Nenápadná sebevražda hypertenzí

Jak je to možné, když zdravotní péče je na tak vysoké úrovni a dostupná? Moderní způsob života s sebou totiž nese nejen vyšší věk, kterého se v průměru dožíváme, ale také nárůst rizikových faktorů kardiovaskulárních příhod. Z těch notoricky známých je to stres, nedostatek pohybu, kouření, alkohol, obezita, zvýšená hladina LDL-cholesterolu a hypertenze neboli zvýšený krevní tlak. Právě zvýšený tlak se považuje za nejvýznamnější rizikový faktor, protože jeho výskyt v populaci je vysoký. Hypertenzí trpí přibližně 40 % dospělé populace v České republice.

„Pro laickou veřejnost je podstatné si uvědomit, že vysoký krevní tlak nezabíjí číslem, které naměří tonometr. Podstatou tiché vraždy jsou změny na cévách a orgánech našeho těla, které zpočátku necítíme a které vrcholí v orgánové selhání, jako je infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, selhání srdce anebo ledvin, arytmie, zničení sítnice oka, ateroskleróza, erektilní dysfunkce a další,“ varuje MUDr. Eva Kociánová, Ph.D. z I. interní kardiologické kliniky FN a LF UP Olomouc.  

Co reálně působí vyšší tlak krve v našem těle? Třeba i problémy s erekcí

Náš organismus je nastaven na takzvaný optimální krevní tlak, což je mezi 90-119 mm Hg systolického a 60-79 mm Hg diastolického a hodnoty do 129/84mm Hg se ještě považují za normální. Už mírné zvýšení nad tyto hodnoty, které na sobě vůbec nepociťujeme, působí v našich cévách a orgánech změny. Cévy, které jsou při narození pružné a dobře se přizpůsobují pulsům krve z našeho srdce, se při zvýšení tlaku musí začít zpevňovat, lidově řečeno tuhnout. Srdce pak musí vykonávat větší práci, aby průtok do všech částí našeho těla zajistilo, a začne následkem toho ztlušťovat svoji svalovinu. „Ze studií víme, že člověk se zbytnělou svalovinou srdce má větší riziko rozvoje infarktu myokardu, arytmií a srdečního selhání. Změny způsobené zvýšeným krevním tlakem dopadají i na ledviny, jejichž správná očišťovací činnost je závislá na vysokém průtoku krve glomerulárními klubíčky. Ledviny jsou kromě srdce také první z orgánů, na kterých se zvýšený krevní tlak může poznat, například podle vylučování látek bílkovinné povahy do moči. Mezi následky zvýšeného krevního tlaku patří i erektilní dysfunkce, proto by měli být všichni muži s tímto problémem pečlivě vyšetřeni, i když o zvýšeném krevním tlaku neví,“ vysvětluje doktorka Eva Kociánová.

Včasná diagnóza umí škody napravit

Podle doktorky Kociánové je důležité uvědomit si, že zpočátku lze orgánové změny způsobené zvýšeným tlakem napravit a organismus vrátit k plnému zdraví režimovými opatřeními, případně léky. Když se ale poškození fixuje, prognóza se razantně horší a také se komplikuje šance krevní tlak léky snížit k normě. Podstatným hráčem v tomto procesu je nejen výše krevního tlaku, ale také čas, po který působí. V největším nebezpečí jsou pacienti, u kterých působí zvýšený krevní tlak na orgány od věku nižšího než 45 let. Ti mají mnohem vyšší pravděpodobnost rozvoje orgánového poškození v průběhu života a také 2,5x vyšší riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin.

Měření tlaku jednou ročně toho moc neřekne

Kontrola krevního tlaku 1x ročně u praktického lékaře může být málo. Každý pacient se zvýšeným krevním tlakem by měl být vybaven vlastním kvalitním tlakoměrem (např. Omron), který umožňuje přesné měření a hodnověrnou domácí kontrolu dosahovaných hodnot. S ohledem na vysoké procento výskytu hypertenze v populaci bude málo rodin, kde alespoň jeden člen tonometr nepotřebuje. Usnadní se tím pak i přístup zdravé populace k příležitostnému změření a urychlení diagnózy. „K validnímu výsledku je třeba měřit alespoň tři dny za sebou ráno a večer vždy dvakrát za sebou, a všechny výsledky zprůměrovat. Výsledek určitě zkonzultujte se svým praktickým lékařem, internistou anebo kardiologem, pomůžete tak oddálit stárnutí a poškození cév a orgánů“, radí kardioložka MUDr. Kociánová.

Více informací hypertenzi o měření krevního tlaku najdete např. na www.krevnitlak.cz nebo www.rady-lekare.cz.