Morální vývoj člověka
Nebudu se dlouze zabývat tím, co to morálka je, spokojím se tu s vysvětlením, že morálka je systém pravidel, která říkají, co je dobré a co zlé, co člověk má dělat a co ne. Tato pravidla nebo principy vycházejí ze společnosti, ve které žijeme a některá mají hluboký základ v podstatě naší existence.
Morálním se člověk stává už od svého ranného dětství. Americký psycholog Laurence Kohlberg navazuje na dřívější představu, že existují určitá stádia morálního vývoje člověka, která souvisejí s jeho věkem a rozumovými schopnostmi. Tato stádia na sebe navazují, všichni jimi procházíme a náš vývoj může na kterémkoliv z nich skončit.
Kohlbergova stádia morálního vývoje popíšu na příkladu, který pochází z jeho výzkumů. Výzkumy probíhaly tak, že byly lidem (dětem i dospělým) předčítány příběhy se zápletkou - morálním dilematem, a pak následovala diskuse. Vypůjčíme si teď jeden takový příběh a ukážeme si na něm jednotlivá stádia.
Kdesi žije muž jménem Heinz, jemuž umírá manželka a on přemlouvá lékárníka, aby mu lék prodal levněji, protože nemá dost peněz. Když lékárník odmítne, rozhodne se Heinz lék ukrást?
To je konec příběhu. Podle odpovědí přisuzoval Kohlberg lidem stupeň morálního vývoje, v němž se právě nacházejí. Zkuste si schválně sami najít svou odpověď - co by jste řekli na počínání Heinze v příběhu - a pak čtěte dál?
Stádia morálního vývoje podle Kohlberga lze stručně popsat takto:
- Předkonvenčí morálka
1. Orientace na trest
- poslouchá příkazy, aby se vyhnul potrestání
2. Orientace na odměnu
- chová se tak, aby byl odměněn
- Konvenční morálka
3. Snaha být dobrým dítětem
- přizpůsobuje se tak, aby se vyhnul nesouhlasu druhých
4. Snaha vyhovět autoritě
- chová se tak, aby plnil své povinnosti, aby předešel pocitům viny ze selhání
- Postkonvenční morálka
5. Orientace na společenskou smlouvu
- jedná tak, aby byl obecně prospěšný, aby měl uznání vrstevníků a tak i sama sebe
6. Orientace na univerzální etické principy
- jedná podle vlastních etických principů (spravedlnost, rovnost)
Podle výše uvedeného přehledu lze zařadit i možné odpovědi na příběh. Když například někdo odpoví, že by neměl Heinz krást, aby se vyhnul vězení - a nebo naopak, že by měl krást, protože když nechá manželku umřít, mohl by mít pak potíže se zákonem, odpovídají takové reakce prvnímu stádiu - orientace na trest. Odpoví-li někdo, že krást se prostě nesmí, ať je situace sebevíce těžší, patřila by jeho reakce zřejmě k 5. stupni morálního vývoje, kde je důležitá společenská dohoda o tom, že se nesmí krást. Nejvyššího stádia by asi dosáhl ten, kdo odpoví, že i když si je vědom porušení zákona a s tím spojených následků, přesto je správné lék ukrást a snažit se tak zachránit manželce život.
Ještě lépe se hodí k popisu šestého stádia odpověď šestnáctiletého chlapce: "Z hlediska zákona společnosti nebyl Heinz v právu, ale z hlediska zákona přírody nebo zákona Božího nebyl v právu lékárník a tím je Heinz ospravedlněn. Lidský život je nad jakýkoliv finanční zisk. Nezávisle na tom, kdo umírá, i kdyby to byl někdo úplně cizí, je povinností člověka ho zachránit před smrtí."
Kohlberk píše, že v prvním a druhém stádiu morálního vývoje se nacházejí děti asi do věku 10 let, pak začínají hodnotit činy podle názorů druhých, čímž se dostávají do třetího a čtvrtého stádia. Poslední dvě stádia vyžadují od člověka schopnost abstraktně myslet a také bez potíží projít předchozími stádii. Podle Kohlberga se do šestého stádia morálního vývoje dostane asi jen 10% dospělých.
Jsou tu i Kohlbergovi kritici, kteří oprávněně namítají, že člověk používá různá pravidla podle situace a také že se liší svět mužský (právo a spravedlnost) od světa ženského (starostlivost a péče o druhé).
Autor: Jan Kulhánek
- Odpovědět
Pošli odkaz