Reklama

Gastroskopie

Martina (Po, 12. 1. 2009 - 23:01)

Mě to taky čeká příští pondělí a už teď z toho mám hrůzu.

ivet (Po, 12. 1. 2009 - 11:01)

Já tam jdu příští pondělí, bojím se a to moc.doufám, že to nebude tam hrozné

bara (Ne, 11. 1. 2009 - 10:01)

ja tam jdu v utery,mam z toho strasny strach,zvlast kdyz vsichni v mym okoli tvrdi jak je to strasny...na druhou stranu uz to chci mit za sebou,protoze ty nervy...

Gabi (St, 7. 1. 2009 - 14:01)

Teda já se toho to bojím jak čert kříže...taky jde o to že celkově už od mala mám strach ze zvracení..já vím sem asi divná,ale pokud mě to někdy chytne tak mám doslova stav,asi jako u zubaře(strach,panika) a ta představa tam jít hrůza!! 8-O

eva (St, 7. 1. 2009 - 14:01)

Ahojky všem . Dá se to podstoupit i v celkové narkoze , jako třeba kolonoskopie ? díky

eva (St, 7. 1. 2009 - 14:01)

Ahojky všem . Dá se to podstoupit i v celkové narkoze , jako třeba kolonoskopie ? díky

ralph (St, 7. 1. 2009 - 13:01)

já tam jdu zítra tak čau.

Petr (Út, 6. 1. 2009 - 15:01)

Já jdu zítra. Už jsem byl jednou loni a bylo to celkem v pohodě. Stříkli mi sprej do krku a za 2 minuty bylo hotovo. Tentokrát mě ale bolí jícen, tak mám trochu obavy z výsledku.

Pavlína (Po, 17. 12. 2012 - 19:12)

Dnes ráno jsem byla na gastroskopii. Předtím jsem si přečetla mnoho dostupných informací na internetu, ale vlastní zážitek vám nikdo nevynahradí. Vyšetření samotné trvalo cca 5-8 minut, déle určitě ne. Jelikož jsem se dlouho věnovala klasickému zpěvu, mám praxi v plynulém POMALÉM dýchání a to mě asi zachránilo. Kabel jsem polkla jak po másla, ani jsem netušila, že už je vevnitř, horší bylo, když jsem ho ucítila v žaludku. Odebírali mi 5 různých vzorků a u posledního už jsem byla dost nervózní, ale zvládala jsem to i přes nadavování. Neustále mi vypadával náhubek, takže jsem si ho nakonec i sama držela, ale bylo to ok. Nedostala jsem žádný sprej do krku, ale před vyšetřením jsem užila uklidňující prášek, jinak jsem totiž hysterka. Vytahování kabelu mi přineslo úžasnou úlevu a popravdě je asi nejnepříjemnější to, že mě od rána stále bolí břicho (zřejmě pozůstatky vzduchu, co do mě museli vpustit, aby něco viděli :-) ). Shrnutí: Když opravdu klidně pomalu dýcháte vše jde jako po másle a je to rychle hotové. Pokud patříte stejně jako já například mezi ty, kterým píchali dutiny, tohle je oproti tomu parádička! Držím všem palce, hlavně to chce KLID a DÝCHAT!!! Nervozita a neklid vám uškodí víc než celá hadička :-)

Jana (Pá, 14. 12. 2012 - 13:12)

