TAJEMNO - Paranormální jevy.

Jsem něco jako...to je sebevědomí...

Jsem něco jako...seš doopravdy?

Jsem něco jako exorcista,mate někdo problem z duchy tak pište na [email protected]

Tedy, to co tu člověk čte je nářez. Od para jevů až po pravopisné obsahy:))) Já tedy žádný podobný zážitek nemám, nebo si toho aspoň nejsem vědom, ale dost se o to zajímám a myslím si osobně, že na každém žblechtu je kousek pravdy, ikdyž člověk může uvěřit všeličemu.

To je paráda s těmi...Ilčo, máte opravdu vyjímečný dar, když se vám takhle potvrdila předpověd (kdybych ho dostala do života já, seděla bych v nějakém útulném pokojíčku a přijímala klienty, kteří by potřebovali vyvěštit, poradit, pomoci). Ta paní má o čem přemýšlet a může si sama za to, že vás neposlechla (asi si nezaloužila vyvarovat se úrazu), bylo to jen její rozhodnutí, jet, nebo zůstat doma v bezpečí. A mě jste taky odhalila docela přesně, jste fakt dobrá! Ano, snažím se pomáhat a pokud se mi to podaří, jsem šťastná, je to pro mě velké zadostiučinění. Ale pokud máte pocit, že vám vaše jasnovidění překáží, netlačte na pilu, řiďte se svým vnitřním pocitem, nenuťte se do ničeho, co je vám proti srsti. Třeba ještě nenastal ten správný čas a je vhodné udělat jiné věci, než (například) začnete věštit, uzrát. Rozhodně si ale nemyslete, že nepříjemné věci přivoláváte, to ne, vy je jen vidíte dopředu, to mi můžete věřit.

Co se týká těch býložravců, paradoxně se oni bojí nás lidí, protože my jsme masožravci a pro ně predátoři, jako je třeba vlk. Když se přibližujete např. ke koni, stačí si uvědomit, že on vás vnímá, jako někoho, kdo ho může ulovit a sníst :-) a vnitřně se uklidnit a telepaticky, nebo nahlas říkat, neboj se mě, nejdu tě sníst, jdu tě jen pohladit, nakrmit..., prostě to velké zvíře můžete uklidnit. To jen pro inspiraci.

Taky vám přeju hodně štětí a spokojený a naplněný život!

Neděje se mi nic...To je paráda s těmi zvířaty,víte já se dost bojím krav,koní no bíložravcu(to neznamená že je nemám ráda)ale perfektně si rozumím se šelmičkami.Chovala jsem hady pavouky tchoře,pesany atd.Chtěla jsem vás poslechnout,no a tak jsem prosila sousedku at nikam nejezdí že je to o rozbité auto a zlomenou nohu,smála se mi.No a je to tu.Má dojem že jsem jí to přivolala.(Sama už nevím)no a ted semnou nemluví.Jste asi velice jemná a vnímavá,věřím že máte radost s té empatie kterou máte,moc Vám to přeji.Určitě dokážete lidem kolem pomoci,no a to je moc fajn.Mě to prostě nejde.A nějak už ani nechci.Skusím se stím vyrovnat,ale nikomu radit radši nebudu.Mějte se moc fajn Ilona

Anonyme,musela jsem se...To musel psát někdo, pro koho není čeština mateřský jazyk, protože jinak to není možný! Místy byl text až nesrozumitelný.

K tématu. Stává se, že se postaví sídliště paneláků na místě, kde kdysi býval hřbitov, pohřebiště, anebo zde došlo k násilnému činu, jako je poprava, zabití, bitva, přepadení, atd. Vznikne psychosomatická zóna z uvolněné negativní energie (utrpení) těch umírajících. Anebo se duše těl zemřelých nedokáží odpoutat od tohoto světa a "straší" v místech, kde k jejich smrti došlo. Možná jsou i další možnosti, proč nám někdo šmajdá obývákem.

Anonyme,musela jsem se smát,ale ne tvému příběhu,ale tomu kolik může člověk dospělý jako jsi ty udělat v tak krátkém článku chyb.Y,i ti fakt dělá potíže. Doporučuji po večerech,než pít kávu s kamarádkou,tak si zopáknout češtinu.
Nic ve zlém,ale to je fakt síla.

Ahoj, ráda bych se podělila...Ahoj čela jsem to co jse ti stalo uplně podobne jsem to měla ale kromě te ježibaby a toho amuletu a okoli ale jinak uplně to stejne až mě to nahani hruzu .

