Reklama

Já bezdětná, partner s dětmi z bývalého vztahu

Lenka (Pá, 24. 6. 2005 - 12:06)

No a jak jsi psala, ze to neni az tak typicky, ze ma chlap dite tak casto, tak tomu uprimne receno moc nerozumim. (tomu, ze to tak je, ne tobe). Vim o spouste chlapu, kteri se po rozvodu klidne spokojili s tim, ze budou sve dite vidat jen o vikendech nebo ani to ne - treba jen jednou za mesic..copak jim nechybi?? Ma snad tata sve dite rad min nez jeho mama?? Dnesni soudy, pokud neni zadny zavazny duvod proti, se priklaneji ke stridave peci. Nebo podle me by o to mel aspon spravny otec bojovat, aby to tak bylo!! Obcasny tata...jak jim to muze stacit?? Neumim si predstavit, ze by me dite melo plne zazemi jinde a me by melo jako nejakou tetu na obcasne rozptyleni..

Lenka (Po, 13. 6. 2005 - 12:06)

No ok, znelo to asi trochu jinak, nez jsem to myslela. Proste kdyz maly po tydnu prijde a rekne "tati,ja bych chtel jit do zoo", ja nereknu "ale mi se tam teda nechce,ja si pujdu nakupovat", proste jdu s nima do zoo. Kdyby tam chtelo moje dite, sla bych taky, i kdyby se mi az tak strasne nechtelo. A samozrejme, kdyz mam neco domluvene ja, tak to nezrusim kvuli tomu, ze kluk chce jinam..

Andrea (Čt, 9. 6. 2005 - 20:06)

Jdeme tam,kam chce maly,ne tam kam chci ja. Takhle jsi to podala,az budes mit sve dite,tak taky budes s prckem samozrejme na prolizackach nez u kamaradky,to je jasne.Chtela jsem jen rict,ze svoje k te kamaradce klidne vezmes,a takhle prirozene by to melo byt i s tim klucinou. Znelo to,jako ze se v tu chvili vyhybate vsem vecem,hlavne tvym,jen aby maly byl spokojeny.Takze to muze byt v pohode,ale ne na ukor vaseho osobniho zivota.Myslim,ze to mate tak jako jsme to meli my,holt kdyz jsme meli kluka,a byla nejaka akce,tak nam vubec neprislo divny ho dat treba k mymu brachovi nebo babiccce na hlidani.A nebo muj chlap musel odjet,ja mela neco naplanovanyho,tak sel se mnou. V tu chvili ho beru jako svyho.Mamu ma vsak jenom jednu,a a na to nezapominam.Navic si myslim,ze ho mate skutecne hodne,az tak typicky to neni.Kluk nestrada tak, jako kdyz je to jen jeden vikend za 14 dni.A MIKO, kdybys byl/a v situaci jako MZ,mozna bys mluvil/a jinak. Na to vem jed.Nema to s nezralosti nic spolecneho,spis jeji partner by si mel urovnat v hlave,co vlastne chce.

Lenka (Čt, 9. 6. 2005 - 19:06)

Andreo, nikdy jsem nerekla, ze skaceme, jak maly piska! Proste mi prijde normalni, ze kdyz se starame o dite, pujdeme s nim do kina nebo ho vezmeme na prolizacky atd. Neberu to jako krivdu prave proto, ze az budu mit dite ja, taky budu chtit, aby se necemu venovalo, neco poznavalo atd, a na svoje veci si udelam cas, az bude o dite postarano. Jasne, ze kdyz chceme jit vecer parit, jdeme i kdyz ma toho kluka, proste ho pohlida babicka! Takze to neni tak, ze bych v dobe, kdy je u nas, trpela v ustrani a nechala si jim diktovat program. Jen chapu, ze se mu jeho otec chce venovat a jsem rada, ze se toho ucastnim taky, dokonce me to bavi, vybijim si tak vlastni materske pudy, protoze dite zatim neplanuju. A ten maly - uz se me ptal, kdy bude mit brasku nebo segru, pritom jeste ani nejsme svoji:)