Máte někdo zkušenosti s...Zákrok jsem absolvovala před dvěmi hodinami ve Vítkovické nemocnici, takže zážitky mám ještě čerstvé. Měla jsem obavy, nesnáším totiž i pouhou špachtli na jazyku - a mám momentálně problémy s polykáním, proto bylo nutné vizuálně zjistit možné změny v jícnu nebo žaludku. Půst byl to nejmenší, 12 hodin před zákrokem se nemá jíst a pít. V čekárně Vás nechají podepsat různé papíry, souhlasy a poučení. Na vyšetřovně čekala příjemná doktorka s milou sestrou, byl mi vystříkán krk znecitlivujícím sprejem, pak jsem si měla lehnout na bok. Mezi rty jsem dostala dutý plastový náústek, kterým lékařka zavedla hadičku, nejdříve jsem pocítila tlak, pak jsem měla polknout. Zabolelo to a chviličku jsem nemohla dýchat (2-3 vteřiny), krátce potom jsem se začala dávit. Důležité je dýchat, tak se to dá překonat. Pocit tlaku při proceduře je nepříjemný, ale ne bolestivý. Ještě jednou mě popadlo dávení (dýchat!) občas to při otáčení hadičkou trochu zabolelo a mírně bolestivé je i vytažení hadičky přes hrtan. Potom už mi sestra před obličej honem strkala velký vatový kapesník, protože ze mě šla spousta slin. Na vyšetřovně jsem strávila tak 5-6 minut celkem. Počkala jsem na sepsání diagnózy a tradá zpátky do práce. Potom mě ještě zhruba 20 minut pobolíval žaludek napumpovaný vzduchem a každé polknutí bylo (a stále ještě částečně je) jako by se mi v krku protočila hranatá dlažební kostka. Hodinu poté se ještě nemá jíst ani pít. Shrnuto: není to nijak příjemné, ale dá se to vydržet - hlavně dýchat a nepanikařit. A teď konečně zkusím sníst trochu jogurtu;-).

To chce klid (Út, 4. 12. 2012 - 19:12)

Pro gastroskopii je naopak důležité, že to říkal Švejk.

rr (Út, 4. 12. 2012 - 19:12)

neříkal Švejk, ale epigoni...Hm, děkuji za opravu, pro gastroskopii je tento fakt opravdu velmi důležitý.

To chce klid (Út, 4. 12. 2012 - 15:12)

neříkal Švejk, ale epigoni Jaroslava Haška.

rr (Út, 4. 12. 2012 - 13:12)

Tak já už mám taky do toho co mluvit, dnes ráno jsem absolvoval, včetně odběru dvou vzorků, bez injekce, pouze sprej do krku. Udělal jsem to stejně jako všichni tady, přečetl jsem si všechny hrůzostrašné příspěvky na netu, poslechl si všechny hrůzostrašné historky od kamarádů a vyklepaný jak startka se dostavil na vyšetření. Vysprejovali mi krk, o injekci vůbec nikdo nemluvil (naštěstí, protože bych ji určitě chtěl a je fakt zbytečná) a šlo se na věc. Doktor byl velmi zručný, zasunul napoprvé a žádné dávení nebo dušení se nekonalo, a to ani jednou při celém výkonu. Při celém výkonu se dá naprosto volně dýchat, ne nosem, ale ústy. Nejdřív jsem ležel se zavřenýma očima a čekal jsem, jestli nastane nějaký průšvih, ale ono furt ne, tak jsem je otevřel a koukal na stupnici na hadici, měl jsem u hlavy značku 100, předpokládám, že centimetrů. Nejdůležitější je zachovat klid a nepanikařit a je všechno v pohodě. Když už je hadička hodně hluboko, občas se při dalším malém zasunutí v průchodu krkem maličko jakoby vyboulí, než se ten zbytek posune a narovná a v tu chvíli to může na vteřinu dvě přiškrtit dýchání, je třeba v klidu počkat, ty dvě vteřiny nedýchat vydrží každý, a pak je to hned zase v pohodě. Jak říkám, nepanikařit a nic se neděje. Někdo to tu srovnával se zubařem, když si vzpomenu na osmičky, tak snad raději gastro. Takže všem budoucím gastrařům, jak říkal už Švejk, to chce klid.

Ron (Út, 20. 11. 2012 - 09:11)

Ahoj, tak to mam po dnesku za sebou. A protoze jsem si predtim cetl zkusenosti, tak chci take svoje poskytnout. Takze, byl jsem teda poradne vystresovanej, ono kdyz si clovek precte nektere komentare, tak to ani jinak nejde, navic se mi obraci zaludek celkem snadno, staci pri cisteni zubu prejet koren jazyka a je to, takze jsem ocekaval nejhorsi. No, pravda je takova, ze polknout tu hadicku byl pro mne opravdu velky problem, ono kdyz ma clovek umrtveny ten krk, tak se dost blbe polyka. Povedlo se to az asi napotreti, pomoci zadrzeneho dechu, coz mi tam poradili. Nicmene, jakmile to polknete, tak uz je to naprosto v klidu. Zadne daveni, zvraceni.. citite trosicku tlak, ale neni to naprosto nic. Takze jde opravdu jenom o to polknuti, a nic vic.
Horsi je pak s drevenelym jazykem plnym slin mluvit s doktorem :) Jo a ted mam hodinu po a clovek ma v krku takovej knedlik, to nevim kdy opadne, ale neni to zadna hruza. Takze za mne, nebojte se toho. Ja se bal opravdu dost a bylo to zbytecne a mozna i proto jsem nedokazal polknout. Injekci urcite nedoporucuju, naopak sprej ano, na tom bych trval.
Snad tenhle prispevek nekomu pomuze, aby nebyl vystreslej jako ja :)

