dobe hodne veliky problem. Kdyz potkam pavouka, rozklepu se, nemuzu dychat a nekdy mirne ztracim vedomi. Nesmi ho kvuli mne nikdo zabit, protoze pak mam nocni mury, ze se mi msti a navic mi prijde hrozne, aby jen kvuli me fobii nekdo zabil nevinne zvire. Ted uz se ale bojim i sahnout na jakekoli tmave misto nebo chodit po lese, ze na me nejaky spadne nebo se na me dostane z pavucinky mezi stromy.
Kdyz mi nekdo rekne, at zavru oci a nastavim dlan, chytne me ta panika taky.
Ja se snazim o tom uvazovat racionalne, ale vubec to nepomaha a ochromuje me to cim dal vic. Nemate nekdo zkusenost s tim, jak se toho 100% zbavit? Blizi se leto a to je pro me krusne obdobi

rtep (Út, 8. 2. 2011 - 17:02)

přál bych vám vidět pavouky tady v Austrálii..to je teprve fobie...jak budu doma a uvidím toho našeho "hajzlovyho" tak mu dám snad i pusu!:)

jarýsku, (So, 22. 1. 2011 - 17:01)

Já mám stejný...myslím, že mnohem větší problém než pavouci je pro tebe čeština!

Jitka (So, 22. 1. 2011 - 10:01)

Ahoj,
já mám z pavouků strašný strach.Není to tak,že bych se bála,že mě kousne,prostě mi přijdou hrozně odporní.Je to tak od té doby,kdy jsem poprvé viděla zvětšený obrázek těch osmi očí a korunu jsem tomu nasadila,když jsem projevila snahu se o to zajímat,aby mě to přešlo.V jednom dokumentu bylo,jak ti pavouci pískají...jen když si na to vzpomenu,chce se mi zvracet,mám husí kůži a musím rychle začít myslet na něco jiného.Je mi těch pavouků líto,jenže s tím nedokážu nic udělat.Nemůžu ho ani zabít,protože mám strach,že když se netrefím,tak poběží na mě a když se mě nedejbože dotkne,jsem ochotná si vydřít na tom místě kůži do krve,jak je mi to odporné...nedotknu se ho ani na obrázku,vlastně se na takový obrázek nemůžu ani dívat...Je to hrozné,omezuje mě to a bohužel se setkávám jen s nepochopením...a můj muž si koupil dvě obrovské bestie(asi v domění,že to na něj hraju),nějaké sklípkany-do toho domu mě nikdo nedostane...Jediné,co lidi okolo mě dokážou,že mi vynedají do histerek.Jak jim mám vysvětlit,že slovo arachnofobie se nerovná slovu histerie?

Viana (Po, 8. 12. 2008 - 18:12)

Jo Fanda má pravdu. Já tím taky trpím přímo ukázkově.Viděla jsem jednou tuto terapii v televizi.Donesli do studia macka pavouka a nechali ho ležet v terárku.Potom ho nechali volně se pohybovat a nakonec lidi s touto fobií ho měli na ruce a normálně ho hladili.Funguje to,taky bych takovou terapii potřebovala.

Fanda (Ne, 7. 12. 2008 - 23:12)

Dám vám radu nad zlato a sice, kupte si velkého pavouka do terárka, pěkně chlupatého...ne,nejsem blázen, to opravdu funguje, plno lidí to "vyléčilo". Když už ho budete mít doma, tak se na něj přes sklo dívejte, třeba i půl hodiny a snášejte odpor a strach, po čase ho zkuste pohladit na zadečku, i přes řev,brek,řvaní ho pohladte,jenom špičkou prstu, když to uděláte, půlka léčby je za vámi.Toto dělejte každý týden a pak obden nebo každý den. Fobie zmizí, ale chce to pevný nervy. 100% to funguje !!!

marta (St, 29. 10. 2008 - 00:10)

ahoj, no to mame stejny problem.ja kdyz vejdu do mistnosi a je vni pavouk tak je to obvykle prvni vec, ktere si vsimnu. asi je fakt ze je podvedome vyhledavam, ale neda se to ovlivnit. pokud mate nakej tip jak se stimhle strachem vyrovnat piste. je to dost omezujici, jednou jsem treba dve hodiny nevysla z pokoje i kdyz jsem mela sjednanou schuzku, protoze se jedn pavouk usidlil na futrech mych dveri. proste sem pod nim nemohla projit..