Andrea (Čt, 9. 6. 2005 - 19:06)

Lenko,nesouhlasim s nazorem,ze by se dite ve vztahu melo uprednostnovat. Ale je fakt,ze jsem mela stesti na stejneho chlapa,proste se ke me choval pred ditetem skvele,a ten kluk to citil.Me mel rad od zacatku,to mu tehdy bylo 7 let,dnes je mu 13 let,a my mame uz sve dite.Vzdy jsem se chovala ke klukovi dobre,a klidne s nami navstevoval nase zname. Prave je blbost skakat tak jak maly chce. Musite se chovat jako normalni rodina,tak by to mel citit.Ve chvili,kdy bude citit privilegia,zacne toho casem vyuzivat.Zcela prirozene. Tohle vse jsme citila i na zacatku,a proto jsem na nej klidne byla i prisna, i s tim,ze by na me mohl byt za to jednou zly. A ejhle,kluk me bral,a dokonce mi sveroval urcita tajemstvi,vic nez svoji mame. Vedel,ze si to necham pro sebe. Ze nebudu nic slepicit.Veril mi.A stejne jako k nemu,se chovam i ke svymu diteti. Nerozlisuji to.Rozhodne si myslim,ze nema smysl skakat tak,jak dite piska.Chovat se tak,jako by tam bydlelo odjakziva.Chlap,ktery by kaslal na sve dite by mi vadil,nevazila bych si ho,ale chlap,ktery by uprednostnoval jen sve dite, a i se takto podivne v jeho pritomnosti choval,by u me mel velmi nizkou cenu.Nezapomente,ze po puberte se dite zacne chovat jako dospele,a uz vas tolik potrebovat nebude,pak jste tam jen vy dva, a to by nemelo byt ditetem narusene.Stejne jako je to u vlastnich rodicu.Dite ma citlivou dusicku,ale dospely take,a stastny chceme byt snad vsichni,ne?

Miko (Čt, 9. 6. 2005 - 19:06)

Tady je jasně vidět rozdíl mezi MZ a Lenkou. Lenka je rozumná holka, zatímco MZ je nezralá. Lenka má partnerovo dítě každý druhý týden a chápe to, ale MZ ho nesnese ani občas o víkendu. A ještě ji vadí, že partner upřednostňuje dítě před ní. MZ, až ty jednou budeš mít dítě, taky budeš dávat přednost nějakému muži, nebo u tebe bude pořád na prvním místě vlastní dítě? Jak ti asi bude, až ti bude nějaký přítel vyčítat, že se věnuješ svému dítěti? Šla jsi do vztahu s rozvedeným mužem, tak to pochop, nebo si najdi svobodného bezdětného.

Lenka (Čt, 9. 6. 2005 - 15:06)

No, vis ono to je tezke. Nechces, aby uprednostnoval dite pred tebou. Jenomze prave o tom to je - dite je vzdycky prednejsi nez partner. I v manzelstvi se vsechno toci hlavne kolem decek. Jestli tu dceru vidal tak malo, nedivim se, ze s ni potom chtel byt co nejvic a byt na ni co nejhodnejsi. Otazkou je, jak se v ty chvile choval k tobe, mel byt proste chapavy a chovat se i k tobe pozorne, myslim, ze to jde. Ten muj pritel ma kluka tyden vkuse, maji stridavou peci, takze si ho co tyden prehazuji, je s nami tedy 14 dni v mesici a ten muj se mu taky venuje v tehle dobe vic nez mne. Jdeme tam, kam chce maly, ne tam, kam chci ja. Ale proste tohle chapu, bylo by divny, kdyby kluk po tydnu prisel a my bychom si chodili ven za svymi vecmi, znamymi, na dospelacke filmy nebo kulturni akce ci sporty, ktere bavi jen nas. Ma ho tak malo, i kdyz je to jeho dite, ze se mu to taky snazi vynahradit v dobe, kterou na to ma. Ale ke mne je v te dobe porad mily, vodi me za ruku, pusinkuje, mluvi i se mnou..proste me nezanedbava. A jasne, je to taky tim, ze ten kluk me nechce odstrkovat, chce nas mit oba.. Asi jsem mela stesti:-/ No nemas to lehke, ale jak jsem to tak cetla, myslim, ze ti bez neho bude lip, protoze ty jsi z toho nemela dobry pocit a nebyla jsi stastna. A o tom to je-chodit s nekym a nebyt stastna? Proc?? Kam by to spelo...Asi jste si proste nebyli souzeni, zkus se poohlidnout jinde:), budu ti drzet palce!