Přidávám nové téma -...Mám jeden zažitek z Ostravy .. Bydlela jsem s rodiči v jednom bytě nejen poze já jsem sledovala neco neobvikleho od mala postupem času si toho všimala i moje maminka ale o tom co jse delo v panelovem domě v bytě 3 + 1 .začnu muj přiběh jen z polovina od jeho počátku . Kdysi davno ve věku 11let jsem šla spat v cca 21hod. usnula jsem slišela jsem las kteri volal jme meno ale budiš probudila jsem se a řekla že jse mi to jen zdálo ,ale bohužel to že jsem řekla že to byl sen tak nakonec splinula tomu realita že v noci jak jse se s toho hrozneho sna nemohla spat tak jsem ležela a divala jse na zed a vsude kolem strach a pak jsem zase slišela divny hlas a stalo jse mi to tyden v kuse potom to přestalo o 2roky později nas nechala mamka samotne doma me kamaradku delali jsme blbinky jako každe jine ditě ale v tu noc jse stali divne veci byli jsme v pokoji všude pozamikane a zavřene dveře ale s kamaradkou jsme citěli zimu a v pokoji bylo z ničehož nic otevřene okno uplně do kořán mi jsme nevedeli co jse deje a to jsme nepochopili vytr nic neb aby se to okno otevreo a i kdyby byl pruvan uslišeli by jme bouchnuti ale nic takoveho nebylo pak jsem nechala mobil Motorou starou v nabiječce zasuvka bya u dveři tak jsem o napojila do zasuvky a položila nastul kamaradka byla stale u mě byli jsme sami a spolu pak jsme prisli do obivaku podivat jse na ten telefon a najednou jsme byli vystrašene jeste vic protože ten mobil byl odpojeny od zasuvky a od mobilu a zase jsem to zapojili a sli pric a znovu to same tak jsme utikali z domu ze slzama v očich prtože jsme citili jako by tam nekdo snama byl ale nevideli jsme ho ji nevime co to dosut bylo ale jsme svetci a nejen ja toho že mezi nama nekdo je že nejsme sami ted o par let zase pozdeji do nynejska mam prai mela jsem jednoho dne odpoledni tak jsme jsi s kolegou řekli dobře pod knám na kafe on že jo přišel knam a dala mu to kafe a tak jsme kecali vtipkovali a mluvili i o praci a najednou on nekdo tu je a ja jo mamka spi v loži a on to ne tady v obivaku a ja no neřikam to ikomu protože jsi každy mysli že to jsou moje halucinace a on no tak ja neco citim a je tu nekdo mezi nami bylo ticho a najednou jsme slišeli jako b kroky po obivaku ... od te dob už je tomu pomalu pul roku a nic jsem už takoveho nezažila protože jsme se po mesici dcou jsme se odstehovali do jineho bytu nekde jide ale mivam pocity že nekdo je mezi ami ale už ne takove napeti jake bylo tam když jsi na to vzpomenu je mi do plače ale jedo vim a to jistě že tohle budu mit v pameti nadosmrti..

S pozdravem ,

Anonym

Bylo by moc troufalé zeptat...Neděje se mi nic zvláštního, mám jen trochu intuici a snažím se "poslouchat sama sebe" (třeba, když mi něco uvnitř říká, jdi tam a tam, nebo, do tohohle se nepouštěj, jdi tudy a ne tamhle tudy, zvedni se a rychle odejdi...). Taky mi jde občas telepatie a možná trochu léčit, automatická kresba, hledání geopatogenních zón a vody (to mám po dědovi), asi by mi šly i karty. Duchy nevidím, ani anděly, i když bych chtěla, zato mám někdy pocit, že rozumím zvířatům. Každý máme asi vlohy pro něco speciálního :-) Takových lidí je!

Asi proto, že v "tom...Bylo by moc troufalé zeptat se jaké věci se Vám dějí? Víte díky Vám už tak nešílím.Pusobíte velice rozumě a racionálně.Nepřipadám si tak jako cvok.I když asi "jsem".Dokonce jsem se dočetla ,že i datum meho narození je zajímavé.Jenže pořád nevím není li to ulítlost.Je to divné,stačí rána do hlavy a vše je jinak.Moc zdravím Ilona.

