Poruchy spánku u dětí

Informace  zazněly na tiskové konferenci Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Dostatečně nespí ani dospělí, může to vést k vyššímu riziku vysokého krevního tlaku, obezity nebo depresí.

"Ačkoliv je v tomto životním období potřeba osm až deset hodin, řada studií ukazuje, že nejméně 50 procent této (dětské) populace spí mnohem méně, často jen šest hodin. Výrazným problémem je zkracování spánku, zejména v populaci starších školních dětí a dospívajících," uvedla vedoucí lékařka Centra pro poruchy spánku a bdění VFN Iva Příhodová.

Důvody jsou podle ní dané změnami v těle dospívajícího i jeho denním režimem. V pubertě se v pozdějších denních hodinách než u mladších dětí vylučuje spánkový hormon melatonin. Spánek děti někdy odkládají i kvůli školním povinnostem nebo nadužívání elektroniky před spaním. Vliv má také uvolnění režimu ze strany rodičů, kteří své téměř dospělé děti aktivně neposílají včas spát.

S nedostatkem spánku u nich ale narůstá podobně jako u dospělých výskyt obezity nebo nemocí srdce. "Chronická spánková deprivace způsobuje zhoršený intelektový výkon a školní výsledky, zpomaluje reakce a rozhodování, narušuje soustředění," popsala Příhodová. Vliv má také na regulaci nálady a emocí. "Zkrácená doba spánku je spojena s vyšším výskytem sebevražedných myšlenek a pokusů a s rizikem rozvoje deprese nebo úzkostné poruchy," doplnila.

U školních dětí, které méně spí, jsou častější agresivní projevy, antisociální chování nebo užívání návykových látek. "Stanovení a dodržování správného spánkového režimu s přiměřenou dobou spánku může zlepšit kvalitu života, psychické a fyzické zdraví dětské a dospívající populace," dodala expertka. Apelovala také na to, aby rodiče nerezignovali na svůj vliv. Osvěta by se ale měla podle ní zaměřovat i přímo na samotné mladé lidi.

Některé studie podle ní prokázaly, že více spánku měly děti, kterým později začínala škola. Nepotvrdily se obavy, že děti chodily spát ještě o to později.

Doba spánku se podle lékařky Simony Dostálové snižuje i u dospělých. Podle americké studie mezi 300.000 respondenty se mezi roky 1985 a 2012 snížila ze průměrných sedmi hodin a 40 minut na sedm hodin a 18 minut. "Narostly ale osoby, které spí méně než šest hodin z 22 procent na 29 procent," uvedla.

Nedostatek spánku má vliv na častější výskyt nemocí jako je cukrovka, obezita nebo srdeční choroby, může vést také k depresím, negativně ovlivnit imunitu nebo zvýšit riziko některých druhů rakoviny.

Kvalitu spánku podle Dostálové snižuje stres, užívání alkoholu, kouření, hluk nebo osvit v místě spánku, ale také denní režim. Podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2017 pracovalo na směny v ČR 29 procent zaměstnanců.

Zdroj: ČTK