Majka (Pá, 16. 11. 2012 - 22:11)

Chtěla bych povzbudit všechny, kdo mají hrůzu z gastroskopie kvůli svému dávicímu reflexu. Já osobně jsem rok odmítala u svého lékaře vyšetření na gastroskopii, protože jsem z něj měla - právě z důvodu dávení - doslova hrůzu. Nedovedla jsem si představit, že by do mě někdo někdy vpravil tu gumovou hadici a že bych mu ji ihned nevyzvracela zpátky. V okamžiku, kdy mi lékař dal "nůž na krk" (buď gastroskopie, nebo nebude pokračovat v léčbě), jsem celá zoufalá hledala i-ce na inetu, až jsem narazila na možnost transnasální gastroskopie v Sanatoriu sv. Anny v Praze. Podotýkám, že mám opravdu vysoký dávicí reflex, ale při tomto způsobu vyšetření (a za přítomnosti tamního velmi příjemného personálu) jsem se VŮBEC nedávila. Je třeba vydržet bolest v nose (nikoli však nesnesitelnou) a soustředit se na dýchání. To je jediné "utrpení", které mi tento způsob vyšetření přinesl. Za pět minut jsem stála již oblečená na chodbě a už jsem ani nevěděla, že jsem byla na takovém obávaném vyšetření. Povzbuzuji všechny podobné "sralbotky" které se příliš dáví - existuje pro vás velmi schůdné řešení, minimálně v Sanatoriu sv. Anny v Praze.

Michal (St, 7. 11. 2012 - 12:11)

Sorry za tu nepřesnost s...Sorry za "drsnější reakci, ale mám to asi v povaze, když mi někdo oponuje "tvrdším" stylem...
Při nasální endoskopii nedochází k "útlaku" hlasivek a kořenu jazyka ... proto se u tohoto způsobu vyšetření může volně mluvit a výrazně se sníží i ten "dávicí reflex", ale to opravdu podle toho jak u koho ...
Nepříjemné pocity jsou jistě taky i u tohoto způsobu vyšetření, ale dle mého názoru prostě nic strašného...horší je rozhodně zubař a mnoho dalších jiných vyšetření...

x_x (St, 7. 11. 2012 - 08:11)

Co to kecáš za hovadiny ty...Sorry za tu nepřesnost s tím, že u nosální gastroskopie se neuplatní dávicí reflex. Možná mě zmátlo, že se v tomto případě dá u toho i mluvit, což při normální není moc možné.
Jinak nikoho nestraším, nevím, kde jsi to nabral. Ale stojím si za tím, že každý člověk má jinou úroveň dávicího reflexu a obecně prahu bolesti.

Michal (Út, 6. 11. 2012 - 18:11)

Co to kecáš za hovadiny ty rádobydoktore!
Dávicí reflex se uplatní i nosem ... myslíš, že tu hadici nemusíš spolknout, když to jde nosem ty docente?!
Akorát tady nemínim strašit lidi jako ty.Ty jsi asi jeden z těch hysterickejch pacošů, kteří mají v kalhotech i při očkování a pak jim dělá dobře, když svůj strach můžou přenášet na ostatní.
Tak si to užij ty reflexe :-))

ono to bude (Út, 6. 11. 2012 - 16:11)

Michal má pravdu, já sice...asi tím, že lidé mají různé dávicí reflexy. A ten chytrák, co na to byl nosem, ten ať vůbec nemele, protože v tomto případě se vůbec dávicí reflex neuplatní.

Reklama

Přidat komentář