MZ (Po, 6. 6. 2005 - 16:06)

Díky Lenko za tvoji podporu. Je mi z toho smutno, ale na druhou stranu máš pravdu. My jsme o tom hodně mluvili, než mě s dcerou seznámil. Já jsem na všechno přistoupila, i že pojedeme na dvě dovolený, na jednu s ní a na jednu sami, že k nám do bytu bude chodit, že s ní budeme jezdit k jeho rodičům. Jen jsem chtěla, aby si jí nebral každých 14 dní, ale jen třeba jednou za 3 týdny na celý víkend, ale na oplátku jsem navrhla, že k nám může přijít ve všední den třeba na celé odpoledne a večeři. Jenže to jí zase nedovolí maminka, v týdnu k ní přítel prý nesmí. Přítel souhlasil, že si jí bude brát méně, abychom měli víc času pro sebe a že budeme taky někdy v Praze nebo že jí k rodičům jen odveze a my pojedeme jinam. Jenže to se nikdy nestalo. Teď naposledy jí měl po měsíci, protože nejdřív něco měla ona a pak jsme byli domluvení, že si uděláme víkend sami u nás na chalupě. On jí hned chtěl vzít s sebou, ale já nechtěla a tak mi ten víkend přítel pěkně pokazil, jak naschvál. Prostě skáče jak ona píská. Když mu zavolá, že chce být s ním, tak on se může po... a udělal by cokoliv. Prostě když pak vidím, jak mě přehlíží a jak se mu hodím, jen když ona s ním není a jakmile je, tak neexistuju, tak je mi z toho smutno. Přítel jí hodně rozmazluje, chce se jí zavděčit, protože kvůli němu se s bývalou rozvedli, tak asi cítí pocit viny. Minule, když tam na nás na všechny řvala, i na jeho rodiče, tak na ní byl chvíli naštvanej a místo, aby počkat až se ozve a omluví, tak jí zavolal a odpustil jí to aniž se musela omluvit mě nebo rodičům. No prostě hrůza. Já už jsem jednoho partnera s dítětem měla, taky to byla holka a naopak, měla mě moc ráda. Já byla mladá, tak jsem ze začátku moc nevěděla, jak se k ní chovat, ale ona si se mnou chtěla pořád hrát a chtěla abych se jí věnovala, že jsem se pak i na víkendy, kdy byla s námi těšila. A přítelovi rodiče jí měli taky moc rádi, byla jediné vnouče, ale nikdy neopomíjeli ani mě a snažili se vše dělat spravedlivě, tak abych se i já u nich cítila dobře. Prostě pohoda. Kamarádka s klukem taky v pohodě. Asi je to o té výchově. A taky si myslím, že kluci nejsou tak vypočítavý a sobecký, holky na tátu asi víc berou. Vím, že to není moje chyba, jenže odnesla jsem to já jenom proto, že to přítel nedokázal vyřešit a že upřednostňuje dítě předemnou. Ach jo.

