beznadej

Naprosto Ti rozumím, nemám smysl života, mám okolo sebe spoustu lidí, ale přesto se citím sama, mám deprese a to je mi teprve 18, příští rok maturuji a doteď se bojím spolužáku zeptat i na jaké straně pracujeme, protože si s nimi nejsem blízká. Pár lidí se najde sice, spolužák, takovej třídní bavič s tím si rozumím, ale jen když jsme sami, v kolektivu mám problém, jsem introvert a společnost lidí mě naprosto vyčerpává, ovšem falešnost lidí co jsou ve tříde..co vidím když jeden člověk odejde a ostatní začnou pomlouvat, tohle není upřímnost mezi přáteli. Rozumím sí tam se dvěma holkami, spolužačkami že základní školy, z nichž jedna je/byla moje nejlepší kamarádka. Přestali jsme se na dva měsíce bavit, kvuli malichernosti a já začala přemýšlet, že nenapsat ji, nenapíše mi. Rozumíme si tak, že s nikym jinym si takhle rozumět nebudu a vím, že ona taky ne a často jsme říkávali, jak naše kamarádství je pravé, než co jsme viděli u ostatních, ale přišlo mi že ji nechybím. Zvykla jsem si s ní nepsat, že mi snad taky nechybí, ale při pomyšlenosti, že se na sebe ani nepodíváme ve tříde a že jak se říká, nepoutat se na jednu osobu, protože když ji ztratíte, ztratíte všechno, nemáte nic a zůstanu sama je hrozná. Navíc jsem zamilovaná už přes rok do kluka, kterej mi ničí život už jen tim, že je, ale ne úmyslně, chodili jsme chvíli spolu a nemůžu zapomenout..je mi úplně jedno jestli mi tady někdo někdy odepíše, nebo mi to zhatí a jestli to vůbec někdo přečte takhle dlouhej text, jen jsem se chtěla vypsat,protože právě ted prožívám depku..jsem sama..chce se mi brečet. Věřim, že bude líp, ale často přemýšlim, co by bylo nebýt tu, jestli bych kromě rodiny vlastně někomu chyběla, naprosto chápu sebevrahy, kteří ukončí svůj život dobrovolně, tím samozdřejmě nikoho nenabádám a neschvaluji, jen říkám že chápu... opak tohle mají být nejlepší léta na které budu vzpomínat?! Jde i o mou rodinu, to tu řešit nebudu. Žijte štastně.

jak si psala 20.8.jesi to...Když jsem byla mladá, velice mi pomáhalo čtení Bible, třeba kniha "Kazatel". Nebo také dobrá hudba, sednout si do křesla, nasadit sluchátka a poslouchat.Z Bible si také přečtěte co učil Ježíš Kristus a jakou naději dával těm, kteří zemřou.

jak si psala 20.8.jesi to ctes tak se klidne ozvi jak si natom ted?protoze si popsala presne moje pocity,taky me to trapi..mucivy myslenky strachu o ty ktery miluju..bojim se myslet na to co bude,chytaj mi ztoho hrozny uzkosti.ted beru AD a citim se lip ale vim ze nekde ve me ten strach ukrytej porad je.Nekdy je ve me takovej pocit ze si rikam ze stejne vsichni umrem a jakoze vsechno stejne zkonci..Mate to taky jeste nekdo?

Ahojte,Ja sem ted byl na dovolene ale jedine co me tu teddrzi je prace, ale deprimuje me, jak kazdy pohrda postizenyma, slecna zadna, copak tady neni normalni slecna? Asi ne.Jen penize, jak clovek vypada desne!

Ahoj, mohu Ti doporučit na sharmonizování organismu výrobky, které zaručeně pomohou,je potřeba určitá investice.Jestli máš zájem, piš na meil:majkaxp"centrum.cz

ja prezivam beznadej uz treti mesiac a asi nikto si to nedokaze predstavit ake muky v hlave prezivam a bojim sa co sa stane na druhy den s tymi myslienkami chodim spat,niekedy sa pre nich aj zobudim ,vstavam s nimi.Mozem robit hociaku cinnost aj tak na nich nedokazem prestat mysliet.Som v 7 mesiaci tehotenstva mam bajecneho priatela a myslienky len na smrt.Nedokazem sa ich zbavit desia ma,bojim sa ich.Nikdy v zivote som tak nerozmylsala nebojim sa svojej smrti,ale tych ktorych milujem.Nedokazem tie predstavy a myslienky ignorovat.Prezil uz take stavy niekto z vas?Alebo som jedina?

Gdyž Vás přepadne beznaděj,tak si přečtěte můj přýzpjeveg a bude Vám zas hopsa hejsa do Brandejsa.USMĚJTE SE!jooo gdyž máš f chalupje vorchestryjon.Nevadí,že jsme lidi f piči.

