Jak často chodí vaši manželé do hospody

No,prestehovala jsem se do severske zeme a tady neexistuje aby sel chlap pres tyden do hospody. Nejde o to, ze bych ho nepustila,jednou za 14 dni at si vyrazi z kopytka,ale proste nechodej. Ani o vikendu,ty travi s manzelkami a detmi. Neni to tak, ze by to byly suchari,umej se pekne zlit a kdyz si nekdo ve 3 rano zarve pod oknem,tak to nevidim jako tragedii. Horsi je, kdyz je chlap v hodpode kazdej den,nebo ob den a manzelky je musej tahat pomalu domu nasilim.Koukam na takove muze jako na neinteligentni povl a nikdy jsem s takovym nebyla. To mate prislovi: chlastat jako Dan? Ale malokdo vi,ze oni se u nas oziraj,protoze jsou na dovoleny,tak jako Cechaci se v zahranici take nechovaji primo ukazkove ze,vyhodej si z kopytka,ale kdyz se vrati do Danska,tak se s nima nemuze nikdo srovnavat,pac do hospody ani nepachnou! A taci jsou vsichni Skandinavci. To ze obcas nekdo rano krici,nebo se sotva potaci domu se da omluvit,jak pisu kdyz to dela jednou za cas,nebo pri nejake oslave.

lepší je posezení navenku...Steve seš hňup a taky netolerantní . Můžeš jít do nekuřáckýho zařízení , nebo si jej zbuduj .
Jinak souhlas s Pepou akorát já chodím v civilu :-)

Jo jo, to je ten rozdíl ...

Zhruba před osmi léty jsme si koupili takovou malou chaloupku, v jedné vesnici poblíž Vsetína. Před rokem jsme ji, navzdory spoustě práce a financí, se ztrátou prodali. Jedním z mnoha důvodů,ale patrně ten největší byl, že jsme jaksi nezapadli do vesnického společenství.Nechodil jsem do hospody, manželka odmítala hovory na téma, ta s tím a ten s tou,nepochopili jsme rivalitu "horního konce před dolním".Nějakým nedopatřením se stalo, že jsme se zúčastnili hasičského bálu a v tombole vyhráli hlavní cenu, půlku prasete. To byl definitivní konec. Také jsem nesnášel, že sousedé přicházeli bez předchozího ohlášení.Zkrátka,nějak jsem nepochopil, v čem spočívají výhody venkovského soužití. Deska už opět trávím zasloužený důchod ve 13 poschoďovém paneláku,se sousedy se nezdravím, vlastně ani nevím, zda to jsou sousedé. Nikdo si mně nevšímá a když už náhodou se to stane, nepovažuje za absolutní urážku, když patřičně vřele neodpovím na jeho pozdrav.Do hospody stále nechodím a občas, podle zvukových, nechtěných odposlechů asi tuším, co se děje v bytech, kdy hlavy rodin utrácí čas a peníze právě po hospodách.

Do hospody chodím často, pokecám s chlapama, dovím se novinky, probereme sport a ryby, seženu řemeslníka nebo mi někdo poradí jak něco udělat na baráku, seženu např. chlapa na zorání pole apod. Vyžahnu pár piv dám cigáro a velká sapokojenost. Na vsi to jinak nejde. V neděli se obléknu do svátečního jdu do kostla a pak rovnou do hospody na karty, po obědě gaučink a pak po 18 hod zase na jedno. Manželka nic neříká, protože po čtyřech pivech přece nejsem opilý a odreagování potřebuji. Jinak ta paní co mluví o montérkách a hospodě tak je velmi rozumná.

za celý svůj život jsem...tady chlastají všichni. Normálka. Vínko. slivovička...

lepší je posezení navenku :-) za chvíli to tu bude zase.

Někam zalízat, to je fakt o nos .... smradu všemožného, nejen netolerantních kuřáků ... to by člověk blil, to je fakt.

za celý svůj život jsem byl restauraci, či hospodě, jak se tomu říká, pouze 8x.A to vždy, když se po pohřbu zapíjel neboštík.Už od mládí jsem nesnášel ten hospodský puch a hlavně ty stupidní plky, kdy si kdejaký nýmand honil své ego.Musím přiznat, jsem velmi silný introvert a takové ty řeči jenom proto, aby se mluvilo nemusím.Kupodivu jsem platil za černou ovci rodiny. Navzdory tomu, že jsem pomáhal všude, kde to šlo a do dnešních dnů mám rozpůjčovaných nejméně 400 000. Ty už asi neuvidím.Můj zemřelý bratr vždycky říkal, jak z dálky ucítí smrad cigaret a zvětralého piva, je ztracen. Do hospody musí.No, každý jsme jinačí.Manželka pochází z Jižní Moravy a říkává, že na slovácké dědině, pokud chlap v sobotu odpoledne není viděn v monterkách a večer v hospodě, tak je společensky znemožněný.

