Bojím se letět

Nesmíš si představovat,...Pokud jim jde o zisk, musí si především hledět dobré reputace. A k ní nějaké pády příliš nepřispívají. A ke zisku též nepřispívají kompensace pozůstalým.

Nesmíš si představovat, že se nacházíš v kovové rouře asi tak 10 km nad zemí, v tomto prostoru je polovina osazenstva různých labilů, schizofreniků a navíc letadlo je 25 let staré a leteckým společnostem jde jenom o zisk, takže je jim to šumák. Nedávno mluvil na Radiožurnálu jeden pilot ČSA a ten řekl, že kdyby jako cestující věděl to co ví on jako pilot, tak by do toho vraku v životě nevlezl.

strašlivá musela být...těla všech cestujících i posádky na padrť (!) si Andreas Lubitz usmyslel,

rozmrdat těla všech cestujících i posádky na padrť se Andreasi Lubitzovi i úspěšně zdařilo!!

oprava horrorové

z vlaku ale taky...právě vystoupíš a odejdeš po svých. Většinou to odsere jen první nebo poslední vagón. V těch padajících letadlech musí být vždy poslední minuty života opravdu horrové, když už víte že se řítíte k zemi a je konec. Kapitán mlátí do dveří sekerou, no potěš, díky..

...jo, já se zase bojím jezdit autem. Jako řidič to nezvládám vůbec a jako spolujezdec mě přepadá panika. Zlatý letadla

strašlivá musela být situace lidí na palubě toho tragického letadla společnosti GermanWings nad francouzskými Alpami.

Když viděli, jak se nešťastný kapitán marně dobývá do cockpitu, museli už všichni vědět, že je jejich osud zpečetěn.

Každá jednotlivá vteřina během těch osudných několika minut klesání musela být věčností.

Lidé viděli, jak se vrcholky a úbočí západoevropských velehor neúprosně přibližují, a neměli nejmenší šanci zabránit totální zkáze.

Veliký, oprávněný, ale i marný a bezmocný, byl jejich křik ve chvíli, kdy se jejich stroj jedním svým křídlem řítil na strmý svahu horského masivu! Těla všech pak byla v okamžiku rozdrcena doslova na padrť, ani jediné nezůstalo celé. Ty největší nalezené tělesné ostatky byly jen velikosti kufru!!

opravdu smysluplný a...z vlaku ale taky nevystoupíš ,na dálnici taky nemůžeš jen tak zastavit,strach je normální,naše příbuzná zkolabovala v metru a trvalo pěkně dlouho než tam vlezla,tak ať máte všichni jen dobré cesty.

do těch křápů lezte a...ahoj někdo se ale bojí jezdit i vlakem,taky jsem ale radši na zemi pokud jde o cesty,zkrátka nebezpečí číhá všude a bát se je normální,takže se nikdo nemá posmívat,hlavně ať všichni dobře vždy dojedete do cíle :-)

Jste sračky. Se podivte,...tak bezvýznamný živůtek není nikoho.

Také jsem se bála letět,...opravdu smysluplný a oduševnělý příspěvek. Ono totiž jak sedíte v letadle, tak už vám nic jiného nezbývá, než se odevzdat do rukou osudu a pilota. Z letadla už totiž nevystoupíte. Proto se tolik lidí bojí.

Chystáme se s přítelem...Také jsem se bála letět, když jsme letěli loni poprvé. Ale jak sedíte v letadle, už Vám to ani nepřijde.

do těch křápů lezte a lítejte. To tolik pospícháte? Proč nejedete na dovolenou pohodlně vlakem? Uvidíš půl Evropy, projdeš se, zajdeš do jídelňáku, zdřímneš. Každej nemá prachy na Orient Expres, to je jasný, ale i mezinárodní Ex jsou poměrně luxusní a pohodlné. Taková cesta do Turecka vlakem je nádherná nebo do Černé Hory. Jsou i delší zastávky, kdy je čas prohlédnout si město. To z letadla neuvidíš. Já vím, co mi teď napíšete, taková dovolená chce čas a klid, aspoň 3 neděle nebo měsíc. Což ostatně doporučují i psychiatři. Takový to honem být za 2 hodiny z bytu u moře a pak zase honem zpátky, protože zítra už musím být v práci, přináší více škody než užitku a akorát další vystresované jedince.

Jste sračky. Se podivte,... drede ty si lítej třeba do prdele, ty bezvýznamnej idiote, když se někdo bojí tak se bojí, bojím se psa, blbejch lidí, bojím se jezdit na kole s kopce, ale neznamemá že bych se nevlezl do letadla; jednou jsem zažil když se letadlo propadlo, pak jsem se bál létat, ale nakonec jsem sebral odvahu a řekl jsem si že do toho vlezu, a po 20 létech jsem znova letěl. Znám lidi co se bojí v metru, prostě je to normální bát se. Tak si let kam chceš my se z toho neposerem, debile, ty se třeba jednou posereš z injekce, nebo z kolem svištící rakety.

Jste sračky. Se podivte, kolik letadel je zrovna ted ve vzduchu...je jich treba 10 000.....pokud se bojite letet kvuli tomu, ze obcas spadne letadlo, tak ani nevychazejte ze svyho domu.je mi vas lito.....3x za rok letam do dubaje a vy si sedte doma a bojte se o svuj bezvyznamny živůtek :-D

Nejhorší mi přišlo přes veškerý strach to když nám letušky předvýděly co dělat kdyby nastala krizová situace,v té výšce mi to připadalo jakoby se to snad dělo,bylo mi špatně,stejně jsem si to nepamatovala jak co použít v nouzi jen mě vyklepali,přitom vzlet a let nádherný do té doby školení,jinak divila jsem se čehože jsem se to vlastně bála.
No bohužel dnes spadlo letadlo,myslím,že to je osud stejně tak může havarovat autobus auto a podobně.Nezbývá než se předem ptát svého anděla strážného.

Každopádně na histerické, agresivní a podobné záchvaty existují jasné pžedoisy a postupy, dle kterých je posádka pravidlně, stejně jo o nestandardních bezpečnostních situacích, procvičováno. Nní to tak, že tam vlezeš a staň se vůle boží

Vůbec není naškodu, když při nastupování řekneš stewardce, že se prostě bojíš. Ona ti poradí, bude tě víc kontaktovat a případné zdánlivě nebezpečné momenty vysvětlovat. A pokud to bude kluk, tak tě i vezme za ruku a sedne si vedle tebe.

Když jsme letěli v roce...:)) tak to jsem se zas jednou zasmála

Ano, je to nejspíš panický...Ty pocity znám, taky jsem se přesně takhle chovala, seděla, nedokázala se na nic soustředit, nemohla jíst, pít, jen se klepala strachy.
Teď si vezmu prášek, jeden, dva, Lexaurin nebo Rivotril - jednorázově ho napíše i obvoďačka - a jsem v pohodě. Hlavně nemám ten strach ze strachu předem.

Ano, je to nejspíš panický strach. A moc to teda nedávám, x hodin jsem v křeči a ani se nehýbu :-( Pro pár lidí v mém okolí jsem kvůli tomu spíš pro smích a chápu, že je to asi legrační. Kdo tohle neprožívá, tak to nepochopí. No nic, letos jsem měla letět do Turecka a pohybovat se poblíž hranice se Sýrií, ale vzhledem k situaci (islámský stát) byla cesta zrušena a pro tentokrát mám vystaráno. Doufám, že nebudu muset míst toho jinam.