NEVER LOSE HOPE

text

..Neni velkeho rozdilu mezi napsano a opsano,
vse je v pravy okamzik ti dano,
aby dal bylo predano,
do zivych srdci zapsano..

Mily Modi, to nebyla zenska posetilost, ale mala zenska zlomyslnost:-))

..Potrebovala jsem trn svuj o nekoho ulomit
a z Tebe niternejsi reakci na "Sdeleni dusi" vymamit..

Zaujalo mne, inspirujici, nutici k premysleni mne nejak neuspokojilo:-))))

O zbytek Tve vety vubec neslo.
"Ucel sveti prostredky":-) , ale to Ty moc dobre vis:-)))

Již po druhé
přečetla tvé věty
snad chápu již
co zdělená slova
tí myslela...
Zdá se ne pro mne nové jest
a nechci se vzdáti
jen tak tzavedeného
bude mi to déle
trvat a v hlavě
více vrtat...proto budou činem
svým jen urachlena
a důkazem tak
prověřena...:-)

"Chci poradit
jaké úsilí mám vynaložit?
zde jsem se stratila
nevím kudy kam...
Prosím,spousty věcí
na kolik já mám otíázek
leč chybí mi zde
moudré odpovědi..."

text

..Ach blahovy Modi, jak by to nekdo z nas mohl slozit..

My zvladneme jen takove rymovacky jako:

..Andel nebo Debilek
Vochomurka ci Kremilek
hlavne, ze mne budes milovat,
dal s tebou budu sprymovat..

Take inspirujici, ne? :-(

dobrou noc

text

dobrou noc Růženko vyspinkej se do Růžova..
Majora zdravím, všechny zdravím. Od úterka se polepším a zas tu budu s vámi. To už budu vzdělaná..
Třeste se.
Dobrou noc všem.

Dnes jsem nějak hodně unavená, takže vám přeji dobrou noc M.M., CH.M., Kamélie, Veroniko, Tavejdo, napalici, dobrou noc Modrichu:-))
Přiletím se na vás zase podívat zítra večer.

V doteku můzi,
slyšíš Jeho chůzi?

On v Tobě bydlí,
ve verších Tvých sídlí.

Tak pro Boha!
miluj ho! - satana i boha!

:-)
Dekuji nase vzdelana napalici

nepatrně bych poopravila překlad:
-Sdělení duši-
děkuji, děkuji, děkuji..

Pře ron a žal svůj
snad stud můj
nevidím....
Přesto mé slova
prostá nyní
Děkuji,že miluješ mne takového,jaký jsem
A já miluji takový,jaký jsi!

-Sdělení duše-

Při pohledu na pár
dvou holubic
vzpomenu na dětství..
Kdy obdarován
láskou,krásou,radostí
snad opravdovým štěstím.

Nyní prázdno
hlas nitra volá
závidíš?
padlým zrakem bez slov
přiznávám své Ano.
Slzy smutku zaplavý
mou tvář
ruměnec studu
propadám instinkty
zvířecího pudu?

Smtečním závojem
zahalen
stojíc před svým hrobem
kde leží má duše
srdce sténá tiše sbohem...
Kde ústa studená
jak mramor šedý
údy ledovce
dvě kamené sochy
v sobě propletená.

Již jen zdáli slyším
tlouci,snad zvony?
td..,td..,td
slaběji a slaběji
hledáním jsou znaveny.
Mrtev jsem,asi ano
párem dvou holubic
mi není býti dáno?

Smím o lásku si říct
když zhola o ní
nevím nic?
Smím prosit o kousek něhy
aby nepřived ji do záhuby?
Smím v koutku tiše doufat
když nechci si zž zoufat.
Smím dát lásce šanci
kdy budem věčnými štvanci?
Nyní mi lásko pověz a porad
Co cítím,nebo mrtev napořád?

-Muza-

.....v mych zilach zas inkoust rozmrza,
jakas to jarni miza-
-proudi v dlanich protkanych potoky slov,
pri brezich touha bezmezna
privali tisic muz,
slysim sve vlasy rust
a jazyk na Tvem patre septa-
-co vers to sladka veta.....

.....prolomil jsem tichy pust,
vdechla jsi mi ze svych ust;
Tva prizen napina mou plet,
ten tam je necina snet.....

-Predstav si-

.....jdes ulici,
potkas zamilovany par
k sobe se tulici;
Jakyma ocima pohlednes ne nej,
dve tela, tak zvlastni smesici.....
Pocitis zavist?
Propadnes romanci?
V kaluzi slz ocitnes se,
na tvari rumenec?

Tak dej Lasce sanci
nebo na hrob si venec.....

Nevolník či otrok snad?
V zmatku věčným
sám a sám....
Prý zapach žumpy
v šeru pouliční lampy
kdosu,snad žebrák zvolal
prosím pane,mám hlad.

Sedl si k němu
a poslouchal jeho příběh.
Otvíral jsem s jeho duší
tu svou též a pochopil
jak je život
krutý boj a koloběh.
Kdy s chudého se pánem staneš
pádem z koně
rázem žebrákem a chátrou zůstaneš.

Plakal jsem nad jeho slovy
kdy jeho tvář,plná vrásek
jizev,leb pokrytá bílými vlasy.
Jeho hlas slabý jak konipásek
leč v očích žár,hluboká tůně
čistá a neposkvrnená vůně..

Dal jsem mu krájíc s pár centy v kapse
Stařík zůstal v srdci mém i v dnešním čase.

-O rezbari ktery Lasku ve stromech hledal-

Povim Vam pribeh z casu nasich babicek;
pribeh o divce jenz misto duse mela strom-
-krasny a vzacny, vsak pouhy strom.....

Jednoho dne strom objevil mlady rezbar
z daleke Cremony;
On jediny vycitil dusi a cit ve strome
zaklete,
zrucnymi prsty vytvoril z nemeho dreva housle,
housle plne tonu a nehy.....

Tak zaznely poprve vzacne cremonske houslicky;
Divka se usmala a poprve promluvila:
"To Laska mne zahubila, to Laska mne probudila....."