A tomu joudovi vůbec...Tohle nebyl ten případ, tady mu jí prostě jen chlapi záviděli, ale i takový případ jsem zažila. Je pravda, že občas i holky si vymyslí nějakou pomluvu, aby pak mohli kluka přebrat, ale ženská většinou na to neskočí - chlap jo. Prostě chlapi jsou strašně moc ovlivnitelní - nevěří sobě, nevěří partnerce, ale kámošům jo.

Je to zvláštní, ale...A tomu joudovi vůbec nedošlo, že mu ji ten kámoš chce třeba přebrat :-)

Tak se drž. Měla jsem...Je to zvláštní, ale vypozorovala jsem, že za všema problémama ženskejch s chlapama většinou stojí chlapů kamarádi. Ženské se nenechají tak svýma kamarádkma ovlivńovat jako chlapi - možná tak v módě, účesu, některé kvůli kámoškám skočí na plastiku, ale žádná ženská kvůli kámoškám nezačne kašlat na rodinu nebo si nenechá vymluvit chlapa. Naopak jsem zažila, kdy jedna moje krásná a docela movitá známá chodila s o pět let mladším klukem a vše bylo úplně Ok, dokud ho chlapi v hospodě nezačali hecovat, že na takovou kočku nemá, že ta ho stejně jednou vykopne...nějak mu to začlo v hlavě vrtat, začal žárlit, kontrolovat jí, víc pít a postupně se vztah tak pokazil, že se rozešli. A to, že plno chlapů chodí do hospody, i když jim pivo a smrad neděla dobře, ale protože prostě musí, protože jdou kámoši či kolegové, je hodně běžný jev.

U někoho to možná dospělo do takového stadia, že by bylo namístě se spíše ptát, jak často chodí z hospody domů.

je mi 42 a do hospody...Tak se drž. Měla jsem takového manžela. Po letech začal do hospody chodit. Neopíjel se, ale fit nebyl. Trvalo to déle než rok, moc jsem neprotestovala-kdo chce kam...Ted jsem single a spokojená. Hospodskýho povaleče nepotřebuji doma na nic:-)Hodně let jsme žili v pohodě, nechápala jsem to moc dobře. Nakonec jsem pochopila, že muži jsou jako děti. V práci kolegové začali chodit, tak on se připojil. Neviděl, že oni jsou převážně rozvedení. Ženy zas nepochopím, když je to štve proč koukají na ožralu a nerozvedou se?! Nakonec s něčím takovým spát je dost nechutné.

je mi 42 a do hospody...Vzácný manžel :) Ať vám to vydrží!

je mi 42 a do hospody...Dvakrát to prubni a zacneš chodit taky :-)

je mi 42 a do hospody nechodim. Jednou dvakrat za rok, kdyz je hlad a nechce se mi varit, tak skocime na chate do hospody, jestli se to tedy pocita...ale jen ven na terasu, uvnitr je smrad z cigaret. Pivo nepiju, obcas si doma s manzelkou dame kvalitni cervene vino. Ze sveho okoli neznam zadneho manzela, ktery by chodil pravidelne - aspon jednou tydne - do hospody. Tem, kteri tam pravidelne chodi, nerozumim, nechapu, proc jdou dobrovolne do zahulenyho prostredi a proc maji potrebu v hospode pit pivo, kdyz ho mohou pit doma. Ja kdyz jede zena s detmi na noc ke tchyni, tak uz se mi stejska :-)

Manžel má vyhrazený pátek pro pokec a posezení s kamarády v hospodě.

Sandro, mně to trochu...Martine, jak se prosim tě buděj mrtvoly? :) Jo jiný chlapi tady také ráno po opici vstanou a makaj, i když při tom vypadaj jako zombíci, ale to jsou všechno chlapi nad sto kilo a asi se to v nich lépe zmetabolizuje. Manžel to prostě fakt nedává. Pamatuji, jak jednou v létě, když nejmladší byly 3 měsíce zakalil s kamarády a rumem na rybách. Ráno jsem jen potřebovala pohlídat dítko než se vysprchuju po prokojené noci a když jsem se vrátila, tak jsem ho našla, jak sedí, má malou v náručí a spí. Fakt takovéto zážitky se stanou tak jednou za půl roku, ale musím říct, že díky nim právě nesu špatně každou návštěvu hospody, protože už tak nějak očekávám zas nějaký průser a jsem z toho vynervlá předem, někdy třeba i zbytečně.

I přes to,že jsem chlap,v...Moje řeč. Jde přece o to jen se domluvit a daný slib dodržet nebo včas vysvětlit, proč to bude jinak. Ale ujišťování, že jdu jen na dvě piva či na hoďku, která se protáhne na 5-6 hodin mne štve.

Sandro, mně to trochu...Omluva za hrubku....
Jen ještě dodám, že máme dvojčata, takže kdybychom se s ženou nedomluvili co a jak, nebo bych dal bez předchozí domluvy přednost kamarádům, tak by asi skončila v blázinci.
Od narození dětí se musíme pořád domlouvat, komunikovat a jde to bez problémů.