Jak dítě odstavit

Drží dítě v tak těsném, pevném, a přece měkkém objetí, aby jí nemohlo ublížit ani rukama ani nohama.
Dovolí mu však, aby svou zlost odreagovalo křikem. ?Vykřič celou svou zlost. Chápu, že jsi naštvaný. Křič, jak chceš, ale prs už nedostaneš.?

Jestliže se dítěti podaří matku kousnout, nechá ho, ale jednoznačně vyjádří svou bolest a hněv: ?To bolí! Už mě nekousej!?

Matka drží dítě tak dlouho, dokud ono nepochopí, že sice má místo na matčině srdci, ale mezi ním a jejím prsem leží nepřekonatelná hranice. Teprve až to dítě pochopí, až se mezi ním a matkou
zase obnoví láskyplné vztahy, až se oba dokážou spolu něžně mazlit, může matka dítě pustit.

Jestliže dítě až doposud usínalo na matčiných prsou, musí se v návaznosti
na pevné objetí znovu učit procesu usínání. Jakmile díky zkušenosti pevného objetí pocítí jednoznačnou oporu své matky, má pak matka nejlepší příležitost uložit dítě do postýlky a nechat ho
tam usnout. Napřed si ovšem dítě zaslouží láhev.

Zdroj: Jiřina Prekopová - Když dítě nechce spát, nakladatelství Portál