Lenka (Po, 6. 6. 2005 - 15:06)

Tak to je mi lito. Ale tohle, jak to tak ctu, je jednoznacne vina vychovy. Vidis, dite se sice chovalo blbe, ale proc? Protoze bylo rozmazlene a vedelo, ze si to muze dovolit. Bud rada, ze ses toho chlapa zbavila, protoze neco jineho je mit rad sve dite a neco jineho je tolerovat, kdyz je sproste na jine lidi. Kdyz byl ten maly meho chlapa parkrat drzy na me (kdysi-ted uz si to nedovoli:), tak ho muj pritel pekne sjel, co si to ke mne dovoluje. To, cos psala, je jednoznacne vina toho chlapa, mel si to srovnat v hlave, nez si nasel znamost a seznamil ji se svou dcerou. Pro takoveho nebrec, kdyz nikdy nebyl na tve strane, prestoze ses snazila s jeho ditetem vychazet, je to pekny sobec a urcite by se to casem projevilo i v dalsich vecech. Ono to proste neni o tom -ma dite-nema dite - je to o povaze a charakteru, tak jako ve vsech vztazich. Jiny chlap by treba nemel dite, ale treba otravnou matku nebo protivnou sestru a kdyby byl porad na jejich strane, dopadlo by to stejne dite-ne dite!

MZ (Po, 6. 6. 2005 - 10:06)

Já mám s dítětem svého přítele špatné zkušenosti. Včera jsem se s přítelem rozešla a jeden z důvodů bylo jeho dítě. Je to 11-ti letá holka, neuvěřitelně rozmazlená a zlá. Je zlá i na děti přítelových kamarádů. Když s námi jde nakoupit slyšíme jen kup mi tohle, koupíš mi támhleto, chce prostě každou blbost. Přítel jí většinou vyhoví. Je drzá na jeho rodiče, na přítele i na mě. Minule stropila scénu, že jí chci ukrást tátu a že chce, aby se táta vrátil k mámě. Bylo to šílený. Když jsme jí měli naposledy, tak na mě za celý víkend nepromluvila, ani mě ráno nepozdravila. Přítel kolem ní furt skákal, mě si za celý víkend ani nevšiml. Kdybych zůstala doma, udělala jsem líp. Když vidím, jak se k dítěti chová hezky a na mě je zlý, tak je mi to líto a prostě jsem to nevydejchala. Vím, že jí má rád, je to jeho dítě, ale já už to nemohu snášet. Bude s ním celý život. Ani jednou se mě přítel nezastal, pořád je jen na její straně, připadám si, jako bych mezi ně nepatřila. Takový život nechci, chci svojí rodinu. Je to smutný, ale to dítě nás rozdělilo i když tam byla i spousta jiných problémů. Až budu vybírat dalšího patrnera, tak už jen bez dítěte. Vím, že to není jednostanný, někomu to vyjde, někomu ne. Kamarádka si bude brát chlapa, který má kluka z předchozího vztahu a je vše v pohodě. Kluk jí má rád a jsou kamarádi. Já tu holku taky měla ráda, věnovala se jí, ale ona se odvděčila jen tím, že mě nenávidí a přítel stojí na její straně. Kvůli dítěti jsem přišla o přítele a je mi z toho smutno. Ale žít takto celý život, to bych nemohla.

Lenka (Pá, 20. 5. 2005 - 20:05)