Ahoj, ráda bych se podělila...když jsem začínala s Reiki, tak jsem si podobných strach nahánějících věcí užila také dost. Bylo to jakoby mě někdo/něco chtělo od toho odradit. Dnes mám klid. Neústupnost a nedát najevo strach, jednou patřím "světlu" a hotovo - byla má myšlenka. Hodně mi pomáhá i otčenáš, když se o mě zase něco pokouší a jde na mě strach. Věčný boj!! a ochrany štítem dělám každý den, ale jsem v klidu, když vím, o co jde.

Přidávám nové téma -...Ahoj, ráda bych se podělila o své zážitky, je mi 23. Od malička(cca6 let) jsem vídala jakousi ježibabu, pokaždé když jsem v noci vstala z postele.Ve chvíli, kdy jsem ji spatřila si nic nepamatuju, ale ráno jsem se probudila v posteli. Až jednou se mi stalo, že jsem se jí přestala bát a dodnes si pamatuju, jak mě vzala do náručí, odneska do postýlky a vyprávěla mi pohádky o vílách a vodnících. Byla ošklivá jako noc, ale ten večer jsem se jí přestala bát a od té doby jsem jí neviděla.Dokonce si pamatuji jak mě drsnýma bradavičnatýma rukama hladila po rukou.Pak jsem něco podobného zažila až ve 14 letech, kdy rodiče nebyli doma, mladší sestra spala a já slyšela kroky, které přišli přímo ke mně. Když jsem ale otevřela oči, nikdo tam nestál.Poté jsem zjistila, že tam, kde stál náš dům bývala farnost a vedle ní hřbitov. Začala jsem se nadpřirozenem zabývat víc a stávaly se podobné věci. Musím se ale přiznat že od jisté doby jsem to hodně omezila. Začala jsem se věnovat Reiki a tyhle jevy byly mnohem častější. Dokonce předtuchy že se něco zlého stane se plnily a témeř s tragickými následky:-( pak jsem se jednou v noci vzbudila a cítila že nade mnou někdo stojí, ale nemohla jsem se ani pohnout a měla panickou hrůzu, byla jsem až hysterická. Studovala jsem dál démony neboli padlé anděle a duchy, zkrátka jsem se vyděsila toho, co vše jsem schopná vnímat, že jsem se toho začala bát.Koupila jsem si ochranný amulet a od té doby to přešlo...

je mi teprv 15 a asi před...To by chtělo asi doktora (obvodního, dětského). Nějaké vyšetření, třeba na očním, na neurologii... Lepší udělat prevenci, než něco zanedbat a pak si to vyčítat.

Děkuji vaše rada je asi to...Asi proto, že v "tom jedu" taky :-) A moc mě to baví, život bez "věcí mezi nebem a zemí" by byl velká nuda a možná by ani nedával smysl.

Myslím, že se...Děkuji vaše rada je asi to nejracinálnější čeho se mi za poslední dobu dostalo.Pravdou je že prášek to jen zhorší,no a nic to neřeší.Nikdy by mě nenapadlo že asi začnu číst knihy jako esoterika.Pokud to pomuže.Jste asi jediná(víte neumím smajlíky,hloupé což?)která ze mě nemá divný pocit.Dík.Ilona

Chci vám moc poděkovat za...Myslím, že se "toho" nezbavíte. Že neumíte poradit sama sobě, je úplně normální :-) Zatím vás "to" stresuje, ale jednoho dne budete ráda, že umíte něco navíc. Sesbíráte zkušenosti (o lidech, jejich chování) a budete umět poradit nejen jim, ale i sobě, budou vám vděční. A tak, buď se budete snažit si "toho" nevšímat, nebo se "to" snažit rozvíjet, učit se. A není čeho se bát, nejsou to "nadpřirozené" schopnosti, ale naopak přirozené (měli jsme je všichni, ale u většiny lidí zakrněly). Nechci vás přemlouvat, abyste si přečetla něco z ezoterních věd... Je to jen můj názor, že je škoda se tím nezabývat, nebavit a časem...?

je mi teprv 15 a asi před rokem to začalo. Mám vidiny. Vidím postavy nebo jenom mihnutí a, když se tam na to podívám ta okamžitě zmizí. nevím jak se toho zbavit a taky nevím jestli vůbec mám. Potřebovala bych poradit. Děkuju předem

To je přece výhoda, být...Chci vám moc poděkovat za vaši radu a optimismus,ale vážně si nepřipadám jako jasnovidka a ani čarodějnice.Neumím poradit sobě,natož někomu jinému.Jediné co bych chtěla se toho zbavit.Upřímě mě to spíš dost děsí.Horší je že to neděsí jen mě ale i přátele.Jste moc hodná a dík za radu.