Chybi Vam nekdy expartner?

take obcas vzpominam, a ze to uz je let co spolu nejsme.Asi jsem magor, co?

To bylo pro Terku od Iriho :)

Naprostej souhlas..mluvi z tebe moudro :)

Porovnání se neubráníš...jde o to najít někoho "lepšího", pak to samo odezní. Nebude lepší ve všech směrech, to vážně nejde, stačí, že vám bude imponovat ve většině.Průšvih je, když ex nasadil vysokou laťku...ale i tak to jde! Jen bacha na jedno...člověk má tendenci si ex idealizovat a zapomínat na špatný věci...Celkově si myslím, že je blbost chtít zapomenout. Proč zapomínat na krásnej kus života? Vzpomínat je normální, jen už by to nemělo bolet.Jo a pro všechny, kdo si myslí, že nikoho lepšího už NIKDY nemohou potkat...klid...to je po rozchodu docela běžný...

..ono prý člověk je z toho ex přítele definitivně venku až v momentě,kdy další jak říkáš-neporovnává...ale to je teorie,v praxi tu bejvalou kočičku asi nic nepřekoná..

Také nemohu na bývalého zapomenout, plus jsem začala dělat tu blbost, že všechny případné nové potenciální nápadníky s ním srovnávám, on se pro mě stal jakýsi ideál a teď ho hledám v někom jiným. Vím to a přesto se tomu nedovedu ubránit.

Taky souhlasim...je a bude to tak jak rika tvoje mamka.

tva mama mela pravdu

:) kdyz mi bylo asi 15 tak si vzpominam ze mi mama rikala ze mi pripadny ex bude chybet vzdy.Ze vzniknou urcite ritualy toho paru a jsou ruzne situace..a ty pak chybi.Tehdy rikala ze i kdyby mi sebevic ublizoval takove chvile nastanou.A ted je mi 33 a 2x jsem mela 6 lety vztah a je to tak..

obcas si vzpomenu, prozili jsme toho spolu za 13 let pomerne hodne

Mám to stejně. Můžeš se zapojit do mojí diskuse Miluji svého bývalého..., kde si můžeš přečíst můj problém. Taky už s někým žiju dva roky, ale můj bývalý má na mě stále vliv, když vyslechnu a uvěřím jeho řečem, jak mě miluje, většinou mi napíše, že má jinou... Takhle mě trápí už skoro 3 roky.

chybi mi akorat strana

Hormir- Zili jsme spolu 15 let, v podstate vetsi cast meho dospeleho zivota- Dle meho, zazili jsme spolu vice dobreho a nebylo toho malo (hodne cestovani, bez financnich a existencnich problemu, bez never, piti, atd..). - Rozvod (i kdyz probehl pomerne v klidu) byl pro me hodne tezky, ani ted po 2 letech to neni nijak lehke. Byl to pro me i ni prvni dlouhy vztah. Ke konci me pry brala uz jen jako kamarada, tak odesla za jinym, do ktereho se zamilovala. Od rozvodu jsme se letmo potkali asi 2x, nevidame se a me je to trochu lito, rad bych to zmenil, ale nevim jak a take nemam odvahu? Take ani nevim, jestli by mela zajem, zije si asi stastny zivot s jinym partnerem a ani si asi nevzdechne. Co delat? Nevim, poradite nekdo?

Ahojte...byli jsme spolu dva a pul roku, ted uz to jsou skoro tri roky a ja na nej pomalu myslim kudy chodim. mam noveho pritele, je tozlaticko, nebojim se opakovat jeho slova - zije pro me, ale clovek asi potrebuji tu ukrutnou jistotu ztratit. Muj ex me nechal kvuli me kamaradce, po rozchodu me vyuzival aby nebyl sama a vzdy, kdyz nasel nekoho na chvili, tak me odkopl, ted ma jednu dlouhodobe a pomalu si na me nevzpomene. a ja husa hloupa? nemohu zapomenout....

Re: libinka: proto by mel kazdy vyzkouset nekolik partneru, aby mohl srovnavat, a nevazat se hloupe na toho prvniho...

ta je vsemocna..... :o)

Ať žije Kineziologie...

no mě se přímo tento problém netýká, ale doktorky od nás z oddělení jo - a pořádně. Krásná dlouhovlasá blondýnka,má jednatřicet, vypadá stěží na pětadvacet, lidi ji milujou, je skvělá specialistka, umí několik jazyků, jezdí na stáže...mohla by mít, koho by chtěla, ale ona nemůže zapomenout na svého expřítele, zdejšího řidiče a děsného frajera...který ji podváděl,kde mohl, nevážil si jí a nakonec ho sama vyhodila...pořád vzpomíná na ty hezké věci a zapomíná na všechno svinstvo a že to byl jednoduchý namachrovaný pitomec, to už si nevzpomene...

BorivojNezaměňuj odpoutání se od minulosti s bezohledností.Hormir-Žili jsme spolu skoro pět let. Není to sice zas tak moc, ale za zmínku to stojí.-Zažili jsme toho spolu spíš mnohem víc dobrého. Mám hodně na co vzpomínat.-Rozchod byl pro mě hodně těžký. (i když ona se mě snažila podržet a ulehčit to) Těžce jsem ho nezvládal a trvalo mi dva měsíce se z toho vyhrabat, a to za skvělé podpory několika přátel.Jsem ten opuštěný.Byl to první vztah (na ten jak známo se nezapomíná) a skvěle jsme si rozuměli. I teď jsme dobří kamarádi (kvůli tomu se se mnou rozešla, že prý mě už bere spíš jak kamaráda). Vídám jí tak jednou dvakrát do měsíce a občas si zajdem pokecat k čaji.Přesto nemám pocit, že by mi cokoliv chybělo. Pro někoho to může být těžší, pro někoho snažší, ale jde to, když se opravdu člověk rozhodne a opravdu si tu minulost srovnat chce.

Je tomu uz nekolik let, nechybi mi, ale je fakt ze jsi obcas vzpomenu a rikam si "co kdyby". Hloupe ze?