Terko, vis, neni vsechno zas tak ruzove, jak to vypada - ani u nas. Vsechno je to o pristupu! Taky mivame problemy - i s tim malym, to si nemysli, ale resime je relativne v klidu. Co bych delala, kdyby me nemel rad? No snazila bych se, aby me rad mel:) Ja si myslim, ze dite nema az takovy duvod nemit rado nekoho, kdo mu nikdy nic neudelal. Deti jsou strasne bezprostredni a chovaji se k vam tak, jak vy k nim. Dulezite je prijit na to, co ma dite rado a tim si ho ziskat, ale nevnucovat se mu, nepretvarovat se, nikdy nevybuchovat, a zaroven si umet sjednat respekt. Diteti v klidu osamote vysvetlit, proc vas treba nastvalo. To vis, ze me ten maly taky parkrat vytocil, tak jsem mu durazne vysvetlila, ze si takove chovani nezaslouzim a az za mnou za chvilku prisel a neco chtel, tak jsem mu rekla, ze kdyz se choval takhle, tak si s nim treba hrat nebudu. A priste uz si dovolil min, protoze videl, ze o neco prichazi, kdyz si me postve proti sobe. Nikdy po nem ale nekricim! A kdyby ho byvala meho pritele stvala proti mne? Ona stve! Nenapadne, lehkou manipulaci, ale dela to, ja i muj pritel to vime, on je za to na ni nastvany, ale resi si to s ni, ja se do toho radsi moc nepletu. Mozna jsem jeste na nejakou otazku zapomnela odpovedet, tak zas priste:) Jo, jestli bych se zacala divat jinak na pritele. Asi ne.. Kdybych videla (jakoze vidim), ze se snazi byt vetsinou na me strane (i kdyz ma asi taky nekdy problem, protoze moje nazory na vychovu se od jeho trosku lisi), tak bych mu nemohla nic zazlivat, snazim se odlisovat vztah k tomu malemu a k nemu. Kdybych byla pokazde nastvana na oba, kdyz me nastve jeden z nich, nikam by to nevedlo. A to vis, ze je to nekdy tezke! Ale co je v zivote lehke...:)

katae (Čt, 19. 5. 2005 - 10:05)

Zas tak málo jich není. Manželův bratr má syna z prvního manželství a jeho současná žena má k němu úplně normální vztah; brávají ho s sebou na výlety, k moři a tak. Jsou s ním co nejvíce. Ona stojí po jeho boku i u soudu, když bojuje o to, aby malý s nimi mohl být víc, přinejmenším, aby ho matka nezapírala a netahala ho k doktorce, když má jít k otci.No, a osobně jsem rozvedená, mám dva syny. Musím říct, že je to tak na 50 %. Teď má bývalý manžel přítelkyni, která se je snaží od sebe rozdělit, brání v tom , aby se vídali a tak. Ale pamatuju si na jeho dvě přítelkyně (z "vážných" známostí má od rozvodu tak pátou), které byly celkem fajn. Ty dvě hodně sportovaly a kluci jsou ke sportu vedení od malička, tak ty dvě je celkem braly.

PS (St, 18. 5. 2005 - 22:05)

Katko, jestli je to tak, tak jsi třída. Asi jedna z mála.

katka (St, 18. 5. 2005 - 00:05)

Ahojky,já děti nemám a přítel má 2 dospívající syny. Starší s námi dokonce jednu dobu bydlel, teď bydlí oba u maminky. Vycházím s nimi dobře, jsme s přítelem spolu už skoro 3 roky a ještě v tomto směru nenastal problém. Je samozřejmé, že děti jsou pro něj na 1. místě, zcela jistě i přede mnou, když nad tím tak přemýšlím. Ale myslím, že takhle se situace posuzovat nedá. Prostě to beru tak, že on je jejich otec a děti ho maximálně potřebují. Tak by se jim měl i maximálně věnovat. Já už jsem dospělý člověk, taky se o mě rodiče v dětství starali, tak přece nebudu teď žárlit na ně. V žádném případě tedy příteli nevyčítám, že se dětem tolik věnuje. Mě má taky rád, ale jinak. Je samozřejmé, že když něco kupuje, tak v první řadě jim (já si to přece můžu koupit sama), když někam jde s dětma, jdeme všichni. V zimě jezdíme společně lyžovat a je to super.pa Katka

Terka (Út, 17. 5. 2005 - 15:05)