Úzkost je to nejšerednější,co Tě může potkat.Jsi v ní sám jako kůl v plotě.Nejhnusnější šereda depkoidní,kterou nemám ráda.Ale musíš se s ní porvat jako lev,neutečeš před ní,musíš jí zneškodnit!Přijít na jiné myšlenky,změnit prostředí,hlavně nesmíš zůstat sám!Jinak jsi v háji:-(

Citím se podobně. Nevím, co dělám špatně, ale nikdo mě nemá rád, s nikým si nesednu. Když přijdu do kolektivu nových lidí (škola, práce..), příjde mi, že ani neví, že tam jsem. Když se odhodlám a pokusim se s někým povídat, cítím, že mu to neni příjemný.. A když přeci jen najdu nějakou kamarádku, většinou si na mě dřív nebo později vyleje zlost nebo na mě zapomene a je po přátelství.. hrozně mě to mrzí. Už nemám ani moc příbuzných, jenom 3. Jsem hrozně sama. Ani přítele nemám a nikdy jsem neměla. Hrozně se bojím co bude dál.

prožívám taky beznaděj,...Seber se a snaž se konečně. Protrpíš chvíli a bude dobře. Tak dlouho,jak dlouho budeš chtít.To, co píšeš je součást toho,co sobě děláš. Navíc tam cítím "zástupný problém"..Říct si, že to nemá cenu, ti totiž dovolí zase do všeho spadnout. Proto se ti to ted motá v hlavě a ty to vydržet musíš.Naopak, teprve až sebe zvládneš, poznáš život z té dobré stránky. Já to dobře vím a znám-naštěstí ne od sebe..Bez závislostí budeš volná jako pták.

prožívám taky beznaděj, obrovskou.... Jsem psychicky nemocná, spadla jsem do závislosti na alkoholu a lécích. Jsem už popáté na léčení, připadá mi, že už to ani nemá smysl,stejně jako můj život. Bude mi čtyřicet, jsem sama, ani děti jsem nestihla mít. Mám strach ze života a pocit, že už mě nic hezkého nečeká, jen stárnutí, nemoci a smrt.

Myslím si to proto, že to...Josefe, přeji Ti to, že Ti to pomáhá.To je dobře.

Myslím si to proto, že to pomáhá a mám to vyzkoušené.A ano, jsou to moje názory, každý tady přece píšeme svoje názory.Ale věřte si v co chcete, jen se pak nedivte, že vám to na nic nebude, že budete cítit jen bolest, že budete chtít umřít a že vám bude celý Bůh a spasení ukradené.

Samozřejmě že pomůže, s...Proč si myslíš, že Tvá víra je lepší, než víra jižních a východních národů?Proč myslíš, že jediná cesta k Bohu je Křesťanství?Takový dogmatismus nemůže pomoct nikomu jinému. To jsou Tvoje názory, Tvé metody k dosažení klidu a pokoje. Druhým fungovat nemusí, a patrně ani nebudou. Každý ať si věří v co chce, ale nechá také ostatní svobodné ve své víře , nebo třeba ateismu.

Samozřejmě že pomůže, s Bohem se dá přežít vše.Nebýt Boha, jeho ukazování cesty a jeho lásky, dávno bych skočil z okna.Vůbec nedokážu pochopit, jak je možné se právě v nejtěžších chvílích od Boha odklonit a být mu to celé ukradené. Taky nechápu, jak může někdo srovnávat Boha s Alláhem nebo dokonce s Budhou. To by opravdový křesťan nikdy neudělal, to tak možná nějaký modloslužebník, ale takovému Bůh nepomůže. Možná v tom bude ta hlavní chyba, myslet si že "duchovno" stačí k tomu, aby Bůh pomohl. Ale víra v Boha je něco úplně jiného.

Pampeliško- sračky jsi si...Obláčku,je dobře, že Ti něco pomohlo, tedy víra.Možná k tomu taky časem dojdu, možná taky ne. Nejsem přímo ateista, ale od duchovna jsem se odklonila, protože mi několik let už nic nedávalo, krom té teorie. Nedokázala jsem to uvést do praxe. jak můžeš napsat, že jsi byla ve větších sračkách, když nevíš čím procházím já?Myslím, že se to porovnávat nedá, míra utrpení je i na stejný impuls individuální. Když je duševní bolest tak velká, že si člověk nepřeje nic jiného, než umřít, tak je mu celý bůh a spasení ukradené. Cítí jen bolest a potřebuje se jí zbavit. Teď hned.V takovém stavu se ani nedá uvolnit, uklidnit a "přijmout do svého srdce" Boha Ježíše, alláha, Buddhu, či kdoví koho. V takové chvíli existuje jen teď a tady a beznaděj. Nevím, jestli mi rozumíš.Dřív jsem žila hodně duchovně. Nyní už na to nemám myšlenky a sílu. Prostě to nemůže fungovat na všechny, není to univerzální řešení.Ale třeba to někomu pomůže, kdoví...

Pampeliško- sračky jsi si do života přitáhla sama,protože jsi čekala s otevřenou dlaní,že Ti někdo na něco přidá. Zkusila jsi myslet hlavou? Bůh říká- člověče pomož si a já Ti pomohu-chápeš?Zkus myslet s láskou na lidi kolem sebe,na lidi,kteří lásku potřebují a pošli těm lidem lásku, jenom že ji musíš poslat ze svého srdce- jinak ta slovní láska je na dvě věci- a jsou to sprostá slova.Popros Boha o pomoc, o vedení a dostaneš nápad-intuici, když tu intuici poslechneš- jsi na správné cestě a když po ní půjdeš- výjdeš ze svých tentonoc. Nemusíš mi věřit,ale já byla ve větších a vůbec jsem nevěděla jak z toho ven- Bůh mi pomohl-a to jsem byla nevěřící.

Ale to byla konkrétní použitelná rada a žádné plky.Já podle té rady žiju a žádné problémy a sračky nemám.