MichaelaB. (Pá, 10. 10. 2008 - 01:10)

Ahoj,asi nevím, co je to pořádně mít arachnofobii, ale pavouků se obecně dosti štítím. V našem bytě jich máme mnoho a každou chvíli je vyhazujeme, ale přestala jsem se jich tolik bát, co párkrát po mě nějakej velkej nohatej pavouk lezl /i po hlavě/, zjistila jsem, že to taková hrůza vlastně není, mě hlavně u nich vadí ty dlouhý nohy.

Návštěvník (Čt, 14. 8. 2008 - 12:08)

jestli je to tak úporné, tak si zajděte k psychiatrovi, možná máte i jiné potíže, o kterých tady nepíšete.

Lenča (Pá, 8. 8. 2008 - 23:08)

No mě by asi léčba šokem zabila :o(. A fobii mám i ve snu, nedávno se mi zdálo o velkým pavoukovi a bylo to šílený, probudila jsem se mokrá až na pr... ;o). Když jsem bydlela ještě u rodičů ve starším rodinném domku, tak jsem měla panický záchvaty často, teď bydlím v paneláku a je mi tady fajn, protože se za těch několik let k nám do osmýho patra vyšplhal za mnou jen jeden větší černej tlusťoch a jinak je tu občas jen ňáký to pavoučí mimi, tak to je vpoho...Když jedeme k našim na návštěvu s přenocováním, tak musí mamka lítat s vysavačem okolo postele, abych k nim vůbec příště jezdila ;o))). Teď se tomu směju, ale je fakt těžký s tím žít....

Návštěvník (Po, 4. 8. 2008 - 23:08)

Přestože je strach obvykle předmětově orientovaný, může vzniknout i bez předmětu ze svého fyzicko-psychického základu.
...clovek si musi uvedomit co pise...

Návštěvník (Út, 8. 7. 2008 - 15:07)

U nás nežijí velcí pavouci, tak se někdy podívejte na toho maličkého lupou a přečtěte si o nich něco. Mimochodem - nosí štěstí.

Petr (Út, 8. 7. 2008 - 11:07)

Strach
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Strach je pocit znepokojení z blížícího se zla nebo problémů; negativní cit, nepříjemná emoce, nepříjemný zážitek s neurovegetativními dopady, zpravidla zblednutím, chvěním, zrychleným dýcháním, bušením srdce, zvýšením krevního tlaku a pohotovostí k obraně nebo útěku. Jde o normální reakci na skutečné nebezpečí nebo ohrožení. Strach motivuje k vyhnutí se zlu nebo k útěku před ním. Kde to není možné, tam se často strach mění na agresi.

Strach se vyvíjí s věkem, od jednoduchých úlekových reakcí kojence, k reakcím na složitější situace (neznámé prostředí, nečekaný smyslový podnět). Strach se postupně mění s prožitými zkušenostmi a více se váže na představivost.

Přestože je strach obvykle předmětově orientovaný, může vzniknout i bez předmětu ze svého fyzicko-psychického základu.

Asi to nepujde lecit, clovek si musi akorat neco uvedomit... :-)

Kačenka (Út, 8. 7. 2008 - 01:07)

Haha,už se vidim:-) Víš,že léčba šokem může být i smrtelná?Za to bych v tu chvíli vraždila lidi a né pavouky:-) Obrázky nejsou skutečnost.To na mě nezabírá.Prohlížim si je ráda,protože vim,že nejsou živý a teď raď,hm?

Petr (Ne, 6. 7. 2008 - 22:07)

Ja taky pavouky moc nemusim, ale tak me napadla lecba sokem :-D Treba najit nejake obrazky v pocitaci - myslim silene moc a tak dliouho je koumat az to prijde normalni a pak se pustit do toho sklepa vrazdit?

Reklama

Přidat komentář