Děkuju všem za názory, hlavně Lence. Té to vyšlo a to je dobře. Ale souhlasím, že pokaždé to nemusí být tak růžové. Zajímalo by mě, co bys třeba ty Lenko dělala, kdyby tě to dítě nemělo rádo? Kdyby třeba bývalá tvého přítele štvala to dítě proti tobě? Ovlivnilo by to nějak tvůj vztah k příteli? Trávila by jsi čas sama, když on by dítě měl nebo by ses to snažila přehlížet a nechala si to líbit? Nepřeju ti nic špatného, to jen čistě ze zvědavosti. Myslím, že máš správné názory, ale na druhou stranu to máš taky dost jednoduché (bezproblémové) v tom tvém vztahu ty+přítel+jeho dítě. Myslím, že jsi měla štěstí. Díky za názory.

lenka (Út, 17. 5. 2005 - 12:05)

Tohle vsechno chapu a beru. To jsem nepsala, ale je jasne, ze bych nikdy necekala, ze by me melo rado dite, kteremu bych rozbila rodinu. U nas je to opacne. Od meho pritele odesla zena za jinym chlapem a ten prcek presto vychazi i s nim. Me ma asi radeji, protoze se k nemu chovam asi trochu lip nez ten chlap jeho mamy, ale neni to tim, ze by mi byl ukradeny - jak jste psala, ze vam dovolila vsechno, protoze ji to bylo fuk, ja se o neho nekdy bojim vic nez jeho tata:) Takze samozrejme, jine je, kdyz tomu decku zivot zkomplikujete a jine je, kdyz mu vlastne vyplnite chybejici misto, jako jsem to udelala ja, protoze jemu zensky element, v dobe, kdy byl u taty, vylozene chybel.

Yvonne (Pá, 13. 5. 2005 - 23:05)

dovolte abych se jeste jednou vmisila. Ta pretvarka k detem je fakt, ale ja ted budu mluvit ze zkusenosti prave toho ditete. Bylo mi 8, kdyz jsem se dozvedela ze ma otec milenku (s mamkou je porad, takze mel dve zeny vetsinu myho detstvi) nesnasela jsem ho zato, ale ted je to o tech detech, tak to nebudu dal rozmazavat. Jediny, cim si me ta zenska ziskala, bylo to, ze mi nic nezakazovala, (pry se za me u taty primlouvala, ale asi po 10 letech jsem zjistila, ze to byla lez), dovolila me se koukat na filmy s hvezdickou, jist cokolau misto obeda a nezhrozila se nad modrinama, ktery jsem venku utrzila. Ted vlastne zjistuju, ze to nebylo proto, ze by mi chtela dat pocit "dospelosti" o ktery jsem tak stala, ale hola pravda je v tom, ze me rada nemela, nebala se o me tak jako mama a proste ji bylo jedno, co ze me vyroste, nebo jestli se mi od cokolady zkazi zuby, jestli chcipnu...pochopila jsem to spatne, ale verte mi, ze kdybych chtela, tak jsem si mohla rict NE, delat ji sceny a vypoklonkovat ji (mozna i otce) z naseho zivota. Ja jsem nebyla rozmazlena, aby se me dospeli ptali na muj nazor a tata byl krutas, tak jsem si nechtela ze zivota delat jeste dalsi peklo. Hodne jsem si ovsem pohravala s myslenkou, ze to mezi nima znicim, ale nevedela jsem jak. Tenhle vztah jim trval 13 let a ja si na to zvykla (chtela jsem ochranit mamu, nepripominat ji to, a ona to vedela, nevim, jestli celou tu dobu, ale kdyz mi bylo tech 8, tak je nacapala spolu u nas doma). Nemela jsem tu zenskou rada, ani ona me a uz si asi malovala, jak otec nas necha, az budu trochu vetsi a uz ji nebudu stat v ceste. Nestalo se tak a ja ji v mych 20 letech teprve zacala nenavidet. Kdybch se ale rozhodla jako dite jinak, mozna ze by jejich vztah tak dlouho netrval, nebo naopak, nasi by se rozvedli. Nebylo prijemny videt tuhle zenskou u nas doma kdykoliv mama byla v nemocnici, nebo u rodicu a ja si nekdy rikala, uz s ni nepromluvim, ale nakonec jsem musela, neak se ke me vetrela. Samozrejme kazdej vi, ze klicem k uspesnemu vztahu k otci je dobry vztah k jeho decku, je to nejdulezitejsi, nezalezi na zadny lasce, jelikoz vas jako partnerku nakonec nechat muze, ale dite nenecha (az do jeho plnoletosti)Je to jen moje zkusenost, jak jsem se na to divala jako dite, myslim, ze dite se rozhodne samo, jestli chce byt hodny, nebo bude delat problemy (samozrejme na ne nesmite byt zly) a u vas to je lehci v tom, ze nejste jen tajemna milenka, ale rovnopravny partner. V kazdym pripade to zkuste, ja teda vim svoje, ale casto se stava, ze to klape. Jestli teda nebude dite az v pozdejsim veku citit nenavist. (sorry, to jsem se zas vykecala...)

lenka (Pá, 13. 5. 2005 - 21:05)

Dekuju. Nechci, aby to znelo jako nejake chvastani, ale opravdu je to o pristupu. Ja jsem do toho vztahu sla s tim, ze to dite budu mit rada jako vlastni i kdyby nevim co, a jedna velka pravda je, ze dite vyciti jako nikdo jiny, jak ho berete. Pokud citi jen naznak zarlivosti nebo pretvarky, bude na vas protivne, tomu verte. Kdyz se na toho prcka podivam, vidim v nem jeho tatu, tak jak bych ho mohla nemit rada?? I kdyz je nekdy drzy a zlobi.. A nemyslete si, ze s jeho matkou nejsou zadne problemy, taky s mym pritelem nevychazi nejlip, dokonce maleho proti nam i trochu namlouva, ale kdyz vite svoje a chovate se podle toho, i tomu malemu to dojde, jak se veci maji. Dulezite je mit velke srdce a do toho se vejde neomezeny pocet lidi:)) PS: V tom mem minulem prispevku melo byt, ze by vam dite vas vztah NEMUZE zkazit, ne ze muze, to byl preklep:)

aja (Pá, 13. 5. 2005 - 19:05)

Lenko,ty máš úžasnej přístup k životu a proto ti to vychází.Děti za to nemůžou,že se jim rodiče rozvedli.Pokud jsou z nich spratci,tak proto,že je tak někdo vychoval.A i s těmi se nějak musí vyjít.Pořád jsou to děti mého partnera.Ten,kdo se takového vztahu bojí,je obyčejný sobec a opravdu by se do toho neměl pouštět.V partnerství bude nejenom brát,ale bude muset i dávat.

lenka (Pá, 13. 5. 2005 - 19:05)

A jeste neco - jak jsi psala - sobeckej zlej spratek nebo tak nejak. Hm..jasne, muze byt. Prave proto jsem to dite chtela poznat pomerne brzy po nasem seznameni, abych vedela, do ceho jdu, a hned jsem videla, ze to bude v pohode. Asi je to hodne o povaze toho ditete (+vychova, samozrejme), musim uznat, ze ten "muj" je v pohode - o sobeckosti se neda mluvit, nezlobil se na me, ani kdyz se kvuli mne musel neceho zrict. A ja nezarlim, kdyz se zrikam kvuli nemu. Takze asi tak. Urcite je dobre zjistit vcas, jak vas to dite vezme, nez to zacne byt moc vazne. A taky - jsem mozna naivni, ale verim, ze kdyz ti dva dospeli se miluji a chteli byt spolu, ze jim to muze male dite zkazit.. Prizpusobit se prece musi to dite, pokud jste vy dva na sve strane..

Reklama

Přidat komentář